Žádný vítěz izraelských voleb nezajistí mír na Blízkém východě…?
10. Únor, 2009 – 11:22Dnes začaly v Izraeli, vlastně od včerejška pokračují, předčasné parlamentní volby s maximálními bezpečnostními opatřeními a neprodyšně uzavřenými hranicemi s Pásmem Gazy a Libanonem. Aktivní volební právo má 5.278.985 izraelských občanů ve věku 18 let a více, kteří si mohou vybrat kandidáty ze zhruba třiceti politických stran a seskupení…
Každá politická strana potřebuje pro svůj vstup do 120členného Knessetu nejméjně 1,5 procenta ze všech hlasů, což představuje kolem 70 tisíc odevzdaných platných volebních lístků.
Na vojenských základnách bylo otevřeno na 700 volebních místností, část z nich již včera. Vojáci na menších základnách budou hlasovat pomocí mobilních volebních stanic.
Všichni příslušníci Pohraniční stráže v Judeji a Samaří hlasovali už včera, aby ve volební den byli v pohotovosti pro případ arabských útoků.
Hlasy vojáků byly sčítány včera v noci spolu s hlasy diplomatů v zahraničí, vězňů a pacientů v nemocnicích. Vládní zaměstnanci na velvyslanectvích a konzulátech po celém světě již také hlasovali.
Mnozí z izraelských Arabů tvrdí, že operace v Gaze odcizí arabské voliče a přiměje je k bojkotu voleb. Průzkumy předpovídají jejich značně nízkou volební účast. Dají tak zřejmě červenou arabským stranám Balad a Ra’am - Ta’al, které nemají moc velkou šanci se dostat do Knessetu.
Dosud nerozhodnutí voliči, kterých je více než 15 procent, mohou stranám pomoci ke 20 mandátům. Dosavadní průzkumy ukazují nárůst podpory pro stranu Jisrael Bejtejnu (Izrael náš domov), vedenou poslancem Avigdorem Liebermanem, ale rozdíly panují ohledně síly dalších dvou hlavních stran – Kadimy (Vpřed) a Likudu (Jednota).
Průzkum, zveřejněný deníkem Jisrael HaJom (Izrael dnes), připisuje Likudu 30 křesel, Kadimě 24, Jisrael Bejtejnu 17 a Avodě (Strana práce) 16. O své místo na slunci se ucházejí také Jisrael Bejtejnu (Izrael náš domov) a HaBajit HaJehudi (Židovský dům) nebo Jehadut HaTora (Jednotný judaismus Tóry)…
Předseda Likudu Benjamin Netanjahu uvedl, že chce koalici, která by zahrnovala Jisrael Bejtejnu a Stranu práce. Někteří vlivní poslanci Strany práce však možnost jejího zapojení do koalice vedené Likudem kategoricky vylučují.
Nemohu si nevzpomenout na svoji účast v parlamentních volbách v roce 2003…
,,Kdy a kde bude pan Šaron volit?” zeptal jsem se ve volebním středisku Likudu na telefonním čísle O3-6210605, na němž bylo možné se v šesti jazycích dozvědět klíčové informace o volebním scénáři premiéra židovského státu.
,,Jeho obvod je tentokrát v Jeruzalémě, volební místnost se nachází v jedné z tříd gymnázia Marcuse Ziva. Volit bude přesně v osm ráno. Vybraní novináři tam musejí být už v šest hodin, aby stačili absolvovat bezpečnostní prohlídku,” uslyšel jsem lakonické sdělení.
,,Máš štěstí, že ti to zvedli!” smál se kamarád Tomi. ,,Kdysi prý měli za Jicchaka Šamira na vládě záznamník, z něhož se ozývalo: Nevíme sice, co po nás chcete, ale naše odpověď v každém případě zní: Ne!”
Musel jsem z domu vyrazit před šestou a po půlhodině přešlapování jsem šel k prohlídce a musel rozložit své fotoaparáty do posledního šroubku. Agentka Šabaku dvakrát cvakla spouští naprázdno, aby se přesvědčila, že se přes uzávěrku nedá vystřelit a spoušť není nárazníkem beretty.
Teprve pak mě osobně šéfka bezpečnostní služby odvedla do volební místnosti, kde mi ukázala na čtyřicet decimetrů čtverečních parket mého dočasného životního prostoru a určila tak moje neměnné místo za hlídanou novinářskou zástěnou, kde již měly prestižní decimetry obsazeny hvězdy ze CNN, BBC a Reuters.
Ariel Šaron přišel jako každá správná celebrita až deset minut po osmé. Prohlížel jsem si zvědavě státníka s nejvyšší nadváhou mezi všemi premiéry světa.
Napadlo mě, nad čím asi právě přemítá, jestli vůbec novináře vnímá, a když ano, co si o nich myslí a jestli se bojí, když mu chce ustřelit hlavu každý druhý muslim od Djakarty až po Dallas, nebo zdali se dá na strachu o vlastní život zvyknout.
Likud získal osmatřicet křesel v knesetu, zatímco konkurenční Strana práce o deset přišla, naopak o devět poslanců si polepšil středový Šinuj, prosazující nenáboženskou vládní koalici, tedy s kýmkoli kromě ortodoxních Židů ze ŠAS.
Letošní mimořádné volby jsou důležité, ale ani ony toho moc nenapoví, jak dál v Pásmu Gazy a s mírem nebo alespoň s bezraketovými dny na Blízkém východu.
Zanedlouho po volbách, které se předčasně uskutečnily v roce 2003, postihla Ariera Šarona těžká mozková mrtvice a od té chvíle leží v nemocnici v komatu, takže ani neví, jak dopadla jím založená Kadima. Zda udělala krok Vpřed, nebo spíš pár kroků zpět…



