O jedné utopii – co by bylo, kdybychom dali Romům vlastní území…?

19. Březen, 2009 – 8:51

Miluju své nicky, protože jsou jako sníh; vždycky je něco napadne. Pravda, někdy si schytám, co jsem si vysloužil, jelikož jsem mrcha provokatérská. Pečlivě si sbírám rozličné výrazivo, kterým mě moje milá „nickname group“ obdarovává.

Jsou však také stateční pisatelé komentářů v diskuzích, kteří se neschovávají jako rowdies za anonymní dav, ale přímo, z očí do očí, se pod vlastním jménem i adresnými e-maily vyjadřují, píší své názory, námitky či postřehy.

Jeden takový je pan Jozef z Havířova. Je inženýr, vzdělaný, moudrý a jeho příspěvky mají hlavu a patu.

„Jsem doslova konsternován, když se používá termín ghetto v souvislosti s cikány. Pokud mě pamět neklame, tak ghetta byla historicky území, na kterých byly soustřeďováni Židé a Němci povýšili tento termín na rovnocenný s termínem likvidační tábor,“ regoval na můj text o romských ghettech.

„Dnešní “ghetta” jsou všechno, jenom ne likvidační a již vůbec ne obydlí pro chudé. Pro mně je naprosto nepochopitelné, proč česká Židovská obec neprotestuje proti tak brutálnímu zneužívání slova ghetto….“

Ottova encyklopedie k tomu říká: „Ghetto je italský název židovských čtvrtí, v nichž musili druhdy židé bydleti, odděleni od ostatního obyvatelstva. Nejznámější bylo Ghetto římské, založené papežem Pavlem IV. r. 1556. I pražské Josefovo město bylo do r. 1848 ghettem…“

Wikipedia je má již novodobější názor: „Ghetto je část města, kde žijí lidé stejného náboženského či rasového původu, a to buď dobrovolně nebo nedobrovolně…“

Dnes se tento název vžil pro všechny uprchlické komunity kdekoliv ve světě, navzdory tomu, že Terezínské či Waršavské ghetto se stalo synonymem nacistické zvůle. Přesto existují i lokality v našich městech, dodnes stejně označovaná.

Ovšem pouze s tím rozdílem, že nejsou likvidační pro tamní nepřizpůsobivé občany, nýbrž pro ty, kteří jako spořádaní lidé žijí v jejich blízkosti a marně zápolí s nadměrnou noční hlučností, krádežemi a odpadky či smradem z nich vzlínajícím.

Židovské obce proto protestují pouze, když kdejakou válku někdo nazývá holocaustem, tedy vyvražďováním celého národa s úmyslem ho jednoznačně zlikvidovat. Holocaust – šoa, jímž chtěl Hitler v rámci „konečného řešení židovské otázky“ vyhladit židovský národ, je však pouze jeden.

Jeho cílem bylo smést z povrchu země všechny Židy, kteří na Němce nikdy neútočili atentáty, raketami či jiným způsobem, aby je totálně zničili, jak to činí dnes vůči Izraeli např. lokální Arabové z Pásma Gazy nebo Hizballáh z Libanonu a Sýrie či šiítští muslimové z Íránu..

„Otázka “finanční pomoci” pro cikány (omlouvám se za termín, nicméně tento termín používal můj otec, děda, praděd i Ottův slovník naučný) je klasické rozkrádání “majetku v kapititalistickém vlastnictví”. I kdyby se tyto peníze dostaly k cikánům, tak je stejně nejsou schopni relevantně využít…“ zní další připomínka pana Jozefa.

V podstatě nelze s těmito názory jinak naložit, než s nimi souhlasit. Také Palestinci dostali svoji autonomii a k tomu od dárců z EU a USA 12 miliard USD, aby se ihned vypravili do egyptského „tuzexu“, kde utratili za čtyři týdny skoro půl miliardy hlavně za cement na nové pašerácké tunely…

Horší to však je s poslední připomínkou páně Jozefa:

„Můj děda vždy mluvil: ”není větší svině, než cikán, co jde na cikána”. Tím je dáno vše. Dejme jim území, dejme jim peníze (na počátek) a dejme jim cikánské vedení. A je to…“

Tak v tomto ohledu by ale pan Josef zřejmě narazil u židovských obcí, protože právě židovští uprchlíci měli kdysi určeny konkrétní státy a místa, kam se měli uchýlit při hledání své nové domoviny, která jim však už minimálně pět tisíciletí náležela na území jejich Izraelského království a Judeje.

Měli se vystěhovat do Ugandy, Argentiny či na ostrovy Mauritius a Madagaskar, řeč byla též o Číně, Indii a Kanadě… Kam by se ale měli nasměrovat Romové a proč vůbec, to asi neví ani generální tajemník OSN.

Snad jen ministryně pro kanadskou imigraci má jasno, od konce roku 2007 se už do Toronta s lákáním právníků imigračních soudů na status uprchlíka vystěhovalo zatím na 700 romských rodin. Palmáre je palmáre…

Dokonce se už na mém blogu objevily první pokusy v neoficiální soutěži o název tohoto nového romského území, možná i státu. Zatím nejvíc pasuje Hnědočesko, ovšem nevím, jestli s pomlčkou nebo bez. Aby nevznikla další pomlčková rebelie jako nedávno se Slovenskem.

Na rozdíl od virtuální Palestiny by Hnědočesko, pokud by si na něj nezasedli bojovníci proti rasismu a hanobení rasy, mělo svůj cikánský jazyk a určitě i svého krále. Jak mi poradili přátelé z e-mailů, rozhodně by se našel, třeba Holomek První, král olašsko-moravský.

Další kandidáti by jistě vzešli z populárních jmen Červeňák, Ščuka, Veselý, Samková, Horvát, svoji kandidaturu prý by si rád zasloužil i doktor Rath. Třeba jen na poloviční úvazek, a když už je hejtman, poslanec, proč by ještě neunesl i post místokrále..

Pak je zde podle mého ústředního rádce možnost, aby se jejich země zaslíbená jmenovala podle toho, kdo jim právě bude vládnout. Třeba Holomkarium, Rathland, Červeňákovo, atp… Cigánovice by asi neprošly.

Budou mít i svoji měnu – eurom, dělenou na cigy, digi a gadžovky, které by fungovaly na bázi perpetum mobile zvané „Beránku otřes se á la Made in EU and Kanada“.

A aby se našim nepřizpůsobivým spoluobčanům nestýskalo po sociálních dávkách, dostal by každý obyvatel tohoto klonu komunismu diplom Za neomalenost, drzost a neurvalost jako vzpomínku na svoji proslulou čorkařskou minulost.

Poštovní známky by byly světová rarita. Samozřejmě v černo-bílém provedení. Pokud si ale budou mezi sebou psát? Budou si vůbec umět psát? Už dnes údajně na ostravské Bedřišce zlikvidovali všechny poštovní schránky. Sběrné suroviny jsou po nich dočista posedlé…

A preambule jejich Ústavy…?

Zde nechám volný prostor pro tvrůčího ducha svých nicků a dávám jeden vzor, své oblíbené klišé:

„Budeme robit aj zadarmo! Ale co je tvoje, to je moje a co je moje, po tym ti nic není…“

A teď bude zvonec a pohádky je konec! Znovu pofrčí jen reálný svět, v němž si Romové a gadžové nemají co vyčítat; jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet. Bingo. Bez floskulí bílo-černých poklesků to zkrátka asi nejde. Miliardoví tuneláři v bílých límečcích versus nepřizpůsobiví stokorunoví čorkaři…

Koupíš cedník – teče. Dáš ho spravit – necedí. A tak je to se vším; bo taky je zakon.

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *