Skákali si do řeči ti, co nic nevěděli, jen Čunek musel mlčet…
2. Květen, 2009 – 9:20Už se zdálo, že Michaela Jílková z televizního pořadu “Máte slovo”, konečně získala autoritu a dokáže už své diskutéry udržet na uzdě. Omyl. Čtvrteční diskuzní souboj mezi nekoordinovanými mluvky na téma Romové a jejich boj za lidská práva byl opět jen překřikovanou.
Hlavní slovo měl nějaký důležitý a demagogický pan plukovník, jak ho všichni oslovovali, a Romové ve všech podobách; aktivisté, jeden čerstvě diskriminovaný, dva prostí jedinci z lidu janovského a z Krupky i romský funkcionář, šéf romského sdružení Dženo Ivan Veselý.
Jediný člověk, které v této debatě měl co říct, byl Jiří Čunek. Jako bývalý starosta Vsetína učinil to nejzásadnější rozhodnutí v československé historii, když po více než čtyřicetileté diskriminaci gadžů Romy, nechal vystěhovat dům hrůzy proslulý jako “pavlačový činžák” uprostřed Vsetína.
A jelikož tento jediný povolaný, s konkrétními činy ve svém portfoliu aktiv, které zcela přebijí plácání zmíněných besedníků, připomněl bych zevrubněji to, o čem chtěl Jiří Čunek určitě hovořit.
Poznal jsem inkriminovaný smradlavý několikaposchoďový barák osobně, jezdil jsem kolem něho dvacet možná i třicet roků, na Vsetíně jsem maturoval. Bohužel, také vždycky, když jsem jel do vsetínské nemocnice nebo na její transfúzní stanici. Byla totiž hned naproti tohoto strašidelného romského činžovního obydlí.
Můj bráška měl leukémii, takže krevní testy musel absolvovat bezpočtukrát. Proto nikdy nezapomenu na “špičkový” pavlačový svinčík, kterýn sice v té době jěště nebyl tím “současným svinčíkem”, a na svůj vztek i strach malého kluka z infekce a o svého brášku, protože jsem tenkrát vše vnímal mnohem citlivěji než teď.
A to, že mám dnes spoustu dobrých romských přátel, je z těchto důvodů docela malý zázrak. Není to však zásluha jejich, nýbrž mého racia.
Když se teď v jednom kuse mluví o prasečí chřipce a hrozivé hygieně, z níž se v Mexiku před několika týdny tato smrtící vlezlá potíž zrodila, divím se, že už dávno na Valašsku tento virus díky pavlačovému svinčíku neřádí.
Nejen proto, že “pavlačák” vyprodukoval za desítky roků tisíce tun odpadků, jež nebyly ukládány do popelnic a kontejnerů, ale vyhazovány a pak odklízeny až málem jednou za “uherský rok” .
Bývaly to průběžné spršky z oken přímo na malé nádvořičko, těsně pod okny transfúzní stanice a biochemické laboratoře, v níž se provádějí velmi citlivé krevní testy, mnohdy smrtelně nemocných pacientů.
Naprosto sterilní prostředí je zde nezbytné. Pacienti přicházeli do tohoto zdravotního zařízení vsetínské polikliniky přes doslova hnojišťový dvůr “pavlačáku”, v němž se běžně ozývaly jen hádky, řev, bigbít a nadávky při náruživých rvačkách.
Lékaři marně mnoho let protestovali. Dnešní primář transfúzní stanice, který sem přišel po svém otci, jenž také zažil toto utrpení s nepřizpůsobivými občany, si marně stejně jako jeho otec stěžoval a žádal nápravu.
Vsetínská radnice musela dezinfikovat společné prostory pavlačového domu, který se stal ve Vsetíně ohniskem nákazy žloutenky typu A. Na infekčním oddělení sousední nemocnice bylo hospitalizováno třiadvacet dětí.
Teprve od chvíle, kdy byl zvolen starostou Vsetína Jiří Čunek, se začalo nejen s výstavbou, ale i s odstraňováním vředů města. Podstatná část ze tři stovek obyvatel domu, tedy ze 42 rodin, nenávratně zadlužených statisíci na nájmech, dostalo soudní příkaz k vystěhování.
Po požáru střechy, který definitivně rozhodl o demolici domu, mělo jít čtyřicet postižených do náhradního ubytování. Romové však požadovali pokoje v hotelu. Když byli odmítnuti, rozešli se ke svým rodinám.
Většina nájemníků pavlačového činžáku (36 rodin) dostala bydlení na okraji Vsetína ve čtvrti Poschlá. Vybudování nových bytů (dvou domů smontovaných z obytných buněk) přišlo zhruba na 40 milionů korun, z toho asi 30 milionů korun získalo město jako dotaci ze Státního fondu rozvoje bydlení.
Sedmi rodinám, asi 100 lidí, jimž podle rozhodnutí soudu nemuselo město Vsetín zajistit náhradní ubytování (zčásti i proto, že měli nájemní smlouvy na dobu určitou), byly nabídnuty starší rodinné domy mimo Zlínský kraj.
Na jejich zakoupení jim poskytlo bezúročné půjčky na dobu až 20 let se splátkami kolem 2000 Kč měsíčně. Přestože se jednalo o nepřizpůsobivé a nájem neplatící rodiny, jež mohla radnice podle zákony bez náhrady vystěhovat na ulici.
Bohužel, sami jsme mnohé Romy zhýčkali, že jim dnes práce příliš neříká a možnost, že získali šanci mít po úpravách nový dům, včetně pozemku, to je nezajímalo. Aniž by si řekli; máme ho skoro zadarmo, stačí, když dáme ruku k dílu a máme bezva bydlení.
To ale ne, jen stížnosti, televize filmuje nepořádek ve stavení, neomítnuté stěny a zdi, vylámené dveře atp. Kdysi cikánu kradli koně, ostatně ve filmu “Cikáni jdou do nebe” to bylo vidět, takže by mohli vědět, že u gadžů platí: Darovanému koňovi na zuby nehleď…
Ve Vsetíně je nyní přibližně 600 Romů, z nichž více než 90 procent žije pouze ze sociálních dávek. Sociální systém dává některým rodinám dávky ve výši až 20 000 korun měsíčně.
Jiří Čunek je vcelku milý člověk, určitě odvážný, ale poněkud to se svojí kariérou uspěchal. Ze starosty valašského města se bleskově stal senátorem, ministrem, místopředsedou vlády i předsedou KDU-ČSL. To vše během plus mínus dvou roků.
Ovšem ani tyto složitě zvládané ambice mi nezabrání s uznáním konstatovat, že bych paní Jílkové řekl něco od plíc za to, že odbyla Jířího Čunka, když ho nazvala populistou a jeho slova politickou proklamací.
A to pouze řekl, že on se snažil ne virtuálními koncepcemi a jiným neúčinnými nesmysly, ale konkrétními činy pomoci nejen Vsetínu, krevnímu centru polikliniky, ale rovněž Romům, kteří si dnes bydlení na okraji města nemůžou vynachválit. A kupodivu je tam už naprostý pořádek několik roků. Žádné odpadky, ani dluhy za nájemné a vynucené sociální dávky.
Stačí jen nepřizpůsobivé občany přimět, aby dodržovali zákony, jako každý jiný. A jde to, i bez tlachání o koncepcích romských aktivistů z pořadu “Máte slovo” a jejich výhrůžek, že pokud Dělnická strana jim nedá pokoj…
Nejde řešit až důsledky romských problémů, ale dělat něco pro to, aby se zamezilo už vzniku jejich příčin…
Asi to bude potíž, poněvadž v Česku žije na čtvrt milionů Romů, jak píše britský týdeník The Economist. Jejich problém prý spočívá v chudobě, nedostatku vzdělání, v předsudcích a útocích krajně pravicových extremistů.
V Kanadě požádalo loni o azyl 861 českých občanů a 84 ho dostalo. Takové štěstí neměli utečenci ze zemí jako je Afghánistán se 488 žádostmi a Irák s 282 žádostmi. Dostat se do Kanady je údajně snazší pro české Romy než pro Afghánce nebo Iráčany.
Možná by si mohl Jiří Čunek udělat do Kanady studijní cestu, aby tam vysvětlil, jak Romy převychovat. Měl by si ale pospíšit, než budou opět zavedena víza. Kdoví, zdali by je vůbec dostal. Něco málo už o tom vím…
5 reakce na “Skákali si do řeči ti, co nic nevěděli, jen Čunek musel mlčet…”
Po shlédnutí pořadu “Máte slovo” jsem byla přímo znechucená přístupem p. Jílkové. Celé mi to připadalo jednostranné. Proč tam nebyli zástupci obyvatel z Janova či Krupky nebo jiných lokalit, kde mají s cikánama problémy? Oni jsou ty chudinky, co jsou napadáni, komu je ubližováno.
Jaké by to bylo opačně, kdyby cikáni chodili do práce a ostatní občané jim řvali pod okny do ranních hodin, dělali nepořádek na chodbách a okolí domů, báli se posílat děti do škol, kde je šikanují spolužáci, přepadávali je a kradli peníze či mobily a nadávali jim rakoviny /nechápu proč je toto pro ně nejhorší nadávka/. Dětské domovy by byli plné jejich dětí a jen chodily na sociálku pro dávky a na poštu pro peníze, které by končily v automatech nebo na drogy? Jistě by se jim to nelíbilo a dávno by vzali zákon do svých rukou, aspoň podle jejich mentality. Ať se také jednou vžijí do situace nás, slušných a přizpůsobivých občanů.
Čunka beru, jen co se týká tohoto problému, jelikož ví o čem mluví z vlastních zkušeností. Kdyby byl na místě p. Kocába, jistě by udělal určité kroky, které by napravili aspoň z části situaci, která zrovna panuje v tomto státě. Zkrátka pomyslná sklenice přetekla a teď se nejen novináři, ale i politici přiživují na daném problému s cikánama, který tu panuje skoro 20 let.
Nejlepší je, že z toho těží také především různí tzv. romští aktivisté a spolky /p. Veselý…/, které však berou státní peníze za nic. Kde je vidět jejich činnost? Zviditelňují se pouze když je nějaký případ zmedializovaný, jinak člověk o nich nic neslyší. Pochybuji, že pomáhají cikánům shánět práci, či aby posílali děti do škol nebo uklízeli bordel po sobě!
Silně pochybuji, že v Anglii či Kanadě by se jim takovéto chování tolerovalo. Ano, jsme velmi tolerantní národ, co se týká menšin, ale tady ani tak nejde o menšinu, ale o chování ve společnosti a přizpůsobení se každodennímu životu. Pak se nesmí člověk divit, že to nahrává extremistickým skupinám a lidé s nimi pak sympatizují. Připadá mi to jak krize v Německu ve 30. letech. Doufám, že to tady tak daleko nedojde. Všimla jsem si celosvětového růstu extrémismu /Rusko…/ a kladu si otázku, čím to je? Dá mi na ní někdo odpověď? /nemusíte hned, stačí za pár let/.
od Martina v Kvě 2, 2009
Servilní papaláši v ČR žádné takovéto problémy neřeší bez ohledu jestli svým jednáním lezou do anusu Moskvě, Štrasburku,Bruselu nebo Helsinkám a za své surrealistické platy akorát způsobují, že se český občan cítí jako příslovečný cizinec ve vlastní zemi. Při reprodukci geometrickou řadou národních menšin lze očekávat, že i tito elitní pitomci budou v dohledné době tzv. nepřizpůsobivými občany utlučeni čepicemi případně namočenými do betonu. Bohužel první na řadě bude nechráněný řadový občan, kterému se výsměšně přezdívá daňový poplatník.
od Martin Jarošek v Kvě 3, 2009
Milá Martino, myslím si, že neonacistické a jiné extremistické skupiny by vznikaly i bez Romů. Jejich vznik je zkrátka pouze vyvrcholením frustrace a odcizení osob, které mají problém s autoritami, s vlastním IQ a snaží se za každou cenu zviditelnit. Je směšné je vidět, jak drsně kráčejí a řvou: Nic než národ a Čechy Čechům nebo Tahle země není pro barevné. Přitom o národě ví prd, Čechy jsou jim ukradené a netuší, že bílá rasa už má odzvoněno i bez nich, jelikož svět už je demograficky složen z osmi deseti z barevných obyvatel a v roce 2050 by mělo být bělochů pouhých 18 procent. Extremisté, to je pouze banda zakomplexovaných fotbalových rowdies, kteří využívají anonymity davu, aby se mohli vyřvat, vybít a porvat. Nic víc; chce to jen nekompromisní policii a tvrdší zákony, které nebudou tak vehementně hájit jejich primitivní práva.
od olser v Kvě 3, 2009
Martine, je tragické, že ten občan není jen formálně nazýván ďaňovým poplatníkem, jelikož on skutečně ty daně platí a ty peníze pak skutečně jdou na politiky, kteří si je rozeberou a ani nemrknou a ještě si přidávají výhody. Mít dva stě tisíc měsíčně plat je u politiků běžné, u europoslanců je to ještě dvakrát tolik. Není výsměšné ani to, že politici jsou vlastně zaměstnanci daňových poplatníků, kteří si je pro určitý mandát zvolí, aby za ně zodpověděně spravovali tento stát. Naši důvěru pak skrčí a odhodí do koše v momentě, kdy už mají svůj poslanecký džob a s ním svoji imunitu. Sliby chyby nebo Sliby se slibují, blázni se radují-tyto floskule se pak stanou jejich krédem…
od olser v Kvě 3, 2009
Vážený p. Olšer, pocházím z Č.Krumlova, kde jak jistě víte, žije mnoho Romů. Nenazývám je záměrně cikáni, jelikož tito jsou mnohem přizpůsobiví a hlavně ukázali všem, že záleží pouze a jen na nich, jak se ve společnosti uplatní. Znám jich hodně a mám mezi nimi plno kamarádů a známých. Nikdy jsem neměla žádné konflikty a naopak dobře znám jejich mentalitu. Chodí do škol a pak i na střední. Pracují a někteří podnikají /výborně/ a zkrátka, dávají něco společnosti. Vím, že nemají rádi cikány od jinud, jelikož jim poškozují dobré jméno, které si udělali a radní z ostatních měst,kde žije spousta cikánů by tam měla jezdit na exkurze a poučit se od nich. Proto vím, že je to jen v člověku, jakou cestu si zvolí, zda bude žít jako ostatní či jen bude napřahovat ruku pro sociální dávky a nepracovat.
To jsem jen malinko odskočila od toho co jsem chtěla napsat.
Nevím, zda mohu s Vámi souhlasit s tím, že by extrémistické skupiny vznikaly i bez Romů. Myslím si osobně, že tomu hodně napomohly události posledních let či měsíců. Hlavně lidé už mají dost toho, že politici pořád upřednostňují menšinu před většinou. Kdy to skončí.
Když přepadne a okrade, či zmlátí nebo zabije cikán někoho z majoritní části populace, proč se to nebere jako rasový útok? Případů je dost a dost každý den. Jen se o tom moc nepíše. Kdyby to samé udělal někdo cikánovi, tak je za tím hned rasový podtext aniž by šetřili příčinu. Toho se samozřejmě hned chytají média a nafukují případ ad absurdum. Kolikrát jsem si položila otázku: Proč cikáni nepřepadávají “svoje” lidi a neokrádají je či nezabíjí? Jak by se to potom posuzovalo u soudu?
Proto si myslím, že roste extremismus a neonacismus.
Dříve se jim říkalo skinheadi a tvořilo ji několik skupin /SHARP, RASH, WHITE POWER SKINH.,KALIŠNÍCI, NEOFAŠISTI…/ Dneska se to háže do jednoho pytle, škoda. Byli tady a jsou, akorát dávají více najevo co se jim v této společnosti nelíbí a věřím, že většina z nich nejsou rasisti, pouze nemají v oblibě nepřizpůsobiví spoluobčany. Ale to má převážná většina obyvatel, aspoň podle průzkumu MF Dnes. Přitom černoši či asijské národnosti jim naopak nevadí.Kdo nemá rád cikány, nemusí být hned rasista. Proto je najednou takový nárůst.
Hlavně mi vadí politici, jak chtějí hned prosazovat nové zákony proti extremismu, přitom to všechno vlastně zavinili svým přístupem. Připadá mi to jako pomsta p. Langra, kterému to nevyšlo se soudním zrušením DS a tak se snaží na to jinak. Topolánek a ostatní si přihřívají svou polívčičku a čekají, že při volbách jim za to voliči poděkují o čemž silně pochybuji. Tím se nic neřeší, naopak. Jen pevně doufám, že až budou na podzim volby, projeví se tato současná situace v průzkumu u současných vládnoucích stran.
Tím co jsem výše napsala, neznamená že jsem rasista, pouze nemám ráda nepřizpůsobivé občany jako většina v tomto státě.
od Martina v Kvě 5, 2009