Hippokrates měl jasné zásady, aneb Své orgány si do nebe nevezmete…

26. Červen, 2009 – 7:42

Přísahali a svoji přísahu vždy dodrželi, i když na ně neměli jejich arabští sousedé ohledy. Dne 13. dubna 1948 přepadli konvoj židovského lékařského personálu na cestě do nemocnice Hadassah Hospital na hoře Scopus v Jeruzalémě.

Zabito bylo na osmdesát židovských lékařů a zdravotníků. Přepad odřízl nemocnici od zbytku Izraele a donutil nemocnici Hadasah k přesunu. Následně bylo v roce 1961 otevřeno stejnojmenné lékařské centrum v Ein Kerem. Zařízení na hoře Scopus bylo znovu otevřeno v roce 1967, kdy byl Jeruzalém opět sjednocen.

Ani tyto tragické komplikace nezabránily izraelským lékařům dostat se do čela světových týmů chirurgů, vynikajících při transplantacích lidských orgánů, daří se i vědcům, vyvíjejícím jedinečné diagnostické metody. Stačí si průběžně sledovat patřičná média či odborné časopisy.

Něco o Hippokratovi a jeho etických požadavcích vím, ale přece jen mě postoj lékařů v židovské nemocnici překvapuje. Ve válce však bývají poněkud jiná pravidla a Izrael je s Araby už permanentně šedesát roků ve válce…

„Zcela samozřejmě děláme rovněž transplantace orgánů mezi Židy a Araby a obráceně. Loni jsme takových operací uskutečnili hned několik,“ říká ředitelka Public Relations Hadassah Barbara Sofer. „Pečujeme také o problémy se srdcem, zejména dětí z Afriky…“

Procházíme rehabilitačním, transplantačním a traumatologickým oddělením nemocnice. Pacienti jsou zde houževnatí a stateční. Bez nohou, o berlích, s krvavými šrámy v bazénu, na invalidních vozících i speciálních zátěžových přístrojích či pod dohledem rehabilitačních pracovnic.

Uvědomuji si, proč lze být v tak „mrazivém“ prostředí lidského utrpení a zároveň i neuvěřitelného optimismu vcelku snadno patetický…

„Přehodnotil jsem žebříček svých priorit, miloval jsem běh, hrál jsem závodně fotbal, až teď užasle sleduji, jak neuvěřitelné je, když můžu alespoň chodit bez berlí…“ říká mi jeden z pacientů s poraněnou páteří, který přežil atentát sebevražedného atentátníka.

Jak uvedl The Jeruzalem Post, izraelská organizace „Zachraň dětské srdce“ (Save a Child’s Heart, SACH) přivítala v prosinci 2007 první skupinu keňských dětí s onemocněním srdce, které se v Izraeli podrobí operaci. Tři keňští chlapci – sedmiletý Samuel, roční Hastings a roční Winfred – byly doprovázeny svými matkami.

Operace buly provedeny v Wolfsonově lékařském centru v Holonu. Léčba dětí v Izraeli byla dojednána za pomoci keňského lékaře, který si ve Wolfsonu rozšiřoval znalosti anestezilogie.

Keňa je 29. partnerskou zemí organizace „Zachraň dětské srdce“. Plánuje se rozšíření možností léčby a lékařské praxe, včetně odborného školení dětských chirurgů v Izraeli.

Od roku 1996 se SACH podílelo na zajištění chirurgů dětem z Etiopie, Nigérie, Zanzibaru, Rwandy, Moldávie, Vietnamu a Číny. Zhruba polovinu z této péče o zahraniční pacienty věnují izraelští lékaři nemocným lidem z Palestiny a arabských zemí.

Čtyři izraelské rodiny souhlasily s tím, aby orgány jejich zesnulých členů byly darovány potřebným. Díky tomu byly při 15 transplantacích v 7 různých nemocnicích zachráněny životy 13 lidí.

Jeden z dárců, voják Amir Benaim, podepsal svůj souhlas k dárcovství před pouhým měsícem – a jeho orgány byly použity k záchraně 5 životů poté, kdy zemřel na následky zranění po nehodě na motocyklu.

Další dárce byl 15letý Mahmad Jusúf, který zemřel při nehodě automobilu. Mezi operacemi, které proběhly, byla i transplantace jater 12leté dívce, která na orgán čekala rok. Také ve Šnejdersově dětské nemocnici v Petach Tikvě obdržela 3letá holčička ledvinu.

V Beilinsonově nemocnici obdržela dvě plíce 55letá žena z Šoham, trpící cystickou fibrózou. Rok již byla napojena na respirátor a „její stav se den ode dne zhoršoval,“ řekl její manžel.

Jedním ze zachráněných pacientů byl 50letý izraelský Arab Mahzana Valid, který trpěl nevyléčitelnou chorobou jater. Pokud by mu lékaři do půl roku netransplantovali zdravá játra, zemřel by. Dárcem byl 51letý Oded Volek ze židovské osady u Hebronu.

Když se na své motorce vracel z práce domů, zasáhl ho do hlavy výstřel palestinského atentátníka. Po převozu do nemocnice ho ihned operovali, průstřel lebky a silné mozkové krvácení byly ale i přes okamžitou pomoc fatální a lékaři konstatovali smrt mozku.

Obchod s lidskými orgány je amorální, neetický a zhůvěřilý počin. V Izraeli proto může být podle zákona uskutečněna transplantace pouze mezi jeho občany.

Z více než sedmi milionů občanů židovského státu ho tvoří i milion Arabů. Transplantace se ale v Izraeli nesmí provádět za peníze, stejně tak nelze platit za darovaný orgán.

Pokud ho chce někdo darovat, jedná se především o kompabilitu rodinných příslušníků, musí podepsat dokument o tom, že svůj orgán daruje dobrovolně a zcela nezištně, tedy bez finanční odměny.

„Speciální komise konstatovala, že krevní skupina i další testy se jeví jako shodné a játra oběti teroristického útoku jsou vhodná pro transplantaci do těla pacienta Valida,“ vysvětluje mi Kiril Grozovský, ruský Žid od Moskvy, který žije v Izraeli už jedenáct let a v nemocnici Hadassah pracuje jako koordinátor předtransplantačních záležitostí.

Do osmi hodin však byla nutná operace a tedy i souhlas pozůstalých, v tomto případě manželky Odeda Volka z Hebronu. Ta po chvíli váhání, než se vzpamatovala z hrůzného šoku ze smrti svého muže, s darováním orgánu souhlasila.

Inu, Hippokrates měl jasné zásady, aneb Své orgány si do nebe nevezmeš…

Reklama:
  1. 1 Trackback(s)

  2. Led 15, 2016: hampton bay fans

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *