V čem se soud v Haagu liší od fotbalové mafie a StB…?

16. Duben, 2009 – 8:05

Možná to trochu pokulhává, když srovnám fotbalovou mafii s nekompetentností Mezinárodního soudního tribunálu pro válečné zločiny v Haagu, ale principy obou molochů jsou totožné; korupce, podvody, zametání průšvihů pod koberec a hlavně zavádění nových „šifrovacích“ termínů.

Slavní jsou čeští kapříci, desetníky, pytle jablek a hrušek, ty vole, Titanik se potápí, bárka klesá ke dnu, deca, mrdky… Tak říkali penězům a ovlivňování výsledků naši fotbaloví bossové.

Zahraniční bafuňáři by ještě přidali perník, skunk, travička, šňupeček a jiná synonyma pro drogy… A píšou srdceryvné memoáry tom, jak byli pupky světa za pět melounů týdně…

Svoboda, nezávislost, ukradené uniformy a v nich páchané zločiny, špinění UÇK, spravedlnost a právo všem rovným dílem; padni komu padni, křivé svědectví, ničení kompromitujících dokumentů, vydírání…

Tak zase říkají svým procesním manýrám soudci v Haagu, když honí po Evropě pouze některé „zločince“, zatímco jiné nechávají bez povšimnutí.

Pokud bych ale měl tímto srovnáním zarmoutit české fotbalové fanoušky víc, než slovenský komentátor, jehož komerční televize pověřilo spolukomentováním české ostudy v zápase se Slovenskem, nechám raději rowdies na pokoji a porovnám Haag se státní polici StB.

Jeden rozdíl tady ovšem je – časový posun; StB už byla chválabohu oficiálně jednou provždy (doufejme) u nás zrušena, zatímco soud v Haagu naopak teprve začíná a jen tak se jeho soudci dobrého bydla nezbaví. Přesto mu nevadí, že operuje seznamy tajných agentů a zločinců, mezi nimiž je spousta nevinných lidí.

S gustem umí ničit dokumenty o páchaných zvěrstvech, odmítá po známosti prominentní korunní svědky a nenápadně až plíživě jako československá kontrarevoluce se infiltruje do současného politicky organizovaného zločinu.

Bývalá hlavní prokurátorka tribunálu v Haagu Carla del Ponteová už toho měla zřejmě dost, proto vzala po švýcarsku do zaječí a raději přijala svoji „diplomatickou trafiku“ ve funkci velvyslankyně v Argentině.

Na rozloučenou z Haagem si asi chtěla ulehčit svému svědimí a napsala knihu „Lov: já a váleční zločinci“. Je o tom, jak to u haagského soudu chodí, jak se ji snažili ovlivňovat a mezi řádky, jak se ničí dokumenty o tom, že kosovská mafie zabíjela Srby také kvůli jejich tělesným orgánům…

Nikdo jí pochopitelně nevěřil, spíš nechtěl věřit, jenom Srbové. Uvedla v knize mimo jiné, že kosovští Albánci unesli do severní Albánie až 300 Srbů. A bylo to už po 12. červnu 1999, tedy po příchodu sil NATO do Kosova.

Podle čerstvé informace BBC, co každou zprávu ověřuje nejméně ze dvou na sobě nezávislých zdrojů, Mezinárodní tribunál pro válečné zločiny zničil některé důkazy o unášení Srbů, kteří byli zabíjeni, aby posloužili jako nedobrovolní dárci.

Reportéři BBC také zjistili, že únosy se odehrávaly nejen před a za dob války v Kosovu a během bombardování Jugoslávie letouny NATO, ale i poté, co Slobodan Milošević ustoupil a v Kosovu byly rozmístěny mezinárodní síly.

V knize “Nejlepší ze všech možných světů” se vyznává též tehdejší ministryně zahraničí USA Albrightová ze svého působení v bývalé Jugoslávii během náletů NATO.

Je s podivem, jak dokázala tato rodačka z pražského Žižkova Marie Korbelová sedět na dvou židlích a s bravůrní diplomacií lavírovat ve světové politice… Ve své knize říká bez uzardění pokrytecká slova:

“…Jdete buď s námi nebo proti nám – hlásáme, bez ohledu na dopad našich akcí v Turecku a na Středním Východě. Varujeme – ruce pryč od Iráku, zatímco naše jednotky okupují Bagdád. Voláme – pozor na čínskou vojenskou základnu a vynakládáme na obranu tolik, co celý svět dohromady….”

Pozor! Podobný sebekritický a zároveň i vlastenecký projev jsme slyšeli nedávno v Praze z úst nového tmavého šéfa Bílého domu. Že by se historie opakovala a Americe už z finanční krize odtrnulo a zůstala pořád jenom Amerikou, prahnoucí po definitivní globální hegemonii…?

Dne 6. června 1999 byla se Srbskem podepsána „mírová smlouva”, což v reálu znamenalo okupaci Kosova silami NATO. Vysokým představitelem OSN (United Nations Mission in Kosovo) se stal Bernard Kouchner.

Vůbec nedbal na dodržování rezoluce 1244, která deklarovala plné zachování integrity a suverenity Jugoslávie, a ostře vystupoval proti Srbům. KFOR neudržel na uzdě UÇK, podněcovanou albánskými ozbrojenci.

Kouchner, dnes ministr zahraničí Francie, ve jménu amerických zájmů rovněž záměrně mylně interpretoval konflikty ve Rwandě, súdánském Dárfúru i v bývalé Jugoslávii.

V letech 1998 – 99 byl jediným Čechem, který v té době v Kosovu z pověření OSN pobýval, Jiří Dienstbier. A ten opakovaně prohlásil, že k masovému exodu Albánců došlo až v souvislosti s bombardováním NATO.

Kosovští Albánci odmítají nařčení z toho, že by se později zrušená UÇK dopouštěla válečných zločinů. Kosovský premiér Hashim Thaci, který stál v čele UÇK a na prodeji lidských orgánů a drog měl vydělávat miliony, pouze připustil, že někdo mohl jen zneužít jejich uniforem…

Proto byli a jsou v Haagu Miloševič a ne Thaci, Karadžič a ne teroristé Hamasu, ani Kouchner bez skrupulí, ani prezident Bush ml. za to, že si vymyslel falešné důkazy o zbraních hromadného ničení v Iráku, kde už bylo zabito přes pět tisíc vojáků US Army a americká „útrata“ už dosahuje bilionu dolarů…

Ne nadarmo se Thacimu říkalo: „Miláček Albrightové…“

U haagského soudu nestojí ani nikdo z Bílého domu za Hirošimu a Nagasaki, na které dopadly uranová bomba „Little Boy“ s tritolovým ekvivalentem 20 kt a plutoniová bomba „Fat Man“ o ráži 22 kt TNT. Okamžitě zahynulo asi sto tisíc obyvatel, další více než tři sta tisíce jich zemřely postupně na následky radiace.

V Haagu nebyli nikdy ani Američané, vraždící ve vsi My Lai, ležící v Jižním Vietnamu v provincii Son My. Vojáci pod velením poručíka Williama Calleyho vstoupili do vesnice a začalo zabíjení. O život přišlo více než 500 civilistů. Též asi stovka starých lidí a dětí, včetně kojenců.

Inu, staré dobré mafie jsou všechny stejné, zbrojařské, fotbalové, politické i justiční, jako přes kopírrák; její členy spojuje pouze posedlost penězi a bezmeznou mocí za každou cenu i třeba za masakry statisíců civilistů či obchod s fotbalovým nebo jen opozičním „masem“…

Možná míchám jablka s hruškami, ale copak se z tohoto různorodého ovoce nedělá jedna kořalka…?Jako bych neustále marně házel hrách na zeď. Už toho omílání trapných kauz nechám, nevěřím, že opakování je matka moudrosti….

Připomíná mi to anekdotu ze současného Izreele:

Novinář zpovídá rabína u Zdi nářků: „Rebe, jak často se sem chodíte modlit?“
Rabín: „Dvakrát denně.“
Novinář: „A za co se modlíte?“
Rabín: „Aby se lidé přestali nenávidět, aby nebyly války, aby si lidé pomáhali a měli se rádi.“
Novinář: „To jsou samé krásné věci. Jak dlouho už se takhle modlíte?“
Rabín: „Šedesát let.“
Novinář: „Šedesát let a dvakrát denně!!? To je neuvěřitelné. A jaký máte pocit, když vidíte svět kolem sebe?“
Rabín: „Mám pocit, jako bych mluvil do zdi…“

Reklama:
  1. 4 reakce na “V čem se soud v Haagu liší od fotbalové mafie a StB…?”

  2. Co dodat?Jedni za osmnáct a druzí bez dvou za dvacet,jak praví přísloví.Nikdo a nic nevyčistí tento světový Augiášův chlív.
    Kdo věří v Boha,může jen doufat,že on tomu učiní konec.Jinak beznaděj.
    Svět je stejný jako naše národní politika.
    A co je s panem chb,že nekomentuje?

    od hugous.z.lipek v Dub 16, 2009

  3. Pan chb má moc práce, jako majitel rekreační chaty Charbulák se má co ohánět, zvláště když místo jara přišlo hnedle léto…

    od olser v Dub 16, 2009

  4. Tak až s ním půjdete na „ryby“ pozdravujte.Zase mu chci poslat klubíčko..

    od hugous.z.lipek v Dub 16, 2009

  5. Vyřídím. BO

    od olser v Dub 16, 2009

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *