Hirošima, možná ano, proč ale i Nagasaki…?

6. Srpen, 2009 – 18:25

Před 64. roky postihla Japonsko jaderná katastrofa – města Hirošima a Nagasaki byla zničena atomovými bombami USA. Okamžitě zahynulo v okruhu tři a půl kilometru přes 105 tisíc obyvatel, dalších dva stě tisíc zemřelo v dalších měsících na ozáření. Co tomu předcházelo…?

Na jaře 1942 vítězili Japonci téměř na všech frontách. Dobyli Filipíny, Holandskou východní Indii, Thajsko, Malajsii, Barmu a další ostrovy v Tichém oceánu.

Zrodil se falešný mýtus o japonské neporazitelnosti. V té době se opravdu zdálo, že japonská armáda a námořnictvo jsou neporazitelné, zvláště po drtivém vítězství nad USA na ostrově Oahu, zničením přístavu Pearl Harbor…

Odplata však přišla dne 4. června 1942…

Na atolu Midway mezitím první japonská vlna způsobila obrovské škody a sestřelila i většinu amerických stíhaček. Několik minut po sedmé hodině odstartovala z amerických letadlových lodí USS Enterprise a USS Hornet první útočná vlna skládající se z 20 stíhaček Grumman F4F Wildcat, 67 střemhlavých bombardérů Douglas SBD Dauntless a 29 torpédových bombardérů Douglas TBD Devastor.

O dvě hodiny později vyslal svá letadla i admirál Fletcher z lodi USS Yorktown. Do vzduchu tedy vzlétlo 6 stíhaček F4F, 12 torpédových bombardérů TBD Devastor a 17 střemhlavých bombardérů SBD Dauntless.

Američanům se tedy v bitvě podařilo zvítězit, což Japonci v žádném případě nepředpokládali. Američané zničili 4 letadlové lodě (Hirjú, Sórjú, Kaga a Akagi), které se zúčastnily potupného útoku na Pearl Harbor a navíc se jim podařilo zničit jeden a značně poškodit i druhý křižník.

Naopak Japonci obsadili jen Aleutské ostrovy. Celkové ztráty Američanů činily jeden torpédoborec, 147 letadel a 307 mužů. Japonské ztráty byly podstatně vyšší – zmíněné čtyři ledadlové lodě, 234 letounů a 2 000 zabitých mužů.

Bitvy o Midway a Guadalcanal byly zlomem ve válce o tichomoří…

Před čtyřiašedesáti lety přesto řešili Američané místo diplomatických jednání ještě jedno dilema: Co s první jadernou bombou? Jak to udělat, aby se jim vrátily náklady dvou miliard dolarů na její vyrobení. Nová zbraň byla původně vyvíjená především proti Německu. To ale bylo přece už na hlavu poraženo…?

Vedoucí projektu Robert Oppenheimer odhadoval, že výbuch může zabít až 20 000 lidí, což všechny šokovalo. Návrhů na použití jaderných bomb bylo několik. Byla zvažována i demonstrace na nějakém pustém místě v Japonsku, aby se předešlo velkým ztrátám na životech.

Nakonec byly tyto, nepříliš realistické návrhy zavrženy z čistě praktických důvodů. Koho by vyděsily, pokud by nic a nikoho nezničily? Jaderná zbraň má velký plošný účinek a ani její použití proti městům, která už skoro lehla popelem, nemělo smysl. Nakonec musela být „vybrána“ čtyři města, jež se do té doby náletům zápalnými pumami vyhnula.

Byla jimi Hirošima, Kókura, Kjóto a Niigata. Kjóto bylo na poslední chvíli vyškrtnuto na přímluvu profesora Reischhauera, kvůli velkému počtu památek a starobylých chrámů. Američané nechtěli vypadat před světovou veřejností jako naprostí barbaři. Místo toho se na seznamu ocitl velký přístav a průmyslové centrum Nagasaki.

Dne 27. července 1945 účastníci postupimské konference s použitím „nových mimořádně ničivých zbraní“souhlasili, včetně Stalina, který řekl, že „nová zbraň bude jistě dobře využita proti Japonsku“. Prezident Harry S. Truman tak povolil generálu McArthurovi použití jaderné zbraně během korejské války v Mandžusku, což se ale neuskutečnilo.  Je jediný státník na světě, který tak třikrát kladně rozhodl o použití zbraně hromadného ničení.

Prvním cílem byla Hirošima. Osmé největší město v Japonsku bylo významným vojenským přístavem, s rozsáhlou průmyslovou výrobou. Ve městě sídlila vojenská posádka, tvořená 40 000 muži převážně 2. vševojskové armády.

Osádky letadel nevěděly přesně jakou zbraň mají na palubě, věděly jen, že je velmi účinná. Bylo jim sděleno, že výbuch asi zničí vše v okruhu tří mil a tak 6. srpna 1945 dopadla na Hirošimu uranová bomba „Little Boy“ s tritolovým ekvivalentem 20 kt.

Více než 75 000 lidí zahynulo okamžitě, dalších 200 000 postupně na následky ozáření a japonský císař už sumíroval kapitulaci, kdepak pokračování váíky a už vůbec ne několik let a miliony obětí. Přesto bylo rozhodnuto o použití i druhé bomby. Když patřičné prozkoušení a otestování této výjímečné zbraně, tak důkladně.

Cílem byla Kókura, kde byly velké zbrojovky a ocelárny. Ale nad cílem se však objevila hustá oblačnost, proto velitel letounu Charles Sweeney zvolil náhradní cíl a do dějin se tak tragicky zapsalo Nagasaki.

Plutoniová bomba „Fat Man“ měla větší ráži (22 kt TNT), ale ztráty na životech i materiální škody byly mnohem nižší než v Hirošimě. Okamžitě zahynulo přibližně 30 000 lidí.

Druhá světová válka tedy definitivně skončila, možná kdyby pokračovala, bylo by víc obětí, ale jen mezi vojáky, pro které je válka zaměstnání. Proč ale civilisté, ženy, starci a hlavně děti…?

Američané si tak napravili mindrák a potupu z Pearl Harboru, kdy jim Japonci doslova rozsekali celou flotilu. Říká se, že zničení Pearl Harboru bylo předznamenání porážky Japonska.

Až na letadlovou loď USS Enterprise, jež byla zachráněna u Pearl Harboru, aby mohla výrazně zasáhnout v bitvě o atol Midway…

Reklama:
  1. 10 reakce na “Hirošima, možná ano, proč ale i Nagasaki…?”

  2. Ktery byl prosim ten treti pripad, kdy prezident Truman rozhodl o pouziti zbrane hromadneho niceni?

    od Honza v Srp 6, 2009

  3. Po uvedení do úřadu byl průběžně informován o existenci tří jaderných bomb, jedné uranové a dvou plutoniových. Byl spraven o výsledku prvního výbuchu jedné z plutoniových bomb ze dne 16. července 1945 ráno. Následným vývojem války s Japonskem se musel, jako prezident USA, a jako člověk rozhodnout o jejich použití (následně 6. srpen 1945 a 9. srpen 1945). To stejné rozhodnutí musel učinit i v okamžiku korejské války a to v rámci Mandžuska. Povolil generálu McArthurovi použití jaderné zbraně, avšak jen za přesně definovaných okolností (start nepřátelských letadel apod.), což se nestalo…

    od olser v Srp 6, 2009

  4. V Nagasaki byla křesťanská enkláva a její zničení křesťanskou bombou je výmluvným důkazem o křesťanské „lidumilnosti“.

    od Ataman Jermak v Srp 6, 2009

  5. Náboženství je vždycky jen záminkou pro rozpoutání „svaté války“, jakmile přijde na řadu vraždění, pak každý na toho svého boha kašle z vysoka…

    od olser v Srp 6, 2009

  6. Dík za nové informace o této smutné události, Břeťo! Druhá světová válka je bezedná studna, která přináší podněty stále novým a novým generacím. Škoda, že mocní tohoto světa jsou často nepoučitelní. Nedávno skončil na Primě asi 26dílný seriál Svět ve válce. Úžasný britský dokument, který produkoval Laurence Olivier a mezi zdroji informací bylo londýnské Imperial War Museum. Vzhledem k tomu, že vznikl v roce 1973, mohl unikátně využít vzpomínky přímých pamětníků. Od maršálů až po pěšáky…Půl roku jsem vždy v neděli ráno věděl, co budu dělat mezi osmou a devátou.

    od Libor v Srp 7, 2009

  7. Díky, Libore. Píšu, abych především sebe obohatil novými poznatky a nejvíc mě potěší, když se stejně nad mými texty zamýšlejí i ostatní jejich čtenáři….

    od olser v Srp 7, 2009

  8. Ja vím,že to co teď napíší zvedne vlnu nevole.Nicméně tady to je.Zhození atomových pum na Hirošimu a Nagasaki bylo paradoxně to nejlepší co se pro lidstvo mohlo stát.Proč?Není pochyb,že kdyby byla atomová puma dokončena později,řekněme v době kdyby podobnou zbraň měli i SSSR pochybuji,že by nedošlo ke konfrontaci a „vyzkoušení“atomových zbraní jak USA tak SSSR a to s dalekosáhlými následky.Takto byl učiněn útok(pokus)v době kdy nemohla být provedena odveta.Paradoxně dnes největším argumentem proti použití jaderných zbraní je Hirošima a Nagasaki.Ja vím na první pohled je to protiřečení le při hlubší analýze bezpochyby dojdete k podobných závěrům.To co se stalo v Japonsku bezpochyby naplňuje pořekadlo „Každé zlo je na něco dobré“.
    Zdravím

    od ing.Jozef Bohdan v Srp 7, 2009

  9. No, nevím. Každé zlo je dobré, pokud se netýká mé osoby. Tenkrát bych snad mohl USA omlouvat, ale dnes, kdy máme přes půl století zkušenosti s jejich patologickou touhou po světové hegemonii a vylhanými válkami, viz vyprovokovaný konflikt v Tonkinském zálivu, aby se dal kongres přesvědčil o odhlasování války ve Vietnamu, či „zbraně hromadného ničení“ v Iráku, tak nevím, nevím…?

    od olser v Srp 7, 2009

  10. Není to omluva tohoto činu.V žádném případě a USA je evidentně po II.sv.válce největší kolonialista na světe,zvláště když nevybírá prostředky.Vietnam konkrétně je tragedie,která svým rozsahem nemá obdoby,kromě válek.Nicméně čin USA posloužil(nepochybně to nechtěli) jako největší argument proti atomovému nebezpečí.Jsem absolutně přesvědčený,že kdyby nebylo Hirošimi a Nagasaki bylo by určitě něco jiného s daleko horšími následky.
    Zdraví Bohdan

    od ing.Jozef Bohdan v Srp 7, 2009

  11. Pane inženýre, možná máte pravdu, že Hirošima v rukách USA bylo to menší zlo, jehož se mohli Američané na lidstvu dopustit…

    od olser v Srp 8, 2009

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *