Proč někomu vadí, že Česko dodržuje lidská práva…?
2. Únor, 2009 – 8:58Je to děsivá tradice, která vyplynula ze špatné interpretace jednoho biblického imperativu. V 21. kapitole 24. verši Druhé knihy Mojžíšovy čteme: “Oko za oko, zub za zub, ruku za ruku, nohu za nohu, spáleninu za spáleninu, modřinu za modřinu, jizvu za jizvu…”
Ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát na toto téma dodall, že Tanach, jak zní hebrejský akronym označující židovské biblické Písmo zvané Starý zákon, má však též svůj ústní výklad Talmud neboli učení. Pode něho “Oko za oko” zosobňuje princip přiměřenosti, vyjádřený v praxi odškodněním poškozeného.
Nejedná se o krevní mstu, kterou provede ten, kdo utrpěl zranění, ale o spravedlivý trest z moci veřejné, uměřený charakteru újmy. Talmud tuto zásadu vyjadřuje nadmíru jasně: Ztratí-li někdo vinou jiného oko, nemůže vůči pachateli postupovat stejně. Vždyť kdyby slepý někomu vyrazil oko, zůstal by snad bez trestu?
Přesně před dvaceti roky, 2. února 1989, byl posledním popraveným na území České republiky byl 2. února 1989 35letý Vladimír Lulek, odsouzený v roce 1988 za pětinásobnou vraždu.
Podle soudního spisu manželku usmrtil 36 bodnými ranami, pak stejně brutálním způsobem zavražil své čtyři děti ve věku deset, osm, sedm let a 18 měsíců…
Stačí, když “hrábnu” do svých starších blogů a může své glosování doplnit o fakt, že chybělo málo a dalším oběšeným by byl 48letý Zdeněk Vocásek…
,,Může za to prezident Václav Havel, který pozastavil výkon trestu smrti, pak to sněmovna 2. května 1990, někdy před půlnocí schválila,” řekl mi ve věznici Mírov, kde si už dvacet roků odpykává svůj trtest za dvě vraždy.
“To ale nebylo ještě nic jistého. Změnu v mém případě musel nařídit Městský soud v Praze. Pak za mnou přišli do cely, myslel jsem, že udeřila moje poslední hodinka, ale řekli, že mi byl 2. srpna 1990 změněn trest smrti na 25 roků. Byl jsem asi poprvé v životě opravdu šťastný, i když mi pak zase řekli, že žádných pětadvacet, ale doživotí…”
Dne 12. března 1975 byla popravena Olga Hepnarová v Praze jako poslední žena na území Československa.
V důsledku jejího řízení nákladního automobilu, kterým úmyslně najela na ostrůvek hromadné městské dopravy v Praze zahynulo celkem 8 lidí; tři na místě, tři téhož dne v nemocnici a další dva zemřeli v důsledku svých zranění později. Jiné oběti byly těžce či lehce zraněny.
Dne 8. června 1989 se posledním slovenským popraveným na území Československa stal Štefan Svitek, odsouzený v roce 1987 za trojnásobnou brutální vraždu. Trest smrti byl vykonán v Bratislavě…
Za dobu trvání trestu smrti v Československu bylo od roku 1918 do 1989, mimo období německé okupace, popraveno 1217 osob, z toho jich bylo nejméně 240 nevinných. Zemřeli během totality jako političtí vězni, většinou za údajnou vlastizradu.
Oficiální katové měli na tu dobu skvělý měsíční plat 15 tisíc Kčs, zřejmě však jen během přípravy a následně při výkonu svého povolání…
Od roku 1992 se počet příznivců trestu smrti u nás snížil o 14 procent na dnešních 62,9 procent. Zastánci absolutního trestu argumentují, že doživotí je mnohem ekonomicky náročnější.
Možná v Číně, kde se popravuje ihned, ale rozhodně ne v USA, kde je průměrná doba čekaní na výkonání hrdelního soudu 15 roků.
Když si tento čas vynásobíme náklady na speciální cely smrti a ostrahu odsouzenců, na spoustu soudců a právníků, kteří musejí v nekonečném kolotoči demokratických soudních odvolání a revizí fungovat za neskromné honoráře, vyjde nám, že trest smrti je v konečné fázi mnohonásobně ekonomicky náročnější, než doživotí.
Každý stát v rámci Spojených států má vlastní právní systém. V roce 1990 neexistoval trest smrti v 15 z 51 států, v dalších 23 státech je sice trest smrti zaveden, ovšem od roku 1976 nebyl uplatněn. Trest smrti je tedy v USA prakticky vykonáván pouze ve 13 jejích státech.
Dlouhých a strašlivých 27 let musel strávit ve vězení James Lee Woodard za vraždu, kterou nespáchal. Jeho nevinnu prokázal až test DNA a Woodard se dostal na svobodu.
Odsouzen byl za údajnou vraždu své přítelkyně v roce 1981. Nyní je mu 55 let a ze všech nespravedlivě odsouzených a následně zbavených svých obvinění strávil ve vězení nejdelší dobu.
V roce 2004 se Ryan Matthews stal sto patnáctým vězněm v USA od roku 1973, který byl propuštěn z cely smrti, protože byl shledán nevinným. K trestu smrti byl odsouzen ve státě Louisiana v roce 1999 za vraždu.
Tu měl údajně spáchat ve věku sedmnácti let. Rozsudek byl zrušen v dubnu 2007, když odvolací soud shledal, že obžaloba zatajovala důkazy, a také na základě testů DNA, které ukázaly, že vrahem byla jiná osoba.
Podobných omylů už bylo v amerických celách smrti naštěstí včas odhaleno na sto třicet…
Jeden moudrý vyšetřující soudce řekl:
“Pokud mám deset podezřelých a stoprocentně vím, že mezi nimi je jeden vrah, jehož však nejsem schopný stoprocentně odhalit, propustím raději všech deset, než abych se nedopustil tragického justičního omylu…
Skupina vězňů odsouzených v Itálii na doživotí požádala dopisem prezidenta, aby země obnovila trest smrti. Vězni tvrdí, že jsou v situaci, kdy „nejsou mrtví, ani živí“ a doživotí označují za nelidský vynález a nepředstavitelnou ukrutnost.
„Vyčerpává nás, že každý den po kouscích umíráme. Rozhodli jsme se umřít pouze jednou a žádáme vás, abyste změnili naše doživotní rozsudky na trest smrti,“ napsalo 310 vězňů v dopise.
Itálie zrušila trest smrti po 2. světové válce. Odsouzení na doživotí mohou po odsloužení 26 let trestu požádat o podmínečné propuštění.
Takže, babo raď… S oprátkou, nebo nahoře bez…?
4 reakce na “Proč někomu vadí, že Česko dodržuje lidská práva…?”
Dlouho jsem pane Olšar uvažoval o tom zda napsat,nebo nenapsat svůj názor.Nicméně nakonec jsem se rozhodl napsat.Trest smrti je samozřejmě trest neodvolatelný a měl by být bez jakýchkoliv “citových” vlivů jasný po právní stránce.Při jeho právní kvalifikaci by měl být oprošten od : 1.politických vlivů,2.místních vlivů,3.neschopnostních vlivů(při hledání pachatele),4.pomstě jako takové,5.mediálním vlivům.Je možné,že jich je více.V současné době máme mechanizmi,které by měli demokraticky zaručovat nemožnost justičního omylu.Nicméně se domnívám ,že filozofie současného názoru na trest smrti vychází z 50-tých let kdy nepochybně došlo k justičním vraždám.Na základě této úvahy mě logicky napadá :současná právní úprava není schopná skutečně objektivně hodnotit vinu či nevinu případného pachatele,nemáme dostatek objektívních prostředků k určování viny či neviny,tak aby nedošlo k justičnímu omylu.Mám proto takový názor:trest smrti ano(!)avšak za jednoznačně dokázané tresté hrdelní(zapomenutý výraz) trestní činy,které jsou taxativně vyjmenované.Samotný fakt,že máme trest smrti ještě neznamená,že tento musíme použít.Nepochybuji,že je dostatek opravních prostředků,které by případné pochybení zvrátilo.
Samozřejmě,že celá moje úvaha vychází z faktu,že trest smrti je společensky naprosto akceptovatelné.
od Jozef Bohdan v Úno 2, 2009
Vážený pane inženýre, děkuji za Vaše vše vystihují slova. Jak jsem se však již zmínil v textu, společnost by se měla umět bránit proti vzniku takových nelidských bestií. Příliš mnoho liberálnosti škodí… Asi je třeba si rozmyslet, chceme-li virtuální demokracii a trest smrti, nebo společnost, v níž si lidé přiznají, že neexistuje morálka, pouze osobní disciplina…
od olser v Úno 2, 2009
Jen clovek hluchy,slepy a nemy,muze prohlasit,ze v Ceske republice je lidske a obcanske pravo.Vite proc?Protoze neni a nedodrzuje se nikde na svete.
Ma dlouholeta zkusenost v oblasti lidskych a obcanskych prav me poucila,ze nikdy nedosahneme uspechu a nikdy co svet svetem bude,nedosahneme toho aby zvitezila ta lidem
vnucovana slova Vaclava Havla.Nenavist vzdy si najde klicku,aby zvitezila nad laskou.Spravedlnost??To je jeste vetsi nesmysl.Spravedlnost je jenom klam a podvod.Ani u mocnych se ji nedockas.Tam kde je
gauner,nasilnik a vrah odsouzen zakonem pro svoji zlocinost,tam je ve smyslu “listiny prav a svobod”nevinen.I ja jsem odlozil svuj marny boj za lidska prava,kdyz zlocinec a nasilnik a
loupezny vrah,ma u demokratickeho a nezavisleho soudu vetsi podporu a uznani,nez jeho obet.
od Issur v Úno 8, 2009
Je to tak, jak říkáte, bohužel. Ve svých textech, týkajících se tohoto tématu mám stejné pochybnosti. Slova jako láska, pravda, nezištnost nebo morálka jsou jen synonyma pro chemii, farizejství, egoismus a osobní disciplínu. Nic jiného ve skutečnosti neexistuje, pouze jim člověk pro uspokojení svého ega dal tyto nerealistické a virtuální názvy…
od obr v Úno 8, 2009