Břetislav Olšer - blog, Olser.cz

Clinton i Kim Čong-il se zviditelnili-neokolonizace Afriky začíná?

Nebýt špatností jiných, čím bychom se živili? Takto lamentovall vždycky novináři, dnes přišla vhod tato poněkud zvrácená filozofie i manželům Billu a Hillary Clintonovým. On se vypravil do KLDR, ona ve stopách svého afroamericko-indonézského prezidenta Obamy do Afriky.

Za půl roku Baracka Obamy v Bílém domu je vidět, že Afrika je v zájmu prvního prezidenta USA s černou pletí. Před necelým měsícem sám navštívil Ghanu a nyní na turné po sedmi zemích černého kontinentu vyslal svoji státní tajemnici Hillary Clintonovou.

Musí si popílit; nejaktivněji po afrických investicích a hlavně nerostech jede zprivatizovaná komunistická Čína, jak po uzeném. Masivně za posledních deset roků investuje do Afriky a její infrastruktury miliardy dolarů týdně, navíc sem dováží levně své zboží i s jeho prodejci, kupuje tuny surovin.

Středem zájmu je Angola a její ropa. Po Libyi a Nigérii je její třetí největší africký producent. Pak následují diamanty a zlato, v čemž jí konkuruje hlavně JAR. Především však zásluhou zisků z ropy, prodávané do Číny, se Angola stala jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik černého kontinentu.

Angolská vláda se v souvislosti s pořadatelstvím Afrického fotbalového poháru národů 2010 rozhodla investovat miliardu dolarů na rozvoj infrastruktury (stavba stadionů, hotelů, telekomunikací, letišť a silnic). Realizací těchto lukrativních zakázek byly pověřeny čínské stavební firmy.

Hodnota čínskeho HDP už dosáhla 25,73 bilionu juanů, tedy cca 2,8 bilionu eur. Pro srovnání je hodnota německého HDP 2,49 bilionu eur. O vývoji HDP USA se raději taktně mlčí.

Pro zacelení všech globálních finančních ztrát má totiž vydáno skoro osm “znárodňovacích” bilionů USD, tedy cca 166 bilionů CZK. Proto nová ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová přiletěla před časem na svoji první oficiální návštěvu ve své funkci právě do Číny. S prosíkem, přičemž jaksi “zapomněla” na tradiční americkou hitovku - lidská práva, Tibetské problémy i tolik kritizované čínské popravy a útisk opozice v zemi za Velkou zdí. Z totoho důvodu také Čína neobchoduje příliš s EU, ale raději s Afrikou, kde je porušování lidských práv v Somálsku, Súdánu či Kongu na denním pořádku.

Přesto Clintonová zcela pragmaticky vyzvala neokomunistickou Čínu, aby ještě víc nakupovala americké vládní obligace. Dokonce prohlásila, že čínské investice do americké ekonomiky jsou důkazem, že obě země jsou na sobě závislé.
Asi pomyslela na Titanic, když řekla, že Čína i USA jsou na jedné lodi, jejichž veslaři se snaží plout stejným směrem. Bodejď ne, když rezerva Číny v zahraniční měně činí 1,9 bilionu dolarů. Nenápadně během žaludečních křečí Wall Streetu nakoupila vládní dluhopisy USA bratru za bilion dolarů.

Čína boduje. Jde jí o zakázky na nekonečné množství produktů – od výbavy letadel a autodílů až po mořské produkty a víno. Mají zájem investovat zejména v automobilovém průmyslu, strojírenství, elektronice nebo textilním, potravinářském a dalším zpracovatelském průmyslu.

Nechybí ani zájem o nakup jakéhokoli množství železa či oceli, ale i vyspělé technologie a zařízení chemiček, farmaceutických firem a spolupráci v oblastech úspor energií a ochrany životního prostředí. Ať už v Evropě, Jižní Americe nebo Africe.

Čínské investice do Afriky jdou především do infrastruktury, renovování přístavů a na zdravotní zabezpečení. Nejhůř je na tom Svazijsko a Botswana. Ve věkové kategorii 15-49 let je HIV pozitivní asi čtvrtina obyvatel. Tyto země mají porodnost okolo 2,6%, úmrtnost 2,7% a přirozený přírůstek činí -0,1%, při průměrné naději na dožití zhruba 34 let…

Proto Hillary upalovala do Afriky, aby pro USA zbyly nějaké drobky z čínského stolu. Čína buduje továrny, železnice, dálnice a také prodává zbraně, což asi vadí USA ze všeho nejvíc.

Podle průzkumu je ve světě asi 650 milionů zbraní, které vlastní civilisté a 225 milionů patří pořádkovým a vojenským silám. Nejvíc z nich prodávají hlavně do rozvojových zemí Spojené státy a Rusko.

Podle zprávy amerického Kongresu obě země kontrolují více než polovinu tohoto trhu. Z USA loni pocházelo 35 procent zbraní, z Ruska 21 procent a z Číny jen pár procent. USA vydají ročně na zb rojení na 600 miliard USD, Čína pouhých 60 miliard USD…

Zbrojení v USA prostě roste sedmkrát rychleji, jak její HDP. Co by asi řekl Američané, kdyby také Čína chtěla zvýšit výdaje na válku 7 x rychleji, jak své HDP? To by bylo křiku a přitom by udělala jenom to samé co USA; zbrojila by 7 x vyšším tempem, než by rostl její HDP…

Africký kontinent se mění. Že by začínal neokolonialismus a znovu porcování Afriky v duchu hesla: Nechat vyhladovět a obsadit humanitární bratrskou pomocí na věčné časy…?

Bill mezitím jednal s “nezbedným spratkem” KLDR, jehož nemocný nejvyšší šéf Kim Čong-il je jako Mirek Topolánek a ruští zbohatlíci štěstím bez sebe, když jim věnuje pozornost nějaká, třeba i jakákoli, hlavně ale významná politická celebrita.

Na návštěvu americké osobnosti Clintonova významu si Severní Korea musela “počkat” téměř devět let, kdy sem v roce 2000 zavítala předchůdkyně jeho ženy, tehdejší ministryně zahraničí Madeleine Albrightová - Korbelová ze Žižkova.

Kauza zatčených amerických novinářek čínského, resp. korejského původu - Euny Leeové a Laury Lingové, jež pracovaly pro televizi viceprezidenta Ala Gorea Current TV, byla šancí jak se zviditelnit pro Kim Čong-ila i Billa Clintona, jenž má se ženami své bohaté orální impeachementové zkušenosti.

Při natáčení reportáže o uprchlících na hranici s Čínou zatkli žunalistky severokorejští policisté a obvinili je z nezákonného překročení hranice a natáčení označili za “politicky motivovanou pomlouvačnou kampaň”. Samy se kajícně přiznaly, že pomlouvaly severokorejský režim.

“Kim Čong-il vydal předsedovi Národní obranné komise nařízení o udělení zvláštní milosti pro dvě americké novinářky, které byly poslány na nucené práce,” uvedla hrdě severokorejská tisková agentura KCNA. Podle ní se bývalý americký prezident omluvil KLDR za “nepřátelské jednání” uvězněných novinářek, předložil žádost vlády USA a požádal o shovívavou milost pro ně a jejich propuštění z humanitárních důvodů. A během tak citlivých témat, ohrožujících lidské životy, se o jaderných zbraních mlčí…

Manželé Clintonovy jednali v zorném poli zájmů USA a Číny, která poskytuje KLDR přes devadesát procent všeho zboží, na které si severokorejci jen pomyslí. Takže by stejně žádné hospodářské embargo či sankce neměly patřičný účinek, i kdyby se USA stavěly na hlavu.

Proto byla ideální zlatá střední cesta pokorného kompromisu, jakou zvolili Bill i Hillary, které zaštiťoval první černoch v Bílém domě, s mezinárodním rasovým i náboženských cítěním, Barack Hussein Obama.

Co si zlobivé severokorejské děcko bude za tento svůj šlechetný čin přát, to je ve hvězdách. V těch šestapadesáti na americké, čínské i korejské vlajce dohromady…