Prvenství Rusů: Gagarin – první člověk obletěl Zemi- Leonov první ve volném prostoru; Ruští vědci se též potopili na dno jezera Bajkal s více než 1700 druhů rostlin a živočichů; hloubkou 1 637 metrů vytvořili sladkovodní světový rekord…

4. Listopad, 2019 – 0:13

Ve věku 85 let zemřel 11, října 2019 bývalý sovětský kosmonaut Alexej Leonov, který 18. března 1965 jako první člověk vystoupil do otevřeného kosmu. Informovala o tom ruská média s odvoláním na páteční oznámení Leonovovy spolupracovnice Natalije Filimonovové.

Před půlstoletím člověk poprvé vyšel ven z kosmické kabiny a prošel se ve vesmíru. Vypadalo to jednoduše, ale ruskému kosmonautovi Alexeji Leonovovi šlo o život. Kvůli nafouklému skafandru se nemohl vrátit zpátky do lodi, uvnitř lodi byla třaskavá atmosféra a když přistáli na Zemi, nikdo je na Sibiři nemohl najít.Výsledek obrázku pro gagarin

Byla středa 12. dubna 1961. V ten den svět na okamžik oněměl. Pak ale propukl v jásot. Ve vesmíru, v kosmické lodi, totiž letěl první člověk. Jurij Alexejevič Gagarin (†34) jednou obletěl zemi a po 108 minutách přistál. Foto: Youtube

Zdroj: https://www.denik.cz/rodina/deset-zajimavosti-ze-zivota-sovetske-legendy-jurije-gagarina-20191019.htm

Prvenství Rusů: Gagarin – první člověk obletěl Zemi – Leonov první ve volném prostoru; Ruští vědci se též potopili na dno jezera Bajkal s více než 1700 druhů rostlin a živočichů; hloubkou 1 637 metrů vytvořili sladkovodní světový rekord…Není náhodou, že spojuji kosmonauta Leonova s Bajkalem; pocházel totiž z bajkalské vesničky Listvjanka, níž jsem bydlel při své návštěvě přenádherného Bajkalu…

Byl čtvrtek 18. března 1965 dopoledne. Nad Zemí plula sovětská kosmická loď Voschod 2 se dvěma muži. Před chvílí odstartovala z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Hned při prvním obletu Země vlezl druhý pilot Alexej Leonov do nafukovací přechodové komory nazývané Volga. Velitel Pavel Běljajev ho mírnil: „Nepospíchej, klid, času máš dost. Pracuj tak, jak ses to naučil.“ Byli zrovna nad Kamčatkou.

Leonov měl jako první člověk vystoupit do otevřeného kosmického prostoru. To byl úkol plný neznámých nebezpečí. Když hermeticky zavřel dveře komory do kabiny s Běljajevem, začal z ní vypouštět vzduch – bylo 8:28:13 hodin světového času. V 8:32:54 otevřel dvířka do kosmu. A vystoupil ven, jištěn lanem dlouhým 5,35 metru.Posádka Sojuz-Apollo v roce 1975. Leonov je na snímku stojící muž vpravo.

Posádka Sojuz-Apollo v roce 1975. Leonov je na snímku stojící muž vpravo. | NASA

Pod sebou měl Afriku. „První, co mě překvapilo, byl oslepující jas Slunce.“ Pak spatřil zleva Bulharsko, potom Rumunsko, Řecko, Itálii. Jakmile zvedl hlavu, měl pod sebou celé Baltské moře. A rodný Bajkal i záliv u Kaliningradu, města, v němž poté vyrůstal.

„Okamžitě jsem nevěděl, kde je sever. Řekl jsem si, že pro mne bude jakýmsi pólem otvor výstupové komory, a podle něho se budu orientovat. Vnímání prostoru a času je tam jiné. Na člověka to působí zvláštně. Hluboké ticho. Černé nebe. A běloskvoucí Země. A ty neskutečné barevné odstíny! Hned mě zarazilo, že Černé moře je skutečně černé, nejtmavší ze všech. Ale jak to věděli naši předkové, když je tak pojmenovali bez pohledu z výšky?“Výsledek obrázku pro hašek irkutskVýsledek obrázku pro olser irkuck

 Snímek z Irkutsku, kde kdysi pobýval též Jaroslav Hašek…

V řídicím středisku panovalo naprosté ticho. Neztratí tahle „lidská družice“ ve vesmíru smysl pro orientaci? Bude umět kosmonaut dobře koordinovat všechny své pohyby? Nezaplete se do lana? Nebude návrat do lodi příliš namáhavý? „Bylo neuvěřitelné ticho,“ vzpomínal později Leonov. „Slyšel jsem, jak mi tluče srdce. Slyšel jsem vlastní těžký dech.“

Z výšky takřka 500 kilometrů viděl okruh o průměru 5 500 kilometrů. Tedy celou Evropu. A nejen severní pól, nýbrž ještě 150 kilometrů za ním. Totéž okolo pólu jižního. Výstup do prostoru skutečně nebyl procházkou. Jednu chvíli se kosmonaut poněkud prudčeji odstrčil od lodi, lano jej sice zachytilo, ale on na jeho konci bezvládně kroužil.

Naštěstí bylo lano krátké, takže se několika rychlými, avšak namáhavými pohyby dostal zase ke kabině. kamera vyplouvala vzhůru. Leonov supěl námahou, tlampače ve spojovacím středisku jeho oddychování ještě zesilovaly, registrační pásky fyziologických funkcí ukazovaly, že pulz má 143 za minutu a teplotu přes 38 stupňů.

Alexej Leonov na snímku z roku 2017

Alexej Leonov na snímku z roku 2017, Foto: Andrei Makhonin/TASS, Profimedia.cz

„Bylo mi jasné, že musím snížit tlak uvnitř skafandru, ale nevěděl jsem o kolik. Kdybych to přehnal, začala by mi vřít krev v těle a byl by se mnou amen. Ale musel jsem to udělat. Na Zemi jsem nic neohlásil. Znal jsem situaci lépe než kdokoli jiný.“

Snížil tlak a pokoušel se vlézt dovnitř přesně opačně, než se to učil – hlavou dopředu. Jinak by se tam asi nedostal. „Byl jsem fyzicky úplně na dně.“ Není divu. Za tu chvilku ztratil podle vlastních slov šest kilogramů váhy a vypotil množství vody.

„Aljošo, pomalu konči,“ popoháněl ho Běljajev. Za tři až čtyři minuty měla loď vejít do zemského stínu, kde by kosmonaut nic neviděl. V 8:47 se konečně dostal dovnitř. Na sedmý pokus. Kdyby nebyl fyzicky dost silný, nezvládl by to. Venku strávil 12 minut 9 sekund a přibližně stejný čas pobyl v přechodové komoře. Celkem byl ve vakuu 23 minut 41 sekund.

Další světové prvenství; ruští vědci se 27. července 2008 potopili až na dno jezera Bajkal, které je na seznamu světového dědictví UNESCO a je domovem více než 1700 druhů rostlin a živočichů – endemitů, z nichž mnohé nežijí nikde jinde na světě. Dosažením hloubky 1 637 metrů vytvořili sladkovodní světový rekord…https://zpravy.aktualne.cz/jezero-bajkal/r~i:photo:190878/r~i:article:612149/ Jezero Bajkal | Foto: Wikipedia

Když čtu o Bajkalu, padne na mě nostalgická nálada. Vzpomínky na mé burjacké putování přetrvávají… Bylo to napínavé dobrodružství; letadlem do Moskvy, z ní s mezipřistáním v Omsku do Irkutska, pak nasednout na loď a po dvou hodinách plavby po Angaře vysednout v rodišti kosmonauta Leonova – Listvjance u Bajkalského jezera.

Bajkalští maladci pojedli vtipné kaše a na uvítanou nám dali k dobru bajku o tom, jak dávní Evenkové ctili své ženy a rodiny. Když se chystali na lov medvědů, věrné ženy je vezly na saních asi den a půl až na místo jejich pracovního výkonu.

Po udolání zvěře, jejího naporcování a uskladnění ve věčně zamrzlé sibiřské tundře, žena opět odvezla svého znaveného muže a část masa na saních domů. Muž-živitel přece splnil svůj hlavní úkol – nakrmit rodinu…

Místní potomci Evenků nad tím mávají rukou, mají obavy, jelikož i k nim se už donesly zvěsti západní civilizace o feministkách, mužském šovinismu, harasmentu a domácím násilí. Raději ukazují na jezero, v němž se nedávno děly věci.Výsledek obrázku pro olser bajkal

Šéfem úspěšné ruské expedice byl Artur Čilingarov, odborník na hloubkové ponory a používání batyskafů Oceánologického ústavu ruské akademie věd, který před rokem vedl i ruskou výpravu na dno Severního pólu, kde v hloubce 4000 metrů symbolicky umístily ruskou vlajku v titanovém pouzdře.

Dvě osmnáctitunová miniponorky Mir-1 a Mir-2 byly postaveny pro operace v mořské vodě a kvůli její menší hustotě v Bajkalu musely být odlehčeny o pár metráků. Dna dosáhl Mir-2 a zřejmě způsobil, že se budou muset přepsat geografické dějiny jezera.

Bajkal byl totiž veden se svými 1637 m hloubky nejhlubším jezerem na Zemi. Podle neoficiálních hlášení byla však nyní dosažena hloubka 1680 metrů, tedy další svěťák. Možná právě v místě uprostřed Bajkalu, kde jsme pluli na pokašlávajícím škunerku a žasli, kolik krásy je v ruské části jižní Sibiře, vklíněné mezi vysoká zalesněná pohoří. Výsledek obrázku pro olser listvjanka

Snímek Břetislav Olšer

Voda kolem nás tvořila 20 procent veškeré nezamrzlé sladké vody světa. Svými 48 km šířky a 636 km délky pokrývala plochu 31 500 km2, tedy asi polovinu rozlohy ČR. Dalo se postřehnout mnoho živočišných druhů, jako tuleň bajkalský, kteří žijí pouze tady, stejně jako sibiřský červený jelen a sovice krahujová. Jezero Bajkal má díky rozmanitým mikroorganizmům samočistící schopnost.

Jedním z nich jsou blešivci z podkmenu žabernatých korýšů, sloužící jako mini bioindikátory. Mají šedo-žlutavě zbarvení a obloukovitě zahnuté tělíčko. Patří k nim také golomjanka. Patnáct až osmnáct centimetrů dlouhá ostnoploutvá ryba s průzračným bledě-růžovým tělíčkem, které působí dojmem, že svítí. Je složeno především z tuku, který je podle starých pověstí léčivý…Golomjanka je jedinečná rybka, která je hlavním obyvatelem sladkovodního největšího světového jezera Bajkal.

Mezi prsty ji lze snadno rozmáčknout, ale žije přitom hluboko pod hladinou jezera, kde by pro enormní tlak nedokázalo ani silné dělo vystřelit… Vody je v Bajkalu asi tolik, jako ve všech pěti velkých kanadských jezerech dohromady – Hořejším, Michiganském, Huronském, Ontarijském a Erijském. A to jsem si na tom ontarijském myslel, že mám okolo sebe nejmíň Atlantik…

Inu, ve věku 85 let zemřel 11, října 2019 bývalý sovětský kosmonaut Alexej Leonov, který 18. března 1965 jako první člověk vystoupil do otevřeného kosmu. Informovala o tom ruská média s odvoláním na páteční oznámení Leonovovy spolupracovnice Natalije Filimonovové. Jeho dům v Listvjance byl dřevěný a skromný, jako chaloupka, ve které v vyrůstal…

Zdroj: https://www.idnes.cz/technet/vesmir/leonov-prvni-muz-ve-volnem-vesmiru.A150302_165614_tec_vesmir_kuz

Foto: Reuters a Břetislav Olšer…

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *