Nic nechápu; chce snad Topolánek opakovat prezidenskou volbu?

19. Březen, 2009 – 16:19

Ještě to vidím a slyším, jako by to bylo včera. V najaté atmosféře loňského února, během prezidentské volby ve Španělském sálu Pražského hradu, premiér Mirek Topolánek vehementně prohlašuje, že vítězství či prohra Václava Klause ve volbách znamená také jeho bytí a nebytí ve funkci předsedy české vlády.

A pak začíná drama, které celá ODS náruživě proživá a když Klaus v nervydrásajícím boji poráží svého protikandidáta Jana Švejnara, všichni občanští demokraté propukají v uklidňující jásot. Vše je zachráněno…

A najednou šok. Rok si s rokem podal ruku a opět Topolánek, ovšem tentokrát se zarupitým výrazem a třesoucím se hlasem oznamuje, že má spoustu důkazů o zmanipulování loňské volby hlavy státu.

Podle Topolánka stojí za současnými problémy Dalíka i loňskými schůzkami v hotelu Savoy špinavá hra ČSSD. A především pak Petr Dimun, současný šéf PR oddělení lidového domu, jeho krycí jméno je prý Pošťák, který měl pendlovat mezi Pražským hradem a exšpionem Randákem.

Nic nechápu; Mirek si přece tolik přál, aby vyhrál Klaus. Vsadil bych se, že se i za to modlil. Obvinil dokonce úhlavního soka Jana Švejnara, že za svoji předvolební kampaň nedal půl milionu v českých korunách, ale v unijních eurech.

Nakonec ale měl svého zachránce opětovnou hlavou státu, nemusel si hodit mašli, ani přijít o bratru půl tuctu milionů své roční nejen premiérské gáže. Proč tedy najednou ten humbuk?

Mají se snad prezidentské volby zopakovat? Pokud byly skutečně zmanipulované a nezvítězil ten, který měl…? A když, tak k čemu až s křížkem po funuse…?

Že by po Rathovi a Liškovi další pokus o impeachement…? Pokolikáté už si Mirek Topolánek pod sebou podřezává větev, na níž se už jakžtakž usalašil.

Fakt tomu nerozumím. Asi jsem si přišlápl vedení. Komu to má prospět, nebo uškodit…? Zloděj křičí chyťte zloděje…? Že by současný půlroční evropský pošťák number one nesnášel jiné pošťáky…?

Věřím vám, moji milí nickové, že mě, blbého Valacha, vyvedete ze slepé uličky a vysvětlíte mi tyto záhadné Topolánkovy tahy a myšlenkové pochody.

Když už ani já, hovězské Valašisko, nechápu svého vsetínského soukmenovce…? Jedině, že bychom se zase setkali po whiskové smršti u baru na novinářském plese v ostravském Polském domě…

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *