Při vší úctě k Jacksonovi, skutečnou pěveckou star byl Pavarotti

17. Srpen, 2009 – 7:28

Tak se nám to seběhlo; smutná připomínka úmrtí dvou věhlasných celebrit – 25. června 2009 zemřel na předávkování léky 50letý Michael Jackson, před dvěma roky 6. září 2007 podlehl rakovině slinivky 71letý Luciano Pavarotti.

Dva zpěváci, dva rozdílné životy, dvojí morálka i úroveň jejich umění. Lidská troska a věčně zdrogovaný „Král popu“, na druhé straně vitální nejslavnější tenor, jemuž říkali „Král vysokého C…“

Že porovnávám neporovnatelné? Oba byli především lidé, oba se rozvedli, současníci (žádný Shakespeare a Bukowski) a zpěváci, jen s tím rozdílem, že Pavarotti by mohl zazpívat vše, i pop muziku, zatímco Jackson by se z interpretace operních áriií asi ještě víc pominul…

Už to trvá měsíc; hysterie jménem Michael Jackson. Zemřel a svět se zbláznil. Pitva prokázala nejmíň dvanáct plastických operací nosu, který mu ke všemu z márnice kdosi ukradl, a dalších částí tváře jen proto, že patologicky prahl stát se bělochem. Když to nevyšlo, konvertoval alespoň k islámu.

Po čtyřhodinovém přímém přenosu z jeho pohřbu se hádali příbuzní s městem Los Angeles, kdo smuteční obřad zaplatí. Ještě nedůstojnější je spor o jeho děti a spekulace, jestli jsou vůbec jeho. Nicméně, pár týdnů po pohřbu se prý jeho jmění zvýšilo skoro o dvě miliardy dolarů…

Největší trapasy se však dějí kolem důvodů jeho smrti, které prokázaly, že tento rozpadající se umělec byl doslova nacpán drogami, medikamenty proti depresím a jinými léky. Vskutku osobnost hodná naší úcty a hysterie jeho fanoušků.

Kromě mnohamiliardového jmění po něm zbyly jen totálně zdevastovaný organismus a kostra potažená kůží, podle zvěstí snad ještě ani nepohřbená. Má být totiž napuštěna silikonem a takto mumifikována…

Padesátiletý “král popu a plastických operací” poprvé při slavnostním obřadu v Los Angeles pronesl šahádu – vyznání víry a přijal nové jméno Mikaeel.

“Věřím, že není boha kromě Boha a že Muhammad je posel boží- La iláha illal -láhu va Muhammadun rasúl-ut-láhi” řekl arabskou formulku a bylo to. Muslim jako Brno. Alláhu akbar…

Ke změně víry ho přesvědčoval i jeho starší bratr Jermaine, mnoho let poctivý islamista. Jako dar, se kterým chtěl Michael vstoupit mezi vyznavače koránu, měla být mešita, do jejíž stavby mínil investovat své miliardy v Bahrajnu, kde nějakou dobu žil.

Na konci roku 2003 byl obviněn z pohlavního z zneužívání 14letého chlapce. O rok později začal proces, ve kterém Jacksonovi hrozilo až 20 let vězení. Porota nakonec osvobodila Jacksona ve všech bodech obžaloby; asi že potají vznášel pětkrát denně své prosby k Alláhovi.

Jménu Mikaeel, které je jménem jednoho z andělů, dal Jackson přednost před dalším muslimským jménem – Mustafa, které znamená „vyvolený.“ Již v minulosti na sebe Jackson upoutal pozornost některými protižidovskými výroky a v roce 2004 se poprvé spekulovalo o jeho tajné konverzi k islámu.

Stalo se tak poté, co vyšly najevo jeho vztahy s organizací Islámský národ (Nation of Islam). Oplývající také sebevražednými atentáníky…

Před časem prodal Mikaeel Jackson svůj kalifornský ranč Neverland, aby pokryl své dluhy. V Londýně totiž začalo další soudní přelíčení, vyvolané žalobou bahrajnského šejka Abdully Bin Hamada Bin Isy Al Chalífa, který tvrdil, že zpěvákovi v roce 2007 poskytl 4,7 milionu liber (2,2 milionu dolarů).

Jackson měl výměnou pro šejcha exkluzivně nazpívat nové album, což ale nedodržel a arabský miliardář se domáhal vrácení svých peněz. Asi o ně teď přijde dočista…

Je zcela přirozené, že se mi vedle drogové ikony vybaví rovněž Michael jako geniální dítě, jedno tuším z devíti, jimž otec vytkl jasný cíl – show byznys za každou cenu. A vedle něho absolutní jednička mezi tenory – Luciano Pavarotti.

Jackson byl zpěvák muší hmotnostní kategorie, kdežto Pavarotti, bez toho, že měl téměř dvě stě kilo, byl v pěvecké superkategorii bez rozdílu vah. Bez mikrofonů, syntetizátorů a playbacků oslňoval miliony posluchačů klasického a tedy bezkonkurenčního hudebního žánru – operních árií.

Pravda, k tomu, aby dělal piruety neměl odpovídající fyziognomii, ale zato v hrdle měl zázrak. Stačilo mu, aby se postavil před statisíce obdivovatelů a všichni žasli nac rozsahem, pevností a barvou jeho hlasu. Nemusel vřeštět, či se popotahovat za genitálie v rozkroku, dělat lascivní pohyby a chlubit se cizím peřím, že objevil „moon walk-měsíční chůzi“.

Milióny lidí ho ale znaly také zásluhou jeho spolupráce s hvězdami populární hudby (Bono z U2, James Brown, Elton John a další). Pavarotti miloval i moderní rockovou a popovou hudbu, což dokládá několik jeho koncertů se Stingem, irskými U2 nebo Bryanem Adamsem.

James Brown a Luciano Pavarotti nazpívali společné písně It’s A Man’s, Man’s, Man’s World. V době, kdy se také princezna Diana, obdivovatelka Pavarottiho, vyjádřila, že její nejoblíbenější skupina jsou právě Duran Duran, což prohlašovali i umělci jako Andy Warhol a Keith Haring, měl už Pavarotti za sebou nahrávku také s touto skupinou.

Zpívali společně na charitativním koncertě na podporu dětí v oblastech postižených válkou, který se uskutečnil v Itálii. Pavarottiho nástupy na vysoké A a potom vysoké C, které dokázal ve svých nejlepších letech udržet až 10 vteřin, z něj udělaly uznávaného hlasového akrobata ve všech operách na světě. Svůj věhlas šířil i četnými koncertními turné.

V roce 1975 cestoval například po Japonsku, o jedenáct let později triumfoval v Číně a v roce 1990 v bývalém SSSR. Nezapomenutelným zůstal i jeho přednes Schubertovy písně Ave Maria na podzim 1979 v Chicagu na mši, kterou osobně celebroval papež Jan Pavel II.

Luciano Pavarotti se intenzivně věnoval také charitativním projektům, které pomáhaly získat peníze pro uprchlíky a Červený kříž. Na sklonku života zdarma vyučoval i operní zpěv ve svém rodném kraji. Naposledy účinkoval na veřejnosti při zahajovacím ceremoniálu zimních olympijských her v Turíně. Zpíval svou slavnou Pucciniho árii Nessun dorma.

V červenci 2006 u něj lékaři objevili rakovinový nádor, který vyžadoval okamžitou operaci. Ač lékaři oznámili, že se uzdravuje, 9. srpna 2007 musel být opět hospitalizován a ráno 6. září umírá.

Stačilo aby ze sebe vydával bezkonkurenční hlas, aniž by se musel fixovat na mikrofon. Ne nadarmo operní pěvci vládnout soutěžím zpěváků všech žánrů – viz poslední soutěže Super Star o nejlepšího pěvce Velké Británie.

Všechny doslova uchvátili dva lidé – bývalá nepolíbená panna a skotská kostelní posluhovačka Suzane Boylová a prodavač mobilů Paul Potts. Jejích úžasné operní projevy deklasovaly jiné popové zpěváky.

Co zůstalo po Jacksonovi a co po Pavarottim? Po prvním někde v nelegální sbírce ukradený nos, hádky o dědictví, dluhy kolem 400 milionů USD a kšefty se vším, co mělo jméno Jackson, druhý zůstal v srdcích všech jako génius tenoru, důstojný, hrdý a vždy srdečný Ital, jehož hlas milovali prostě všichni, také teenegeři.

Pavarotti věděl, co je to důstojnost. Skromný pohřeb nepřenášela dlouhé hodiny v přímém přenosu česká televize, ani nebyl ve zlaté rakvi. Ke konci své hvězdné kariéry nemocný narkoman a psychicky narušený zpěvák Jackson měl jen davy obdivovatelů z řad exhibicionistů, kteří ho po čase vypustí z mysli, stejně jako další kontroverzní zpěváky.

Kde jsou jejich předchůdci z 19. a 20. století? V propadlišti dějin. Hlasy Caruza, Šaljapina, Emy Destinnové či Marie Calasové a Pavarottiho, Carerase, Dominga nebo Montserat Caballé žijí a budou žít nevěky, pokud jen bude existovat lidská paměť a sluch.

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *