Jsou opět jedni rovní, jiní rovnější a neplatí padni komu padni?

22. Únor, 2009 – 9:45

Média jsou prostorem všehomíra, mající neomezenou moc. Lapidárně řečeno; chcete nechat zbankrotovat banku? Napišete, že nemá likviditu, střadatelé se vrhnou na své úspory a jakýs byl finanční ústave? Máte záměr zničit politika? Stačí napsat, že má techtle mechtle se špinavými penězi, organizovaným zločinem a manželkou svého šéfa a basta.

V roce 2005 měl jihlavský strýc Vik svému synovci, tehdejšímu premiérovi Grossovi, půjčit 1,2 milionu korun. Tehdy sdělovací prostředky svým vzorným hyenismem zjistily, že Stanislav Gross si prý nemohl vydělat na luxusní byt na pražském Barrandově za 4,2 milionu korun, zakoupený v roce 1999 z úspor a hypotéky.

Provázely to zaručeně důvěryhodné informace o tom, jak zneužil svého vládního postavení, aby si vzal úplatek Naštěstí to ustál, vykašlal se na média a koupil si po několika letech běžně spekulativního podnikání luxusní letní sídlo na Floridě. Za byt na pobřeží Atlantiku v rezidenčním komplexu zvaném Hidden Bay dal v přepočtu necelých třináct milionů korun.

A opět byly ve hře mediální spekulanti, co na něho poštvali protikorupční policiii, kde a jak na to vzal? Pak potkal stejný osud i exmístopředsedu vlády Jiřího Čunka, který sice statečně vzdoroval novinářské mafii, až to nakonec také vzdal. Ve hře byly opět „pouhé“ dva tři miliony.

Říkám pouhé, jelikož ve svém čerstvém majetkovém přiznání uvedl bývalý ministr dopravy Aleš Řebíček (ODS), kterého před několika týdny z vlády jeho přítel a premiér Mirek Topolánek propustil, že si v prosinci minulého roku koupil komplex nemovitostí Monte Argentario v Toskánsku severně od Říma. Komplex koupil za 126,4 miliónu korun.

A když už, tak už, ještě jednu, do druhé nohy – Řebíček si pořídil navíc třetí byt Marina v Dubaji, který se ale teprve staví. Jako budoucí vlastník bytu a dnes už pouze poslanec zaplatil přes deset miliónů korun a další tři milióny ještě doplatí.

Takže si naši expolitici užívají zaslouženého komfortu. Grossův Hidden Bay leží v rezidenční čtvrti Aventura, která je hned po Miami Beach druhou nejžádanější lokalitou na Floridě.

Letní byt tak zřejmě zaplatil expremiér Gross z osmdesáti milionů korun, jež pocházejí z prodeje akcií firmy Moravia Energo. Po svém odchodu z čela vlády totiž strávil Gross dva roky studiem a v advokátní kanceláři Eduarda Bruny.

Kolik činí koncipientský plat? Určitě to není 200 tisíc měsíčně, což byla jeho premiérská gáže. Najednou ale bleskově zbohatl? Bleskově? To si snad myslí jen média, která na dva roky ztratila o obyčejného koncipienta zájem, čehož Gross využil a vášnivě spekuloval s akciemi.

A konečně dozrál čas, aby koupil od svého známého akcie prosperující firmy Moravia Energo za dvacet milionů korun a záhy je prodal za sto. Prý dějiny kapitalismu nabízejí málo příběhů tak bezbolestného zbohatnutí.

A to bylo rázem opět sousto pro lovce lebek. Odkud vzal „chudý“ koncipient počáteční dvacetimilionový kapitál? ptala se ihned na impulz médií protikorupční policie.

A prověřován byl též Tomáš Chrenek, majoritní vlastník Moravie Energo, kterému vláda, v níž byl Gross ministrem vnitra, „přihrála“ dvě miliardy korun.

Dnes je tedy řada na exministru Řebíčkovi, aby dokazoval, kde přišel ke svým 140 melounům. I když ne každý musí být hned podezřelý… Záleží na společenské atmosféře ve sdělovacích prostředcích. Větští prostě bere a kdo chvíli stál, už stojí opodál.

Firmě Viamont, která „dříve“ patřila i ministru dopravy Aleši Řebíčkovi, se daří skvěle. Za dobu, kdy byl Řebíček ve funkci ministra dopravy, jí sedminásobně přibylo státních zakázek.

V prvním období získala kontrakty za necelých šest set milionů. A ve stejně dlouhém „ministerském“ období staví za 3,5 miliardy korun z veřejného rozpočtu. Většinu zakázek získala od státních podniků, které spadají pod ministerstvo dopravy.

Několikanásobně vyšší příjmy ministra Řebíčka přesto nevzrušují nikoho. Určitě nemusel díky tomu jako Gross vyměňovat svoji nejlevnější verzi Škody Fabia Junior za mohutný terénní vůz Volkswagen Tuareg.

Že by si ministr dopravy neuměl svůj automobilový park náležitě zařídit…? Uhání si proto dnes po evropských dálnicích v mercedesech řady R a GL. A kde na nákup nemovitostí v zahraničí bývalý člen vlády s měsíčním ministerským platem 117 200 hrubého vzal? I na to dává Řebíčkovo majetkové přiznání odpověď.

Exministr loni inkasoval 217,5 miliónů korun za prodej akcií. Mohlo by podle Práva jít o akcie jeho někdejší firmy Viamont. Kupcem byl litoměřický podnikatel Miroslav Plíhal, který již v roce 2007 zaplatil Řebíčkovi 44 miliónů rovněž za koupi akcií. Celkově tedy šlo o obchod za 261,5 miliónů korun.

Řebíček, dnes už „jen“ poslanec, přiznal, že za loňský rok ještě získal téměř 90 tisíc za funkci radního v Teplicích a dalších 90 tisíc za pronájem pozemků společnosti Viamont sport, s. r. o. Přiznal i vlastnictví domu v Teplicích, chatu na Cínovci a byt v Praze.

Sedmá velmost je mocná, ovšem nikdo si zřejmě neuvědomuje, že ji netvoří pouze žurnalisté, které bych v tomto ohledu nepřeceňoval. Jejich špičkovou investigativní novinařinu vytvářejí především „političtí dobrodinci“.

Nixonův skandál Watergate neobjevili novináři, ale fakta jim podstrčil tajný vládní donašeč. Kubiceho zpráva by skončila v propadlišti dějin, kdyby ji jistý český vládní donašeč nenechal novinářům „zapomenutou“ na stole…

Nedejte si namluvit, že v politice jsou jenom lumpové a arogantní necitové. Najde se i spousta „dobráků“, kteří myslí na „blaho“ veřejnosti a tak si vždy vyberou nejsledovanější médium, kterému doručí super tajnou informaci o do nebe volající korupci, podvodu či třeba nevěře a pedofilství známého politika.

A tak vznikají úniky a obří aféry, byť většinou jde o vzdušné zámky nebo pevnosti na hliněných nohách. Že se z těchto bublin stane po zásluze jen splasklé nic…?

To už média vcelku nezajímá, za dveřmim totiž nerózně přešlapují další zaručeně věhohodné kauzy a v Česku i ve světě je přece tolik nevinných lidí, na které se dá tak snadno nakydat cokoliv, včetně hnoje…

Kydaj, kydaj, vykrůcaj, jen mi ministerské koryto nězrůcaj….

Reklama:
  1. 22 reakce na “Jsou opět jedni rovní, jiní rovnější a neplatí padni komu padni?”

  2. Presumpce neviny versus korupce a nelegální příjmy = zaručené zprávy médií. Přestávám se, Břeťo, divit výrokům Zemana z Vysočiny o některých médiích a novinářích ještě když byl premiérem. Média se přitom tváří vůči občanům, jak bojují za právo na informace, viz nedávná petice k odposlechům. Přitom, kolik údajných lumpů z vysoké politiky bylo odsouzeno? Já vím jen o bývalém ministru financí Svobodovi. Dost chabý výsledek na tolik zaručených kampaní v tisku. Jak už jsem Ti, Břeťo, na jiném místě psal, média, zvláště pak bulvár, vtloukají občanům do hlavy, že podezřelý je automaticky darebák, který buď krade nebo jinak lumpačí. Český člověk tedy má v hlavě hned lynčování. Presumpce neviny? Taková zbytečnost… Ano, pro mne jsou také někteří politici či podnikatelé a další podezřelí. Dokud však nejsou odsouzeni, není jim jednoznačně tímto prokázána vina, jsou pro mne nevinní.
    Zdravím Tě!
    Mirek

    od chb v Úno 22, 2009

  3. Jak říkají ve Vietnamu: Jen hluchý se pušky nebojí. Takže, pokud je někdo duševně retardovaný, zlodějna mu připadá jako dobrý skutek. V případě bulváru si jeho pseudonovináři myslí, že kdo nelikviduje lidi pomluvami, okrádá svoji rodinu…

    od obr v Úno 22, 2009

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *