Kdoví, jak by dnes vzpomínaly na Dubčeka, který zemřel 7. 11. 1992, Kubišová a Janžurová, nebo již zesnulá antikomunistka Čáslavská, přestože to byl první tajemník ÚV KSČ, resp. právem nejmocnější komunista Československa?

4. Listopad, 2019 – 13:53

Automobilová nehoda 1. září 1992 na dálnici u Humpolce ukončila 7. listopadu 1992 politickou i životní cestu Alexandera Dubčeka. Řidič luxusního BMW dostal v dešti na problematickém úseku 88. kilometru smyk, nezvládl řízení a proletěl svodidly.

Alexandr Dubček ale vyletěl z auta, přerazil si páteř, pánevní kost, žebra, měl řadu dalších zranění… Jak na něho vzpomíná jeho syn, chirurg Pavol (69): „Byl jsem na prvním soudu, kde jsem podal odvolání, protože se mi zdálo, že vyšetřování proběhlo velmi povrchně. Nechápu například, proč odmítli přizvat k analýze automobilu firmu BMW, která o to sama požádala…“

Alois K. z Vyškova, jehož škodovku vládní vůz před chvilkou předjel, ještě stačí nehodu zahlédnout – naštěstí, protože havarovaný vůz není ze silnice vidět. Zaparkuje v odstavném pruhu a sbíhá ze stráně dolů. Naskytne se mu děsivý pohled. Zadní část karoserie BMW trčí do výšky, vrak prázdný. Patnáct metrů před zdemolovaným bavorákem leží promáčený starší muž a bolestivě naříká. U hlavy mu klečí mrtvolně bledý muž středního věku. Krvácí z rány na hlavě a zdá se být v šoku.Výsledek obrázku pro dubček humpolec Kdo byl muž, který nehodu způsobil? Jánu Rezníkovi, řidiči ochranné služby Federálního policejního sboru, bylo v době nehody 37 let. Ve službě měl sice naježděno milion kilometrů bez nehody, místopředseda federální vlády Rudolf Filkus byl však údajně s jeho riskantní jízdou nespokojený. Při policejním výslechu využil práva nevypovídat.

Na otázky Ján Rezník odpovídal až před vojenským soudem v Českých Budějovicích, který proběhl v březnu 1993. Ten došel k závěru, že nehodu zavinil příliš rychlou jízdou. Za ublížení na zdraví s následkem smrti ho odsoudil na dvanáct měsíců nepodmíněně. Vzhledem k tomu, že horní sazba byla pět let, šlo o mírné rozhodnutí.

Rezník také vypověděl, že nebyl připoutaný. Podle některých konspiračních teorií si však za Brnem pás zapnul. V tom případě by měl v BMW slušnou šanci nehodu přežít – na rozdíl od Dubčeka, o kterém bylo známo, že si bezpečnostní pás nezapínal nikdy. Vysvětlovalo by to též, proč řidičovo poranění nebylo tak závažné.V pražské nemocnici Na Homolce se jeho stav na chvíli zlepšil.

V pražské nemocnici se Dubčekův stav zlepšil…

Hvězdné hodiny své politické kariéry prožíval Alexander Dubček v roce 1968. V lednu se stal prvním tajemníkem ÚV KSČ, de facto tedy nejmocnějším mužem ve státě.  Stal se ikonou pražského jara; zemřel 7. listopadu 1992 v pražské nemocnici Na Homolce…Alexander Dubček a Václav Havel.
Havel – Dubček v  roce 1990… Foto: Profimedia, Jiří Kropáček

Úsek dálnice, kde došlo k havárii, byl  prý opředen mýty, ovšem podepřenými statistikami o nehodovosti. Boural tu herec Petr Haničinec, zpěvačka Marika Gombitová, politici Bakšay a Bútora. Udály se tu hromadné nehody a o kilometr dál se před čtyřmi lety do rekordního karambolu dostalo dokonce 116 aut najednou! Účastníci havárií nezřídka popisovali, že pociťovali záškuby vozu, podivné pocity při řízení…

Jsme s vámi, buďte s námi. Rčení, které se v roce 1968 spojovalo s Alexandrem Dubčekem, hlavně s jeho snímky; s tím Dubčekem; Dubček s Martou Kubišovou, nebo Dubček s Věrou Čáslavskou… „Ať žije Dubček!“ volali demonstranti ještě 21. srpna 1969; od ledna 1968 do dubna 1969 to byl svým postavením nejvyšší muž v KSČ, první a poslední komunistický lídr v Československu, jenž získal spontánní loajalitu občanů.

Snímek Čáslavské s generálním tajemníkem ÚV KSČ Dubčekem; dala mu polibek a jako olympijská vítězka mu darovala svoji medaili….

Marta Kubišová a Iva Janžurová přivítaly generálního tajemníka ÚV KSČ Alexandra Dubčeka po jeho návratu z Moskvy…

Necelý měsíc před invazí vojsk Varšavské smlouvy se v železničních vagonech na slovenských hranicích v Čierné nad Tisou pokusil Leonid Brežněv „přivést k rozumu“ Alexandra Dubčeka.

Jeho vedení ÚV KSČ odmítalo obvinění ze sílící kontrarevoluce a rovněž nechtělo dát souhlas s Brežněvovou tezí o internacionální pomoci při obraně socialismu v jiné zemi… Tzv. „vagonové jednání“ začalo 29. července 1968.

Pak 23. srpen 1968, Moskva – rozhovor mezi sovětskými představiteli v čele s L. Brežněvem a A. Dubčekem a O. Černíkem… Vanitas vanitatum et omnia vanitas – Marnost nad marnost, vše je marnost; vojáci SSSR zůstali přes dvacet roků…

Inu, kdoví, jak by dnes vzpomínaly na Dubčeka  Kubišová a Janžurová, nebo již zesnulá antikomunistka Čáslavská, přestože to byl první tajemník ÚV KSČ, resp. právem nejmocnější komunista Československa…?

Foto: Profimedia…

O smrtelné havárii Alexandra Dubčeka: https://www.novinky.cz/domaci/clanek/dubcekova-havarie-otazniky-zustavaji-40300502

Dubček na Hrad ne: https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/dubcek-na-hrad-ne-shodli-se-vzacne-havel-a-husak/r~2054bc5c668a11e49bec0025900fea04/

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *