Hra na „slabšího jelena“ opět v režii komunistů…?

29. Duben, 2009 – 17:34

Tak jsem zase šlápl vedle, tedy alespoň podle nepozorných čtenářů. Osočují mě, že zbytečně dělám paniku, rozšiřuju poplašné zvěti a nejistotu, když líčím vizi brzkého konce světa a možnou pandemii „prasečí“ chřipky, která nota bene je pouze „nová“ nebo prostě jen mexická. Zřejmě jim uniklo, že z mé strany šlo pouze o humornou nadsázku…

Naši otřešničkovaní soudruzi mají na rozdíl ode mě jako vždy opodstatněné a mírné argumenty, ovšem když přijde na pandemii, žerty jdou stranou a mluví se vší vážností, zejména jedná-li se o vepříky, na jejichž ochranu srdnatě brojí.

Jsou už tací; navzdory anachronismu jejich ideologie si pořád drží místo „na bedně“ české politické scény. Hra na „slabého jelena“ jim vychází. Ve skutečnosti je to podle hesla: Když se dva perou, třetí vzadu se směje.

Proto také mají ve svém logu nejlidovější poetické české ovoce a hlásají jen to nejlepší, co může lidstvo potkat. V duchu těchto svých ryzích, byť jen virtuálních zásad zbystří pozornosti, hlavně v předvolebních obdobích, jako ostatně všichni političtí exoti.

Jedním z hesel komunistů před volbami po 2. světové válce bylo: „Kdo zná Bibli, kdo zná Krista, to je správný komunista, aneb Chceš-li bojovat s nepřítelem, musíš ho dokonale poznat!“ Geniální tah vůči českému kléru; ateisté a věří v Boha, znají Bibli. To asi nebudou žádní blbci. Inu, i mistr tesař se utne.

Dnes jdou rovněž s dobou: „S jednadvacítkou do 21. století!“ zni jedno z jejich letošních volebních hesel. Na třešničkový anachronismus dosti odvážné tvrzení, ale hra je hra, nejlepší obranou je útok…

Snad proto, že jsem se narodil 21. ledna, naplňují soudruzi obsah mého oblíbeného a často citovaného klišé: Jsou jako sníh, vždycky je něco napadne. Třeba s přejmenováním „prasečí“ chřipky na mexickou. Pravda, byly už různé chřipky; honkongská, ptačí nebo spanělská, proč by nemohla být též mexická…?

Důvod této revize však není v pojmenování, ale tentokrát mají soudruzi starost o dobrou pověst čuníků. Prý by jim to pokazilo image a jejich chovatelů kšefty. Vždyť ta nebohá prasátka za nic nemůžou. To všechno jen lidi, co jsou schopni nezodpovědně nakazit jeden druhého.

„Prosím všechny, aby nový kmen chřipky nebyl spojován s prasaty. Jde o mexickou chřipku, podobně jako šlo v minulosti o hongkongskou nebo španělskou chřipku,“ vyzval na středeční tiskové konferenci ve Sněmovně šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik.

Ovšem svět si dál mele svou a zahraniční média stále používají pojem „prasečí“ chřipka, stejně tak jako Světová zdravotnická organizace (WHO).

Výjímkou je ale Izrael, stát Židů, jimž judaismus a zdravý rozum zakazují jíst vepřové, i když mnozí „noví“ ruští přistěhovalečtí Židé, odchovaní sovětským modelem myšlení, na tato pravidla košer stravy kašlou z vysoka.

Proč by neprodávali vodku, nezakládali vepříny a neprodukovali vepřové, což jsou komodity, na nichž se dají vydělat miliony šekelů? U ortodoxních Židů však jejich odpor vůči názvu „prasečí“ vůbec nesouvisí s ohrožením chovu prasat a trvá jen proto, že prase je zkrátka „nečisté“ zvíře. A kdo ho obědvá, je prostě chucpe…

Nespokojeni jsou i Číňané, kteří mají ve zvěrohruhu i rok prasete a to je čas štěstí, míru a úspěchů. Proč proto urážet dobrosrdečné pašíky, co by jako vzácný talisman lidem ani stéblo přes cestu nepoložili…?

Zuří Mexičané. Svět se na ně dívá štítivě přes prsty, cestovní kanceláře zrušily své zájezdy nejmíň na tři měsíce, mexický turistický ruch, vydělávající miliardy, se dočkal opravdové hospodářské krize a země mezi Tichým ocveánem a Antlantikem se cíti uražena a ponížena názvem „mexická“ chřipka.

Tak, co naši třešničkoví; nechají urážet čuníky nebo Mexičany, své soudruhy v boji, i když nechali cepínem do hlavy zabít Lva Davidoviče Bronsteina – Trockého?

Jen muslimové, co se opičí po Židech a také nesmí vepřové, mají v ruce další trumf; všechno, co je špatné, pochází z hříchu, tedy i „prasečí“ chřipka. Alláhu akbar…!

Evropští odpůrci slova „prasečí“ však jsou urputní, jelikož chtějí prý zachránit chovy prasat, výrobu a zpracování vepřového masa. Vzpomínají na „nemoc šíených krav“, kdy byly utraceny desetitisíce dobytka, což přineslo velké snížená spotřeby hovězího masa.
A tím také míň peněz do něčích kapes, stejně to bylo při „ptačí“ chřipce, kdy šla kuřata na dračku, jelikož někdo řekl, že jsou sice rizikem, ale že při teplotě přes 70 stupňů Celsia je jejich maso neškodné.

Občas se uměle vzbuzují masové hysterie, aby byly ovlivněny např. pády bank, prodej čínského a vietnamského zboží, snížily či zvýšily se ceny ropy, aby zbyly dolary i pro překupníky. Někdy je třeba pomoct vepřovému lobby, jindy hovězímu či drůbežímu a ropnému.

A pak se zjistí, že pandemie se jaksi nekoná, natož aby vše vydalo za slabou epidemii. Účel světí prostředky; soudruzi a veteřináři se nažerou a prase zůstane celé. A národ si opět unisimo položí řečnickou otázku: Kdo se v tomto státě stará o obyčejné lidi…?

A otřešničkovaní se opět budou bušit hrdě do hrudí a uhájí své místo na „bedně“. Alespoň do zakončení volebním kampaně. Hra na slabšího jelena opět profituje, zvláště když stádo kolem nich je zmatené, frustrované a jde za tím, kdo víc smrdí hormonálním pižmem…

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *