„Tušíte, že nosíte v břiše tak tři až pět procent volebních preferencí ČSSD? …Nemáte pocit, že marketingově vzato očekávání dítěte vašemu muži při volbách pomůže?“

Jen primitiv se uchyluje k takto přilblblým praktikám ve snaze ponížit ducha ještě nenarozeného díttěte. Vím, že tyto otázky týdeníku Reflex už byly tisíckrát na různé způsoby propírány v médiích.

Chci je jen zopakovat, aby si každý uvědomil zhůvěřilé způsoby cíleného dehonestování socialistů přes jejich rodičky nebo kanditující ženy do sněmovny.

Kde docházejí argumenty, nastupuje hloupé násilí. Pan Voltaire se musí v hrobě obracet, když většina mocných tohoto světa pohrdá jeho filosofickým vzkazem o tom, že přestože s něčím názorem nesouhlasí, udělá vše proto, aby ho dotyčný oponent mohl kdykoliv veřejně prezentovat.

Kdepak; filosofové se dnes nenosí, pokud chcete být „in“, tak jedině nevybíravým násilím, američtí mariňáci, to je to pravé ořechové, jen žádné verbální domluvy, snaha vyslechnout jeden druhého. Moderní je; hrrr na ně! Neonacisté a nacionalisté na Romy, levičáci na esesáky a odeseáky, pravičáci zase na komunisty a socialisty a čím hruběji a záludněji či sprostěji, tím líp.

Jednou je to křivé nařčení v podobě Kubiceho zprávy, jindy posměšné bilbordy na představitele ODS či SZ a KDU-ČSL nebo nevkusné klipy na prezidenta. A pokud to nezabírá, uchylují se ti, jimž docházejí věcné argumenty, k trapnému násilí. Třeba formou házení syrových vajíček. Chceš mi něco svobodně říct, houno, tady máš do držky a mlč…!

A vše obratně slovy „apolitických novinářů“ přikořenit, např. titulkem: Paroubek v Příbrami vykryl další vajíčkový útok. Jak se účastníci mítinku sami mohli na vlastní oči přesvědčit, žádný útok se nekonal, takže nebylo co boxersky vykrývat.

V Plzni prý „zase létala vejce na Paroubka“, přitom šlo o jedno jediné vejce, v dalším místě „vzteky odkopl plato vajec, přičemž šlo o nohou odstrčených šest vajíček, z nichž se dvě rozbila a tak dál…

Je o mně chronicky známo, že k volbám zásadně nechodím. Jednak proto, že mým krédem je zůstat jako novinář apolitický. Každý žurnalista, který pracuje pro levicový, pravicový či středový a jinak vyhraněný sdělovací prostředek je jen populistický a kariéristicky zištný trouba, řekl bych přímo prostitující v duchu rčení: Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.

K volbám nechodím také proto, že prostě nevidím mezi politiky žádnou osobnost, které bych si vážil tak, abych jí mohl jako daňový poplatník zodpovědně spolusvěřit správu našeho státu. Nechci moralizovat. Mohl bych na to doplatit; kdos bez chyby, hoď kamenem, ale čeho je moc, toho je příliš… 

Mám snad dát svůj hlas nepříliš bystrému Topolánkovi s jeho Augiášovým chlívem, úlisnému podrazákovi Langerovi, usínajícímu Schwarzenbergovi, směšnému nýmandovi Kocábovi a zákeřnému paňácovi Bursíkovi bez špetky soudnosti…?

Nebo posedlostí vládnout zcela dezorientovanému Paroubkovi, mimo mísu zvracejícímu exhibicionistovi Rathovi, bodře plácajícímu sociální nesmysly Škromachovi, nevěrohodnému Kalouskovi, jehož podřadným sokem se stal věčný venkovan Čunek…?

Mohl bych věřit, při moc velkém úsilí, snad jen Ransdorfovi a Klausovi, ale jen proto, že jsou to moudří lidé a kolegové, jimž nikdo z plejády politických mrtvol české politické scény nesahá svým rozhledem ani po kotníky.

Oba jsou však příliš závislí na své moci, penězích a kariéře, že už dávno zapomněli na ty, co je dostali nahoru a sami přitom zůstali opuštěni v podhradí. A marně dnes vzývají tyto své idoly, aby se upamatovali na své báječné sliby a malířské výkony, kdy líčili lidem svět narůžovo.

Takže, vážení. Vím, že jsem všem ukradený a můj hlas by stejně o ničem nerozhodl, ale opět nepůjdu volit ani kandidáty na europoslance.

Ne že bych byl až tolik závistivý, ale jako chudý rentiér nebudu přece přispívat k výdělku cca 300 tisíc měsíčně někomu, kdo si z EU udělal skvělý byznys. Krize nekrize, a kdo nemá ani ponětí, o čem tady dole život je…?

A s vejci, kdyby alespoň šlo o záprdky, u mě nepochodíte už vůbec. Blbci se mi vždycky eklovali…