Tak co, půlroční šéfové EU, přibereme vězně z Guantánama…?

28. Leden, 2009 – 8:49

Na úvod trochu statistiky z análů Vězeňské služby ČR: Česká republika má 35 věznic, z toho 10 vazebních a pět s oddělením pro výkon vazby. V českých vazebních věznicích je v současnosti zhruba 2370 obviněných. Ve srovnání s rokem 1999 obviněných ubylo o více než 4000. Celkem je ve věznicích cca 20.306 vězňů…

Možná nám ale brzy přibudou další ze zahraničí. Jako půlroční šéfové Rady Evropy bychom měli jít příkladem a několik z 240 vězňů ze zrušené americké věznice na kubánském Guantánamu umístit do našich nápravných zařízení nebo z nich udělat své potenciální občany.

Původně jich bylo na Guantánamu asi 700, dnes se zbylá třetina dělí na tři skupiny – ti, kteří budou prouštěni a vypraví se domů, pak jsou ti, kteří sice půjdou též na svobodu, ale do své rodné země se nevrátí, jelikož by je tam popravili. Konkrétně jde mj. o Čínu.

Jedná se o sedmnáct čínských Ujgurů, které zatkli pákistánští vojáci v Afghánistánu v roce 2001 a předali je Američanům. USA už požádaly asi stovku zemí, zda by Ujgury nepřijaly. Souhlas nedostaly. Možná jsou to ti, kteří se chtějí separovat od Číny a vytvořit nezávislý sunnitský Východní Turkestán

Každý se bojí, že jde o teroristy. Asi právem. V čínské ujgurské oblasti Sin-ťiang byl Ujgury spáchán atentát na celní úřad v Kašgaru, při němž zahynulo šestnáct celníků. Útočníci narazili nákladním automobilem s výbušninamu do budovy a hodili do ní ještě nejméně dva granáty.

A tu třetí skupinu tvoří asi 50 zločinců, kteří budou rozmístěni patrně do věznic v USA…

Takže na nás by hypoteticky zbyli někteří z těch osvobozených, co je nikdo nechce. Přece se nenecháme zahanbit Francií, Portugalskem či Španělskem, které už o této možnosti vážně uvažují. Nebo se přidáme k Rakousku a Nizozemsku, jež tyto osoby xenofobně přijmout odmítají…?

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg pronesl svůj další přímočarý bonmot: „Když si je Američané pochytali, ať si je též někam u sebe umístí! Je to jejich problém…“ Tomu se říká konstruktivní kritika.

Jsme ale v Evropě největší kritici Kuby, zatímco jiné státy Evropy spíš volaly po konci věznice na Guantánamu. Určitě tomuto karibskému ostrovu a jeho lidským právům příliš neslouží, když na jejich území je už sedm roků věznice Camp Justice, v níž jsou islámští vězni mučeni nepřijatelnými metodami.

Právníci dokonce tvrdí, že 50 těch nejhorších vězňů bude muset znovu vypovídat, jelikož jejich současné výslechy, důkazy a přiznání na základě fyzického týrání jsou v civilizovaném právním světě nepřípřípustné.

Guantánamo je základna USA o rozloze 117,6 km², z toho zabírá pevnina 49 km², moře 38,8 km² a bažiny 29,4 km². Za normální, tedy bezpohotovostní situace, je na základně zhruba pět až sedm tisíc příslušníků námořních sil USA.

Kolem celé základny je postaven vysoký plot v celkové délce 28 km. Uvnitř jsou dvě letiště: Mc Call a Leward Point. Zátoka Guantánamo je dostatečně hluboká pro lodě střední tonáže.

Disponuje osmi přístavními moly, kde je možno odbavovat současně 40 lodí. Pitná voda je získávána odsolovacím zařízením, které zpracovává téměř 4 miliony litrů vody za 24 hodin.

A jak se Američané na Kubu vůbec dostali? Napřed v roce 1823 přišel tehdejší státní tajemník John Adams s doktrínou tzv. „politiky uzrálého plodu“, když se počítalo, že jednou Kuba spadne jako zralý plod do klína Spojeným státům.

A byl to tenkrát pěkně šťavnatý plod; v roce 1884 vyvezla Kuba do USA desetkrát více zboží než do Španělska. Americké investice na Kubě představovaly na svou dobu obrovskou částku 52 milionů zlatých dolarů.

V polovině roku 1884 došlo k vylodění americké námořní pěchoty v zátoce Guantanámo v blízkosti města Santiago de Cuba, tehdy nejsilnější vojenské pevnosti ostrova. Po porážce španělské flotily vstupují za vydatné pomoci kubánských povstalců intervenční oddíly do města.

Na základě Pařížské smlouvy získaly USA Portoriko a Filipíny a převzaly ochranu nad Kubou. Kuba však pa musela přijmout tzv. Plattův dodatek k zákonu o financování americké okupační armády. V červenci 1903 byla mezi Kubou a USA podepsána dohoda, upravující pronájem námořních a uhelných stanic v Guantanámo a Bahia Honda.

Tato dohoda neobsahuje přesný termín pro ukončení své platnosti. Spojené státy se pouze zavazaly platit Kubě roční nájem dva tisíce pesos ve zlatých mincích „po celou dobu, po kterou by okupovaly a používaly zmíněné rozlohy území z titulu dohody“.

V roce 1959, po vítězství kubánské revoluce, vyjádřil Fidel Castro ostrý nesouhlas s další existencí cizí základny na svém území. Od roku 1959 nepřevzala Kuba ani jediný šek za pronájem základny, které ukládá vláda USA každoročně u jedné švýcarské banky…

Mít dneska Obama přes 52 milionů zlatých dolarů, asi by si oddechl, že by mu tato dnes více než mnohomiliardová suma pomohla alespoň trochu z bryndy finanční krize.

Říkalo se tomu zlatý standard, který byl ve Spojených státech zrušen za úřadu prezidenta Franklina D. Roosevelta v roce 1933 a 5. dubna téhož roku bylo vydáno exekutivní nařízení, které každému obyvateli USA nařizovalo odevzdat veškeré zlato pod hrozbou 10 let vězení.

Éra „zlatého dolaru“, jehož zlatý obsah, definovaný 14. března 1900, činil 1,5046317 gramů ryzího, tedy 24karátového zlata, skončila krizí. A jako každá „kocovina“ se léčí tím, čím se člověk „zkazil“, mělo by to platit též o hospodářských krizích. O té z třicátých let či o té z roku 2008-2009…

Nový míšenec v Bílém domě cití pouto ke stejně zbarveným občanům Kuby a ví, že více než padesátileté embargo Kuby připravila USA o spoustu investicí, obchodních smluv a vzájemných výměn zboží.

Jako první svůj podpis na veledůležitou listinu napsal levou rukou od srdce právě na glejt o zrušení základny Guantánamo…

A kam zamíří případný exvězeň USA? Do kterého českého nápravného zařízení? Do Valdic nebo na Mírov…? Nebo do kterého města, aby se v něm stal běžným obyvatelem, i když v českém vězení by se měl určitě ve srovnání s Guantánamem jako v hotelu Hilton…

V análech Vězeňské služby ČR se mj. píše, že každý týden se ve Vazební věznici Brno, kde se vystřídá na 600 vězněných osob denně, spotřebuje:

„…přes 134 kg brambor, 110 kg cibule, 40 kg hlávkového zelí, 240 kg pomerančů, 66 kg jablek, 334 litrů mléka, 170 kg hladké mouky, 115 kg mouky hrubé, 1045 bochníků chleba (1200 g/bochník), 12 200 rohlíků, 115 kg cukru, 140 kg vepřové plece, 220 kg hovězího masa, 56 kg salámu Junior, 102 kg párků, 320 kg rýže, 190 kg těstovin, 20 kg čočky, 50 kg fazole bílé a 1370 vajec…

A k tomu by měl též právo jedenkrát za 3 měsíce přijmout balíček s potravinami a věcmi osobní potřeby do hmotnosti 5 kg. Omezení se nevztahuje na balíčky obsahující oblečení zasílané za účelem jeho výměny, knihy, denní tisk a časopisy i hygienické potřeby…

Kromě semtexu v zubní pastě nebo v mýdlovém provedení…

Alláhu akbar…

Reklama:
  1. 3 reakce na “Tak co, půlroční šéfové EU, přibereme vězně z Guantánama…?”

  2. Nezaměstnanost stoupá,tak si budeme živit další krky,kteří by se nám jistě „odměnili“.A máme „malý bordel“,co dělají nepřizpůsobiví.
    Jak se říká:“Pán Bůh s námi a zlý pryč!!

    od hugous.z.lipek v Led 28, 2009

  3. Ve článku je chyba. Většinu obyvatelstva Kuby tvoří běloši a ne míšenci, jak ze článku vyplývá.

    od ARS v Led 28, 2009

  4. Hlavní etnické skupiny Kuby jsou: mulati a mestici 51%, kreolové 37%, černoši 11%

    od olser v Led 28, 2009

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *