Poprvé jsem se podíval na účtenku z lékárny a zvýšil se mi tlak…

24. Březen, 2009 – 9:46

Moje paní mě zapřísahala, ať už nic nepíšu o regulačních poplatcích u lékařů, v nemocnicích a v lékárnách. Je citlivá žena a je jí prý smutno, když čte pod mými glosami, jak mi nickové sprostě nadávají a verbálně po mně plivají.

Mrzí ji, že se pronic zanic nechám tak špinit a urážet, zvláště když to činím zcela zadarmo. Ale nic s tím nenadělám. Jsem už takový; co na srdci, to na jazyku, tedy spíš na svém blogu.

Proto jsem se zahloubal vůbec poprvé do účtenky, kterou mi vydávají v lékárně, do niž si chodím pro léky už sedmatřicet roků, co žiju v Ostravě a trpím rozličnými chorobami bujaře promarněného mládí i „klidného a bezstarostného“ stáří.

Od neděle 1. února 2009 byly zdravotní poplatky oficiálně zrušeny ve všech krajských nemocnicích a jejich lékárnách. Ty soukromé si můžou trhnout.

Pacienti v těch „krajských“, prostě státních, nemusejí platit, pokud souhlasili s tím, že je za ně uhradí kraj. Ještě včera stačilo vhodit 30 CZK, vyjel lístek a bylo to. Teď je třeba si přečíst darovací smlouvu, podespat a později vytáhnout z kapsy i darovací daň…

Držím se zasádní poučky: Nemluv! Když mluvíš, nepiš! Když píšeš, nepodepisuj, a když podepíšeš, tak se nediv. A já jsem ještě nic nepodepsal a už se pár měsíců jen divím.

V Plzeňském kraji po zaplacení mohou lidé požádat o vrácení peněz na bankovní účet nebo složenkou. V nemocnicích Moravskoslezského kraje se i nadále bude platit za hospitalizaci a ošetření na pohotovosti. Přes 120 milionů za jejich regulační poplatky zaplatí krajský úřad.

Ve Zlínském kraji budou všichni lidé osvobozeni od poplatků v nemocničních ambulancích, peníze za hospitalizaci uhradí hejtmanství jen za děti do 18 let a seniory nad 70 let a tak dál. Jsem z toho fakt zmatený. Každý kraj, jiný mrav a jiné poplatkové způsoby. ..

Prostě galimatiáš jen proto, že si pacienti museli v nemocnicích platit stravu, u lékařů za jejich ošetření 30 CZK, tedy asi pětinu toho, co vydají denně za cigarety, a v lékárnách dalších 30 CZK za položku an receptu, tedy v průměru asi desetinu skutečné ceny léků.

A to se podržte, že já, běžný pacoš, jsem za recept dal třicet korun a potom ještě zaplatil příplatky a přesto jsem na tom vydělal. Na vysoký krevní tlak už beru třicet roků tablety, mezi jinými i lokren a accupro.

Dám třicet korun za jednu položku lokrenu a doplatím 23 CZK + 30 CZK, tedy 53 CZK, když skutečná cena tohoto léku je 117,50 CZK. Takže jsem ušetřil 64,50 CZK.

Dám třicet korun za položku accupro a doplatím 28,70 CZK + 30 CZK, tedy 58,70 CZK, když skutečná cena tohoto léku je 123,90 CZK. Takže jsem ušetřil 65,20 CZK.

Dám třicet korun za položku léku na uklidnění citalopram a doplatím 0 CZK + 30 CZK, tedy 30 CZK, když skutečná cena tohoto léku je 1001,90 CZK, takže jsem ušetřil 971,90 CZK.

Dám třicet korun za položku léku asentra proti podzimnímu a zimnímu splínu a doplatím 0 CZK + 30 CZK, tedy 30 CZK, když skutečná cena tohoto léku je 280,50 CZK, takže jsem ušetřil 250,50 CZK.

Dám třicet korun za položku léku triglyx proti cholesterolu a doplatím 0 CZK + 30 CZK, tedy 30 CZK, když skutečná cena tohoto léku je 934,90 CZK, takže jsem ušetřil 904,90 CZK.

Suma sumárum; zaplatil jsem 201,70 CZK i s poplatkem za léky, které ve skutečnosti stojí 2458,70 CZK. Úspora pro mě tak činí 2257,00 CZK.

To vše za zhruba měsíc a do toho nepočítám další dva léky, jejichž indikaci však neprozradím, abych neodhalil své další choroby. Ale s nimi bych své úspory navýšil asi o další tisícovku. Za rok cca 25 tisíc CZK. A když to všechno vynásobíme několika miliony českých pacientů, jde to do miliard…

Kdože vlastně ony medikamenty platil a platí, když ne pacienti, kteří přece měli odjakživa bezplatnou lékařskou péči a přes pokusy o zdravotní reformy vše platí v podstatě beze změny ad-hoc dál. Kdepak se asi berou státní dluhy…?

Že přece odvádíme pravidelně zdravotní pojštění? Ani to nestačí na pokrytí léčebných metod, které jsou zcela zadarmo a jdou do milionů. Magnetická rezonance, transplantace orgánů, sono, CT mozku a desítky dalších složitých vyšetření při onkologických, kardiovaskulárních či neurologických  nemocech…

Co jsem na vlastním organismu přežil, tak předávám. A ještě jedno mé pokání. Omlouvám se dvojici Julínek-Cikrt, že jsem je měl za Pata a Patašona. Kdos bez chyby, hoď kamenem, nebo regulačním poplatkem. Celý můj problém tkví v tom, že mě peníze nikdy nezajímaly.

Nemám ani svůj bankovní účet, takže neznám přesné sumy, které ke mně přicházejí či ode mě odcházejí. Nikdy jsem proto ani nebral účty z lékáren, natož abych si v nich četl. Až tentokrát, zvýšil se mi však krevní tlak, takže už to znovu neudělám…

Tvrdím totiž, jak už jsem se několikrát zmínil, že peníze jsou pro mě jako ponožky. Stejně smrdí, stejně se dají vyprat a stejně omezují krevní oběh, pročež nejraději chodím naboso…

Reklama:
  1. 1 Trackback(s)

  2. Led 15, 2016: hampton bay

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *