Jde o globální oteplování, když svět sužují mrazy?

19. Únor, 2009 – 9:33

Osobně se v těchto dnech zahřeju pouze při psaní blogů o globálním oteplování. Jinak už skoro čtyři měsíce mrznu a se mnou půlka světa. Možná jde o výjimku, jež potvrzuje pravidlo. Nedokážu si však představit, jak v tomto počasí úprkem tají arktické ledovce, když už 80 roků v zimě mrzne až praští.

Tak si teď odcitujme, co psali o počasí za posledních osm desítek let dávní meteorologové i současná ČTK, TN CZ a České noviny…

Mimořádně mrazivé počasí uhodilo v zimě 1928/1929. Lidé tehdy zažili 76 ledových dnů, tedy dnů, kdy teplota zůstává pod nulou celých 24 hodin, a 95 dnů se zápornými denními průměry. Mrazy vyvrcholily 11. února 1929, kdy na naprosté většině meteorologických stanic hlásili nejnižší teploty vzduchu v historii jejich pozorování – teplota kolísala v rozpětí minus 27 až minus 42 stupňů Celsia.

Absolutně nejnižší teplotu vzduchu, a tedy oficiální československý, resp. český rekord, zaznamenali v Litvínovicích u Českých Budějovic – minus 42,2 stupně Celsia.

Na dráze přimrzaly vagony, praskaly kolejnice. Rybníky promrzly téměř ke dnu, Vltavu spoutal led do hloubky jednoho metru. Zamrzaly vodovody i plynová potrubí, byla nouze o vodu, fronty na uhlí prý připomínaly válku. Noviny byly plné zpráv o počtu zmrzlých lidí, o pomrzlé lesní zvěři a ptactvu, které i v Praze sbírali po nůších…

Ani zbytek Evropy na tom nebyl nejlépe, proměnil se ve sněžnou a ledovou pláň. V Benátkách zamrzly kanály, u chorvatského Šibeniku dokonce moře. Mezi nejchladnější se řadí také arktický únor 1956, kdy byly zaznamenány teploty nižší než minus 35 stupňů Celsia.

Další tuhé zimy byly v letech 1939 až 1943 anebo 1962 až 1964. V posledních třiceti letech byla výrazně mrazivá zima v lednu 1985, kdy se pohybovaly minimální teploty kolem minus 30 stupňů (v Lenoře na Šumavě minus 33 stupňů).

Podobné mrazy ještě byly v roce 1986 a 1987. Na jednom z nejchladnějších míst Česka – na šumavské Jezerní slati tu v lednu 1987 zaznamenali minus 41,6 stupně.

Ještě v živé paměti jsou třeskuté mrazy kolem dvaceti třiceti stupňů, které sevřely střední Evropu v lednu před třemi lety a vyžádaly si stovky obětí na životech (v Česku zemřelo na dvacet lidí).

Lednové mrazy v roce 2006, kdy meteorologové v Olomouci naměřili -27,9 stupňů Celsia, překonaly i teplotu z 1. března 1785. Tenkrát bylo naměřeno -27,6 stupňů.

Na zeměkouli však jsou místa mnohem mrazivější. Pověstná je kotlina Ojmjakon poblíž Jakutsku s rekordem absolutního mrazu na severní polokouli (minus 71,2 stupně Celsia). Největší přírodní mráz minus 89,2 stupně Celsia doposud naměřili v Antarktidě na základně Vostok v roce 1983.

Krutá zima dorazila počátkem roku 2009 i do Spojených arabských emirátů. Bylo tam dvacet centimetrů čerstvého sněhu a tři stupně pod nulou. V poušti, kde jsou obvykle vedra přes 30 stupňů, nasněžilo zhruba 20 centimetrů sněhu.

Poprvé sněžilo v SAE v roce 2004, kdy se v prosinci ocitlo pod sněhem město Jebel Jais. Před dvaceti lety tam zažili krupobití. Na stejnou atrakci si už zvykli v Jeruzalémě, kde sněží pravidelně kolem Vánoc každý rok.

Vlna mrazů, jež tento týden sužuje Evropu, si vyžádala nejméně 17 lidských životů. Francie se obává zhroucení elektrické rozvodné sítě kvůli tomu, jak si lidé přitápějí.

Teplotní rekordy pod bodem mrazu hlásily některé regiony v Německu, kde byla teplota kolem minus 26 stupňů Celsia naměřena vůbec poprvé. Možná by mohl přiletět na exkurzi Al Gore, pak se stavit v Oslu a vrátit Nobelovu cenu za mír.

Silné sněžení nadále sužuje severní Itálii, především trojúhelník mezi Milánem, Turínem a Janovem. Minulý týden zde sněžilo nepřetržitě až 60 hodin a silniční služba úklid nebývalé nadílky prostě nezvládala. V Miláně a okolí navíc došly zásoby posypové soli.

Oběti na životech si mrazy vyžádaly na Ukrajině, kde teploty kolem minus 19 stupňů Celsia zahubily pět osob. Zima se nechce vzdát a zejména v Alpách nabídla nový příval sněhu. Naplno jedou francouzská alpská střediska. Nejvíc sněhu je v Chamonix – ve vyšších polohách 325 centimetrů, o metr méně je v La Plagne a Serre Chevalier.

Zima to letos zkrátka nemíní zabalit ani v Česku. Od minulého pátku v Liberci napadlo už více než 1,5 metru sněhu a husté sněžení pokračuje. Dobrovolníci v jednotlivých sportovních areálech odklízeli sníh celou noc i během dne. Byla vyhlášena kalamita…

V noci přibylo až 30 centimetrů sněhu a stále sněží. Ve městě Jeseník platí kalamitní stav; sníh zde vyvážejí do bývalých kasáren.

Čtvrtý stupeň znamená v Krkonoších vysoké nebezpečí lavin. Na většině ohrožených cest hrozí sesuvy samovolných lavin středního i velkého rozsahu. Napadlo až 80 centimetrů nového sněhu.

Celková sněhová pokrývka na hřebenech má v průměru sílu asi 120 centimetrů. Ráno byla na hřebenech mlha, sněžilo a dohlednost byla do 100 metrů. Říká se tomu „bílá mlha“…

Zřejmě nejkritičtější byla situace v lednu 2002, kdy na některých svazích Krkonoš sněhová vrstva dosahovala až osmi metrů.

Copak se to stalo s „vražednými“ skleníkovými plyny, podle „klimatologů“ především s oxidem uhličitým…? Co na to ozónová díra…?

Také se vám z toho globálního oteplování udělaly čůrky potu na zádech a obličeji?

Hotová sauna. Není se čemu divit, při mínus dvaceti skoro na počátku jara…

Reklama:
  1. 21 reakce na “Jde o globální oteplování, když svět sužují mrazy?”

  2. Břeťo, mám kolem chalupy dva metry sněha. Furt vyhrnuju a furt pada. Jarek Nohavica by to řekl peprněji. Meteorologové nechť mi vysvětlí, jak je možné, že letos padá sníh i ve dvanácti pod nulou. Je to normální? Pane Bursíku, Vy ale tak i tak jistě máte v autě vyhřívané sedadlo, že jo? A pozdravujte ode mne Al Gora. Že dobře neslyšíte? Že mám opakovat? Haló, ne, žadného magora, ale Al Gora! Myslím, že na „noblovku“ je na řadě Klaus, Břeťo, nebo ne? Ono vůbec, je to ale vyznamenání být v jedné kompanii s Arafatem, že?
    Zdravím Tě!
    Mirek

    od chb v Úno 19, 2009

  3. Máš jako vždy pravdu…

    od obr v Úno 19, 2009

  4. Musím Ti připomenou Tvé oblíbené: ve všem je bordel a v mlíku radioaktivita…
    Jo, zaujal mne poněkud se svou trochou do mlýna v dnešním Dnes MF Zeman z Vysočiny.
    Hlavu vzhůru a piš!
    P.s.: tento týden se z hor nedostanu. Víš proč. Tak snad v příštím týdnu. Brnknu ještě.
    Mirek

    od chb v Úno 19, 2009

  5. Jasně. Ať globálně neumrzneš…

    od olser v Úno 19, 2009

  6. Jako letitý kocouří pamětník mohu dodat,že v Pardubicích v zimě 1959-60 a 61-62 bylo celý leden pod 25st,spíš ke třiceti.A všechno bylo zamrzlé,i trolejbusy,ale nebrečeli jsme tak jak lidé dneska,když je -10,Ale byli jsme mladí a nerozmazlení!

    od hugous.z.lipek v Úno 19, 2009

  7. Bať, bať, pravdu díte pane Hugouš z Lipek. Též cosi pamatuju. Skoro třicet pod nulou jsem měl u chalupy v Beskydech ani ne tak dávno jako v šedesátých letech. Ale prý se globálně otepluje. Tak začínám na chalupě loupat perníček, aby mne ta vedra nezaskočila. Zaskočilo mne však, proč proti našemu činžáku v Ostravě vehementně zateplují panelák několika vrstvami všeho možného. V územním plánu jsem tak velkou saunu nenašel.
    Tak nevím, pane Hugouši, mám ten koks složit, nemám ten koks složit…
    Břeťu, Hugouše, Bursíka a Al Gora zdraví Mirek.

    od chb v Úno 19, 2009

  8. To u nás na Hovězí bývaly pravé valašské zimy až mínus třicet. Proto se u nás rodila slivovice, aby sa ogaři zahřáli. A pak byl odzemek až po vozembouch… Chlapi pili, baby kuřily a fajně bylo…

    od obr v Úno 19, 2009

  9. No jo,bejvávalo….v něčem i lépe.Pro podiv pana chb-v Pardubicích je všechno „zateplené“polystyrenem,co ještě není,se dodělává.Zřejmě se čekají stále tužší zimy.Ale radnice nemáme zateplené,tam se zahřívají jinak,tak to nepotřebují.

    od hugous.z.lipek v Úno 19, 2009

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *