Jan Tříska (✝80), který by 4. listopadu oslavil 83. narozeniny, patřil k nejlepším hercům generace 60. let. Hrál Romea i roli v seriálu Třicet případů majora Zemana, mj. v díle „Strach“ o bratrech Mašínových

27. Listopad, 2019 – 10:13

Před několika měsíci uplynuly 25. září 2017 dva roky od tragické smrti Jana Třísky; původně se chtěl stát tanečníkem. To mu naštěstí rozmluvil legendární herecký bard Karel Höger (†67), který ho náhodou slyšel recitovat. V letech 1955 – 1959 proto vystudoval herectví na pražské DAMU, a poté se stal historicky nejmladším členem činohry Národního divadla, podobně jako kdysi Ladislav Pešek (†79).

Jan Tříska se narodil 4. listopadu 1936 v Praze. Jeho manželkou byla herečka Karla Chadimová. Společně mají dvě dcery, Karlu a Janu Třískovy. Byl skvělý česko-americký herec; exceloval mj. v roli Romea ve vysoce oceňovaném představení slavné Shakespearovy tragédie.

Kritika byla z Třískova výkonu u vytržení. Shodovala se, že jeho herectví se vyznačovalo hlubokým prožitkem i kázní. Měl to štěstí, že se ve zlaté kapličce sešel se slavným režisérem Otomarem Krejčou (†87), který na prknech naší první scény začal uplatňovat netradiční cesty za „novým divadlem“.Výsledek obrázku pro FOTO JAN TŘÍSKA KREJČA

Netrvalo dlouho a oběma začalo být v Národním divadle těsno. Vyústěním tak bylo založení vlastního Divadla Za branou. Pohledného mladíka s výrazným hlasem a uhrančivým pohledem si záhy všiml i film, nicméně na větší příležitosti si herec musel počkat až do druhé poloviny 60. let. První zásadní roli dostal v úspěšném filmu Lidé z maringotek (1966) a díky ní se dostal do širšího povědomí. Nesmíme zapomenout ani na jeho role v seriálu o majoru Zemanovi..

Dne 23. září 2017 se v médiích objevila stručná zpráva, že dva zachránci z Vltavy pod Karlovým mostem vytáhli tonoucího muže, který byl ve vážném, ale stabilizovaném stavu převezen do nemocnice. Zprávě ale nikdo příliš nevěnoval pozornost. O den později bylo celé Česko v šoku – ukázalo se totiž, že oním mužem je Jan Tříska. Charismatický umělec 25. září, dva dny po pádu z Karlova mostu, v Ústřední vojenské nemocnici zemřel. Spekulovalo se dokonce o tom, že spáchal sebevraždu, to ale jeho blízcí i kolegové z branže důrazně odmítli.

Na zranění populárního herce ještě před jeho skonem zareagoval také historik Petr Blažek a dovolil si dovolil připomenout i podle jeho názoru stinné stránky Třískova života.

„Přeji Janu Třískovi vše dobré, je to vynikající herec (pomineme-li roli v seriálu Třicet případů majora Zemana, odporný díl Strach o bratrech Mašínových). Na okraj smutné zprávy jen pro přesnost dodávám, že Chartu 77 nepodepsal, jak se píše v připojeném článku i v řadě dalších médií, naopak byl signatářem Anticharty, tedy prohlášení uměleckých svazů z Národního divadla, vyjadřujícího loajalitu komunistickému režimu,“ poznamenal kriticky Blažek s tím, že krátce poté Jan Tříska odešel do exilu v USA.Výsledek obrázku pro FOTO jan tříska karlův most

Ani Třískův tolik milovaný Shakespeare by nevymyslel tak fatální tragédii; objímat z lásky sochy dávných Čechů, říkat, jak se mu tam líbí a pak spadnout do své i Smetanovy Vltavy… Zemřel tak herec Jan Tříska, bylo mu 80 let. Podlehl následkům pádu z Karlova mostu. Režisér Mádl k tomu dodal: Několikrát mi říkal, že vždycky před natáčením chodí čerpat sílu a prosit o štěstí na Karlův most, kde sahá na sochy. Podle všeho se tam stalo něco nešťastného…

Byl jsem několikrát v Shakespearově domě ve Stratfordu nad řekou Avonou, kde je každé dva roky na konferenci o díle nejslavnějšího světového dramatika zván i Martin Hilský. Výsledek obrázku pro FOTO hilský

Jeho překlady Shakespeara byly již uvedeny ve více než sto premiérách v českých divadelních kapličkách, jen Národní divadlo v Praze jich mělo na dva tucty. V letech 1989 až 1998 byl Martin Hilský ředitelem Ústavu anglistiky a amerikanistiky na Filozofické fakultě UK, od roku 2010 působí na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích…

Po Třískově smrti Hilský řekl: „Volával mi, že se ty sonety naučil zpaměti. Dokonce mi volal z Kalifornie, že proto vstává v noci…“ A kdo jiný může vědět, než Hilský, co jsou to za drahokamy – Shakespearovy sonety, zvláště v češtině…

Byl to blesk z čistého nebe; podle režiséra filmu Jiřího Mádla se prý Tříska na natáčení jeho filmu „Na střeše“ moc těšil. „My jsme dlouho zkoušeli, Honza byl v perfektní kondici, pořád mě informoval o tom, jak běhá a jak se připravuje s textem… Mělo jít o příběh osamělého starého pána, jemuž do života vtrhne Vietnamec…“ https://art.ihned.cz/film-a-televize/c1-65892720-jan-triska-herec-film-divadlo-umrti-nekrolog-hollywoodVýsledek obrázku pro FOTO JAN TŘÍSKA KREJČA

Jan Tříska patřil k ojedinělým hereckým osobnostem naší země. Vlastně své role nehrál jako drtivá většina jeho kolegů v branži, co jen markýrují a dělají, že své postavy prožívají; Tříska jimi žil, vytvářel je, jeho život byl jeho jedna velikánská role, které obětoval víc než kdokoli jiný. Češky jazyk mu byl nade vše, nádherně využíval jeho slovních zákoutí, tónů a barev, které nemá žádný jiný jazyk světa. Deklamoval slova svých rolí, jakoby se s nimi laskal a chtěl zdůraznit jejich zvukomalebnost.

Jan Tříska miloval tolik svoji hlavní životní roli, přesto občas pro dobro věci vzal i nějakou tu vedlejší roli, třeba po boku Havla nebo když se zastal běženců; on prý byl kdysi též uprchlík, kdy emigroval do USA, kde ho dle jeho pocitů měl čekat ten pravý herecký svět. Ač se učil angličtinu, co mu síly a talent stačily, na řeč českých luhů a hájů zapomenout nešlo, proto se vracel, což se mu nyní stalo tak osudným…

Bezprostředně po Třískově smrti se nechal slyšet jako první Jan Hrušínský, který teatrálně vzpomněl na to, jak Tříska emigroval v 70. letech. „Komunisti jsou zločinci a to, že nebyli potrestáni, je nejhorší věc, která Českou republiku potkala. Vyhnali odtud lidi, jako byl Jan Tříska,“ sdělil herecký nedouk, co za své ředitelování v Divadle na Jezerce vděčil pověsti svého geniálního otce Rudolfa Hrušínského, jemuž nesahá ani po kotníky. Je z něho jen udatný úředník…Výsledek obrázku pro FOTO jan hrušínský dívka na koštěti

Proslavil se naivní rolí pubescenta Honzy Bárty, syna ředitele ZOO ve filmové pohádce „Dívka na koštěti“. Jeho dalších asi sto dalších hereckých rolí bylo k nepovšimnutí, tedy jen kopírováním hereckého výkonu zmíněného adolescenta…. http://www.rukojmi.cz/clanky/4555-to-je-tedy-uroven-aneb-je-li-okamura-pitomec-pak-hrusinsky-je-co

„O těch okolnostech nechci přemýšlet. Stále jsem doufal, že se z toho Honza dostane a že se uvidíme. Teď tady sedím a brečím a nechce se mi uvěřit, že už tady není,“ vzpomněl na Třísku ve vysílání ČT24 Jan Hrušínský. „Jako malej kluk jsem s ním měl možnost hrát v Národním divadle,“ zmínil mimo jiné Hrušínský, jenž jej podle svých slov znal celý život. Hrál s ním totiž pak i v divadle Na Jezerce. „Byl to profík, měl jsem ho strašně rád,“ podotkl Hrušínský smutně.

Následně Hrušínský vzpomněl i na to, jak Tříska emigroval v 70. letech. „Byl to člověk, který měl rád svoji zemi, ale věděl, že tu nemůže dál být. Nechápu, jak je někdo mohl volit,“ dodal Hrušínský, jenž rozhodně nevěří, že by Tříska chtěl spáchat sebevraždu. „Byl jako herec pověrčivý, měl na Karlově mostě místo, kde položil dlaň a věřil, že tu práci pak odvede dobře. On by neohrozil natáčení, že by vědomě něco takového udělal. To považuji za naprosto vyloučené,“ uzavřel Hrušínský

Slovní obrat tohoto nevyvedeného trouby z rodu Hrušínských, že „komunisté jsou zločinci“ ve mně evokovalo vzpomínku; byl jsem v 70. letech na Třískově představení „Oidipus a Antigona“ v Divadle pracujících v tehdejším Gottwaldově, když hrál v ansámblu Otomara Krejči, co jako přesvědčený komunista Třískovo hraní zaštiťoval. 2

Snad i proto také hrál v televizním seriálu „Třicet případů majora Zemana“ i v dalších dílech toho nenáviděného komunistického režimu, z něhož prchl skoro jako dobrodruh, co nikdy nebydlel ve stanu, v odpadcích a výkalech, nikdy mu hrozila násilná smrt ve válce… Údajně byl veden v registru StB, dokonce prý jako agent, krycí jméno „Toman“, evidenční číslo 5 680; ale znáte, to; jedna zlá paní povídala….

Jeho partnerkou v bezkonkurenčním představení Oidipus a Antigona mu byla Marie Tomášová, ve své době jedna z nejpůvabnějších stvoření na filmovém plátně i divadelních prknech. Těsně před tím, než naplno zasvítila hvězda Jany Brejchové, bylo u nás její jméno opravdovým pojmem.

Jan Hus, Jan Žižka, Strakonický dudák, Morálka paní Dulské, Dům na Ořechovce, Taková láska nebo Policejní hodina. To je stručný výčet filmů, v nichž hrála Marie Tomášová kdysi stěžejní role. Na prknech Národního divadla zářila jako Nina v Rackovi nebo Ofélie v Hamletovi.Výsledek obrázku pro FOTO JAN TŘÍSKA KREJČA

Na snímku ze slavného Romea a Julie režiséra Otomara Krejči roku 1963 v Národním divadle jsou Jan Tříska jako Romeo a Marie Tomášová v roli Julie.
autor:  archiv ND, Jaromír Svoboda

Dodnes legendární je inscenace Romeo a Julie, kde byla pod režijním vedením svého pozdějšího manžela Otomara Krejči rovněž opět hereckou partnerkou mladičkého Jana Třísky. S Krejčou, Třískou a dramatikem Topolem se stala zakládající členkou Divadla Za branou. Až do roku 1989 nesměla hrát a pouze recitovala. V roce 2009 dostala Thálii za celoživotní mistrovství.

Otomar Krejča začínal začátkem 40. let v Horáckém divadle v Jihlavě, pak do konce války působil jako herec v Městském divadle v Kladně a paralelně v pražském Nezávislém divadle. Po osvobození byl jednu sezonu angažován v Burianově D46. V letech 1946-1951 byl členem souboru Divadla na Vinohradech a studoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Když byl v roce 1950 režimem odstraněn z Vinohrad Jiří Frejka, kterého Krejča pokládal za svého učitele, odešel následně i on.

Byl angažován do Národního divadla – do roku 1956 jako herec, v letech 1956 až 1961 byl šéfem činohry a do poloviny 60. let tam působil jako režisér a herec. V Divadle Na zábradlí nastudoval v té době pohostinsky i premiéru Havlovy Zahradní slavnosti. A v roce 1965 založil Otomar Krejča spolu s Karlem Krausem, Josefem Topolem, Marií Tomášovou a Janem Třískou Divadlo za branou.Výsledek obrázku pro FOTO otomar krejča

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 podepsal petici 2000 slov. V reakci na to byl v roce 1970 vyloučen z KSČ, Divadlo za branou bylo zrušeno o dva roky později. Po jeho administrativním zákazu mohl ještě v letech 1973-1975 pracovat v Divadle S. K. Neumanna v Libni; pak už směl až do roku 1990 pracovat jen v zahraničí (Belgie, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Rakousko, Švédsko).

Po listopadu 1989 se stal vedoucí osobností Divadla za branou II, ovšem po čtyřech letech byla i tato scéna zrušena. Roku 1996 se Krejča vrátil po třiceti letech do Národního divadla a nastudoval zde Goethova Fausta, který se uváděl ve Stavovském divadle do roku 1998. V roce 2001 zde pohostinsky režíroval inscenaci Portrét umělce jako starého muže.Výsledek obrázku pro FOTO marie tomášová

V roce 1998 převzal „tento komunistický zločinec“ Státní medaili Za zásluhy a vynikající umělecké výsledky. O rok později převzal v Moskvě Stanislavského cenu za významný přínos k rozvoji světového divadla, v roce 2000 se stal laureátem ceny za divadelní tvorbu, kterou uděluje Český literární fond. Obdržel Cenu Thálie 2000 – Zvláštní cenu kolegia a v roce 2002 mu byl udělen čestný doktorát AMU.

O dva roky později získal Cenu ministerstva kultury za zásadní přínos české divadelní kultuře, v roce 2006 obdržel z rukou prezidenta republiky Čestnou plaketu. Výrazným písmem se zapsal také do dějin českého filmu. Režíroval filmy Dědeček automobil, Vyšší princip či Kohout plaší smrt.

„Otomar Krejča byl velikán. V době, kdy jsme na přelomu 50. a 60. let byli na škole, byl pro nás velikánským soupeřem. Tím myslím někoho, od koho jsme se odráželi, koho jsme obdivovali a zároveň jsme ho chtěli nějakým způsobem překonat. Ale vždycky jsme viděli tu ohromnou horu práce a úsilí,“ řekl další herecký velikán Jan Kačer…Výsledek obrázku pro FOTO otomar krejča

Vývoj po srpnu 1968 přiměl velký herecký talent k nucenému odchodu za oceán do USA Tříska odjel v roce 1977 a postupně zvládl jazyk, ze kterého uměl původně pouze pár slov. Přijal také mentalitu a pracovní návyky amerického divadelního a filmového světa. Nicméně i po desetiletích mluvil s přízvukem. Proto v Hollywoodu neprorazil na úrovni charakterního herce a musel se spokojit jen s vedlejšími rolemi. Kdyby uměl anglicky perfektně, bezesporu by se zařadil mezi světovou hereckou elitu.

Jan Tříska žil po emigraci zpočátku na Manhattanu u režiséra Miloše Formana a jeho poradcem při výuce angličtiny byl Jiří Voskovec, na rozdíl od Třísky se v USA jako herec nejvíc zapsal rolí soudce v dnes již kultovním filmu „Dvanáct rozhněvaných mužů“. Jistě se měl Tříska čas seznámit i Voskovcovým příběhem spojeným s  Mccartismem 50. let, který ho skoro rok držel ve vězení kousek od Manhattanu… McCarthismusVýsledek obrázku pro foto Joseph McCarthy kniha

Chcete vědět víc o tomto zákulisí, tak jak jsem to učinil já? Doporučuji navštívit na pomezí amerických států New York a New Jersey ostrůvek jménem Ellis Island, který je sice malý rozlohou, ale zato obrovský svým historickým významem. Byl totiž místem, kde se nacházelo imigrační středisko pro přístav New York.

Od roku 1990 slouží budovy bývalého imigračního úřadu jako Muzeum přistěhovalectví – Ellis Island Museum of Immigration. Nedávno tam byla zpřístupněna databáze, která obsahuje údaje o více než 22,5 milionech lidí, kteří od roku 1892 prošli tímto imigračním střediskem…http://olser.cz/wp-content/uploads/new-york-e28093-kopie.jpg

Sousoší v New Yorku o záchraně imigrantů… Snímek Břetislav Olšer

Zde by mohl vyprávět svůj příběh Jiří Voskovec, který v roce 1948 získal místo jako filmový expert UNESCO v Paříži a posléze emigroval do Spojených států. Pro emigraci měl několik důvodů; jeho manželka, Američanka Anne Gerlette, v Praze nechtěla žít, s Werichem nedokázali obnovit autorskou spolupráci. Sláva se ale nepočítala; jeho cesta do USA byla komplikována udáním katolického kněze Chudoby, jenž Voskovce označil za komunistu. Proto byl při vstupu do USA zadržen imigračními úředníky a 11 měsíců strávil na Ellisově ostrově…

Voskovec však odpřisáhl, že nikdy nebyl komunistou a je to jistě pravda, ovšem kdyby ale někdo citoval před Komisí pro neamerickou činnost dialogy V+W o SSSR, nebo prozradil rozsah jejich spolupráce s komunistickými umělci, Voskovec by na černé listině určitě skončil, američtí spisovatelé byli často pronásledováni za mnohem menší prohřešky. Tvrdil, že „do emigrace jej nadobro vyhnalo vítězství komunistické strany (v roce 1948)“, byť sám předtím řekl, že se k odchodu z ČSR rozhodl již v létě 1947.

Voskovec si musel nasypat hodně popela na hlavu i mimo jiné, když psal dopis Ferdinandu Peroutkovi, v němž téhož přesvědčoval, že nebyl nikdy komunista. (Přečtěte si dopis Voskovce z dočasného pobytu v „sídle s výhledem na sochu Svobody“ Peroutkovi ve vydané Korespondenci V+W, kde se Voskovec poníženě obhajuje. Nebýt Voskovcova přítele advokáta v NY, který zvrátil prvotní rozhodnutí, tak ho poslali šupem do Evropy…)

A mezi námi, Voskovec na černé listině byl a ne že ne… Většina jeho a Werichových předválečných věcí byla klasifikována jako komunistická propaganda.Výsledek obrázku pro ellis island foto immigrationEllis Islandem prošlo za více než 60 let přes 12 milionů imigrantů.

Místo Voskovcova 11měsíčního pobytu na Ellis Islandu… Foto: Reuters… 

A co jeho kontakty s Adolfem Hoffmeistrem, spisovatelem a karikaturistou, který v USA pracoval jako redaktor v Úřadě pro válečné informace a zároveň byl v roli hlasatele Hlasu Ameriky. Rovněž byl v kontaktu s ministrem Kopeckým či sovětskou kulturou, však taky proto Voskovcův osud na Ellis Island visel na vlásku.

Popírání vlastní minulosti, které lze u Voskovce chápat jako pragmatický tah, odrážející další možné útoky v období Mccarthyho honu na čarodějnice, vedlo mimo jiné k jeho odsouzení Werichova Císařova pekaře a Pekařova císaře (aniž film viděl) i vlastních her tohoto období. Mluví třeba o zasrané Baladě z hadrů. Werich mu na to napsal „Jiříku, neser na své dílo z úhlopříčky“, tedy „nepoužívej Broadway jako měřítko“.Výsledek obrázku pro voskovec hoffmeister

Inu, jak je již z výše popsaného dějství patrné, měl Jan Tříska své antré do USA značně ulehčené… Přesto mu jeho opětovný návrat do milované vlasti nevyšel; ani jím tolik milovaný Shakespeare by nevymyslel tak fatální tragédii; objímat z lásky sochy dávných Čechů, říkat jim, jak se mu tam líbí a pak spadnout do své i Smetanovy tolik milované Vltavy… Dne 24 září 2017 uplynuly dva roky od jeho tragické smrti…

Foto: MAFRA, Reuters a Břetislav Olšer…

Zdroj: https://stars24.cz/celebrity/ceske-celebrity/5306-rok-od-umrti-trisky-proc-zaryty-antikomunista-hral-v-majoru-zemanovi

http://www.dotyk.cz/publicistika/tajemstvi-jiriho-voskovce-11-mesicu-vyhnancem-na-ellis-islandu-20160811.html

http://www.rukojmi.cz/clanky/zahranicni-politika/2988-zatimco-ivanka-netusila-ze-ji-stb-brutalne-sikanuje-herec-jiri-voskovec-byl-po-prijezdu-do-usa-umisten-do-internacniho-tabora-a-svobodne-drzen-rok-na-ostrove-ellis-island-aby-cia-zjistila-zda-je-komunista

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *