Šlágr španělské ligy El Clásico, bitva Barcelony s Realem, bude z 26. října 2019 odložen. Podle španělské federace není bezpečné, aby se hrálo ve stejný den, kdy jsou v katalánské metropoli naplánované protesty a demonstrace

23. Říjen, 2019 – 18:59

Španělský Nejvyšší soud vynesl 15. října 2019 drsné rozsudky nad devíti klíčovými představiteli katalánského separatistického hnutí (několik dalších je ze země uprchlo) a katalánští radikálové jsou na nohou. V důsledku nepokojů, jejichž epicentrem bylo letiště v Barceloně, bylo zraněno 131 protestujících a asi 70 policistů. V úterý večer došlo v Barceloně, Tarragoně, Gironě a Lleidě ke střetům mezi radikály a donucovacími orgány.

V katalánském hlavním městě protestanti stavěli v ulicích barikády a zapalovali ohně. Asi 200 lidí bylo zraněno, včetně asi 70 policistů. Bylo zadrženo asi 50 lidí. Protesty budou nepochybně pokračovat, dokonce se mohou vyhrotit: katalánské pořádkové jednotky v uplynulých týdnech pozatýkaly několik mladých místních radikálů a obvinily je z držení výbušnin a přípravy teroristických útoků. Výsledek obrázku pro el clasico

A JE ZDE DALŠÍ KOMPLIKACE; El Clásico, bitva Barcelony s Realem, šlágr španělské ligy, který sleduje celý svět, bude z 26. října 2019 odložen. Podle španělské federace není bezpečné, aby se El Clásico hrálo ve stejný den, kdy jsou v katalánské metropoli naplánované rozsáhlé protesty a demonstrace. Na novém termínu se mohou do pondělí dohodnout oba kluby.

Výše trestů  nad devíti klíčovými představiteli katalánského separatistického hnutí je pro poklidnou demokratickou Evropu neslýchaná, bývalý místopředseda katalánské vlády Oriol Junqueras byl odsouzen za podněcování vzpoury a zpronevěru finančních prostředků státu na třináct let vězení. Bývalý katalánský prezident Carles Puigdemont

Jeho ministerští kolegové a šéfové „kulturních institucí“ – v praxi vládou financovaných organizací sloužících k šíření separatistické propagandy a organizování demonstrací – si odnesli tresty od dvanácti do devíti let, tři méně významní činitelé pak pokuty a zákaz veřejné činnosti. Žalobce zároveň v souvislosti s vynesením rozsudku obnovil mezinárodní zatykač na uprchlého bývalého premiéra Carlese Puigdemonta, který žije v belgickém Waterloo.Demonstrant utíká před oblakem slzného plynu

Demonstrant utíká před oblakem slzného plynu… Foto: Albert Gea, Reuters

Jak se demonstruje v Katalánsku: https://www.youtube.com/watch?v=f2-87qWBGNI

Je třeba napřed řešit příčiny, a až potom jejich důsledky; další problém je totiž diktátor Francisko Franco a následně Katalánsko: Název Katalánsko, které je se 7 475 420 obyvateli druhým nejlidnatějším společenstvím Španělska, se začal používat na začátku 12. století. V roce 1764 dochází poprvé ke zrušení katalánštiny jako vyučovacího jazyka na školách.

Zásadní dopad na katalánskou kulturu a jazyk měla následně španělská občanská válka a po ní bezprostředně ustavená diktatura. Válku totiž vyhrává kastilský nacionalista generál Franco. Z přívlastku „kastilský nacionalista“ je na první pohled jasné, že Katalánce nečekalo nic dobrého.Na obrázku může být: dav, obloha a venku

Používání katalánského jazyka na veřejnosti bylo v prvních letech diktatury dokonce trestáno smrtí. Frankismus tak bezpochyby pro rozvoj katalánské kultury a jazyka představuje jedno z nejhorších období. Teprve po pádu Franca v roce 1975 dochází k obnovení katalánské autonomie a katalánský jazyk se opět stává úředním a vyučovacím jazykem. V roce 1978 vzniká španělská ústava se silnými decentralistickými sklony, které jsou výsledkem snahy uspokojit jednotlivá separatistická hnutí.

Boží mlýny zkrátka melou pozdě, ale jistě; proto též přišla krizka na fašistického diktátora Francisca; španělský Nejvyšší soud podle listu El Mundo v těchto dnech roku 2019 povolil exhumaci ostatků diktátora Franciska Franca, o kterou usilovala vláda. Nevyhověl tak přání rodiny a některých organizací, které s přemístěním ostatků z baziliky v památníku v Údolí padlých nedaleko Madridu nesouhlasily.

Zbytek nabalzamovaného vraha  tak bude odstraněn z Údolí padlých, aby konečně mohly v klidu navěky spát tisíce oběti jeho vraždění, které leží v okolních hrobech.Ostatky plánovala přemístit na hřbitov Mingorrubio na madridském předměstí El Pardo, kde je pohřbena i Frankova manželka Carmen Polová.

Výsledek obrázku pro Franco

Ještě před pár lety neslo náměstí v malém španělském městečku Cantalejo, ležícím na sever od Madridu, jméno někdejšího diktátora Franciska Franca. I další ulice Cantaleja odkazovaly na temnou minulost – třeba “ulice Španělské Falangy”, která se jmenovala po fašistické politické straně. To už ale neplatí. V roce 2016 jej tamní radnice nechala přejmenovat.

Odkaz generála Franca, vítěze španělské občanské války, stále dělí tamější společnost. Nová socialistická vláda nyní chce ostatky autoritativního vládce odstranit z monstrózního památníku nedaleko Madridu. Nová španělská vláda se pouští do vysoce kontroverzního podniku.

Předseda vlády Španělska totiž oznámil, že odstraní nabalzamované pozůstatky diktátora Franciska Franca z Údolí padlých, obrovského mauzolea nedaleko Madridu, na jehož stavbě se podílelo i dvacet tisíc politických vězňů. z památníku Valle de los Caídos (Údolí padlých) budou odstraněny posmrtné ostatky generála Franca a předány jeho rodině. Výsledek obrázku pro odstranění Franca

Údolí padlých – Wikipedie…

Už dříve bylo řečeno, že by mauzoleum mohlo být změněno na „místo smíření s paměti pro všechny Španěly, ne pro ospravedlnění diktatury.“ Francisco Franco vládl zemi železnou pěstí od konce občanské války (1936 -1939) až do své smrti v roce 1975, kdy byl pohřben uvnitř baziliky vykopané do úbočí hory v Údolí padlých, jednom z největších evropských hromadných hrobů.

Spolu s ním je v památníku, který byl vystavěn v letech 1940 až 1958, pohřben José Antonio Prima de Rivera, zakladatel fašistické strany Španělská falanga, a dalších 33 872 frankistů a republikánů, kteří bojovali v občanské válce. Na stavbě, která stále vyvolává kontroverze, přitom pracovalo i přibližně dvacet tisíc politických vězňů z řad někdejších republikánů. Mauzoleu dominuje 150 metrů vysoký kamenný kříž a další symboly Frankovy národně-katolické ideologie, takže ho mnozí vidí jako pomník diktatury. Výsledek obrázku pro Franco

Kdypak vyjde snaha o katalánská nezávislost? Tu první Katalánsko zažilo jako „patriotický protest utlačovaného Katalánska“; byla jím vzpoura Segadorů roku 1640, kdy se jednalo o povstání proti španělské vládě. Pak šlo o pokus ve dvacátém století, kdy byl Katalánský stát založený Lluísem Companysem v roce 1934, který se však rozpadl po 10 hodinách a sám vůdce, a dodnes ikona Katalánců, byl v roce 1940 frankisty popraven…

Nyní si tak španělská vláda tedy zase vzpomněla na Franca, který do roku 1940 stihl zpronevěřit 40 milionů peset. Bral si peníze, které mu v žádném případě nepatřily… Jenomže Frankovo slovo bylo zákon. Mohl si dělat, co chtěl. Například v roce 1940 obdrželo Španělsko od brazilské vlády darem 4000 tun kávy. Franco ji rozprodal a zisk v přepočtu ve výši dvou set milionů korun si ponechal. Své rodině po smrti odkázal majetek v přepočtu za 15 miliard korun, například zámeček Pazo de Meiras v Galicii…

Výsledek obrázku pro FOTO diktátor franco

Franco jako caudillo (vůdce) a teror, jehož obětí se jen do roku 1945 stalo na 30 000 jeho odpůrců. Posledních pět poprav pro levicové aktivisty podepsal Franco dva měsíce před svou smrtí. Ještě dlouho po ní se o jeho zločinech veřejně moc nemluvilo, aby se neotevíraly staré rány. Dle oficiálních čísel frankistického Španělska, roku 1940 bylo ve věznicích 270.719 vězňů.

Skutečné číslo však bylo bezpochyby mnohonásobně vyšší. V některých věznicích se prováděly psychiatrické experimenty. Roku 1963 se založila neblahý Tribunál veřejného pořádku (Tribunal de Orden Público, TOP), který odsoudil 53.500 osob, jež nebyly oddané Frankovu režimu, a udělil celkem 11.731 let vězení. Ve 36 španělských provinciích Franko legálně popravil 92.462 osob.Výsledek obrázku pro foto španělsko diktátor franco

Nicméně již od roku 1945 začal režim polevovat a objevovaly se první nesmělé pokusy o propagaci katalánské kultury, a sice publikacemi psanými v katalánštině, které většinou pojednávaly o náboženských tématech. Kulturní aktivismus vyvrcholil roku 1960 takzvanými Událostmi v Palau de Música, kde skupinka mladíků oslavovala sté výročí od narození básníka Joana Maragalla (1860-1911) a zpívala z toho zakázaný Canto de la Señera. Tyto oslavy byly tvrdě potlačeny a politik Jordi Pujol byl zatčen.

Kromě nacistických táborů však bylo ještě na 200 takových táborů také na frankistickém území, kde živořilo a zemřelo 400 až 700 tisíc vězňů. Německá policie navíc zadržela prezidenta Generalitat Lluíse Companyse a předala ho frankistickým autoritám, které jej odsoudily a 15. října roku 1940 popravili na hradě Monjüic v Barceloně, aby odstranily a poslední vzpomínky na předchozí režim. Přesto byla při životě udržena autonomní instituce Katalánska…

Související obrázek

Katedrála Sagrada Familia – katalánská Barcelona…  Podívaná je též na Montserrat, klášter nedaleko Barcelony… Snímky Břetislav Olšer

Francisco Franco vládl zemi železnou pěstí od konce občanské války (1936 -1939) až do své smrti v roce 1975, kdy byl pohřben uvnitř baziliky vykopané do úbočí hory v Údolí padlých, jednom z největších evropských hromadných hrobů. Spolu s ním je v památníku, který byl vystavěn v letech 1940 až 1958, pohřben José Antonio Prima de Rivera, zakladatel fašistické strany Španělská falanga, a dalších 33 872 frankistů a republikánů, kteří bojovali v občanské válce.

Na stavbě, která stále vyvolává kontroverze, přitom pracovalo i přibližně dvacet tisíc politických vězňů z řad někdejších republikánů. Mauzoleu dominuje 150 metrů vysoký kamenný kříž a další symboly Frankovy národně-katolické ideologie, takže ho mnozí vidí jako pomník diktatury. https://www.denik.cz/ze_sveta/francisco-franko-se-bude-stehovat-spanelska-vlada-odstrani-jeho-telo-z-mauzolea-20180619.html

Výsledek obrázku pro sánchez exhumace franco

A tak, jak se na každou svini už vaří voda, přišlo také na vraha Franka. Ten byl po své smrti v roce 1975 byl pohřben uvnitř baziliky vykopané do úbočí hory v Údolí padlých, jednom z největších evropských hromadných hrobů. Brzy budou jeho nabalzamované ostatky odstraněny, aby neležely vedle hrobů těch, které nechal brutálně zavraždit…

Inu, všechno souvisí se vším; také El Clásico, bitva Barcelony s Realem, šlágr španělské ligy, který sleduje celý svět, bude z 26. října 2019 odložen. Podle španělské federace není bezpečné, aby se El Clásico hrálo ve stejný den, kdy jsou v katalánské metropoli naplánované rozsáhlé protesty a demonstrace…

Foto: Reuters…

Barcelona se bouří: https://www.respekt.cz/spolecnost/barcelona-bouri-soud-dal-vysoke-tresty-katalanskym-politikum

Referendum za Katalánsko v duchu diktátora Franca: http://www.rukojmi.cz/clanky/zahranicni-politika/4647-do-katalanska-se-na-pocatku-21-stoleti-vratil-frankismus-v-jehoz-cele-stal-franco-se-svoji-ustavou-v-niz-nebylo-dovoleno-pouzivani-spojeni-katalansky-narod-nedelni-referendum-bylo-pokusem-spanelske-vlady-jak-ho-nasilim-znemožnit

https://www.denik.cz/ze_sveta/francisco-franko-se-bude-stehovat-spanelska-vlada-odstrani-jeho-telo-z-mauzolea-20180619.html

https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/455259-katalanska-politicka-madrid-vyhrozoval-nasazenim-armady.html?source=FBS

https://www.forcabarca.cz/clanek/4244/myty-o-katalansku-6-invence-narodnich-symbolu-boje-o-nezavislost

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *