Mají Svitavy nacistické geny či jsou Schindlerovou katarzí…?

26. Srpen, 2009 – 8:32

Kolem dvou set holých lebek neonacistů a jejich příznivců opět pochodovalo Svitavami. Prý chtěli upozornit na údajný justiční omyl v procesu s jejich soukmenovcem Vlastimilem Pechancem, který před čtyřmi lety dostal 17 roků vězení za vraždu svitavského Roma Oty Absolona.

V červnu 2001 na diskotéce ve Svitavách bodl Pechanec dvakrát nožem do břicha Absolona. Třicetiletý Rom v nemocnici zemřel. Jeho družka, s níž měl dvě malé děti, podlehla v roce 2002 rakovině.

Svitavy, město ležící v Pardubickém kraji, mají zvláštní historii, a jak se zdá, též nacistické geny. Přezdívku Schindler – gauner tady získal zdejší rodák Oskar Schindler, kontroverzní nacista i zachránce 1 200 Židů. Byl členem nacistické strany NSDAP a německé výzvědné služby Abwehru.

Za špionážní činnost proti Československé republice byl ve svitavském hotelu Ungar (dnešní hotel Slavia) zatčen a v Brně odsouzen ke dvěma měsícům těžkého žaláře. Později mu byl trest amnestií zkrácen na polovinu.

Narodil se ve Svitavách 28. dubna 1908 v rodině drobného podnikatele Hanse Schindlera a jeho ženy Františky. V roce 1924 musel opustit vyšší školu pro padělání studijních výsledků. Bohém, co miloval ženy, bezstarostný život, auta a rychlé motocykly. Jeho nezkrotnost a konflikty se zákonem jej dovedly k roztržce s otcem, u něhož pracoval.

Stal se členem Henleinovy strany SdP a později i Hitlerovy NSDAP. Dne 17. října 1939, po nacistické invazi do Polska, odjel do Krakova, kde v rámci tzv. arizace získal za své špionážní zásluhy jako nucený správce – treuhänder – malou židovskou továrnu na smaltované nádobí.

Přičiněním svých kontaktů a kapitálu bývalých majitelů začal zaměstnávat polské dělníky. Dostavily se armádní zakázky a během roku se stal ze Schindlerovy továrny D.E.F. (Deutsche Emailenwaren Fabrik) prosperující podnik.

Zprávy o „lepší situaci“ Židů v Schindlerově továrně nezůstaly dlouho utajeny. Byl kontaktován židovskou organizací Joint Distribution Committee, která měla sídlo v Budapešti a setkal se s budapešťským kurýrem. Předal židovskému hnutí odporu v Krakově vyšší částku peněz, dopisy a kurýrovi umožnil fotografování v Krakově.

Ve své továrně zaměstnával Židy z ghetta a s jejich hledáním mu pomáhal bývalý účetní židovského původu Isaac Stern, který se snažil v továrně zaměstnat co možná největší počet svých rodáků.

Novým správcem ghetta se ale stává Amon Goeth, který měl odpor nejen vůči Židům, ale i vůči životu jako takovému. Ke konci války bylo Němci rozhodnuto přesunout všechny krakovské Židy do Osvětimi k likvidaci. Schindler Židy koupil pro svoji novou továrnu.

Spolu s Isaacem Sternem sepsal seznam Židů (Schindlerův seznam), na němž se objevilo více než 1200 jmen. Židé byli transportováni do nové továrny na výrobu granátů ve Svitavách-Brněnci.

Při přesunu se omylem jeden vlak vydal do Osvětimi. Schindler proto vykoupil ženy a děti, které tam byly odvezeny. Povídá se, že sukničkář a druhoválečný playboy Schindler přidal k penězům pro velitele koncentráku i jednu ze svých polských milenek.

Paradoxem jeho nové továrny bylo to, že žádné funkční granáty sama nikdy nevyrobila. Aby továrnu Němci nezavřeli a Židy neposlali do koncentračního tábora, nakupoval granáty jinde a vydával je za své výrobky.

Začátkem května 1945 se Schindler obával rychle postupující Rudé armády a chystal se k útěku. Samotní vězni jej v tomto úsilí podporovali. Vytvořili mu doprovod, který měl dosvědčit, že zachránil židovské vězně před jistou smrtí. Na rozloučenou mu věnovali zlatý prsten s vyrytým nápisem Děkujeme.

Oskar Schindler 9. května 1945 opustil Brněnec s cílem dostat se do amerického okupačního pásma. S ním odjela skupina vězňů, i jeho žena Emílie. Po výslechu v americkém zajetí a svědectvích zachráněných Židů byl propuštěn a pokračoval v cestě na západ. Působil v Německu, později emigroval do Argentiny, než ho pozvali „jeho“ Židé do Izraele…

Před třiceti lety přijel Australan Thomas Kenneally do Washingtonu a zašel si tam koupit do obchodu aktovku. Na prodavačově paži uviděl vytetované číslo 173. Zeptal se ho, co to znamená.

A muž za pultem byl Leopold Pfefferberg, který mu řekl svůj příběh o tom, jak přežil Osvětim díky Schindlerovu seznamu. Udivený Australan tak poprvé, čtvrt století po druhé světové válce, uslyšel o holocaustu. Vznikla z toho kniha „Schindlerova Archa“, za níž tento australský prozaik získal Bookerovu cenu.

Před několika lety dostala Chana Ringová-Rožanská z Izraele, jedno z dětí, které přežilo Osvětim zásluhou Schindlerova seznamu, dopis od amerického režiséra Stevena Spielberga, že natáčí film o jejich záchraně.

Nazval ho „Schindlerův seznam“ a všechny vězně, kteří na spásné soupisce byli a této chvíle se dožili, pozval k účinkování v něm, byť jen v rolích statistů. V závěrečné sekvenci filmu se sešli u Schindlerova křesťanského hrobu v Jeruzalémě. Tak se paní Chana postavila po boku mála českých žen, které účinkovaly ve filmu slavného režiséra Spielberga.

Ten pak všem vyprávěl, jak zpočátku nechtěl knížku australského spisovatele Thomase Kenneallyho nafilmovat. Měl pocit, že to není práce pro něho. Chtěl dělat jen velkovýpravné sci-fi a tzv. kasafilmy. Do spletitých osudů věčně pronásledovaných Židů se mu nechtělo.
Pak se do Spielberga pustila jeho druhá manželka, na rozdíl od té první, Židovky, byla křesťankou. Spielbergova babička se totiž vystěhovala do USA z Ruska, když utíkala před tamními carskými pogromy. Potom učila ruské přistěhovalce anglicky.

„Jak se nám pan Spielberg přiznal, osud jeho babičky bylo to jediné, co o židovství věděl, byť sám byl Žid, i když jeho rodiče židovské tradice již nedodržovali. Manželka mu prý řekla: Když ten film natočíš ty, bude to dobrý film a celému světu ukáže, co to byl holocaust, co to je antisemitismus a jeho důsledky. Tvoje babička byla Židovka, ty jsi Žid. Musíš to pro svůj národ udělat! Tak prý Spielberg natočil velkofilm o vyvražďování Židů jen proto, že ho k tomu přiměla jeho křesťanská manželka…“ vzpomíná paní Chana.

Na recepci po natočení filmu byla rovněž Schindlerova manželka, které mohla Chana Ringová-Rožanská osobně poděkovat. Zašla za ní. Paní Emílie byla na vozíčku, protože nemohla už chodit. Chana jí řekla: „Já jsem ta holka, které jste dávala vždycky najíst. Teď už mám velkou rodinu. Přežila jsem také díky vám…“

Oskar Schindler nabídku, aby žil v Izraeli, rád přijal, vždyť Židé ho zbožňovali. V Muzeu holocaustu Yad Vashem v Jeruzalémě, kde má v Aleji Spravedlivých svůj strom číslo čtrnáct, dostal také práci. Hodně však popíjel alkohol a méně pracoval, tak se bývalí osvětimští vězni, kterým zachránil život, každý měsíc skládali několik let na jeho živobytí.

„Vzpomínám si, že to byl vždycky pro mě velký svátek, když jsem ze svého učitelského platu dávala každý měsíc asi čtvrtinu na fond, který jsme mu vytvořili. Byli jsme všichni skutečně šťastní, když jsme to mohli udělat, dali bychom mu s potěšením to poslední, a když zemřel, byl jako katolík pochován na křesťanském hřbitově v Jeruzalémě, my Židé každý rok chodíme s květinami na jeho hrob…“ říká s dojetím Chana Ringová-Rožanská.

Dnes je ve Svitavách památník Oskaru Schindlerovi, brzy bude ukončena stavba kavárny a informačního centra Oskara Schindlera v parku Jana Palacha. Na svého napraveného nacisti jsou zde všichni náramně pyšní.

Možná rovněž proto se nedávno před svitavským nádražím shromáždily tři desítky anarchistů s červenočernými vlajkami a transparenty s nápisy „Černobílí, spojme síly“ nebo „Společně proti rasismu“.

Třeba působí duch Oskara Schindlera jako katarze pro všechny, co ještě nepochopili, že neonacismus je jen dávno přežitým tragickým anachronismem.

Reklama:
  1. 8 reakce na “Mají Svitavy nacistické geny či jsou Schindlerovou katarzí…?”

  2. Vše je daleko prostější, chce to jen se o věci zajímat. Absolona nezabil Pechanec, ale někdo úplně jiný, který se do půl roku stal cílem pomsty lidské, či boží. Schindler zachraňoval pouze jediný život a to Schindlerův. Tisíc židů odsunul před osvobozením dál do týlu a tak je dál držel v područí. Holt každá doba potřebuje své Horsty Wiesely, Juliuse Fučíky a Pavlíky Morozovy.

    od micus v Říj 8, 2009

  3. Myslím,že je to dost naivní názor ,pane micusi.I když ty Židy držel Schindler jak píšete,v područí,byli rádi,že jim doslova zachránil život.Jnak by stejně skončili v plynu.
    Myslíte si,že je měl hned propustit na svobodu a nechat se zastřelit?
    Nevím,jestli tu dobu pamatujete nebo ji znáte jen ze školního dějepisu.

    od hugous.z.lipek v Říj 8, 2009

  4. Vzpomínám si na hysterii, která vládla ve Svitavech v době, kdy byl v parku odhalen Schindlerův památník. To bylo, že „němčour“, který zachránil pár „židáků“ se tímto chtěl vykoupit. Stále v tom městě přetrvává vědomí, že veškeré historické majetky získali obyvatelé po odsunutých Němcích. A nejsou schopni se s tím vyrovnat.

    od Jan Novák v Pro 1, 2010

  5. Děkuji. Doufám, že můj text byl jiného charakteru…

    od olser v Pro 1, 2010

  6. Jo, byl jsem právě ve Svitavách a napsal o tom: http://olser.cz/2511/co-se-pocita-myty-kolem-schindlera-nebo-1200-lidskych-zivotu-%e2%80%a6/

    od olser v Pro 1, 2010

  7. Pane Olšere, to co jsem napsal, se mně tak nějak vybavilo při zmíňce o Schindlerovu pomníku ve Svitavech. Nehodlal jsem v žádném případě Vám něco podsouvat, nebo Váš článek překrucovat.

    od Jan Novák v Pro 1, 2010

  8. Navštívil jsem kavárnu i muzeum, objevil jsem na hromadné fotoghrafii i svoji kamarádku z Izraele. Byl jsem nadšen…

    od olser v Pro 1, 2010

  1. 1 Trackback(s)

  2. Úno 11, 2016: temple run

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *