Proč je pravda vydávána za rasismus…?

28. Květen, 2009 – 7:28

Dostal jsem e-mailem básničku s dovětkem. „Nevěř na svobodu slova; všecku pravdu v té veršovánce, pokud má něco vyřešit, nazvou ti vyčůránci, co z toho mají byznys, rasismem…“ Vladimír Čarway alias romský pseudonym Zoro. Zn. Živím početnou rodinu…

E-mail mám uložen jako vzácnou relikvii ve svém trezorovém archivu, hned vedle barevné televize, svědčící o tom, že nejsem žádný rasista.

Už to pochopili i v Kanadě, kde mám mezi romskými azylanty své přátele, novináře, houslisty, kulturbí pracovníky i magistry, jsem v pravidelném kontaktu s Židy v Izraeli, s Vietnamci v Hanoji, ale též mám známé černochy v JAR i ve Španělsku.

Všichni se vesele baví a nevěřícně kroutí hlavami, když o mně uslyší, že po dvaceti letech našich společných alotriií bych měl být xenofob, rasista či antisemita…

Přestože má inkriminovaná báseň rasistické rysy, jako bilé huby, cikáni, pakáž, chlast či souložící štětka, je vcelku přesná, schopná kdykoli odolat jakýmkoli protiargumetům. A poslal mi ji Rom. Paradox?

Někteří řeknou, že jde o podněcování k rasové nesnášenlivosti či hanobení rasy a národa, ale proč nejsou trestáni sami Romové, ti, co ve svých ghettech hanobí sami svoji rasu, když skutečně žijí v neuvěřitelném nepořádku, ve špíně, až jsou z toho prokazatelné epidemie žloutenek jakéhokolik typu…? Když nevychovávají své děti a neplatí nájmy…?

Proč není v našich či evropských věznicích víc gadžů než Romů? Justiční omyl, nebo čorkaření a jiné tradiční cikánské discipliny?

Že se to vše sice opravdu děje, ale podle zákona se o tom musí většinou mlčet, jinak by nám světové humanitární organizace udělily černé puntíky za diskriminaci menšin a nedodržování lidských práv…?

Ale proč se Amnesty International nebo Helsinská konference a další, co vidí život jen z ponorky přes kalnou vodu, nestarají o to, jestli náhodou nejsou porušována lidská práva i obráceně – diskriminací mlčící většiny – gadžů…?

A proč, když někdo hodí jedno vejce po Romovi, je hned rasista, ale když stovky syrových vajíček hází dav studentů na socialisty, je to jen sranda a recese…?

Jaké je to snesitelné bytí, když jde o bytí a nebytí, že by se i Hamlet zbláznil ve svém shnilém království dánském…? Samozřejmě, že v básni neschází jasná formulace – mnoho Romů, tedy ne všech…!

SNESITELNÁ LEHKOST BYTÍ (v závorkách mé „bezpečnostní“ upozornění…)

To čumíte-bílé huby (synonymum za „černé huby“, kompenzující oboustranný rasismus),
zaplatíte za mě dluhy,
z vašich daní za práci,
cikáni se vyplácí.

Gadžo, gadžo, ty sa nezdáš, povídajů, že Romy neznáš.

Ty neloupíš ze železa šraňky, máš lepší džob – miliardy z banky…

Do práce já nechci chodit,
starou budu nutit r..it,
svinčík (když prý věčně stávkují popeláři) dělám kolem domu,
jak je zvykem mnoha Romů. (ne všech)

Kolem sebe všechno zničím,
na „pět prstů“ děti cvičím,
řádně platit nemám zájem,
energie ani nájem.

Kam já vkročím, kde se mihnu,
stoprocentně (si) něco švihnu (nevratně půjčím),
u kanálu krycí mříž,
na hřbitově zase kříž. (pouze však kovový, sběrné suroviny jsou vybíravé)

Na chlast dobrá každá pětka, (alkohol neškodí podávaný v malých dávkách v jakémkoli množství)
něco vy..uloží štětka (malířská),
a podpora (zasloužená sociální) v řádné výši,
blahobyt mi značně zvýší

Zničený byt prodám tady,
v létě letím do Kanady,
tam dostanu další mamon (pouze však v kanadských dolarech),
já si žiju jako (pradědeček cikánský) baron.

Až přiletím zase zpátky,
nárok mám na ušlé dávky,
a pohodu v novém bytě,
v žádanější lokalitě…

(co by ne, když bude mít s sebou, na letišti v Torontu čerstvě narozeného romsko-kanadského občana…)

 

 

Reklama:
  1. 1 Trackback(s)

  2. Úno 12, 2016: temple run game

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *