Proč mám, soudruhu Marxi, těžké sny a žaludeční neurózu…?

5. Březen, 2009 – 9:46

Pořád jen sleduji, jak nás zaplavuje krizová pandemie. Děsí mě už všechny epidemie, protože jeden nikdy neví, kdy to na něho padne a bude muset z kola ven. Děsí mě i myšlenka, že se svět posune o kus zpátky, ne však v čase, ale do bídy a chudoby, v níž i dnes miliony lidí umírající na hladomor.

Děsí mě totiž i fakt, že skoro tři miliardy nejchudších obyvatel planety si za rok vydělají míň, než čtyři 400 (slovy čtyři stovky) těch nejbohatších.

Děsí mě, že bych musel zpět do doby, kdy u nás na vesnici bylo maso jen jednou týdně a to ještě těžce vydobyté v mnohahodinových frontách. Kdy jediné tropické ovoce byly fíky a datle a to pouze na Vánoce.

Pravda, v čase bych rád omládl a vrátil se do těch šťastných dob, kdy žili moje rodiče, bráchové, kdy jsem se svojí dětskou naivitou věřil, že život je krásný a perspektivní.

Než se můj táta ocitl na dlažbě. Ne však v době hospodářské krize v třicátých letech, ale o pár desítek roků později a to jen proto, že odmítl něco podepsat a někam vstoupit.

Děsí mě, že se stále častěji objevuje na internetu, v komentářích a diskuzích, údajné úryvky z díla Karla Marxe. Proč ne, pokud by šlo pouze o historický exkurz. Ať jsou ta slova pravá nebo nepravá, po více než sto dvaceti letech jakoby se právě naplňovala…

“Majitelé kapitálu stimulují proletariát ke koupi stále většího množství a stále dražšího zboží. K tomu využívají půjček, které sami poskytují. Zvrat nastane ve chvíli, kdy se tyto půjčky stanou nesplatitelnými. Nesplacené půjčky nutí banky k půjčkám u státních institucí. Rozhodující role státu v půjčkách soukromým firmám bude prvním znakem nástupu nové éry – éry komunismu a to celosvětově.”

A pokud to není skutečný úryvek, jde stoprocentně o parafrázi, neboť na každém šprochu, pravdy trochu… A do těchto časů, probůh, bych se vracel nerad. Buď byl tento filozof nadčasový nebo jen ta jeho slova někdo špatně přeložil…

A když si čtu v médií, tak podle statistik České národní banky se závazky českých domácností u bank a finančních institucí skutečně zvýšily i během ledna přibližně o čtyři miliardy korun na 884,4 miliardy Kč.

A nejsou to jen obyčejné půjčky. Přibývá podnikatelů a rodin, které už své dluhy nemohou splácet. Zhruba tři čtvrtiny těchto pohledávek tíží naše domácnosti. Situace začíná být tragická. Lidé už nemají prostředky ani na to, aby u soudu zaplatili za žádost o oddlužení. Výše poplatku se běžně pohybuje mezi 30 až 50 tisíci korunami.

A lákavé nabídky na nás neustále útočí ze všech stran. Půjčte si na dovolenou, na bydlení, na auto… Splňte si své sny. Neváhejte, nepotřebujete ani ručitele…

Neváháte a naletíte, půjčíte si, nejednou na latentní lichvářský úrok, a už se vezete do pekel. Nastává vytloukání klínů klínem a další zadlužování kvůli splátkám předchozích dluhů…

Svět se řítí do ďáblovy ři.i. Napadlo mě, když jsem se díval v televizi na seriál „Ďáblova lest“ od mého kamaráda Arnošta Vašíčka.

Není to všechno kolem ne podle Marxe, ale podle rafinované ďáblovy lsti? Těch letošních 50 milkionů nezaměstnaných, stovky bankrotů automobilek, banka a dalších firem…? Zase se znároňuje a my, co jsme si začali zvykat na kapitalismus, si máme zase odvykat…?

Svět dneska z recese vytáhne prý pouze osmi bilionů dolarů. tedy bratru 160 bilionů CZK. Ještě že jsme ušetřili zamítnutím „šrotovného“…

Takže, suma sumárum, jak říká klasik: Kdyby mohly volby něco změnit, dávno by je zakázali…

God save the World…

Reklama:
  1. 6 reakce na “Proč mám, soudruhu Marxi, těžké sny a žaludeční neurózu…?”

  2. Stačí si přečíst pár časopisů pro ženy,které vypravují,jak si každý rok vypůjčují tisíce,aby měly na dárky,protože bez nich by jejich blízcí je neměli rádi.(Katka),Pokud jsou takové makovice,čert je vzal.je nepochopitelné,kolik blbců se najde,co si půjčují na vánoce,na dovolenou a tamto,co má zrovna soused,aniž by domysleli,jak dlouho je bude bavit to splácet.Je to k neuvěření,s čím se lidé-převážně ženy- v časopisech svěřují.Myslím,že není namístě těchto dlužníků nějak litovat,ať dopadnou jak chtějí.

    od hugous.z.lipek v Bře 5, 2009

  3. Dobrá den, pane Olšere!

    Nemíchejme hrušky s jablky!
    1/ Nikomu příčetnému se nemůže stýskat po bolševismu a jeho smutné šedivé realitě.
    Těch pár ničemů, kteří z něho tyli, stejně tyjí dále díky své znalosti zákonů a DOMLUVENÉHO převodu vnější moci na „pravdolásky“, zatímco ekonomická moc zůstala v bolševických rukou.
    2/ Marx se má k bolševismu a jeho realitě asi tolik, jako evangelium sv. Matouše k upalování čarodějnic o 1500 let později.
    a) Marxovy politekonomické postřehy jsou nadčasové, např. ona tzv. současná krize není nic jiného, než uměle vyvolaný přesun kapitálu od malých k velkým vlastníkům – viz Marxovo pravidlo slučování kapitálu.
    b) Chybou současného globálního managementu je orientace na krátkodobý – nejvýše střednědobý zisk, čímž si zadělává na krizi.

    Zakončím takto: marxisty celého světa bych po zkušenostech podobných Vašim postavil ke zdi, Marxe si nechme jako studijní materiál.

    od Ataman Jermak v Bře 7, 2009

  4. Děkuji, ani já bych to nenapsal líp…

    od obr v Bře 7, 2009

  5. podvody centrální banky FED a jejích zakladatelů

    http://nr1a.com/Duch-doby.htm

    od dalkal v Čer 25, 2011

  6. Dokonalý výčet průserů…

    od olser v Čer 30, 2011

  1. 1 Trackback(s)

  2. Úno 11, 2016: temple run

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *