Je lepší být miliardový psanec či pohodová, byť chudá kostelní myš?

28. Červen, 2009 – 8:35

Nechci se chlubit (nevím, bylo-li by čím?), ale jsem zpřízněn s rodinou Radovana Krejčíře. Ne sice pokrevně, ale nějaké vzdálené vazby zde přece jen jsou. Napřed totiž studoval můj starší syn hru na housle na Konzervatoři Ostrava, dnes Janáčkově konzervatoři, a jeho spolužačkou byla Kateřina Januszová, půvabná a talenovaná houslistka profesora Ludvíka Capa, pozdější manželka Radovana Krejčíře.

Poté mi českotěšínské a dnes již zrušené nakladatelství Agave Jířího Gavendy vydalo v podstatě v Krejčířově tiskárně cestopis z Jihoafrické republiky „Češi v zemi zlata, platiny a diamantů“.

Radovan Krejčíř se narodil v listopadu 1968 na Karvinsku, vystudoval v Ostravě VŠB-TU a zbohatl v 90. letech, když jeho firma odkoupila tisíce kuponovýh knížek, na nichž poté vydělal jmění.

Pak podnikal v řadě společností – jako místopředseda představenstva a. s. Staviva se sídlem v Ostravě a byl také předsedou představenstva Corado Holding, a. s. (obě společnosti jsou nyní v likvidaci). Něco „málo“ si vydělal i ve funkci předsedy představenstva firmy Corimex, a. s., Praha.

Kateřina Krejčířová je stejně jako její manžel stíhána jako uprchlá. Podle právě vyřčené obžaloby nejméně do roku 2005 přijímala od Krejčíře velké množství finančních prostředků, ačkoli jí muselo být jasné, že pocházejí z trestné činnosti, resp. z daňových úniků.

Za více než 20 milionů korun pak podle trestního spisu zakoupila do svého vlastnictví nemovitost v Černošicích, v ulici V Dubině. Dalších zhruba 130 milionů korun měla použít na rekonstrukci, opravy a další provoz vily.

„Podal jsem ďáblovi ruku a on mě pozval do pekla,“ řekl Právu Julius Kramarič, advokát Jaroslava Starky. V jihoafrickém Johannesburgu byl na konci května zatčen na základě obvinění Radovana Krejčíře, který jej nařkl z vydírání.

Tamní prokurátor prý Kramariče označil za hlavu evropské mafie a naopak o Krejčířovi mluvil jako o politicky perzekuovaném člověku. Dokonce mluvil o tom, že Krejčíř má v ČR jen jakési jedno trestní stíhání, které je ale důkazně „na vodě“.

Přitom české soudy Krejčíře již pravomocně odsoudily za únos jiného podnikatele na sedm let vězení, jen o půl roku méně dostal za podvod s akciemi společnosti Teplárny Otrokovice. Diví se i orgány činné v trestním řízení, přestože to byly právě ony, jež nechaly Krejčíře u prchnout z jeho vily v Černošicích.

Zřejně jako všimné (pro koho?) nechal při rychlém a kamerami sledovaném útěku v bedně pět milionů CZK „cash“…. K tomu ještě jeho výstavní vila za cca 400 miliónů v Černošicích u Prahy proto podle zatím nepravomocného verdiktu Okresního soudu pro Prahu-západ propadla státu.

Jak si může báňský inženýr, který ještě v roce 1990 nemá na svém kontě skoro nic, je najednou po několikia letech miliardář? Je to přirozené? Může si někdo vydělat denně jen tak v průměru více než sto tisíc? Koupit si vilu za několik stovek milonů…?

Může mít po měsících na útěku z Česka na Seychely a pak do JAR tolik peněz, aby si mohl znovu pořídit vilu s prosklenou terasou, s bílým porsche a k tomu ještě lamborghiny a kupu bodyguardů…? Možná si přečetl můj jihoafrický cestopis, aby věděl kam ze Seychel…?

Že závidím? Co? Miliardy, které mu stejně nejsou k ničemu, když se jen skrývá ve zlaté kleci, z níž není úniku, nemůže svobodně cestovat a jako věčný a policií sledovaný psanec se musí jen bát o svůj život. Nežije si líp chudá kostelní myš, která je v naprosté pohodě a svobodná jako málokdo?

Nedávno jsem to s přítelem počítal. Oběma nám je šedesát pryč. On má už šesté auto, ujel skoro milion kilometrů, zatímco já jsem nikdy neměl žádné jedno ani vícestopé vozidlo a tak jsem neutratil ani Kč za tisíce barelů ropy, za nákupy aut, ani za pojištění, garančky, generálky, amortizaci, opravy, výměny pneumatik, dálniční známky a kdoví co ještě…

To vše jsme vynásobili pětačtyřiceti roky a vyšlo nám to bratru na patnáct milionů se vším všudy, které on musel za ty roky utratit, zatímco já si je pouze užíval jako svůj životní nadstandard.

Takže něco takového, jako je závist Krejčířovi, na to zapomeňte. Byl jsem všude, kde byl on a přitom jsem si nemusel najímat tělesnou stráž, aby mě hlídala před snajpery, celníky, soudy a policí.

Mám snad někomu závidět nakradené a podvodem získané bohatství? Takový Bill Gates je jiný kabrňák. Jsou toho plné encyklopedie i Forbesovy žebříčky nejbohatších lidí planety.

Z šesté třídy základní školy přestoupil na exkluzivní soukromou střední školu Lakeside School. Na této škole měl možnost poprvé pracovat s počítačem a začal se učit programovat.

V 17 letech Gates za svůj program pro tvorbu školních rozvrhů získal 4200 dolarů, ve stejném roce s přítelem Allenem založil firmu Traf-O-Data, kde pracovali na systému pro analýzu dopravního provozu.

Po střední škole následovala Harvardova univerzita. V průběhu studia vytvořil opět spolu s přítelem původní programovací jazyk Altair BASIC pro počítač Altair 8800. Licenci prodali výrobci počítače Altair.

Poté založil s společnost Micro-Soft, aby mohli svou verzi jazyka BASIC, nazvanou Microsoft BASIC, prodávat i jiným firmám. Komerční úspěch tohoto produktu byl základem zdařilého rozvoje společnosti.

Jako tvůrce obchodní strategie Microsoftu byl Gates úspěšný v rozšíření firemního záběru; v mnoha částech trhu se Microsoftu podařilo vypracovat se do pozice jedničky a na této pozici se pevně udržet.

Ze svých microsoftwerových 40 miliard dolarů daroval nejbohatší muž planety Billl Gates charitativní organizaci 5 miliard USD na univerzitní stipendia pro zástupce menšin a boj s nemocemi, které ohrožují země tzv. třetího koše.

Gates věnoval rovněž přes 100 milionů USD na pomoc dětem postiženým AIDS. Dalších 750 milionů dolarů věnoval mezinárodnímu Fondu pro vakcíny, který bojuje mj. s dětskou obrnou a žlutou zimnicí…

A zásady, jimiž se na rozdíl od Billa Gatese řídili „úspěšní“ podnikavci a věčně stíhaní Kožení, Krejčířové, Pitrové a další?

1) Neexistují špinavé peníze! 2) Pokud si měsíčně nevyděláš 20 tisíc, musíš o sobě začít přemýšlet! 3) Dvě třetiny Čechů si málo vydělávají, protože málo pracují a jsou líní…

Prostě; kolik lidí, tolik životních zlodějských filozofií…

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *