Ahmadínežádova obranná finta a turisté jako živý štít…?
22. Březen, 2009 – 8:33V Izraeli právě oslavili svátek Purim, který je výjímečný tím, že je během něho povinnost židovských mužů opít se tak, aby se nedalo rozpoznat, kdo je mordechaj a kdo haman. Prostě do němoty, ale pouze košer vínem.
Tedy, aby nebylo zřejmé na první pohled, kdo je lump a kdo vznešený lidumil. To proto, že kdysi byli Židé zachráněni před zlými úmysly Hamana, ministra perského krále Achashveroshe, který štval proti Židům, aby byli zničeni. Přesně jako jeho íránský následovník Ahmadínežád…
“Jméno svátku purim pochází se slova “pur”, neboli los - množné číslo Purim. Haman metal Pur - to znamená los, kostky nebo-li vrchcábly, aby je zmátl a poté vyvraždil,” vysvětluje mi Oranit Machluf, Češka Petra Linhová, která konvertovala k judaismu a dnes žije v Beer Shevě.
Před tradičním svátkem Purim, připomínajícím záchranu Židů před zlými plány, oznámila íránská vláda celému světu a Izraeli zvláště, že otevře svoji jadernou elektrárnu v Bušehru pro veřejnost.
Je docela možné, že jde o fintu íránského prezidenta Ahmadínežáda, aby se ze strachu před tolikrát prezentovaným útokem izraelské armády na Írán se ochránil živým štítem turistů.
Jaderné zařízení by mělo být otevřeno pro návštěvníky zrovna včera, během svátku íránského Nového roku. Perský novoroční svátek Nourúz začíná 21. března, v první jarní den.
„Írán je připraven přivítat turisty, kteří mají zájem navštívit jeho první jaderný reaktor během prázdnin,“ řekl představitel íránského ministerstva turismu Ali Raza-Dadžbend a pokrytecky dodal, že otevření bran Bušehru má „zdůraznit mírovou povahu íránských jaderných aktivit.“
V Pásmu Gazy se prý zase vášnivě sází. Ne na koně, ani na palestinský fotbal, nebo na to, ve ktewrém izraelském městě zase exploduje sebevražedný mučedník, ale kdy začne válka mezi Izraelem a Íránem.
V židovském státě proto znovu ožívá vzpomínka na den, kdy byl zničen orácký jaderný reaktor Osirak v Iráku. Pořád se ozývají hlasy světových osobností, které děkují Židům, že přičiněním svého leteckého útoku se mír na Blízkém východu prodloužil nejmíň o deset roků…
V neděli 7. června 1981 v 15:55 místního času vzlétlo ze základny Ezion v Negevské poušti na jihu Izraele osm plně naložených a natankovaných stíhacích bombardérů F-16, které doprovázelo šest stíhacích letounů F-15. Čekala je cesta 1100 kilometrů přes území Saúdské Arábie až k Bagdádu.
Operace dostala název Opera a v 17:35 shodily letouny bomby na reaktor, z osmnácti jich cíl zasáhlo šestnáct. Reaktor byl téměř zcela zničen za minutu a 20 vteřin. Při náletu zahynulo 11 lidí - deset iráckých vojáků a francouzský specialista. Poté se všech 14 letadel úspěšně stejnou cestou vrátilo do Izraele, irácká protiletadlová obrana je do doby explozí vůbec nazaregistrovala.
Čas oponou trhnul, jak říká klasik a Izrael je ve své výzbroji opět o pořádný kus dál. Mezi novými technologiemi je mj. odstřelovací puška, která se automaticky přepíná z denního na noční vidění a helma, která umožňuje pilotům mířit pouhým otočením hlavy.
Navzdory svým “mírovým snahám” není ani Írán pozadu. Své balistické střely Šaháb-3B (Meteor) má zaměřeny na více než 600 cílů v Izraeli. Rakety byly přemístěny do odpalovacích bloků, aby se v případě války pokusily zničit i jaderný reaktor ve městě Dimona v Negevské poušti.
Šaháb-3B může být vyzbrojen různými výbušnými hlavicemi, včetně těch chemických, biologických, s radioaktivním rozptylem i s jadernou náloží. Rakety jsou schopny doletu 1.300 až 2.000 km, tedy s možností zasáhnout většinu izraelských měst.
Útok má tedy Ahmadínežád silný, na pravém i levém křídle, horší je to s obranou - Rusko možná Teheránu nedodá slíbený protiraketový systém S-300, ačkoli o prodeji tohoto účinného prostředku protivzdušné obrany obě země podepsaly před dvěma lety smlouvu.
“Speiální pokoj musí být v každém bytě; půlmetrové zdi, pancéřované dveře a filtr ve větráku proti chemickým plynům. To je povinné vybavení všech izraelských bytů,” tvrdí mi Chanan Ron, bývalý pracovník Mossadu z Tel Avivu.
“Na každých deset domků v osadě je jeden protiletecký bunkr se zásobami potravin a vody, stejné jsou též ve školách,” vede mě do jednoho z nich Bedřich Bachner v mošavu Moledet.
Takže hypotetický izraelský nálet na Bušehru určitě nebude 21. března a následujcí dny prázdnin. Ahmadínežádová finta s živými štíty zřejmě vyšla… Co ale bude dál?
Jak lze vyvodit z překladu zpravodajského webu Arutz Sheva – Israel National News, náčelník generálního štábu Izraelských obranných sil Gabi Aškenazi předal během své „pracovní návštěvy“ minulý týden představitelům USA čerstvé zpravodajské informace o íránském jaderném zařízení.
Zpráva se týká zařízení v Araku, kde má pracovat jaderný reaktor na těžkou vodu. Írán také staví jaderné zařízení v Natanzu a Isfahanu.
„Zařízení na přeměnu uranu v Isfahanu je aktivní a vyrobilo již více než 300 tun UF6 (uranium hexafluoride),“ prohlásil podle serveru Eretz.cz Džavala Vajdí, zástupce předsedy íránské Nejvyšší národní bezpečnostní rady.
Íránské zařízení zpracovává surový uran na plyn UF6, který je poté plněn do více než pěti tisíc nových odstředivek - centrifug - pro obohacování. Konečný materiál je pak využitelný k výrobě jaderných zbraní.
“Útok na Írán by byla velmi těžko uskutečnitelná a riskantní akce také kvůli velké vzdálenosti a pro roztroušenost jaderných objektů po celé Islámské republice. Vůbec by se totiž taková akce nepodobala útoku na irácký atomový reaktor Osirak. Ten byl poměrně blízko a jediný v celé zemi…” řekl mi o svých pochybách izraelský novinář z Tel Avivu Yehuda Lahav.
Izrael má šanci zničit nebo alespoň poškozit íránská jaderná zařízení v Natanzu, Isfahanu a Araku pouze balistickými střelami Jericho.
Rakety jsou schopné zasáhnout cíl s přesností několika málo metrů a podle Centra pro strategická a mezinárodní studia jich má Izrael až 42. Írán svá jaderná zařízení umístil hluboko pod zem, takže jsou z hlediska leteckého úderu velmi obtížným cílem.
Jaké tedy bude nebe nad Íránem během dubna, května či června 2009…? Změní na zmíněné hrozbě něco vstřícná videonahrávka, kterou Barack Obama nahrál „k lidu a vládě Íránu“ u příležitosti tamního svátku Naurúz předznamenávajícího příchod jara.
„My slibujeme nový začátek. Žádné hrozby tento proces urychlit nemohou. Může vycházet jen ze vzájemného respektu a bezpodmínečného splnění povinností, k nimž se zavážeme…“říká americký prezident.
“Budeme vás sledovat a soudit,” vzkázal Američanům íránský ajatolláh Chameneí. “Pokud se změní váš přístup, budeme měnit i naše postoje.”
Zněla reakce; ty změny a zároveň vyděračská podmínka mají údajně znamenat konec podpory USA židovskému státu. Takže Židé mohou chystat nálety na Teherán asi dál…
