Břetislav Olšer - blog, Olser.cz

Když se občan změní v “ovčana” a lidstvo ve stádo ovcí…?

To by jeden neřekl, jaký je obchod s léky velikánský byznys. Naivně jsem si myslel, že je to možné pouze v Česku, kde je korupce na denním pořádku a lidé jednají ne zrovna košer. Ovšem, ouha; farmaceutické firmy jedou ve velkém celosvětově, říkejme s dobou - globálně. Zisky se počítají v miliardách, za posledních dvacet roků dokonce v bilionech.

Včera jsem zjistil, že britský vládní poradce pro chřipkové epidemie (i pro nemoc šílených krav) je na výplatní listině farmaceutické firmy. Jde o profesora sira Roye Andersona, co si hlavně sedí ve Vědecké poradní skupině pro nouzové stavy (SAGE), tedy ve dvacetičlenném týmu, vymýšlejícím akční plány pro virusy, přesto zastává rovněž lukrativní pozici za 116 tisíc liber ročně v představenstvu GlaxoSmithKline.
(Financial Times Stock Exchange 100 (FTSE) zahrnuje sto společností s nejvyšší tržní kapitalizací přes sto miliard liber, které sídlí ve V. Británii. Patří k nim i farmaceutická firma GlaxoSmithKline.)

Mnoho lidí je opravdu zmateno z toho, že západní vlády nafukují příchod nové pandemie prasečí chřipky, jako by šlo o největší hrozbu lidstvu od dob dýmějového moru, i přes relativně malý počet úmrtí na virus, a nejsou si vědomi, že farmaceutický průmysl jde ruku v ruce se státem po celá desetiletí.

Exministr zdravotnictví David Rath, blahé paměti, požehnaná vzpomínka, měl spoustu chyb, ale jediné ho ctí - neustále bušil do farmaceutických firem a přesvědčoval pacienty, že celá ministerská suita, Julínkem počínaje a Cikrtem konče, myslela jen a jen na sebe a nikoliv na své pacoše, jak to sami pokrytecky do úmoru tvrdili.

Byznys s léčivy prostě nemá chybu. Musí však být součástí sloužitého mechanismu. Prvním krokem měla být pojišťovna typu Agel, která spravuje 12 nemocnic, 6 poliklinik, síť lékáren, firmu dodávající léčiva a zdravotnický materiál (Repharm a.s.), rentgen (Radioterapie a.s.) , Transfúzní služba a.s., atp…

Snahou je vytvořit monopol, kde skupina lidí bude vlastnit zdravotní pojišťovnu, nemocnice, ambulantní lékaře, lékárny, laboratoře atd. Monopol si bude určovat ceny zdravotní péče ve svých zařízeních a lékárnách, pro konkurenční pojišťovny vysoké ceny a tím je finančně zlikvidují…

Zavede se prostě model “řízené péče” známý pod názvem “Managed health care”, který byl už funguje v USA a byl vzorem pro českého reformátora Julínka…
A podobný moloch vznikl v Ostravě, kde se nedávno zdravotní pojišťovna Agel, se všemi svými lékárnami, nemocnicemi a farmaceutických firmami, sloučila s Hutnickou zaměstnaneckou pojišťovnou. Společně fúze zajistila přes 400 tisíc klientů, když Agel přinesl do tohoto sňatku z rozumu jako věno cca 65 tisíc pojištěnců.

Tomu všemu patrně pomohla americká nadnárodní organizace řízené péče Kaiser Permanente International (KP), což je prý největší organizace tohoto druhu v USA pro zahraničí, údajný expert na mezinárodní poradenství v oblasti zdravotnictví.

V Česku není žádným nováčkem, jelikož už spolupracuje s Euromednetem, resp. s Nemocnicí Třinec - Podlesí a.s. , kterou vlastní Agel, a spolupracující na Julínkovsko-Cikrtovské reformě českého zdravotnictví se svatou šesticí v pozadí - Macháček, Julínek, Hroboň, Bryndová, Svejkovský, Hodyc…

Pak vstoupila na světlo boží poradenská firma McKinsey&Co. Zřejmě není náhodou, že MUDr. Pavel Hroboň údajně pracoval pro McKinsey&Co čtyři roky jako konzultant a exporadkyně ministra Julínka PhDr. Lucie Bryndová zde měla získat získat dokonce doktorát.

Vraťme se však do V. Británie. Jeden z hlavních britských vládních poradců na prasečí chřipku je tedy náhodou také v představenstvu GlaxoSmithKline, společnosti prodávající nebezpečné a netestované vakcíny proti prasečí chřipce, stejně jako protivirové léky Tamiflu a Relenza, NHS.

Sir Anderson byl “jedním z prvních britských expertů, kteří vyhlásili propuknutí pandemie” a v rádiu a televizi pilně prosazoval účinnost antivirotik u prasečí chřipky, aniž by lidem řekl, že je na výplatní listině GSK.

A byl rovněž klíčovým vládním poradcem během vypuknutí nemoci šílených krav v Británii v r. 2001, která vedla k vyvraždění více než 6 milionů zvířat a naprosté decimaci zemědělského sektoru. Navíc vakcína proti prasečí chřipce bude obsahovat přísadu, o které je známo, že způsobuje mrzačící nemoci. Očkování bude obsahovat látku “skvalén”, která byla přímo spojena s případy syndromu ze Zálivu.
Mikropaleontoložka dr. Viera Scheibner, která provedla výzkum neblahých účinků pomocných látek ve vakcínách, napsala o “skvalenu” následující:

“Skvalen” přispěl k množství reakcí zvaných “syndrom ze Zálivu”. U vojáků tak vznikla artritida, fibromyalgie, lymfadenopatie, vyrážky, fotosenzitivní vyrážky, obličejové vyrážky, chronická únava, chronické bolesti hlavy, abnormální ztráta vlasů, nehojící se kožní léze, aftózní vředy, závratě, slabost, ztráta paměti, záchvaty, změny nálady, neuropsychiatrické problémy, narušení štítné žlázy, chudokrevnost…”

Inu, hlavně lidstvo vyděsit pandémií a potom už jen inkasovat za vakcíny, aby si farmaceutické firmy mohly spokojeně mnou ruce nad svými stále baňatějšími konty… A aby se občan změnil v “ovčana” a lidstvo ve stádo vystrašených ovcí.

Na malárii zemře denně na světě přes dva tisíce lidí, na běžnou chřipku ročně až půl milionu, zatímco na AH1N1 zaplatilo svým životem doposud okolo dvě stě osob za pár měsíců. Tak co je tedy možné nazvat pandemií smrtícího viru?

Gustáv Russ z Virologického ústavu Slovenské akademie věd tvrdí, že AH1N1 není smrtelným virem. Tím je např. africká ebola, která zabíjela v průměru devadesát nemocných ze sta. Ani španělská chřipka v roce 1918 nebyla tak smrtící, jak se mluví a píše.
Ze zhruba 20 milionů globálních mrtvých lidí jich na chřipkový virus zemřelo necelých pět procent z tohoto množství. Ti ostatní podlehli sekundárnímu bakteriologickému onemocnění, a to jen proto, že v té době ještě neexistovala antibiotika…

Dnes už antibiotika máme, přesto vznikl tak zvaný Bermudský trojúhelník strachu, který spoluvytvářejí: vírus prasečí chřipky - média - farmaceutické firmy. Kdo z nich z tohoto chaosu nejvíc profituje, je jasné.

Po zbrojařském průmyslu a obchodu s drogami si na světě nejvíc vydělávají právě farmaceutické společnosti. Akcionářem jedné z nich je jistě ne náhodou též exministr obrany USA D. Rumsfeld.

Vatikán odsoudil chamtivost farmaceutických firem a označit jejich chování za „akt genocidy”. Vyjádřil se tak v souvislosti s obrovskými zisky z prodeje léků proti AIDS či vakcín proti viru ebola a dalším infekcím.

Vzhledem k vysokým cenám tyto léky zůstávají nedostupné pro milióny lidí, kteří umírají na malárii, AIDS či ebolu v afrických zemích. V Keni je to jen na AIDS nejméně 400 lidí denně, zatímco v Evropě a v Severní Americe se nákaza virem HIV mění “pouze” v chronickou chorobu.

Je to zhůvěřilost farmaceutických kartelů, které odmítají vyrábět dostupné léky pro Afriku i přes to, že už v roce 2002 dosáhly zisku 517 miliard dolarů. Perspektivy farmaceutických trhů i nadále zůstávají finanční krizí téměř nedotčeny a generika získávají na atraktivnosti.

To platí též o nejmenované farmaceutické firmě, jež si v závěru roku 2008 stanovila ve svém plánu, že v následujícím roce zvýší svůj zisk v prodeji léku Tamiflu proti chřipkovému viru o 500 procent. Takže, buď byla mezi plánovači Sibila, nebo je v tom něco jiného…?

Došlo prý k nejhoršímu pro potenciální pacienty - 11. června 2009 vyhlašuje WHO pandemii prasečí chřipky, poprvé po 40 letech! O měsíc později - 16. července 2009 - zpravodajský server Aktuálně zveřejňuje varovnou zprávu, že na podzim bude v ČR dva miliony nakažených prasečí chřipkou…

Poplašné zprávy bodují. Takže, dobré kšefty, farmaceutické společnosti, ať se lidé ještě víc bojí o svůj život. Čím víc strachu, tím víc dolarů a eur.

Proto heslo dne pro pacienty pořád varovně zní: Nepodléhejte trikům farmaceutických firem!