Schindlerův seznam ze záhrobí…?

8. Duben, 2009 – 10:55

V těchto dnech byl nalezen mezi záznamy a poznámkami z pozůstalosti australského spisovatele Thomase Keneallyho zažloutlý originál strojopisu části Schinderova seznamu. Má třináct stránek a 801 jméno, vedle něho ležely výstřižky z říšských německých novin.

Před třiceti lety přijel tento Australan Thomas Kenneally do Washingtonu a zašel si tam koupit do obchodu aktovku. Na prodavačově paži uviděl vytetované číslo. Zeptal se ho, co to znamená.

A muž za pultem byl Leopold Pfefferberg, který mu řekl svůj příběh o tom, jak přežil Osvětim díky Schindlerovu seznamu. Udivený Australan tak poprvé, čtvrt století po druhé světové válce, uslyšel o holocaustu.

Vznikla z toho kniha Schindlerova archa, za níž tento australský prozaik získal Bookerovu cenu. Seznam nalezený v Sydney prý Keneallymu v roce 1980 dal právě Leopold Pfefferberg, číslo 173 na seznamu, který měl Keneallyho přesvědčit, aby o něm napsal knihu.

Oscar Schindler, prominentní nacista Třetí říše a tajný agent ve službách SS, nechtěl zblbnout z Hitlerovy ideologie „křivonohých lidských kříženců“, ale zbohatnout na výrobě továrny na smaltované nádobí, kterou dostal v Krakově za odměnu za svoji špionážní činnost v ČSR.

Ve své továrně výhodně a hlavně zadarmo zaměstnával Židy z ghetta, s jejichž hledáním mu pomáhal bývalý účetní židovského původu Isaac Stern, který se snažil v továrně zaměstnat co možná největší počet svých rodáků.

Novým správcem ghetta se ale stal Amon Goeth, který měl silný odpor vůči Židům. Ke konci války bylo Němci rozhodnuto přesunout všechny krakovské Židy do Osvětimi k likvidaci. Schindler chtěl ale zdravé Židy koupit pro svoji novou továrnu.

Spolu s Isaacem Sternem sepsal seznam Židů (Schindlerův seznam), na němž se objevilo více než 1200 jmen. Židé byli transportováni do nové továrny na výrobu granátů ve Svitavách – Brněnci.

Při přesunu byl omylem jeden transport nasměrován do Osvětimi. Schindler proto sepsal další seznam a podle něho vykoupil ženy a děti, celkem 801, které tam byly nedopatřením odvezeny, aby skončily v plynu.

Paradoxem jeho nové továrny bylo, že žádné funkční granáty sama nikdy nevyrobila. Aby továrnu Němci nezavřeli a Židy neposlali do koncentračního tábora, nakupoval granáty jinde a vydával je za své výrobky.

Před několika lety dostala Hana Ringová-Rožanská z Izraele, jedno z dětí, které přežilo Osvětim zásluhou Schindlerova seznamu, dopis od amerického režiséra Stevena Spielberga, že natáčí film o jejich záchraně.

Nazval ho Schindlerův seznam a všechny vězně, kteří na této spásné soupisce byli a této chvíle se dožili, pozval k účinkování v něm, byť jen v rolích statistů. V závěrečné sekvenci filmu se sešli u Schindlerova hrobu v Jeruzalémě. Tak se paní Hana postavila po bok málo českých žen, které účinkovaly ve filmu slavného režiséra Spielberga.

Ten pak všem na setkání po konci natáčení vyprávěl, jak zpočátku nechtěl knížku australského spisovatele Thomase Kenneallyho nafilmovat. Měl pocit, že to není práce pro něho. Chtěl dělat jen velkovýpravné sci-fi a tzv. kasafilmy. Do spletitých osudů věčně pronásledovaných Židů se mu nechtělo.

Pak se do Spielberga pustila jeho druhá manželka, na rozdíl od té první, Židovky, byla křesťankou. Spielbergova babička se totiž vystěhovala do USA z Ruska, když utíkala před tamními carskými pogromy. Potom učila ruské přistěhovalce anglicky.

„Jak se nám pan Spielberg přiznal, osud jeho babičky bylo to jediné, co o židovství věděl, byť sám byl Žid, i když jeho rodiče židovské tradice již nedodržovali. Manželka mu prý řekla: Když ten film natočíš ty, bude to dobrý film a celému světu ukáže, co to byl holocaust, co to je antisemitismus a jeho důsledky. Tvoje babička byla Židovka, ty jsi Žid. Musíš to pro svůj národ udělat! Tak prý Spielberg natočil velkofilm o vyvražďování Židů jen proto, že ho k tomu přiměla jeho křesťanská manželka…“ vzpomína paní Hana.

Na recepci po natočení filmu byla rovněž Schindlerova manželka Emilie, které mohla Hana Rinogová-Rožanská osobně poděkovat. Zašla za ní. Byla na vozíčku, protože nemohla už chodit. Hana Ringová-Rožanská jí řekla: „Já jsem ta holka, které jste dávala vždycky najíst. Teď už mám velkou rodinu. Přežila jsem také díky vám…“

Schindlerova žena odpověděla, že je přece křesťanka, které v kostele kázali, že když spatří člověka v nouzi, musí mu pomoci. Rovněž ona získala ocenění „Spravedlivá mezi národy“ a svůj strom v aleji muzea holocaustu v jeruzalémském Yad Vashem.

O setkání s ní projevila zájem řada osobností, mj. prezident USA Bill Clinton, německý prezident Roman Herzog a papež Jan Pavel II.

Oskar Schindler dostal po válce nabídku, aby žil v Izraeli. Rád ji přijal, vždyť Židé ho zbožňovali. V Muzeu holocaustu Yad Vashem v Jeruzalémě, kde má v Aleji Spravedlivých svůj strom číslo čtrnáct, dostal také práci. Potom se bývalí osvětimští vězni, kterým zachránil životy, každý měsíc skládali několik let na jeho živobytí.

„Vzpomínám si, že to byl vždycky pro mě velký svátek, když jsem ze svého učitelského platu dávala každý měsíc asi čtvrtinu na fond, který jsme mu vytvořili. Byli jsme všichni skutečně šťastní, když jsme to mohli udělat, dali bychom mu s potěšením to poslední, a když zemřel, byl jako katolík pochován na křesťanském hřbitově v Jeruzalémě, my Židé každý rok chodíme s květinami na jeho hrob…“

Takový byl osud Oscara Schindlera, který se trošku nedopatřením stal altruistou. Možná Židy zachránil proto, aby měl levnou pracovní sílu. Třeba tušil konec války, chtěl se zavděčit a unikl tak oprátce.

Kdoví, co by se stalo s jeho Židy, kdyby už nemohli pracovat a válka pokračovala? Vyměnil by je v Osvětimi za fyzicky zdatnější nebo by se zázračně stal lidumilem, nechal si je, aby je živil a šatil ve svém „domově důchodců“…?

A potom že prahnutí po moci peněz a mamonu je zdraví škodlivé a neetické…

PS: Holocaust skončil nebo latentně přetrvává a roli nacistů svým způsobem převzali islamisté? (prosím, rozlišovat islám od islamistů) Výrazně o tom hovoří představitel Austrálie:

…“Tohle je naše země, naše půda a náš způsob života dáme vám, muslimům, veškerou příležitost k tomu, aby jste toto všechno mohli užívat. Ale jakmile jste si začali stěžovat, naříkat a pomlouvat naší vlajku, naše závazky, naši křesťanskou víru nebo náš způsob života, velmi vám doporučuji využít další přednosti naší skvělé australské svobody- práva odejít. Pokud jste nešťastní, odejděte. Nenutili jsme vás sem přijít. Požádali jste, aby jste tu mohli být. Tak přijměte zemi, která přijala vás…“

Reklama:
  1. 2 reakce na “Schindlerův seznam ze záhrobí…?”

  2. Škoda,že i my nemáme vládu takto uvažující,jen s análním alpinismem směr východ.

    od hugous.z.lipek v Dub 8, 2009

  1. 1 Trackback(s)

  2. Led 15, 2016: hampton bay ceiling fans

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *