Jaký trest pro zločinné žháře, ať jsou kdokoli…?

21. Duben, 2009 – 15:53

Opět je tady otázka, kterou jsem kdysi použil ve svém článku pro ontárijský deník Globe and Mail: „Jsou Češi rasisté, nebo jen nemají Romy docela lidsky rádi…?“ Po dvanáctiletém vcelku bezproblémovém soužití Romů s gadži ve Vítkově na Opavsku, došlo k tragédii, kdy neznámí žháři podpálili dům romské rodiny Sivákových.

Sedmadvacetiletá Anna Siváková utrpěla při žhářském útoku vážné popáleniny. Zůstává v té samé nemocnici, kde zatím stále bojuje o život rovněž její dvouletá dcerkaNatalka, která má popálených 80 procent svého těla. V podstatě je ohněm zasaženo celé tělo, kromě míst, kde měla pleny. Její stav je ve Fakultní nemocnici v Porubě neustále kritický.

Popálený byl též otec dítěte a druh její matky. Byl však eskortován ze Slezské nemocnice v Opavě do vězeňské nemocnice na základě rozhodnutí Okresního soudu v Přerově, aby byl umístěn do výkonu trestu odnětí svobody.

Muž byl podle informací Práva odsouzen na jeden rok nepodmíněně a už před žhářským útokem měl nastoupit do vězení, prý pouze za řízení auta bez řidičského oprávnění. Nástupu do výkonu trestu se ale vyhýbal.

Informoval o tom novináře romský aktivista Kumar Vishwanathan, který si vybral Česko jako zemi, v níž chce poskytovat bohulibou pomoc nepřizpůsobivým lidem, přestože v jeho rodné Indii jsou miliony mnohem větších chudáků a dětí v potřebě. Sice nejsou zaživa upalovány, ale umírají na podvýživu z hladu…

Starosta Vítkova Pavel Smolka nabídl postižení rodině už dva byty; v prvním případě ho odmítli příbuzní, že to není vyhovující náhradní bydlení. Město nabídlo Sivákovým další náhradní bydlení, tentokrát v nedaleké obci, které ale příbuzní také odmítli, protože by se prý roztrhaly rodinné vazby.

Občané a vítkovští i krajští radní míní uspořádat dobročinnou sbírku na nové bydlení pro postiženou rodinu, ovšem radnice z toho nemíní dát přímo popáleným lidem ani korunu. Údajně proto, že jí rodina dluží peníze mimo jiné za odvoz odpadků…

Ukázalo se, že dům ve Vítkově získala asi deset dní před jeho vyhořením v dědickém řízení šestice obyvatel Spolkové republiky Německo, vesměs lidí v pokročilém věku, kteří o rozhodnutí soudu údajně ani nevěděli.

Jakákoli spojitost mezi dědictvím a nedávným vyhořením je podle úředníků velmi nepravděpodobná a téměř vyloučena.

Spekulace o tom, co vedlo zločince k tak zavrženíhodnému činu, není podstatná vzhledem k situaci dvouleté hilčičky bojující nyní o svůj život. Jedině, že by se Romové zhlédli v islámském právu šáríjá.

Jedenatřicetiletá Íránka Amáni Bahramí byla krásná. Měla hnědé oči a kulaté tváře. Studovala univerzitu, a když se jí její obdivovatel Madžíd Movahedi jen zlehka dotkl, ohradila se.

Madžíd ji napřed nabízel sňatek, ale své odmítnutí nesl příliš těžko a chrstl na Amáni kyselinu. Dnes je Bahramí slepá. Oči nemůže ani otevřít od jednoho listopadového dne roku 2004. Zbyla jí pouze znetvořená tvář.

Podle šaríije může také požadovat oslepení útočníka, ale jen jeho jednoho oka, protože v islámu jeden muž rovná se dvě ženy. Bude-li však zohavená Amáni chtít Mohavedímu vypálit kyselinou oči obě, zaplatí za to druhé 25 110 dolarů.

Takže, pokud romskému otci popáleného děvčátka udělí prezident milost a němečtí dědicové budou trvat na svém rozhodnutí věnovat svůj dům, resp. to, co z něho zbylo, na charitu, může rodina požádat o právo podle islámského „oko za oko, zub za zub, život za život…“

Jestli budou pachatelé zrůdného činu zadrženi a potvrdí se rasistický podtext, zaslouží si mimořádný trest. Pochybuji, že by byli v rámci české legislativy popálení na 80 procentech svých těl, ale pokud by měli při tom přežít a v ukrutných bolestech, jako zmiňované romské dítě, mají to mít…

Jak prý praví cikánské rčení: „Nane čhave, nane bacht – Nejsou děti, není štěstí…“
Předpokládám, že toto moudro platí pro všechny romské ženy bez rozdílu a že mezi nimi nejsou takové, co by chtěly mít děti jen kvůli sociálním dávkám, mateřskému poplatku a dětským přídavkům, aby je poté neučily česky a neposílaly do školy…

To už by se stavěly na úroveň inkriminovaných žhářských bestií a takové přece romské ženy v žádném případě nejsou, aby si říkaly: „Nejsou děti, nejsou peníze…“

Reklama:
  1. 1 Trackback(s)

  2. Led 15, 2016: hampton bay ceiling fans

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *