Sněmovna jako islámský rej, valašská pouť a Gogolova gubernie…?

27. Březen, 2009 – 8:42

Když jsem se díval na jednání sněmovny při hlasování o nedůvěře vlády, něco mi to hemžení, natřásání a verbální útoky i cukrblikování připomínalo. Napřed jsem spatřil malé náměstí v arabské čtvrti Paříže nebo romský piknik v parku uprostřed Toronta, na němž se srocovaly přelétavé hloučky ráj očekávající omladiny.

Přeskupovaly se, odbíhaly a zase se sbíhaly, prudce gestikulovaly, podle toho, kde se co řešilo; kde se spílalo vládě, kde se ctil korán a kde kvalitní „tráva“.

Mezi ostrůvky pod lampami neklidně kroužili snědí mladíci, dorážející na své soky a svými polibky sající nektar ze rtů dívek v šátcích, jimž ani přísný hlas muezzína, vyzývající k páté denní modlitbě, nezabránil v předvádění vrtivé mluvy svých džínových zadečků.

Bylo to tím, že měly horkou krev s infúzí rodového vzdoru ovívanou nasládlou vůní marihuany a čerstvé zapálené touhy.

Díval jsem se na to sněmovní vření a vybavila se mi též halasná pouť u nás ve vsi a dubový stůl přespolního řezníka, na němž se však o svátku Cyrila a Metoděje neodehrávaly zabijačkové orgie, ale ve slunci se na něm topila hora tureckého medu.

Krámek byl zpola zakrytý khaki celtovinou a otevřený k východu z kostela, jako beduínský stan k Mekce a český Honza v něm s fezem na hlavě tříštil sekáčkem lepkavou a zubní plomby tahající masu na lahodné ždibky.

Stačilo přivřít oči a dát své fantazii volný průchod a všude kolem znovu rejdily včely a vosy. Od jedné medové střepinky k druhé, ke kornoutům a zpět. V některé chvíli se jich slétlo tolik, že přes ně nebylo svůdnou sladkost skoro vidět. Sosáčky se jim kmitaly a chlupaté nožky těžce odlepovaly.

Nedalo se postřehnout, jestli to byly pořád jedny a tytéž lupičky, nebo jestli se střídaly. Patrně se střídaly, jinak by je po půlhodině takového hodování musel postihnout diabetes.

Vytrvale však vrtěly zadečky a touto řečí blanokřídlého hmyzu signalizovaly své nadšení z mlsných objevů. Ultrazvukově vířily křidélky a zlostnými nálety dávaly najevo, že mají svá žihadla neustále ve střehu.

Chvíly vrtěli ohonem psa, poté bzučely o radaru a Lisabonské smlouvě, neopomněly ani na Bártkova Trojského koně na Dalíkově dvorku…

Taková vize českého Parlamentu mě bavila. Pak jsem se ale probral a uviděl za řečnickým pultíkem Pavla Ivanoviče Čičikova, který se v jedné ruské gubernii v Gogolových Mrtvých duších snažil rychle zbohatnout. Měl na to svůj recept podvodníka.

Přišel na to, jak obejít zákon a abraka dabra – být bohatý. Chtělo to jen pod cenou nakoupit mrtvé duše, tj. nevolníky a mužiky i s jejichž životopisy a popisy, kteří zemřeli od posledního sčítání lidu, jež bylo v carském Rusku každých deset let.

V období mezi jednotlivými sčítáními platili statkáři stále stejné daně z počtu nevolníků, bez ohledu na to, kolik jich zemřelo. Čičikov se snaží využít toho, že se statkáři tohoto balvanu snažili moc rádi zbavit.

Tak nakoupil velké množství mrtvých duší, přes tři sta, aby se mohl vykázat počtem smluvně nakoupených mrtvých, přesto živých mužiků a podle tehdejšího práva mohl požádat o přidělení půdy zdarma v nově osidlovaných oblastech Rusi.

Na dřinou a hladem zesnulé mužiky, zaznamenané v úředních listinách jako živé, by dostal peníze, za které by si pořídil statek a své vlastní živé nevolníky… Inu, peníze byly, jsou a budou vždycky až na prvním místě. I ve Sněmovně ČR.

Tak takové mám vidiny, když se v televizi nebo přímo z Bidýlka Parlamentu dívám na nestandardní schůze či vražedné interpelace a bujaré „porcování medvěda“, samozřejmě rovněž na pohyb poslanců ve foyé Sněmovnya tamního bufetu.

A najednou vidím přehršli Čičikovů, Platonovů, Pětuchů a Nozdrevů a jiných gebernátorských i statkářských typů, mezi nimiž se míhají též nevolnící a mužici, ale nezřídka i mrtvé duše poslanců.

Jsou to ti, co byli zvoleni za určitou stranu, pro kterou ale politicky zemřeli, přesto se dál drží svých poslaneckých korýtek zuby nehty, jako přeběhlícké mrtvé duše a pořád za ně daňoví poplatníci platí jejich Čičikovské mzdy.

Přestože s nimi nikdo nic nechce mít, jen při hlasování, jinak pryč s nimi, kdo zradil jednou…?

Vidím hrubiánské statkaře, připitomělé vozky rozvrzaných kočárů, obtloustlé návladní i gubernátory s nosy jak okurka a další tuneláře, co si hrají na policejní náčelníky i generály Betriščevy…

Jakoby také v Česku roku 2009 pořád ještě platily zákony carského Ruska…

Asi to v úterý 24. března 2009 proto dopadlo, jak to dopadlo a Čičikov se svými kumpány skončil všemi nenáviděn načas v base, než se opět podvodně vyplatil a zmizel z města N…

Reklama:
  1. 3 reakce na “Sněmovna jako islámský rej, valašská pouť a Gogolova gubernie…?”

  2. Jen k části tohoto článku.

    Dobrý den, pane Olšer, dá se říci, že čtu Vaše příspěvky dosti pravidelně, a libí se mi. Ovšem už z důvodu svého původu, jsem vždy alergický na to, co se dotýká Carského Ruska, myslím si, že by jste našel více přirovnání i v našich divadelních hrách, např. Naši Furianti, než si brát, příklad jinde, jsou to autoři z Ruska a snažili se popsat ironicky Ruskou společnost, té doby, absolutně mi to nesedí na naši. Zkuste se podívat do našich dějin, a vybrat si jiné příklady.Nebo více studovat historii Ruska ve všech kontextech dané doby, kterou uvádíte, dá se říci, že jsem vlastně potomkem, ruských statkářů , šlechticů, vojáků, ovšem s tím rozdílem že jsem je na fotkách neviděl, tak jak jsou popisování, a můj praděda bojoval v sestavě Bílé armády a byl s ní evakuován z Jalty. Tedy zkusme brát v potaz naši literaturu, a chování naších , tedy Čechů, řekněme že je taky, tam literatura, v určitých popisech lidského chování nadčasová.
    Zdravím

    D. N. Neuwirth

    od Dimitrij Nikifor Neuwirth v Bře 27, 2009

  3. Vážený Dimitriji, omlouvám se, ale můj text je stejná nadsázka, jakou použil též Gogol. U nás to přehání Hašek a jeho Švejk a také se našincům nelíbí, že je prezentuje jako blbce. Každá leteratura má prostě své Hrabaly, Hašky Gogoly, Jeromy Klapky Jeromy a Dumasy. Je to prostě svět fabulace a iluzí. Jsou mnohem horší autoři. Co by měli říkat Židé na Main Kampf či na Protokoly sionských mudrců…?

    od olser v Bře 27, 2009

  4. i na aukru sou pdvoodnici koupil sem iphone za 14 000,- poslal na ucet a nic neprislo, resila to policie a aukro mi z pojistky vratilo penize ale 2 mesice sem cekal nez prijdou

    od Dany v Úno 26, 2012

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *