Byznys zvaný EU, aneb Proč je Lisabonská smlouva tak důležitá…?

23. Leden, 2009 – 10:46

Ne že bych byl nějaký borec na konec a naivní trouba, ale přece jen jsem si myslel, že když někdo srdceryvně horuje pro Evropskou unii a Lisabonskou smlouvu, asi má ke sjednocené Evropě vřelý vztah.

Když tato instituce začínala v roce 1951 jako Evropské společenství uhlí a oceli, byla to vražedná uhelná lobby, jež se v povalečném nuzném období změnila v mafiánský spolek.

Teprve když jsem začal v šedesátých letech rozum brát, šly řeči, že při sjednávání uhelných limitů a prodeje „černého zlata“ jde o životy, jako by se jednalo o skutečné zlato.

Asi jako pozdější kšefty s lehkým topným olejem či bionaftou, jejichž „dopady“ se řešily v sudech na dně přehrady Orlík a jiných rafinovaných úkrytech, pokud nepohodlní svědci nezmizeli rozpuštěni a vypuštěni v nějakém louhu či kyselině…

Od té doby jsem měl všechny poslance za hrdiny, kteří pracují v napůl vojenském prostředí a v protiteroristickém pátém odboji. Dnes už jsem ze své naivity zcela vyléčen.

Zvláště když jako rentiér sleduji, jak všichni mají jen ústa mimo jiné plných sociálních žvástů o zajištění důstojného stáří a skutek utek.

EU je v této době ještě lukrativnější byznys, než kdykoli předtím. Je to svět sám pro sebe. Proto se už nedivím, že se do evropského Parlamentu derou i ti kdysi nejzarytější odpůrci evropské integrace.

Jako když byli rehabilitováni zloději, kteří se hájili tím, že okrádali komunismus, aby dříve padl. Nebo dravci na senátorské posty, kteří vždycky křičeli, že senát je naprosto zbytečný a že chtějí být senátory, aby ho pomohli zrušit…

Peníze, peníze a zase jen peníze. Funkce Europoslance je pro mnohé vrcholem jejich kariéry. Mít k dispozici měsíční plat sedm tisíc eur, v přepočtu skoro 190 tisíc korun a k tomu za dalších zhruba půl milionu Kč nejrůznější příspěvky na diety, kancelář, asistenty nebo na služební cesty.

Nekup to. Kdo by to nebral, komu by vadilo, že se zesměšňuje na bilboardech, při vnucování se svým potencionálním voličům? Čo bolí, to prebolí… zpívá Jana Kirchner.

Měsíc se ta pohana dá vydržet, když pak nastanou roky s blaženým carpe diem. A pak základní plat 7 000 eur (190 tisíc korun), na pronájem kanceláře 3 800 eur (102 600 korun), na platy asistentů 12 300 eur (332 tisíc korun), na diety 270 eur za den zasedání (asi 36 tisíc korun měsíčně), na služební cesty 3 600 eur (97 tisíc korun)…

To ani Federico Felliny netušil, že může být ještě sladší život v Bruselu a Štrasburgu, než v jeho milovaném věčném městě Římě…

Rovných 785 europoslanců, z toho 99 německých a 24 českých vyvolenců, by mohlo povídat. To i český premiér je proti nim směšné ořezávátko…

Jo, europoslanci musejí mít pod čepicí, žádní ňoumové to nejsou, ale aniž bych jim záviděl, že se bojí ve dne v noci, aby jejich naditá konta nezbankrotovala, vadí mi, že třeba chirurgové, co zachraňují životy, mají roční výdělky na úrovní těch měsíčních europoslaneckých…

Takže, soudruzi, volby do europarlamentu se blíží. Všichni na start. Připravit se, pozor, za svými lepšími a světlejšími zítřky vpřed…!

Reklama:
  1. 4 reakce na “Byznys zvaný EU, aneb Proč je Lisabonská smlouva tak důležitá…?”

  2. Svet riadia v podstate hlúpi ľudia (ale to nie je nová a moja myšlienka).

    od eugen v Led 23, 2009

  3. Kdyby hloupost kvetla, je svět samý karafiát a růže…

    od obr v Led 23, 2009

  4. Zapomněl jste na zaměstnávání rodinných příslušníků!Jinak super!

    od hugous.z.lipek v Led 23, 2009

  5. Promiňte, ale nechtěl jsem provokovat sám sebe k občanské neposlušnosti…

    od obr v Led 23, 2009

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *