Jak ukojit středopravé až pravé pudy a zničit ty levé…?

21. Únor, 2009 – 8:40

Je jistě řada způsobů, jak si svým blogem získat co nejvyšší uznání, tedy ohodnocení za to, zda se čtenářům text líbí nebo ne. Jestli jim probublá adrenalín a ukojí středopravé, spíš ty pravé, pudy. Bystří autoři mají jasno; stačí si udělat skromný průzkum trhu – poptávka a nabídka.

Základem je pochopit, komu dané médium fandí, straní a drží palce.

A pak už jen stačí kritizovat zejména vše, co čtenáři tohoto sdělováku nesnášejí, nenávidí a jsou schopni to v odpovídající diskuzi patřičně zneuctít. Snadno lze rozpoznat, blogeři-psychologové to mají v paži, který politik je oblíbený či naopak zcela zavrženíhodný.

Stačí uvést v titulku např. jméno Paroubek, Rath, Zaorálek nebo ČSSD, poplivat je a máte fajront. Blogy, které drží např. s ODS, je třeba halasně chválit a vyzvedávat jejich inteligentní a jasnozřivou politiku.

Jeden ze specialistů-blogertů nejmenovaného silně pravicového média napsal za poslední tři měsíce cca 80 pejorativních textů, z toho 75 výhradně o ČSSD, když 13 mělo v titulku příjmení Paroubek a 12 Rath, pak následoval dvakrát Dryml a Zaorálek…

Vzpomněl jsem si své torontské juchání, když jsme s Josefem Švoreckým oslavovali jeho narozeniny, přičemž nám sekundoval Josefův švagr Lumír Salivar.

„Každý spisovatel má své téma, kterého se drží v různých obměnách celý život. Já mám Smiřického v několika románech, Arnošt Lustig zase neopustil svůj židovský příběh z koncentráku…“ řekl mi Škvorecký po několika sklenkách pravé kanadské whisky.

Podle toho dnes usuzuji, že také někteří blogeři mají jedno své životní téma, kterého se drží jako pijavice na lidské kůži. Jsou jím tak zahlceni, až se někdy stane, že v něm mnohdy nacházejí i své sexuální naplnění. Něco na způsob tvůrčího orgasmu…

Pak jsou blogeři, jako třeba já, kterým jsou tyto zabomyší spory a laciné honění trika na hony vzdáleny, jelikož jim nejde o výši ohodnocení, ale jen o dobrý pocit z faktu, že konečně si ve svém pokročilém věku mohou psát kdy chtějí, o čem chtějí a jak chtějí…

Pokud by prahli po rekordní karmě, nepsali by s neumdlévající pravidelností své články každý den ze všech možných oborů a o všech politicích, kteří je zaujmou, ale vybírali by si pouze špičková jednostranně zaměřená neměnná témata, jimž by se programově věnovali jednou dvakrát týdně.

Těm prvním se pak jejich karmy zprůměrují a mají na oblibě čtenářů a nicků „zarobené“… Holt, čarovný opět oranžový proutek jménem David Rath a ČSSD…

Třeba když napíší: “Česká republika není ústav pro retardované socialisty… Musíme se postavit proti evropskému levicovému šílenství…“

Inu, proč ne? Oni si přece začali, vlastně šiřitel socialistických bonmotů, druhý po Zemanovi, doktor Rath. Jeho rejstřík slovesných útvarů je vskutku přepestrý. Stačí je jen sesbírat a zveřejnit na blogu. Teď bych měl na adresu sociálních demokratů konformně uvést pár invektiv, vulgarit a dehonestujících výrazů a úspěch bude zaručen. K tomu ještě výsměch za Mackovu facku na sále a bylo by vymalovánoo…

Když ale nyní toto své nadějně rozjeté blogové číslo pokazím pro změnu vyjmenováváním „mírumilovných, laskavých a dobrosrdečných“ slov z úst Mirka Tololánka, mám ale po ptákách…

„Přijde noc dlouhých nožů…, Osvětimské lži…, Es kommt der Tag…“ Tuto poslední větu používala Sudetoněmecká strana ve 30. letech jako výzvu k připojení Sudet k německé říši, i když se stejně jmenuje rovněž kniha antifašisty Heinricha Manna, ovšem, k nelibosti kritiků ČSSD pojednávající o nacismu…

Další citace: „David Rath je především sběratel funkcí, které mu nesou kromě peněz především politickou moc. Svým agresivním a arogantním vystupováním v diskusích prokazuje nedostatek elementární slušnosti. Mluví-li tedy David Rath o nadřazenosti, nafoukanosti, aroganci a agresivitě, měl by se ponejprv podívat do zrcadla…“

Není to omyl? Neměl pisatel ve skutečnosti na mysli „jedničkového“ Mirka Topolánka? Toho sladce a bezbranně vystupujícího v diskuzích, nadmíru slušného, nenadřazeného, nenafoukaného a laskavého miliuse první kategorie…?

A který se zásadně vyjadřuje jen kulantně. Podle něhož už Češi nejsou díky zdravotnické reformě národem švejkovských simulantů. Který není sběratelem funkcí: Energoprojekt Praha, závod Ostrava, vedoucí projektant specialista, VAE s.r.o., později VAE a.s., výkonný ředitel, později generální ředitel, VAE a.s., předseda představenstva…

Politická kariéra je též skromná: senátor PČR, místopředseda výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, senátor PČR, mj. předseda podvýboru pro energetiku, předseda Senátního klubu ODS, místopředseda Senátu PČR, prosinec 2002 předseda ODS, od září 2006 předseda vlády České Republiky, od 2008 znovuzvolený předseda ODS…

Angažuje se také nezištně jako člen Správní rady Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, je zakládající člen Sdružení pro podporu vzdělanosti Becario a člen sdružení Jagello…

(Občanské sdružení Jagello 2000 je v České republice hlavním subjektem v oblasti komunikační strategie členství v Severoatlantické alianci a bezpečnostní politiky obecně a podílí se rovněž na projektech zaměřených na Evropskou unii.)

(Občanské sdružení Becario vzniklo na podporu vzdělanosti zejména v oblasti technických oborů. Tuto svou činnost vykonává od února 2002.)

Od 1. ledna 2009 do 30. června 2009 je předsedou Rady EU…

David Rath od roku 1990 pracoval jako lékař-internista Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, později na jednotce intezívní péče ve Fakultní nemocnici v Motole. Byl šéflékařem záchranné služby Asociace Samaritánů v Kralupech nad Vltavou, nyní působí na Interní klinice 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy jako odborný asistent.

Kromě soukromé ambulantní praxe je jednatelem dvou firem – 4R s.r.o. a Paracelsum, s.r.o. Má též expertní, konzultační a školicí a další aktivity

Byl v ODS, nestraníkem, členem SD-LSNS a nyní ČSSD…

V roce 1995 založil Lékařský odborový klub, kterému do roku 1998 předsedal. Od listopadu téhož roku do listopadu 2005 byl prezidentem České lékařské komory a 4. listopadu 2005 byl na žádost premiéra Jiřího Paroubka jmenován ministrem zdravotnictví. Nyní je hejtmanem Středočeského kraje…

Je opravdu snadná odpověď na otázku, kdo z těchto dvou osobností více pomohl lidem. Inženýr ve funkci premiéra nebo lékař, denně zachraňující lidské životy…? Hádejte…

„Jste opravdu sprosťák a vy to sám o sobě víte,“ rozčílil se na D. Ratha premiér při jednání Parlamentu ČR. „Použiji ještě dnes jednu citaci Dana Landy: ´Vždyť i to největší hovado má svůj strop´. Vy ho nemáte…“ Jeden vulgarismus je prý podle něj lepší než hektolitry lží, které na něj opozice dští.

„Uhlazený a napomádovaný David Rath říká, že neuráží, ale každá jeho věta je v podstatě lží,“ prohlásil též Topolánek. No, není to ukázková zdvořilost? „Páchání nepravostí vás, pane poslanče, učit nemusím. Vy už to dávno umíte…!“

A tak mají to, co si zasloužili; David Rath, Jiří Paroubek a vůbec všichni socani…

Ovšem, kdyby nebyli denně v každých novinách a na internetu asi tisíckrát, nemohli by se ani naparovat, být vítězi, narcisy a metrosexuály…

„Kakaja natura, takaja kultura, kakaja kultura, takoj narod…!“

Reklama:
  1. 17 reakce na “Jak ukojit středopravé až pravé pudy a zničit ty levé…?”

  2. Výběr z toho „výkvětu“ politiky je širší než představuje Rath či Topolánek. Ale zkusme spolu začít jen takovou nezávaznou, možná trochu uhozenou, hru. No, Břeťo, zkusme. Vybereme vždy dva politiky a řekneme si, bez možností říci třetího, koho z těchto dvou bychom vybrali. Nuže, předseda vlády – Topolánek nebo Paroubek?
    Ministr zahraničí. Schwarzenberg nebo, napadá Tě vůběc někdo z druhého břehu (komunisty, doufám, do toho tahat nebudeme, a ani tam mě nikdo nenapadá)?
    Ministr financí – Kalousek nebo Sobotka? Ministr vnitra – Langr nebo Bublan?
    Ministr práce a sociálních věcí – Svoboda nebo Škromach?
    Ministr zdravotnictví – Julínek nebo Rath?
    A tak bychom mohli pokračovat. Docela by mne zajímalo skóre takové hry. Koho jsi vybral, Břeťo, kdybys neměl jinou volbu? Ano, chválabohu, vždy je jiná volba. O těch třetích ale nevíme, jak by to dělali. Takže můžeme jen spekulovat. Činy těch z uvedených dvojic se již posuzovat dají. Tak koho, Břeťo?
    Zdravím Tě!
    Mirek

    od chb v Úno 21, 2009

  3. Vidíš, Břeťo, jak jsem to rychle psal, tak jsem vyměnil Nečase za Svobodu. Ale, řekni, není to jedno? Tedy, promiň, až na Julínka. Toho je škoda. A už víš, jak jsem se Tě ptal, jaký je rozdíl mezi vránou? Furt Ti říkám, že má obě nohy stejné, zvláště tu pravou.
    Zdravím Tě a užij si víkend!
    Mirek

    od chb v Úno 21, 2009

  4. Ahoj Mirďo, asi budu za alibistu, ale jak jistě víš, už jsem psal o tom, proč nechodím k volbám. Protože nevidím žádnou osobnost, která by neurážela můj voličský hlas.
    Máš snad pocit, že někdo z uvedených dvojic splňuje mé nebo Tvé požadavky?
    Může to být namyšlené nemehlo Topolánek, nebo snad cholerik Paroubek? Nebo snad Schwarzeberg či Zaorálek, když ani jeden neumí pořádně česky? A co Kalousek? Je lepší nebo horší než Sobotka? Lidovcům nevěřím ze zásady, že jsou příliš vyčůraní pokrytci, Sobotka nechal zlividovat Union banku, což byla moje srdeční záležitost.Lenger nepadá v úvahu, je to lump, to raději menší zlo, tedy Bublan, ale to je asi jediný, koho bych mohl volit, kdybych volil. Rozhodně ne Nečas, ani Škromach, jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet. Julínek a Cikrtem jsou něco jako veksláci,co vlastní pár desítek lékáren. Těm nelze věřit, bohužel, ani Rathovi. Exhibicionisty, metrosexuály a narcisy nesnáším…

    od obr v Úno 21, 2009

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *