Břetislav Olšer - blog, Olser.cz

Na renovaci Gazy a Kosova máme, na Muzeum holocaustu v Osvětimi ne…?

Známá zpěvačka úžasného kukaččího hitu: Dobrý den, prapore hvězd a pruhů! Vlasta Parkanová včera prohlásila, že ministerstvo obrany ČR nemá žádné finanční prostředky, jež by mohly pomoci k obnově Muzea Auschwitz-Birkenau Osvětim (Muzea v Osvětimi-Březince).

Dne 27. ledna 1945 byl Rudou armádou osvobozen koncentrační tábor Auschwitz - Osvětim - Březinka… Přežilo ho jen asi 7 500 lidí. Zavražděno jich však bylo více než 1,1 miliónu; asi 960 tisíc Židů, 75 000 Poláků, 23.000 Romů a Sintů (Cikánů), dále mnoho homosexuálů a Svědků Jehovových.

Byl to konec holocaustu, jemuž padlo za oběť přes šest milionů Židů. Ještě předtím bylo ale v noci z 8. na 9. března 1944 zavražděno v plynových komorách koncentračního tábora Osvětim-Březinka 3792 židovských vězňů z tzv. terezínského rodinného tábora.

Brněnská pobočka ICEJ zve na 12. března 2009 na divadelní hru Oběť, která se uskuteční na Židovské obci v Brně. Hra je brilantní sondou do života, skutků a mentálních pochodů jednoho z největších zločinců 2. světové války, lékaře Josefa Mengeleho, který působil na rampě koncentračního tábora Osvětim jako „anděl smrti“.

V rámci “konečného řešení židovské otázky” začalo terezínské ghetto řečeno umírněnou floskulí praskat ve švech. Židů z celé republiky přibývalo. Bylo se jich třeba zbavovat. Mrtvoly byly páleny, jak na běžícím pásu, jejich popel už málem zaplnil nedalekou vodní nádrž.

Proto začaly první transporty do koncentračního tábora v Osvětimi. Do Birkenau - Osvětimi II, sběrného tábora pro lidské trosky, které zde čekaly, až se uvolní místo v plynových komorách, byl přemístěn i ostravský židovský chlapec Bedřich Bachner.

V září 1943 bylo z terezínského ghetta do Osvětimi-Birkenau ve dvou transportech deportováno pět tisíc vězňů, kterým se na rozdíl od dřívějších transportů dostalo nebývalých privilegií: nebyli při příjezdu podrobeni ponižujícímu rituálu vyholení hlavy a jejich děti směly přes den pobývat na dětském bloku.

V prosinci 1943 a v květnu 1944 pak v několika velkých transportech z Terezína přijelo dalších 12 500 vězňů, kteří byli rovněž umístěni v “rodinném táboře”. Na osobních dokumentech vězňů byla zkratka SB a doba 6 měsíců. SB - Sonderbehandlung, česky zvláštní zacházení, jinak označení pro popravu bez rozsudku, v Osvětimi zpravidla smrt v plynových komorách.

Po šesti měsících pobytu bylo všem dosud žijícím vězňům této sekce oznámeno, že budou přemístěni do pracovního tábora Heydebreck. Místo do tohoto fiktivního lágru však náklaďáky s vězni zamířily směrem k osvětimským plynovým komorám, kde byli v noci z 8. na 9. března 1944 bez selekce zavražděni.

V rodinném táboře zbylo ze 17 500 vězňů pouhých 1294. Mezi nimi i Bedřich Bachner, jehož matka plynu neušla…

“Bylo to ke konci ledna 1945, střelba ruských tanků už byla slyšet až v Osvětimi. Němci nás rychle naložili do vlaku, s cílem přepravit vězně co nejdál od fronty. Aby Rusové neviděli, jak Židy zbídačili. Ujeli jsme ani ne pět set metrů, když ruská stíhačka zasáhla lokomotivu. Tak jsme šli pěšky až do Buchenwaldu. Kdo nestačil, byl zastřelen. Mrtvoly byly nakládány na vozy…” vzpomíná Bedřich Eli Bachner, když si povídáme v jeho osadě Moledet na severu Izraele.

“Chleba už nebyl, tak jsme večer dostávali hrst žita. To jsme po zrníčku jedli celý den. Šetřili jsme si ho. Jedno zrnko jsme žvýkali hodinu. Pak jsme šli tři dny a dva starší spoluvězni mi během nich vyprávěli pohádky, jenom abych neusnul a nebyl zastřelen,” odkašlal si a zapálil si další cigaretu.

Po 65. letech se koncentrační tábor Osvětim-Březinka rozpadá a na jeho rekonstrukci jsou potřeba peníze, EU byla požádána i polskou vládou o nejmíň 60 milonů EUR, aby zůstal zachován pomník více než 1,1 milionu zdejších obětí holocaustu. Jako první zareagovali Němci, jejichž příspěvek jistě nebude zanedbatelný…

Že by se uspořádala donorská konference, na níž by se velmoci složily stejně jako na Palestinsou správu, které věnovaly přes sedm miliard USD? Třeba by se též nějaká suma našla, Gaza z tunelářských milionářů má přece jen daleko do osvětimských plynových komor s více než milionem umučených lidí…

V nedalekém městečku Osvětim byla už obnovena Synagoga Chevra Lomdej Mišnajot, spolu s kulturním a vzdělávacím centrem dnes tvoří instituci, která se nazývá Auschwitz Jewish Center.

Společné finanční prostředky by měly pomoci udržet pietu tohoto místa i memento pro další generace. A protože tzv. rodinný tábor tvořili převážně čeští Židé, očekávalo se, že právě česká vláda, nebude lakomá.

Když jí tolik leží na srdci renovace Pásma Gazy, Kosova i odstranění vepřína z území bývalého kárného cikánského pracovního tábora v Letech, mohla by přispět ne 10 miliony CZK jako pro Palestince, ale alespoň symbolickou částkou.

Bohužel, paní Parkanová, která se vedle své profesionální pěvecké dráhy věnuje jako svému hobby funkci ministryni obrany, řekla jasné ne. Prý nejsou zákonné možnosti jak nějaké peníze z rozpočtu ČR vypáčit.

Inu, a prý v Česku antisemitismus bují vesele dál. Není to pravda, to ulicemi Plzně, Prahy či Litvínova sice rázně a s rukama vztyčenýma podle římského vzoru, ale v míru, pochodují jen čestní ochránci národa a bílé rasy…

Ale znáte to; jedna paní povídala, tedy spíš zpívala.

Proč bych jí to však vyčítal? Nejsem přece Vyčítal…