Život je smrtelná choroba a hledá se lék, jen islám ho nechce..?

20. Srpen, 2009 – 7:25

Zase umírali lidé. Ne zbytečně na silnicích nebo v letadlech, ale přičiněním fanatiků s „vymytými“ mozky. Na 95 vzrostl počet obětí šesti včerejších explozí v centru Bagdádu.

Zraněno bylo na 400 osob. Jeden výbuch byl zaznamenán u přísně střežené vládní Zelené zóny. Jde o nejkrvavější sebevražedné útoky od stažení amerických vojáků z iráckých měst a vesnic z 30. června 2009, takže mrtví jsou jen Iráčané.

Zcela jasný a logický dotaz: Proboha, proč už musely takto zemřít tisíce nevinných lidí? Pro Alláha. Tak to alespoň tvrdí sebevražední atentátníci. Co jsou to za lidé, jež si neváží vlastního života? Ztratili jeho smysl, nemají co jist, jsou snad v takovém ohrožení, že jim na své existenci vůbec nezáleží…?

Jací jsou to lidé, jimž způsobuje potěšení bolest, žal a smrt dětí, žen a starců, jež za nic nemůžou, ani nic neovlivní…? Odpověď je jasná; především nejde o žádné mučedníky, ale o psychopaty, duševně nemocné a většinou zdrogované pomatence, zabíjející děti ve školních autobusech a hlavně civilisty, na rozdíl od kamikadze, kteří útočili výlučně na vojenské cíle.

K čemu slouží terror-hrůza a nasazování vlastního života? K vybojování svobody? Nesmysl. To se ale nevraždí nic nechápající děti, ale krutí a bezohlední diktátoři. Kdo si troufne na děti, je zbabělec, srab a slaboch.

Jako v Iráku, kde si jeho obyvatelé nevidí do vlastních úst. Napřed křičeli: „Pryč s vrahem Husajnem!“ Když ho Američané se spojenci zlikvidovali, bouřili dál: „Pryč s americkými satany. Chceme si vládnout sami! Smrt bezvěrcům! Američany vytěžená ropa je naše…“

Neříkám, že by Spojené státy byly samospasitelný prací přípravek, ale jako globální četník už fungují dlouho a spolehlivě. Všichni si ho najímají, aby za ně dělal špinavou práci. Už ani nekritizují fakt, že USA vynakládají nejvíc peněz na zbrojení.

Po upotřebení ale zahodit! Vřeští poté davy islamistů. Satan jim posloužil v konkurenčním boji, s těžbou ropy i její rafinací a teď musí vypadnout ze země…?

Konkurence? USA a Irák? Spíš šiíté a sunnité. Muslim proti muslimovi. Ropa pro Islámský stát Irák! Pouze pro šiíty. Ve svém hanebném pokrytectví se jen účelově odvolávají na amerického ďábla, co jim ničí virtuální pocit, že jenom islám je to jediné správné řešení pro život.

Pro život žen znetvořených obřízkou, pro jejich bezmeznou poddanost mužům a zákaz veškerých světských radostí a slastí? Právě život bez chuti a bez zápachu je tím, co nutí sebevrahy, aby spěchali podle pokynů svých imámů do ráje, kde na ně údajně čeká to, co jim bylo na světské zemi odpíráno; obcování s černookými pannami, pohoda u řek plných vína, mléka a medu či další fantasmagorie.

Fanatismus ve třetím tisíciletí? Copak je k němu ještě nějaký opodstatněný důvod? V Gaze nyní jako v Iráku šiíté tvrdí: Ať zhynou zrádní sunnité, co vyznávali následníka Abú Bukru, který ani nebyl z rodiny Muhammada, jen jeho horlivý příznivec. Na rozdíl od šíitského chalífa Alího ibn Abí Táliba, Muhammadova bratrance a manžela Prorokovy nejmilejší dcery Fatimy.

Sebevražední atentátníci stejně i Američané posloužili v Iráku, Afghánistánu či Pakistánu jen jako záminka ke vzájemnému vyvražďování muslimů. Sunnita zabije šiíta a naopak. Ve jménu jakého boha? Alláha, který je přece bohem všech muslimů bez rozdílu? Nebo snad některých víc a jiných míň nebo vůbec…? Ten bůh má totiž jméno ropa…

Skoro tři tisíce mrtvých 11. září 2001 při útoku unesenými letadly na USA, včetně asi dvou desítek šílených muslimských sebevrahů. Vstup do třetího tisíciletí, jak se na islámské fundamentalisty sluší a patří…

A vše v době, kdy se vědci předbíhají se svými úžasnými vynálezy, ulehčující nám život, drtivá většina z téměř 6,5 miliardy lidstva netrpí hladem, ti, kdož chtějí a umí pracovat, nemají problém přežít, průměrný věk dožití se šplhá do úžasných hranic…

Přesto dál umírají lidé ve válkách, paradoxně skoro víc jich hyne při sebevražedných atentátech a v bídě zaviněné primitivní pakulturou předsudků islámského práva. Doba temna islámu má sedm století zpoždění za dobou temna křesťanství. Proto všechny ty hrůzy. Nepochopitelné, zbytečné a nelogické.

Ještě před několika hodinami byl Muhammed Hashim milující otec svých dětí, objímal je a s pravou otcovskou láskou je hladil. Měl slzy v očích, když se s ními loučil, protože věděl, že už je neuvidí. Alespoň ne na této zemi, v tomto životě, znesvěceném špivavými Židy.

A najednou je mezi jinými dětmi zbavený všeho citu a ohledů, posedlý myšlenkou zabít kohokoliv ze satanských sionistů, hlavně jejich potomků, kteří by rozmnožili to rouhačské plémě. Zabít všechny, co mu vzali svatou zemi a z jeho rodiny udělali psance.

„Bude hodně mrtvých bezbožných Židů,“ říká si a nahmatá pod košilí detonátor trhavin, umístěných na sobě v těžké vestě.

Je 16,04. Muhammed Hashim mačká detonátor a odpaluje nálož. Na pátém pruhu přechodu k obchodnímu centru v Tel Avivu. Zrovna ve chvíli, kdy kolem něho už s nakoupenými sladkostmi a hračkami pro děti přechází spousta lidí. Bude přece chanuká.

A znovu pláč a sténání zraněných, volání o pomoc, k nebi se vznášejí prosby k Bohu i slova prokletí zákeřných nositelů smrti. Ve vzduchu je kouř, odporný pach spálenin, houkají sirény sanitek a policejních vozů.

Do bezbranných těl pronikla spousta smrtících kusů železa, šroubů a sekaných hřebíků z explodující nálože, které v nich pozvolna uhasínají zkomírající plamínek života. Jejich zkrvavené tváře připomínají rituální kresby, jimiž se indiánští bojovníci malují, když vyhlásí válku a chystají se do boje…

Najednou se od základů změnil svět v tomto koutu Izraele. Výkřiky hrůzy, rachot automobilů, které do sebe narážejí a explozí trhané na plechové kusy. Musel splnit svůj úkol, už ho všichni oslavují jako mučedníka.

Jeho milovaný guru Šejch Ahmad Jasín, duchovní otec a vůdce militantní odnože Hamasu, mu slíbil deset tisíc dolarů, jakmile v televizi oznámí jeho mučednickou smrt. Hashinova desetičlenná rodina v Gaze už na ně netrpělivě čeká.

Muhammed Hashim zabil na místě tragédie sebe a sedm lidí. Dalších šest ze stovky zraněných zemřelo později. Okna v okolních domech byla rozbita do vzdálenosti sedmdesáti metrů. Důvodů k podobným masakrům je zřejmě pro muslimy dost i ve třetím tisíciletí lidské civilizace, epochy kosmických letů a počítačových zázraků…

Život je smrtelná choroba. Lékaři světa hledají nové léky proti nevyléčitelným chorobám, prodlužují lidské životy, jen islám je proti.

Přední duchovní Hamasu, Junis al-Astal, nedávno prohlásil:
“Katolící a křižáci hlásají nenávist k islámu a nasadili bratry prasat a opic do Palestiny za účelem oslabení islámu, jak to dělali kdysi v Cařihradě. Jejich území se stane předsunutou vyspou islámských dobyvatelů, odkud se pak rozšíří do celé Evropy. Pak se obrátíme k Severní a Jižní Americe a nakonec do východní Evropy…“

Islamista prahne po smrti a ráji, civilizovaný člověk touží žít. Něco už o tom vím…

Reklama:
  1. 20 reakce na “Život je smrtelná choroba a hledá se lék, jen islám ho nechce..?”

  2. Milý pane Olšere,
    děkuji Vám za vaše „nasazení“ ve věci pravdivé informovanosti. Je nemnoho takových lidí jako jste Vy.

    Nemoudré řeči dnešních politiků, dokonce i některých arabistů a zmatených teologů o mírumilovnosti ideologie Koránu, jsou účelovým blábolem, který uvedl značnou část liberální populace Západu do omylu. Proč jinak by muslimové nazývali okolní nemuslimský svět podle Koránu dâr al-harb tj. domem války?

    Docela něco jiného jsou nevzdělaní, neznalí a zmanipulovaní muslimové, kterých je mi upřímně líto. Ale právě ti se nechají velmi lehce nabudit jakoukoliv zprávou o rouhání „těch druhých“ proti jejich prorokovi a islámu.

    Toto rozkrývání nepravdivosti a zákeřnosti islámu je dobré dělat pro naše někdy zmatené zastupitele i spoluobčany, a jejich rozhodování, zda povolit v Brně mešitu s minaretem či ne. Ovšem porazit tento démonský systém, a to víme jistě oba dva, bude moci pouze Někdo silnější a vyšší – biblický Hospodin.

    Někdy mě tak napadá, zda komunismus či islám neslouží v jistém slova smyslu jako „boží koště“, které má vymést špínu a hnilobu z našich srdcí. Protože pokud se člověku daří dobře, nemyslí na spravedlnost a jedná převráceně.

    Pokud jde o nás, nebudeme-li lepší našich (jakýchkoliv) protivníků, bude naše post-křesťanská kultura poražena, převálcována a smetena. Jenom jednotlivci zvítězí ve víře, naději, lásce a pravdivosti „shůry“ – od Nejvyššího.

    Přeji Šalom aleychem!

    od Jindra v Srp 20, 2009

  3. V Iráku je bezpečno. A bude ještě bezpečněji, až Američané a Britové docela zmizí.

    – tuším, že na tohle myslí Mahmúd (http://www.debka.com/headline.php?hid=6230)

    od Dakar v Srp 22, 2009

  4. No, nevím, zvláště když se do toho montuje Ahmadínežád se svými souvěrci ze Sýrie, Gazy a Libanonu…

    od olser v Srp 22, 2009

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *