Místo Havla navrhli čeští školáci na Nobelovu cenu míru Wintona…

19. Květen, 2009 – 7:50

Dnes, 19. května 2009, slavíme dvě významná jubilea – sté narozeniny stále žijícího Sira Nicholasa G. Wintona a pětašedesáté výročí vzniku Schindlerova seznamu, na jehož základě bylo před plynovými komorami zachráněno asi 1100 židovských mužů, žen a dětí.

Sir Nicholas G. Winton byl britský makléř, když v roce 1939 zachránil 669 židovských dětí z území ohroženého ČSR před transporty do koncentračních táborů tím, že jim věršinou na padělané doklady zařídil odjezd vlakem do Velké Británie. Z Prahy do Londýna…

Vznikl tak první životy zachraňující seznam, na němž figurovaly stovky dětí, které jejich rodiče odeslaly do zahraničí, aby jim zajistili bezpečí před zrůdným nacismem. Sice jim slibovali, že jedou pouze na prázdniny, po nichž se zase všichni setkají, ale jen v sobě dusili neblahou předtuchu, že už se s nimi nikdy neshledají…

To vše se stalo již v Němci obsazeném Československu, vše pod dohledem gestapa, které nemělo zatím rozkazy vehementně zasáhnout. Německá policie dokonce pomáhala dětem do vlaků. Ty pak vystoupily v Londýně se jmenovkami na krku, aby je poznali jejich náhradní rodiče, jež zorganizoval rovněž Nicholas Winton.

Nejhorší chvíle pro mladého Wintona nastala, když se dozvěděl, že poslední jím vypravovaný transport na 1. září 1939 už nevyjel; 250 dětí čekalo zbytečně. Nic nechápaly, jejich rodiče tušili nadcházející tragédii. Začala válka a ony i se svými rodiči ji většinou nepřežily.

Nicholas Winton nikdy o svém činu s vrozené skromnosti nemluvil, ale před dvaceti roky se zcela náhodou z beden v půdních prostorách domu, skrývající archiv o cestách ohrožených dětí do Anglie, dozvěděla jeho žena Greta.

A pak už se jen uskutečnilo setkání Wintona se „svými dětmi“ ve studiu BBC, kde Nicholas do poslední chvíle netušil, že ženy a muži kolem něho v místnosti sedící, jsou jím zachráněné děti.

V roce 2003 byl ve Velké Británii povýšen anglickou královnou do šlechtického stavu. Nicholas Winton nemohl být jako potomek židovských rodičů oceněn státem Izrael titulem „Spravedlivý mezi národy“, jenž se uděluje pouze lidem jiného vyznání, kteří přispěli k záchraně Židů.

V jeruzalémském Muzeu Holocaustu Jad Vašem je stromořadí „Alej Spravedlivých“. Mezi desítkami stromů je s č. 59 ten, který patří českému humanistovi Přemyslu Pitterovi, jenž vytvořil dočasný domov pro židovské děti, vracející se z koncentráků. Byl mezi nim i Yehuda Bacon z Ostravy, dnes izraelský malíř, který svědčil u soudu s Adolfem Eichmannem… .

Ze spontánního rozhodnutí  českých studentů nyní vznikla petice, ve které podepsaní žáci základních a středních škol žádají příslušnou komisi norského parlamentu, aby Siru Nicholasi Wintonovi udělila za jeho zásluhy Nobelovu cenu míru. Nyní má petiční arch přes 85 tisíc podpisů.

Z iniciativy prezidenta Václava Klause se již připravuje oslava Wintonových narozenin na Pražském hradě…

Příběh Oskara Schindlera oživil ve svém velkofilmu „Schindlerův seznam“, po americku mírně nadsazeném a akčním, režisér Steven Spielberg.

Vše začalo před třiceti lety. To přijel Australan Thomas Kenneally do Washingtonu a zašel si tam koupit do obchodu aktovku. Na prodavačově paži uviděl vytetované číslo. Zeptal se ho, co to znamená.

A muž za pultem byl Leopold Pfefferberg, který mu řekl svůj příběh o tom, jak přežil Osvětim díky Schindlerovu seznamu. Udivený Australan tak poprvé, čtvrt století po druhé světové válce, uslyšel o holocaustu. Vznikla z toho kniha „Schindlerova archa“, za níž získal australský prozaik Bookerovu cenu.

Schindler chtěl zbohatnout na výrobě továrny na smaltované nádobí v Krakově. Uzavřel dohodu s židovskými předáky na poskytnutí finanční pomoci na odkup továrny. Ta byla na kraji krakovského ghetta.

Ve své továrně za to zaměstnával Židy z ghetta a s jejich výběrem mu pomáhal bývalý účetní židovského původu Isaac Stern, který se snažil v továrně zaměstnat co možná největší počet svých rodáků.

Ke konci války bylo Němci rozhodnuto přesunout všechny krakovské Židy do Osvětimi k likvidaci. Schindler koupil novou továrnu. Spolu s Isaacem Sternem sepsal seznam Židů, na němž se objevilo kolem 1100 jmen.

Židé byli poté transportováni do nové továrny na výrobu granátů ve Svitavách-Brněnci. Paradoxem jeho nové továrny bylo, že žádné funkční granáty sama nikdy nevyrobila. Aby ji Němci nezavřeli a Židy neposlali do koncentračního tábora, nakupoval Schindler granáty jinde a vydával je za své výrobky.

Před několika lety dostala Hana Ringová-Rožanská z Izraele, jedno z dětí, které přežilo Osvětim zásluhou Schindlerova seznamu, dopis od Stevena Spielberga, že natáčí film o jejich záchraně.

Nazval ho „Schindlerův seznam“ a všechny vězně, kteří na spásné soupisce byli a této chvíle se dožili, pozval k účinkování v něm, byť jen v rolích statistů. V závěrečné sekvenci filmu se sešli u Schindlerova hrobu v Jeruzalémě. Tak se paní Hana stala snad jedinou z českých žen, které účinkovaly ve filmu slavného režiséra Spielberga.

Oskar Schindler dostal po válce nabídku, aby žil v Izraeli. Rád ji přijal, vždyť Židé ho zbožňovali. V Muzeu holocaustu Yad Vashem v Jeruzalémě, kde má v Aleji Spravedlivých svůj strom číslo čtrnáct, dostal také práci. Potom se bývalí osvětimští vězni, kterým zachránil životy, každý měsíc skládali několik let na jeho živobytí.

„Vzpomínám si, že to byl vždycky pro mě velký svátek, když jsem ze svého učitelského platu dávala každý měsíc asi čtvrtinu na fond, který jsme mu vytvořili,“ říká Chana Ringová-Rožanská z Tel Avivu.

„Byli jsme všichni skutečně šťastní, když jsme to mohli udělat, dali bychom mu s potěšením to poslední, a když zemřel, byl jako katolík pochován na křesťanském hřbitově v Jeruzalémě. My Židé každý rok chodíme s květinami na jeho hrob…“

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *