Jak je ti, Lotyšsko, na potápějící se lodi bez ruského bratra…?

10. Březen, 2009 – 16:28

Budu teď silně demagogický, ale pobaltské země, které se ještě před deseti lety chvástaly, jak jim to jde teprve bez Sovětského svazu svobodně a báječně, když vykazovaly nejrychlejší hospodářský růst v rámci Evropské unie, jsou dneska na pokraji státního bankrotu.

Že za to může SSSR, který tyto státy natolik vykořisťoval, že dnes jsou tam, kde jsou? Ale přátelé, kdo vykořisťoval Island nebo samotné USA, kterým senátor McCarthy zlikvidoval už samotné podhoubí virtuálního komunismu tak důkladně, že na té spálené zemi moc dlouho nic levicového neporoste.

Socialismu dostal nakládačku před dvaceti roky a ještě se z toho nářezu nevzpamatoval, komunismus nikdy jako utopie neexistoval, byť se spousta revolucionářů kasá, že právě oni zlikvidoval toho Leninova jeduplného hada.

Možná se jim rozsvítí v mozkovně až ve chvíli, kdy bude svět shánět osm bilionů dolarů na obnovu kapitalismu, který zatím pokorně znárodňuje, co se dá. Proto pragmatická Hillary Clintonová teď lítá s prosíkem po světě, aby ukonejšila všechny ty, s nimž Bush junior vykopal válečnou sekeru.

V Číně se ujistila, že si za bilionové dluhopisy vlády USA její zemi nezkoupí a dál je bude nakupovat, aby měla miliarda a čtvrt obyvatel pořád suverénně největší devízové zásoby na světě a že nevymění dolar za euro, jak to udělal Írán..

V Rusku je zase s taktikou, jak ušetřit za radar v Brdech a za pershingy v Polsku, když Kreml přemluví Írán, aby se vykašlal na atomové zbrojení. Totální kolaps dnes hrozí hlavně Lotyšsku, zemi o rozloze 64,5 tisíce kilometrů čtverečních, v níž žije 2,24 miliónu lidí.

V novinách píšou, že pokud se jim nepodaří snížit státní rozpočet tak, aby splnil kritéria Mezinárodního měnového fondu pro další pomoc, během tří měsíců zbankrotuje.

Jedině že by se našel nový movitý loďař Onasis, který svého času jen ze špásu koupil celá Monako a nebohý kníže Rainier musel sáhnout hluboko do své kapsy, aby sám sebe vykoupil…

Loni lotyšská ekonomika poklesla o 10,5 procenta a nezaměstnanost se zvedla na více než 10 procent. Země kvůli tomu musela požádat o finanční pomoc. Mezinárodní měnový fond dal Lotyšsku 7,5 miliardy eur, tedy asi 206 miliard korun.

Injekce nezabrala. Problémy vyvrcholily, když bylo nezbytné zestátnit finanční ústav Parex Bank. Moc nepomohla ani česká výpomoc půjčkou 5,6 miliard CZK

Pobalstké země teď souží vzpomínky na minulost, kdy pod „okupací“ SSSR sice neměli v obchodech skoro nic, ale doma bylo vše; od kaviáru a kalbasy, až po šampaňské a banány. Na rozdíl od ČSSR, ve které byly též obchody prázdné, ovšem vakuem byly též naplněné zbytečné chladničky v domácnosech.

Obdobná situace je nyní také na Ukrajině. „Celý Donbas těží uhlí jen pro Rusko! Obilnice Evropy sklízí obilí jen pro Rusko!“ rozčiloval se před lety můj kamarád Petr Lejko z Kyjeva. Dnes pokorně říká: „Jo, bylo zle, ale chleba i masa jsme měli dost, o teplo a elektřinu jsme se nemuseli starat a pozemní plyn byl zadarmo… Nač je nám národní hrdost, když bankrotujem…?“

Přítel Audrius v Litvě, jehož otec bojoval během druhé světové války s fašisty proti Rudé armádě, stejně jako většina Litevců, jezdil v mém novinářském doprovodu po volebních obvodech Litvy a masíroval ruské občany, jichž byla v Litvě koncem 90. let skoro polovina obyvatel, aby volili vládu bývalého komunisty Litevce Vitautase Landsbergise.

„U moci se drží jen zkorumpovaní politici, kterým záleží pouze na vlastním prospěchu. Kdepak národ…“ zní unisimo hlas současných litevských voličů, o těch lotyšských ani nemluvě. Že by to ti pobaltští politici odkoukali z Česka…?

Reklama:
  1. 1 Trackback(s)

  2. Led 15, 2016: hampton bay fan

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *