Konkurzy jako za totality – předem domluvený byznys…?

13. Červen, 2009 – 0:14

Přestal jsem věřit konkurzům, jelikož jsem se setkal s bezpočtem případů, kdy byly zmanipulované, s vítězem předem dohodnutým. Zákon je ale zákon a tak se formálně vždy konkurz vyhlásil, aby se státní úředník nažral a zákon zůstal celý.

Zažil jsem pád Union banky a dr. Berku, podvodného šéfa konkurzní podstaty, konkurzy, kdy vyhrála firma s účelové nízkým rozpočtem nákladů na rekonstrukci sportovního areálu, aby po svém vítězství okamžitě zvedla slíbenou cenu o sto milonů, protože až dodatečně prý zjistila, že stavba bude probíhat v náročných podmínkách.

Na poctivost konkurzů v industriální sféře prostě nevěřím, měl jsem pocit, že jedině neziskové organizace mohou mít férové konkurzní řízení. Nejde přece o žádné miliony. Omyl. Jde o kariéru a odrazové můstky třeba k jiným funkcím a vyšším platům.

Často mě zvou na besedy a přednášky mj. o Izraeli, Kanadě, Vietnamu nebo Jihoafrické republice do knihoven, které miluju. Jsou to poslední oázy vzdělanosti a sečtělosti. Žasnu nad prací knihovnic a jejich ředitelek, pro které nejde o běžnou práci, ale o předurčené svaté poslání. Neznám knihovnici, pro kterou by půjčování knížek a vše s tím spojené nebraly s bálečným zápalem.

Nedávno jsem byl besedovat v jedné z knihoven, a když jsem oslovil příjemnou paní jako paní ředitelku, skromně se usmála a řekla, že je pouze vedoucí pobočky (ne ředitelka). Věděl jsem, že se zúčastnila konkurzu na ředitele MěK a nikdo kdo ji zná nepochyboval, že má velikou šanci v konkurzu uspět.

Jak by také ne, knihovnice, o níž je řeč, má za sebou po studiích na vysoké škole a dalších vzdělávacích kurzech v oblasti informatiky a výpočetní techniky, státní zkoušku z cizího jazyka i osmiletou praxi v řízení pobočky knihovny. Neznám nikoho, kdo navštěvuje tuto knihovnu, že by zapochyboval o její kvalifikaci. Ale takových pracovnic má knihovna určitě více.

Podmínky pro uchazeče byly následovné: VŠ vzdělání, znalost problematiky řízení městské knihovny, znalost zákonů – o obcích, o rozpočtových pravidlech územních samostatných celků, zákon o knihovnách a praxe v knihovnictví.

Závěrečné hodnocení komise všechny, kromě členů komise, šokovalo; stanovilo totiž následující pořadí: zvítězil mladý muž, bez požadované praxe v knihovnictví, teprve dva roky po absolvování VŠ, se vzděláním mimo obor knihovnictví, působící jako pedagog.

Jak asi zvládne řízení knihovny, která slouží široké veřejnosti a poskytuje široký rozsah služeb?

Na základě kolikaleté praxe se vyzná v poskytování služeb pro veřejnost, děti a mládež, seniory, nezaměstnané, školy a jiné neziskové instituce ..? Jaká asi byla koncepce člověka, který bez praxe a znalostí problematiky oslnil konkurzní komisi. Jak asi bude pracovat na projektech, které by knihovně přinesly finance?

Bude řídit knihovnu a nebo spoléhat na zaběhnutý systém a práci svých podřízených? Nechci podceňovat jeho schopnosti, ale nevěřím v manažery padající z nebe nebo přímo ze školy. Nebo snad na takové pozici nemusí být odborník? Ještě jedna možnost. A sice, že poskytování služeb veřejnosti touto knihovnou je pro zřizovatele – město nepodstatná záležitost.

A pokud zastupitelé města nevědí jak širokou nabídku služeb knihovna poskytuje, tak ani nemohou pochopit jakou pozici v informovanosti, kultuře a vzdělávání veřejnosti taková knihovna zastupuje. Navštívili jste někdy knihovny v jiných evropských městech, nebo i v našich městech, jejichž snahou je poskytovat kvalitní služby veřejnosti? Kdo viděl, tak ví, že současná moderní knihovna není jen půjčování beletrie.

Je toho zkrátka spousta, co může ovlivnit pokračování vynikajících výsledků inkriminované knihovny. Bude na to mít mladý protekční ředitel, pro něhož je tento post zřejmě jen přestupní stanicí v jeho jistě už vymyšleném kariérním postupu…?

Nebo si jen v knihovně teprve získá potřebné zkušenosti, aby s nimi mohl konečně řádně absolvovat jiný konkurz, který už nebude ovlivněn, ani zmanipulován.

Není to zbytečné riziko pro knihovnu i jejího zřizovatele a hlavně zákeřný podraz na kvalifikované odborníky, jež podstatně lépe splňují podmínky konkurzu…?

Bude si vůbec nové vedení knihovny zvát na besedy dál lidi, kteří jsou bez velkých finančních nákladů schopni obohatit čtenáře svými zážitky z celého světa, svými názory a fotografickými výstavami či videoprojekcí, nebo je vystřídají komerční povídálci o ničem, ale za lukrativní honoráře…?

Lze dnes ještě věřit konkurzům, co jsou jako za totality předem domluvený byznys…? A ještě banální řečnická otázka na úplný závěr; vymizí někdy korupce? Těžko, a když, tak sotva…

Reklama:
  1. 3 reakce na “Konkurzy jako za totality – předem domluvený byznys…?”

  2. Dovolím si pousmát se,že v dnešní době někdo vůbec věří v čistotu konkurzů.Mohu s čistým svědomím napsat.že je to dnes o „jánabráchismu“,stejně jako za totality.A ještě možná víc.Kolik lidí na vyšších postech-nepíši nejvyšších!-nemá pro to kvalifikaci,jen příbuzného a přítele atd.Korupcí a prospěchářstvím je tento národ tak prolezlý,že je zbytečné se nad tím pozastavovat a nikdo to nezmění.Je to dilema.Můžeme se jenom divit,divit a divit………a kritizovat a nic víc!

    od hugous.z.lipek v Čer 13, 2009

  3. Tonoucí se stébla chytá…

    od olser v Čer 13, 2009

  1. 1 Trackback(s)

  2. Led 15, 2016: hampton bay

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *