RUGBY…

26. Září, 2016 – 17:32
Truman rozkázal shodit tři atomové pumy, Reagan nazval SSSR říší zla, Nixon, Bush a Powell milovali vylhané války, resp. americký fotbal je tak proti ragby jen stejně licoměrný a zbabělý

Možná je to na první pohled divné srovnání amerických fotbalistů s drátěnými maskami na tvářích s jedinečnými ragbisty zbytku světa. Třeba níže pochopíte, v čem je rozdíl.  Loňský masakr 59 lidí v Las Vegas šokoval tím, že byl 273. hromadnou střelbou v USA za posledních 275 dnů.  
V zemi splněných přání a neomezených možností zoufá i vždy sebevědomý list New York Times, který marně bije na poplach: „Ve Spojených státech je každý rok zakoupeno přes 4,5 milionu střelných zbraní a občané jich zde vlastní nejvíce na světě. Na každých sto Američanů jich připadá pětadevadesát…“
Možná je výše uvedené srovnání banální, ale podívejme se na hráče amerického fotbalu a ragby, potažmo na zbrojní průmysl USA, pyšnící se veletrhy zbraní, jež charakterizují Spojené státy svým druhým dodatkem Ústavy: „Dobře organizovaná milice je nezbytná v zájmu bezpečnosti svobodného státu. Právo lidu držet a nosit zbraně nesmí být proto omezováno…“ https://www.google.cz/search?q=ferguson+riots&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ei=7Rh3VNTVFOT4yQOu0oKQCQ
Rád se dívám na ragby, jelikož jsem oddaný úžasné férovosti a gentlemanství hráčů tohoto sportu. Proto nyní rovněž sledují dvanáct národních mužstev včetně pořadatelského Japonska, co si účast zajistilo svými výsledky na minulém šampionátu v roce 2015 v Anglii.
V kvalifikaci se hrálo o zbývajících osm míst. Z africké kvalifikace vzešla Namibie, z americké Spojené státy a Uruguay, z evropské Rusko a z oceánské Fidži s Tongou, pak ještě Samoa a Kanada. Začněme  však Anglii v roce 2015, kde probíhalo 8. MS v ragby; všem jasně ukázalo rozdíl v mentalitě Spojených států a zbytku světa: JAR – USA skončilo debaklem 64:0.
USA jsou přece americký fotbal a největší zbrojení; helmy, chrániče a drátěné masky, B 52 a M-16. Spojené státy skončily poslední ve skupině s nulou v kolonce počtu vítězství,

Hrdiny USA jsou hráči amerického fotbalu, co připomínají roboty s drátěnými maskami na tvářích, vycpávkami na ramenou, chrániči po celém těle. Je to symbol amerického vedení tzv. čestného boje. Ochranné mřížky na obličej, chrániče ramen, kyčlí s kostrčním ochranným prvkem a stehenní chrániče, dobře viditelná ochrana chrupu z vyzkoušeného materiálu který pokrývá všechny zuby horní čelisti.

A ještě dres s rukávy, který úplně překrývá chrániče ramen, je z odolného materiálu… tedy zkrátka, čestně chlap na chlapa. A ragby? Dres, chrániče chrupu, kdo chce, má helmu a to je vše. Kdo viděl zápas v ragby, nemusí se mu nic o rozdílu v chlapském pojetí těchto dvou sportů povídat. A vrcholem je Super Bowl, miliony Američanů sledující toto utkání a jejich vítězové jsou americké ikony.
Jak uvedl New York Times, podle přehledu o malých zbraních (Small Arms Survey) jich vlastní Američané 300 milionů z celkových více než 900 milionů zbraní na světě. Samozřejmě, že kdo má zbraň, chrání svůj majetek a zájmy Spojených států po celé planetě. Na férovku. Když připomenu, že vyvraždili miliony původních obyvatel severní Ameriky, je jasné, co mají ve svých genech. Krev však teče i v míru v hokejové kanadsko-americkém NHL
Víte o tom své; kdo je zkrátka fanda hokeje, ten je každý den nalepený na obrazovce, aby sledoval utkání kanadsko-americké hokejové ligy. Těch brutálních zákroků, nájezdů, krosčeků, krve, jak u řezníka, kdy hráči doslova létají vzduchem jako hadry na holi. A diváci šílí nadšením. Kdo se bojí, nesmí lesa. Jsou pyšní, jaké mají na ledě hrdiny, co mají pro strach uděláno.

Před časem zemřel Steve Montador. Poctivý obránce, který prošel několika kluby NHL a poslední zápas v prestižní lize odehrál v roce 2012 za Chicago, měl fatálně poškozený mozek. Promluvil lékař, který důležitý orgán hokejisty zkoumal….

Každý tým v NHL má svého ranaře, který chrání hlavní hvězdy týmu a chodí na led, když je potřeba si s protihráči něco vyříkat „ručně“ nebo vzít na sebe úlohu mstitele. Se svými 198 cm a 106 kg byl David Kočí k takové úloze předurčen. A též se s ním chlubíme… „Při tréninku v dresu Colorada Avalanche jsme dělali hlavně box a jakýsi wrestling neboli zápas ve stoje, kde jsme se jeden druhého snažili dostat na zem….“ říká spokojeně Kočí.

Nedávno si zaboxovali hráči New York Islanders a Pittsburghu. Domácí zvítězili 9:3, padlo celkem 346 trestných minut! Jen jeden zápas za posledních deset let byl v NHL vypjatější. Na ledě Nassau Veterans Memorial Coliseum to vřelo. Ledová plocha se proměnila v bojiště, nad kterým létaly pěsti. Fanoušci ryčeli nadšením, aplaudovali hokejovým gladiátorům. Ano, čtete správně – diváci ryčeli blahem, prahnoucí po krvi…

Za posledních deset sezon v NHL se více „činili“ jen hokejisté Philadelphie a Ottawy, kteří se do sebe pustili 5. března 2004 a výsledkem bylo 419 trestných minut! „Bylo to vzrušující. Nikdy předtím jsem podobné utkání nezažil. Tolik bitek…,“ žasl 20letý útočník Islanders John Tavares.

„Vypadalo to, jako by neměly nikdy skončit. Ale jenom to ukazuje, že jsme v mužstvu ochotni jeden pro druhého udělat cokoliv. Je to skvělé… Obě strany si možná vzaly příklad z bitvy uprostřed týdne, kdy se pomlátili borci Bostonu a Montrealu (8:6 a 187 trestných minut). „Bylo to maso,“ popisovali divoký duel potlučení čeští spoluhráči z Canadiens Jaroslav Špaček s Tomášem Plekancem…

Teď už nechme sport sportem  a vraťme se k meritu věci; USA jsou státem z cca půl milionu běženců z celého světa; každý pes, jiná ves. Mají mentalitu hráčů amerického fotbalu; hlavně nenapasovat do zbroje, aby si neublížili. Tak to bylo též v 2. sv. válce, kdy si museli zachovat svůj image elegánů v nažehlených uniformách, vždy po ruce nylonky a čokolády z UNRY, aby si našli nevěsty a hlavně nevěstky jako třeba v Plzni. Měli heslo: Vy za nás umírejte, my vám za to zaplatíme…“

article_photo

Heč, budeme se vdávat za Toma a Jerryho… České lepé děvy, těšte se; opět k nám přijedou američtí osvoboditelé, jako kdysi do Plzně?

Z celkového objemu britsko-amerických dodávek do Sovětského svazu bylo 22,6 procenta (asi čtyři miliony tun) odesláno severní cestou, 23,8 procenta (4,2 milionu tun) jižní a nejvíce – 47,1 procenta (osm milionů tun) – východní.

Na závěr je možno konstatovat, že spojenecké dodávky sehrály velkou, v některých oblastech dokonce rozhodující úlohu, uvážíme-li, že SSSR následkem počátečních katastrofálních porážek přišel o rozsáhlá území, a tudíž též o zdroje průmyslové a zemědělské výroby.

Licitování o výhodnosti však není etické. Rudá armáda obětovala životy milionů vlastních lidí, a tím zachránila životy milionů vojáků západních demokracií, což se v dolarech ani v librách vyčíslit nedá. Kdyby postrádala odhodlání bojovat a zvítězit, žádné, ba ani sebevětší dodávky by ji nespasily…

Inu, Američanů padlo v 2. sv. válce na 460 tisíc, přičemž se do bojů zapojily až v polovině  roku 1944 otevřením tzv. druhé fronty v Normandii. V žádném případě nemám v úmyslu snižovat jejich účast ve válce a také dalších spojenců, kteří bojovali proti Hitlerovi. Celkem ta hrůza stála svět kolem děsivých 60 milionů padlých. Tak byl prostě rozdělen svět a na oběť 27 milionů ruských občanů, v četně na 13 milionů ruských vojáků, ve 2. sv. válce bylo zapomenuto…

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *