Vietnam je moje láska, proč? Stačí příklad laskavé vietnamštiny, která se jen zpívá; třeba slabika „ma“. Dvě hlásky za nimiž se při správné výslovnosti skrývá šest různých významů: Strašidlo, a přece, kůň v šachové hře, hrob, tvář, sazenice rýže.

27. Prosinec, 2019 – 1:19

Na začátku roku 1965 se vylodily první americké pozemní síly v Da-nangu. Byla tak zahájena nejdelší americká válka. Vojáci US Army měli jediné heslo: „Za tři měsíce vás rozbombardujeme do doby kamenné!“ Nestalo se. A zničení komunismu? Po deseti letech děsivé války byl komunistický nejen sever Vietnamu, ale také jih a je tomu tak dodnes…

A přestože bylo do bojů ve Vietnamu postupně nasazeno dva a půl miliónů amerických vojáků a 700 tisíc příslušníků saigonského režimu, byla tato přesila poražena na špatně dobývaném diplomatickém poli pouze necelým půl milionem vojáků Národní fronty osvobození.

Ta vznikla spojením komunistického Viet-minu ze severu Vietnamu a partyzánského Viet-kongu z jihu země. Dne 30. dubna 1975 válka ve Vietnamu skončila. Podle zprávy Kongresu Spojených států činily výdaje USA na ni přes 110 miliard dolarů… http://olser.cz/wp-content/uploads/_0081-e28093-kopie.jpg

Procestoval jsem Víetnam třikrát; od čínských hranic, Haipong, Ha-long a Hanoj na severu země, přes Da-nang a Hue v jeho střední části, až po Vung-tau a Saigon u řeky Mekong.

Přes deset roků kruté války ukázaly, jací jsou Vietnamci neskutečně stateční, ale hlavně pracovití, houževnatí a hodní lidé, a přestože celá staletí bojovali, jejich řeč je jako úžasná melodie. A v tom je hlavní problém pro nás Středoevropany. Vietnamština má šest základních tónů, takže bez hudebního sluchu je to velký oříšek.

Příklad slabiky „ma“. Dvě hlásky a za nimi se skrývá šest různých významů: Strašidlo, a přece, kůň v šachové hře, hrob, tvář, sazenice rýže. K jejich rozlišení v psaném textu se používá písmenka „a“. article_photoTo vše se dá při čtení bez úrazu zvládnout, nejhorší situace nastane, když chceme zmíněnou slabiku „ma“ vyslovit. Nejlíp, když si při tomto pěveckém výkonu pomůžeme speciálním grafem. Vykašlal jsem se však na grafickou pomůcku a horlivě jsem vyhrkl „ma“, přičemž jsem v kráteru po bombě měl na mysli „sazenici rýže“; ovšem bylo z toho „zazpívání“ a k pobavení Maie výraz „strašidlo“…

Vietnamština je nejen zpěvná, ale i moudrá. V tomto jazyku je spousta krásných přísloví.

Velmi výmluvné je rčení: „Muži chválí svá díla a cizí ženy!“

Působivá je i moudrost: „Malý jsi, jen když klečíš na kolenou!“

Pro dnešní svět se zase hodí: „Jen hluchý se pušky nebojí!“

Já jsem si oblíbil varovné rčení, jež se pozvolna hodí k mému věku: „Máš-li sedmdesát a nejsi-li hluchý, ani slepý, nejásej, že máš vyhráno!“ nebo: „Ani prsty jedné ruky nejsou stejně dlouhé!“

Tomuto pořekadlu je blízké i přísloví: „Ani nejostřejší čepel nepřeřízne vlastní držadlo!“

A ještě něco pro ženy: „Dům má být obrácený k jihu a žena má mít své ženství…!“Vietnamské děti milují pohádky

Půvabné jsou také vietnamské bajky. Když jsem byl ve Vietnamu poprvé, nechal jsem si od tlumočnice Maia na našem konzulátě v Ho Či Minu napsat malou cedulku:

„Neumím vietnamsky a sbírám vietnamská rčení a bajky. Pokud nějakou znáte, řekněte mi ji do magnetofonu!“Image result for OLSER VIETNAM buvol

A pak jsem chodil po tržnicích, ukazoval cedulku a nastavoval mikrofon. Nashromáždil jsem tak desítky bajek a přísloví.

A k tomu všemu se samozřejmě vždy družila milá bajka.Image result for olser vietnam rybáři

O kočce, jež se měla jmenovat myš

Byl jeden chamtivý chvástal, který chtěl mít za každou cenu jen ty nejvzácnější věci. Proto si umínil, že své kočce bude říkat slunce, protože bylo podle něj největší a neporazitelné.

,,Slunce je stejně slabé a bezmocné jako další věci,“ řekl mu soused. ,,Když přijdou mraky a zahalí nebe, přestane svítit i slunce…“

,,Tak budu své kočce říkat mraky!“ ožil chamtivec.

,,Pak ale zafouká vítr a mraky rozežene…“

Chvástal se zamyslel:

,,Budu tedy říkat své kočce vítr,“ řekl spokojeně.

,,Stačí velké hora, která se větru postaví do cesty a jaký byl vítr…?“

,,Dobrá, budu své kočce říkat hora!“ rozhodl se muž.

,,Pak ale přiběhne myš, prokouše chodbičky pod horou a celou ji oslabí,“ pokrčil rameny soused.

,,To je nápad!“ rozzářil se chvástavý muž. ,,Své kočce budu říkat myš!“

,,Není to divné?“ usmál se soused. ,,Copak tvoje kočka neloví právě myši…?“

Chamtivý chvástal se zarazil a uznal, že to nejlepší pojmenování pro jeho zvířátko bude přece jen kočka.Image result for OLSER VIETNAM buvol

Kdo bude v čele zvěrokruhu

Mnohé bajky se vztahují i k vietnamskému zvěrokruhu. Na jeho počátku je myš (krysa – čínský zvěrokruh), následuje buvol, tygr, kočka (zajíc – čínský zvěrokruh), drak, had, kůň, koza, opice, kohout, pes a vepř.

Když se Duch spravedlnosti rozhodoval, které zvíře bude v čele zvěrokruhu, měl na vybranou mezi tím nejslabším tvorem – myší – a tím nejpracovitějším byl poctivý buvol. Jak ale spravedlivě rozhodnout, aby se žádné z těchto dvou zvířat necítilo poškozeno. Nakonec se přiklonil k nápadu, aby oba soupeří závodili v plavání přes Rudou řeku.

Všichni si mysleli, jak to bude pro buvola snadné a že se chudák myš ve velkých kalných vlnách řeky brzy utopí. Když se blížil čas startu, prosmýkla se myš nenápadně trávou a vyšplhala se buvolovi na hlavu mezi uši na jeho tuhou kůži. Nikdo si toho nevšiml, ani buvol nic necítil, l proto, když závod začal a myš zmizela, byli všichni přesvědčení, že se dávno utopila.

Proto byli moc překvapeni na konci závodu, kdy myš opět nepozorované seskočila ze svého převozníka, postavila se na břeh a vítězoslavně řekla:

,,Kde jsi tak dlouho, buvole? Už tady na tebe hodnou chvíli čekám!“

A tak nezbylo Duchu spravedlnosti, aby uznal její prvenství. Od té doby je vychytralá myš v čele vietnamského zvěrokruhu a na buvola zbyla jen druhá příčka.Image result for OLSER VIETNAM

Kolikrát denně jíst

Ne odjakživa uměli lidé na Zemi jíst v tu správnou dobu. Aby neumřeli hladem, poslal k nim duch Spravedlnosti posla se vzkazem, že mají jíst jednou za tři dny. Měla to být doba, prospěšná jejich tělu i duchu.

Posel, jenž byl k lidem vyslán, byl dobrák, ale také notný popleta. Pořád si opakoval, aby zprávu nepopletl – jednou za tři dny, jednou za tři dny, takže když přišel k lidem, sdělil jim celý zmatený, že správný čas na jídlo je vždy třikrát za den.

Když duch Spravedlnosti zjistil, jaký problém posel vnesl mezi lidi, nemohl jim už tento stravovací rozvrh zakázat. Tak alespoň potrestal posla za to, že z lidí udělal příliš přejedené jedince. Proměnil ho v buvola, aby svojí silou a pracovitostí pomáhal lidem vytvářet potraviny, když jeho zásluhou musejí tak mnoho jíst.

Kde se vzal na Zemi komár

Kdysi dávno žil na břehu Černé řeky muž se svou ženou. Ta však jednoho dne zemřela a muž nad jejím smrtelným ložem velmi hořekoval. Zdálo se, že ho smutek připraví o rozum i život. Duch Spravedlnosti se však nad ním slitoval a řekl mu:

„Když tři kapky tvé krve skanou na rty nebohé ženy, znovu bude žít. Pokud ale někdy budeš po ní chtít svou krev zpátky, zase umře!“

Zaradoval se muž převelice, píchl se do prstu a třemi kapkami své krve ovlažil rty mrtvé ženy. A opravdu. Stal se zázrak – žena v tu chvíli ožila. Muž však byl šťastný jen do dne, v němž na oslavu lunárního roku připlul k jejich vesnici bohatý kupec na své džunce, až po okraj přeplněné vzácnými šperky, pestrým hedvábím, nad jehož barevností přecházel zrak, sponami do vlasů z želvích krunýřů, třpytivými prsteny s drahokamy…

Žena, omámená leskem toho bohatství, zapomněla pro svoji marnivost na to, zač vděčí svému muži, a s obchodníkem tajně v noci odplula. Když se to její manžel dozvěděl, vsedl do svého člunu a spěchal za kupcovou lodí.

„Vrať se domů, ženo moje!“ volal za nevěrnicí.
„To se mám vrátit do tvé bídy, když tady mám vše, po čemž jsem toužila?“ odpověděla mu ta nevděčnice.
„Tak mi vrať tři kapky krve, které jsem ti pro záchranu tvého života daroval!“ křičel nešťastný muž.
„Mám teď tolik bohatství, o jakém se mi s tebou ani nesnilo,“ vysmála se mu nestálá žena. „Ty tři kapky krve mě nic nestojí. Tady je máš,“ řekla pohrdlivě a řízla se do prstu nožem s rukojetí plnou démantů.

Sotva se ale její krev dotkla mužových dlaní, klesla žena mrtvá na palubu bohatcovy lodi. Tak, jak to předpověděl duch Spravedlnosti.

„Co budu dělat s mrtvou milenkou na své lodi?“ vylekal se obchodník a nehybné tělo hodil do moře.

Duch Spravedlnosti pak proměnil nevěrnou ženu v komára. A v této své podobě podnes létá po světě, saje lidem krev a hledá ty své tři kapky, aby se znovu mohla stát člověkem.

Inu, takový je Vietnam, ať si o něm říkáme, co chceme. Má nejpracovitější a nejhouževnatější obyvatelstvo, jehož je nyní přes osmdesát milionů. Dnes už se nikdo nesměje, když je tato země, rozlohou asi čtyřikrát větší než Česká republika, pasována po Singapuru a Hong-Kongu do role nového asijského tygra…

Snímky z Vietnamu… Břetislav Olšer

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *