Napřed byl důchodce z Vysočině, když ho zradilo 27 českých lumpů, pak se stal prvním prezidentem ČR v přímé volbě; vrátil se a nezapomněl; dočkal se poté jen sprostých útoků

13. Srpen, 2019 – 9:20

Zrůdné věci se děly a dějí kolem osoby prezidenta Miloše Zemana zvoleného i v druhé přímé volbě v roce 2017. Napřed se ale vrátil z Vysočiny, aby vrátil dluh 27 českým lupům, co ho zradili

Začněme od Adama, resp. od článku Peroutky v Přítomnosti: „Hitler je gentleman“, jehož autorem měl být novinář Ferdinand Peroutka, se najít nepodařilo, avšak se našly jiné vydané Peroutkovy články na toto téma, proti nimž byl prvně jmenovaný článek docela nevinný. Prezident to ve středu 26. června 2019 tak odpověděl na dotaz při setkání se zaměstnanci firmy Fraenkische CZ v Okříškách na Třebíčsku.

Omluvy za předcházející prezidentovy výroky se dožaduje Peroutkova vnučka Terezie Kaslová. Nové kolo soudního sporu, který se týká výroků prezidenta o novináři Peroutkovi. Justice původně Kaslové přiznala nárok na omluvu od prezidentské kanceláře za to, že prezident označil jejího děda za autora zmíněného článku. Za chybu u Stránského výroku a úvahu o fascinaci intelektuálů zrůdným učením se Česká republika podle verdiktu omlouvat nemusela.

Hrad se navzdory pravomocnému rozsudku neomluvil, ačkoliv Zeman již v dubnu 2015 slíbil svou omluvu, pokud se zmíněný článek nenajde. Později prohlásil, že se omluví jen za nenalezení textu, nikoli za výrok samotný. Nejvyšší soud pak verdikt zrušil a spor vrátil na začátek. Obvodní soud pro Prahu 1 se chce věcí začít veřejně zabývat 7. října 2019… Zeman přiznal, že se článek Dynamický život nenašel:

Mezi dalšími Peroutkovými články před několik dny Zeman uvedl článek „Češi, Němci a Židé“, který podle něj při projednávání označil za antisemitský i soudce (Tomáš) Novosad. „Dynamický život“ podle Zemana oslavoval Adolfa Hitlera i příležitosti jeho narozenin. Dále prezident jmenoval článek „Naše ústava“, který podle něj oslavoval velkoněmeckou říši.

„Tak bych mohl pokračovat dál a dál. Pokud si vzpomínám, tak naproti tomu ten článek Hitler je gentleman byl docela nevinný, protože akorát říkal: Věřme Adolfu Hitlerovi, on je to přece gentleman a on splní dané slovo,“ řekl Zeman. Záležitost se táhne od ledna 2015, kdy prezident řekl při projevu k výročí konce holocaustu o Peroutkovi, že napsal v časopisu Přítomnost článek s titulkem „Hitler je gentleman“.

Zároveň mu přisoudil výrok „Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky“. Posléze se ukázalo, že autorem citátu je Jan Stránský. Článek v Přítomnosti se Pražskému hradu nalézt nepodařilo, podle historiků neexistuje. Nicméně zopakujme, že psaní Peroutky o Hitlerovi bylo víc „gentlemanské“, než samotný nenalezený: „Hitler je gentleman“.

To nemluvím o přízni Peroutky s nacisty přes svoji dceru, která se vdala za syna Rudolfa Bienerta, co byl od 19. ledna do 5. května v čele protektorátní vlády sám – zároveň vedl i ministerstvo vnitra a je pověřen zastupováním prezidenta E. Háchy.

Zeman o článcích Peroutky: http://www.rukojmi.cz/clanky/8405-zeman-o-clancich-novinare-peroutky-clanek-hitler-je-gentleman-byl-docela-nevinny-ostatni-jsou-pry-horsi

Takže relevantní fakta. Po Únoru 1948 Peroutka emigroval do Velké Británie a posléze do Spojených států, kde od roku 1951 až 1961 vedl české oddělení rádia Svobodná Evropa (RFE/RL). Tato rozhlasová stanice coby „antikomunistický informační zdroj“ byla od svého založení Národním výborem pro Svobodnou Evropu v roce 1949 součástí „rozsáhlé psychologické operace“ v průběhu studené války. Stanice byla až do roku 1972 přímo financována CIA s tím, že v prvních letech její činnosti vydaly CIA a americké ministerstvo zahraničí přímé direktivy, jak vysílání RFE/RL tvořit a formovat, a to ve spolupráci s personálem stanice…

Takže připusťme, že článek „Hitler je gentleman“ opravdu neexistuje, avšak novinový titulek fakta zdaleka nedělá, což činí pouze obsah celého textu; není proto podstatné, jestli „zakopaného psa“, resp. tento článek někdo najde nebo ne, hlavní je, že Zeman našel článek „Dynamický život“… Teď tedy úryvky z tohoto Peroutkova textu v časopise Přítomnost, v Praze 26. dubna 1939, ročník XVI., číslo 17, který již byl uvedený výše, použil i předseda pražského senátu Tomáš Novosad:

Německá říše oslavila padesáté narozeniny svého Vůdce Adolfa Hitlera způsobem, který odpovídá pronikavým úspěchům, jež tento muž za pouhých šest let svému národu přinesl. Jak dnes věci stojí, nemají Němci nikoho, koho by ve své Walhalle, ve své galerii národních hrdinů, postavili výše… Závratný vzestup Hitlerův k moci je vysvětlitelný právě jen tím, že jest neskutečný reprezentantem svého národa… Otázka, jaké city chová německý národ ke svému Vůdci, jest do určité míry totožná s otázkou, jaké city chová německý národ sám k sobě… Čím více se to bude v evropské politice vědět, tím více se na to bude brát zřetel, po tím solidnějších cestách se bude ubírat…“

Takže, když Peroutka napíše, že Hitler si zaslouží být v „galerii národních hrdinů“, je to dle vnučky Kaslové v pořádku? A co další věta: “Závratný vzestup Hitlerův k moci je vysvětlitelný právě jen tím, že jest neskutečným reprezentantem svého národa…?“ A co další skvost, ani to nemusí být „Hitler je gentleman“, stačí : „Německá říše oslavila padesáté narozeniny svého Vůdce Adolfa Hitlera způsobem, který odpovídá pronikavým úspěchům, jež tento muž za pouhých šest let svému národu přinesl….“

Nyní jen pár detailů, jež se týkají tchána Peroutkovy dcery, která se vdala za Richarda Bienerta. Že vám to nic neříká a že Ferdinand Peroutka nemohl za rozhodnutí své dcery? Přes to všecko si třeba vzpomenete, kdo vládl Československu ve druhé polovině dvacátých let 20. století; otec manžela Peroutkovy dcery Richard Bienert se totiž stává jedním z nejvýše postavených správních úředníků Československa, když nastupuje v roce 1925 na post viceprezidenta zemského úřadu (zemské politické správy).

V roce 1939 je pak Bienert jmenován do funkce prezidenta téhož úřadu. Za německé okupace Protektorátu Čechy a Morava Richard Bienert působí od ledna roku 1942 v protektorátní vládě J. Krejčího na postu ministra vnitra, od 12. března roku téhož roku je zároveň náměstkem ministerského předsedy. A jak již bylo výše uvedeno, jeho stejnojmenný syn se oženil s Evou Peroutkovou, dcerou spisovatele a publicisty Ferdinada Peroutky, který byl v těch časech a v tom samém Protektoránu českým žurnalistou . http://danielsolis.cz/potomci-kolaborantu-exprimator-kasl-a-terezie-kaslova/

V roce 1945 pak Rudolf Bienert stojí od 19. ledna do 5. května v čele protektorátní vlády sám – zároveň vede i ministerstvo vnitra a je pověřen zastupováním prezidenta E. Háchy. Po vypuknutí pražského povstání 5. května roku 1945 je Richard Bienert v Praze zatčen revolučními jednotkami, po skončení války je pak za svoji činnost v protektorátní vládě souzen a 31. července roku 1946 odsouzen československým Národním soudem ke třem letům vězení.

Ministři Richard Bienert a Walter Bertsch se svými “Svatováclavskými orlicemi” III. stupně na klopě…

Mohu se samozřejmě mýlit, jsem přece jen invalidní důchodce bez vzdělání, také Wikipedie není neomylná, jde třeba jen o shodu jmen a také pořád platí, že děti nemohou za činnost svých otců, natož dědečků a jiných příbuzných, byť krev není voda, ovšem je-li v Praze Peroutka novinář a jeho dcera je skutečně v rodině šéfa policie a čs. vlády za Třetí říše, asi se to nějak může na psaní novináře projevit… Ale jistě také nemusí… https://cs.wikipedia.org/wiki/Richard_Bienert

Peroutka byl nejprve vězněn v koncentračním táboře Dachau, pak v táboře Buchenwald, kde se v roce dočkal osvobození americkou armádou. Měl prostě štěstí, že nedopadl jako šest milionů Židů a další miliony jiných obětí, třeba jako Vladimír Vančura, jenž byl zastřelen v Kobylisích, nebo Josef Čapek; zatčen gestapem a po dobu bezmála šesti let vězněn v několika koncentračních táborech Dachau, Buchenwald, Oranienburg-Sachsenhausen, aby byl poté odeslán ze Sachsenhausenu do Bergen-Belsenu, kde zemřel v jednom z vězeňských transportů, nakažen skvrnitým tyfem. Karel Poláček přežil transport do Hindenburgu a účastnil se i pochodu smrti do tábora v Gleiwitz, kde byl 21. ledna 1945 popraven…

Můžeme tedy věřit, že když se syn šéfa policie a čs. protektorátní vlády za Třetí říše Richarda Bienerta oženil s Evou Peroutkovou, dcerou spisovatele a publicisty Ferdinanda Peroutky, že tento člověk nikdy nebyl antisemita…? Pokud ano, pak je už možné cokoli, o to však navíc horší, že Peroutkova první manželka, jak je již výše zmíněno, byla židovkou…

Peroutka, zápasící s tvůrčí a existenční krizí, navíc ještě těžce nesl, že jeho nemocná žena trpí přítomností své rivalky. Jeho pocity vůči manželce byly značně rozporuplné: byla to směs soucitu, odtažitosti a zoufalství. Chtěl se s druhou manželkou, opět Marií rozejít, ale nedokázal se s ní rozvést.

Ta nakonec pochopila bezvýchodnost situace a odjela ve stále se zhoršujícím zdravotním stavu k příbuzným do USA. Na jejím pohřbu začátkem roku 1955 Peroutka upřímně plakal… Nebyly to však slzy také proto, že se za oceánem považoval za zkrachovalce a z těchto důvodů ani nepřijal americké občanství…? Viz. Zídek – Lidové noviny 15. 8. 2017…

Přenesme se však nyní do časů těsně před vůbec první českou přímou prezidentskou volbou – do začátku 2012, kdy jsem měl možnost vyzpovídat jednoho z tehdejších kandidátů Miloše Zemana, současnou hlavu státu.

Nyní připomínková rekapitulace z mé databáze: Po jeho neúspěšné volbě na prezidenta v roce 2003 se zdálo, že bude už napořád jen důchodcem z Vysočiny, co pouze objímá stromy; nejraději mohutné smrky ve stáří kolem 150 let… Přesto se ocitl po deseti letech opět v politické mlýnici…

Budou voliči odpuštěny chyby marnotratného syna? Možná je zde dobré připomenout, co sám jednou Miloš Zeman řekl: „Vyvarujte se politiků, kteří se nedokážou smát, včetně toho, aby se smáli sami sobě…“

„Repetýcijó est máter studyórum“ je v latině, česky znamená – opakování je matkou učení, opakování je matka moudrosti. Nyní tedy připomenutí části mého rozhovoru s Milošem Zemanem:

Dobrý den, pane premiére, chtěl bych Vám poděkovat, že jste si udělal čas. Jste zatím jeden z potenciálních kandidátů na prezidenta Česka 2013…

„Každý potenciální kandidát si má nejdřív ověřit, jestli ho lidé chtějí nebo nechtějí a v mém případě tím ověřením bude petiční akce pro jednotlivé kandidáty a tak zjistím, kolik podpisů jsem od občanů získal já a kolik podpisů získali ostatní potencionální kandidáti na prezidenta a podle toho se rozhodnu…“

Můj selský rozum mi říká, že jsou dvě možnosti, proč se vracíte do velké politiky; za „a“ proto, že Vás už nudí objímat stromy na Vysočině, nebo za „b“, jelikož už máte plné zuby české panoptikové politické scény…?

„Tak správně je „b“. Jeden můj soused na Vysočině se mě ptal, co říkám na ten blázinec v české politice. A já jsem mu řekl; to není blázinec, sousede, protože v blázinci máte jednak blázny a také psychiatry. A v české politice žádní psychiatři neexistují…“

Nedá mi, ale musím se vrátit do roku 1989. Zdá se mi, že až když už bylo každému jasné, že KSČ to má spočítané, napsal jste tři měsíce před “sametem” v srpnu 1989 v Technickém magazínu  inkriminovaný článek “Prognostika a přestavba”…

„Ano, článek vyšel v srpnu 1989, ale ještě v listopadu téhož roku nikdo neočekával, že bude nějaká revoluce. Optimisté předpovídali, že se tak stane za dva, za tři roky, pesimisté až za pět deset let. Teď je velice snadné říkat, když už všichni víme, jak to dopadlo, že všichni věděli, co se stane. Vzpomínám si, že když jsme šli 17. listopadu z Vyšehradu na Národní třídu, tak jsme volali: A 10. prosince, kdy je den Lidských práv, zase tady. Takže, ani my, demonstranti, jsme netušili, že za několik dnů se tento režim sesype…“

Nikdo z nás asi nezapomene na prezidentské volby 2003, kdy jste byl velkým favoritem; kráčel jste hrdě a sebevědomě 24. ledna tohoto roku Španělským sálem Pražského hradu, ovšem volba pro Vás skončila poněkud nešťastně… Co jste podcenil?

„Je obecně známo, že proti mně hlasovalo 27 poslanců sociální demokracie, přestože dvě referenda, členů ČSSD a příznivců, jsem vyhrál. Dopadlo to však překvapivě; sociální demokracie neměla svého prezidenta, stal se jím Václav Klaus. Byl to podraz, ale ne na mé osobě, ale na ČSSD. Na druhé straně jsem poslancům v duchu poděkoval a děkuji dodnes, že mně umožnili deset roků klidného života na Vysočině…“Výsledek obrázku pro olser zeman sobotka

Takže jste dnes opět v politické mlýnici. Přitom jste sám jednou řekl: „Vyvarujte se politiků, kteří se nedokážou smát, včetně toho, aby se smáli sami sobě,“ Vašim konkurentem je pan Fischer, kterému však voliči vyčítají, že byl komunistou. Vy ale máte obdobnou minulost. Je to podle Vás tak nesmazatelný hřích být komunistou?

„Já nechci napadat žádného kandidáta na prezidenta, tedy ani Jana Fischera. Ale vstoupit do komunistické strany během Pražského jara a být za dva roky poté vyloučen kvůli nesouhlasu se sovětskou okupací, je něco jiného, než vstoupit do komunistické strany v roce 1980, tedy v době normalizace. Já bych v tom určitý rozdíl viděl, ale jestli je ten rozdíl závažný, o tom rozhodnou voliči. A je dobře, že existuje přímá volba, kdy dostane možnost přes osm a půl milionu oprávněných voličů a ne 281 poslanců a senátorů. To je ten základní úspěch a je méně důležité a není tak rozhodující, kdo bude a kdo nebude zvolen, protože to už je věcí občanů samotných…“

Novináře nemáte moc rád, i když je potřebujete. Nebo ne? Není to trošku schizofrenie? Tvrdit, že novináři jsou pitomci, hnůj a fekálie, blbečci a póvl… Bez médií byste ale neobstál…?

„Ne já potřebuji novináře, ale novináři potřebují mě. Důkazem je i náš rozhovor, o který jste mě požádali vy a ne já vás…“

Na mezinárodní konferenci „Evropa sjednocená a svobodná“ jste se ostře vymezil proti islámu, na paušální odsouzení všech vyznavačů islámu, který jste označil za „anticivilizaci“..

„Ideovým základem islámu je bezpochyby Korán. Muslima lze definovat jako vyznavače Koránu, podobně jako nacista je vyznavačem rasové nadřazenosti a antisemitismu nebo komunista vyznavačem třídního boje a diktatury proletariátu. … Nepřítelem je anti civilizace táhnoucí se od severní Afriky až po Indonésii. Žijí v ní na dvě miliardy lidí a financovaná je dílem z prodeje ropy, dílem z prodeje drog…“

Jste nesmírně vitální, i přes svůj sedmašedesátiletý středně důchodcovský věk tvrdíte, že Vám lékaři zjistili jen nepatrné výchylky ve zdraví, a o plících prý pěli jenom samou chválu. K tomu říkáte, že pořád miluje svoji vlast. Jak to souvisí? Pořád totiž vášnivě kouříte a nejen dýmku… 

„Kouřím právě proto, že mám rád naši zem. Tím, že kupuji cigarety, podporuji ekonomiku našeho státu. A tím, že kouřím, ničím své zdraví, brzy zemřu, a stát ušetří na mém důchodu…“

Rozhodně se nedalo říct, že by počátkem roku 2012 už propásl chvíli, kdy je nutné se učit od Churchilla a připomenout si jeho slova z roku 1942: „Nikdy neustupujte, nikdy, nikdy, nikdy, nikdy, v maličkostech ani velkých věcech, o kus ani o kousek, ledaže byste ustoupili cti a dobrému mravu. Nikdy neustupujte před nátlakem, nikdy se nepoddejte zdánlivě zdrcující převaze nepřítele…“

Zdeněk Šarapatka, bývalý tajemník sociálně-demokratických premiérů, publicista a televizní moderátor, který byl po léta spojen se zemanovou ČSSD pupeční šňůrou, na prezidenta podal za jeho vyjádření trestní oznámení pro podezření, že „prezident republiky veřejně označil jako jednu z možností zbavení se předsedy vlády České republiky použití střelné zbraně“ a dále že „jeho obsah vzbuzuje zcela reálné podezření na spáchání trestného činu“.  Na snímku uprostřed ještě coby ministr stojí Milan Urban…

Do dějin českého práskačství se nedávno zapsal i novinář, publicista a moderátor Zdeněk Šarapatka, který v minulosti vedl premiérský kabinet Miloše Zemana a Stanislava Grosse, nyní člen Rady České televize, uviděl v dávném prezidentově výroku vyhrožování vraždou a následně podal trestní oznámení k rukám vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové. 

„Přestože se pracovníci Kanceláře prezidenta republiky snaží výrok bagatelizovat poukazem na prezidentův údajný drobný ‚bonmot‘, vzbuzuje jeho obsah zcela reálné podezření na spáchání trestného činu,“ uvádí Šarapatka v trestním oznámení. O co se jednalo? O běžný bonmot prezidenta Miloše Zemana…

Přepis dotazu studentky na setkání prezidenta Miloše Zemana s občany 26. ledna 2016 v jihomoravském Tišnové a prezidentova odpověď:

Otázka studentky z publika:

„Dobrý večer, pane prezidente, já bych Vám chtěla poděkovat za všechny občany České republiky, určitě všechny, protože někteří ani neví, kdo vůbec na Hradě sedí, jaká osobnost. Chtěla bych Vám poděkovat, jakým způsobem vlastně svoji funkci vedete, a měla bych na Vás otázku. Určitě víte, že se projednávala petice za odstoupení pana (předsedy vlády Bohuslava, pozn. ČTK) Sobotky a petice byla shrnuta ze stolu. Chtěla bych se zeptat, jakým způsobem vlastně mají čeští občané postupovat, protože jak víme, pan Sobotka určitě nestojí za českým národem, ale proti němu.“

Potlesk v sále.

Odpověď prezidenta Miloše Zemana:

„Chcete-li se zbavit jakéhokoli politika, prezidenta nevyjímaje, je k tomu jediná demokratická cesta – a to jsou svobodné volby, které v daném případě budou za rok. Vypadáte mladě, takže roku 2017 se zcela určitě dožijete. A pak existuje nedemokratická cesta – a ta se jmenuje kalašnikov.“

Smích a potlesk v sále.

Nutno dodat, že ne každý student je bez trémy, a proto byly otázky předem připraveny a poté žáky čteny. Kdo by se chtěl před prezidentem státu a před svými spolužáky zesměšnit. Doplatila na to učitelka Střední vinařské školy ve Valticích; podle ředitelky školy Ivany Machovcové členka učitelského sboru, která dávala pokyny tamním studentům před prezidentskou návštěvou, se z tlaku politiků psychicky zhroutila.

Pedagožka Petra Manišová těsně před příchodem Miloše Zemana na diskuzi udílela pokyny, kdo se má na co zeptat a kde má kdo sedět. Studenti poté četli předem připravené dotazy. Opět nejtemnější lidské pudy, nebo jen přemíra zodpovědnosti…?

Výsledek obrázku pro olser rukojmi volby miloš zeman

Následovala reakce na rok  68 Moskvy; podle českého prezidenta Miloše Zemana za ruskou odmítavou reakcí na památný den obětí okupace z roku 1968 může „nějaký šílenec“ na ruském ministerstvu zahraničí.  Nyní o pár let zpátky; byl z toho náramný kabaret, když se protizemanovská provokace v Rusku v prosinci 2017 změnila v trapnou blamáž havloida Ženíška a obrtlíka Zaorálka, co křičí po Rusku, ale v Číně klidně se submisivností sobě vlastní podepsal dokument o její trvalé celistvosti; včetně Tibetu a Tchaj-wanu…

Všechno to začalo, když web ruské armádní televize Zvezda, řízené ruským ministerstvem obrany, zdůraznil, že prý Československo by mělo být Sovětskému svazu vděčno za rok 1968. Napsal to v článku zveřejněném právě na úvod oficiální návštěvy českého prezidenta Miloše Zemana v Rusku amatérský historik Leonid Maslovskij.

Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek se proti materiálu ostře ohradil a Zemanově delegaci se svým napoleonským komplexem vzkázal, ať prý nemlčí…  http://www.rukojmi.cz/clanky/4964-video-vycerpany-zeman-podruhe-u-putina

„Vstup vojsk do Československa (v roce 1968) nedovolil Západu uskutečnit státní převrat podle technologie uskutečněné za ‚sametových‘ revolucí a zachoval na více než 20 let život v míru za souhlasu všech národů Varšavské smlouvy,” tvrdí autor článku Maslovskij. Výsledek obrázku pro olser foto zeman medveděv

Tento článek byl v rubrice, která nepodléhá schvalování. Po setkání prezidenta Zemana s premiérem Medveděvem bylo jím řečeno, že „ruská vláda neurčuje novinářům o čem a jak mají psát“, nicméně šéfredaktor webu se omluvil, ale dostal důtku a vyšel nový text:

„Praha 1968- pohled po jedné generaci“. Píše se v něm, že „podle historiků šlo o jednu z nejnesmyslnějších zahraničněpolitických akcí SSSR a jednu z nejškodlivějších akcí pro pověst této země…“

Vraťme se však zpět do Česka, kde se psychopaty jen hemží, pacienta dr. Chocholouška jménem David Černý nevyjímaje…

Výsledek obrázku pro OLSER DAVID ČERNÝ

Kdoví, jak by slovutní umělci reagovali na dryáčnické hulvátství plastelínového plácalisty Davida Černého, který jako držitel Ceny Chalupeckého svými vulgaritami zneuctil odkaz tohoto skvělého tvůrce; ostatně posuďte sami jeho urážky hlavy státu Miloše Zemana:

„Zamrdaná zkurvená kupa hoven a sraček na hradě, vytlemený prasečí držky, ať už konečně chcípnou v ošklivejch a táhlejch bolestech. Zmrdi smradlavý, zkurvysyni vyjebaný, tupý debilové. I s tou bandou kreténů čuráckejch, co to navrhujou. Do nejhlubší prdele s váma, vy hovnožrouti!“ http://www.rukojmi.cz/clanky/4394-tezko-definovat-ubohost-davida-cerneho-ktery-se-verejne-vyjadri-o-hlave-statu-ze-je-kreatura-s-ritnim-otvorem-misto-ust-a-to-jsou-jeste-slusna-slova-ve-srovnani-s-temi-ktera-neomalene-zverejnil-na-svem-fbVýsledek obrázku pro foto olser herman

Jak jsem již uváděl, koncem roku 2017 reagoval na Twitteru na letošní vánoční projev prezidenta Miloše Zemana bývalý ministr kultury Daniel Herman. „Miloš Zeman teď řekl velkou pravdu. Nemůžeme vyměnit občany, můžeme vyměnit politiky, zatímco občany nikoliv. Vyměňme v lednu Zemana, abychom se už za něj nemuseli stydět!“ http://www.rukojmi.cz/clanky/domaci-politika/5171-ministr-herman-zdravil-potomky-vrahu-ceskych-obcanu-mili-krajane-a-docent-stratil-tvrdil-ze-ma-rad-hitlera-jako-cloveka-a-v-ct-zpival-sieg-heil-baby-opravdu-se-vsak-lide-stydi-za-prezidenta-zemana

Zcela signifikantní pro charakter naštěstí už jen bývalého ministra kultury, za kterého se lze stydět od rána do rána, byla otázka Blesku: „Co říkáte na nedávné vysílání pořadu České televize Tečka páteční noci, kde vystoupila kapela Piča z hoven, (česká alternativní hudební skupina z Brna… pozn. autora) a další pozvaný, docent Václav Stratil brněnské fakulty zazpíval „Sieg heil, baby“ a později prohlásil, že má rád Adolfa Hitlera jako člověka?“

„Neviděl jsem to, ale vím o tom. Vidím v tom relativizování zločinů nacismu, a to je hodně nebezpečné. A co se týká názvu té kapely, máme svobodu. Mě by tato forma asi neupoutala, nikomu ale neupírám právo na úplně jiný úhel pohledu.“ Prohlásil bezostyšně Herman, který přitom sám nedávno vystoupil na sjezdu Landsmanšaftu jako vůbec první oficiální člen české vlády… http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/240508/opustil-cirkev-kvuli-sexu-ministr-kultury-daniel-herman-ve-zpovedi-blesku.html

Inu, vůbec jsem se nemusel snažil vytvořit nějaký žebříček ve smyslu: výběr blbců, v němž by byli seřazení pomatenci dle míry své zhovadilosti. K plivání po české hlavě státu Miloši Zemanovi se přidali i Polívka a Donutil, Herman, Z. Šarapatka či Černý a další lidské nuly. Učinil j, tak po zjištění, že míra jejich kretenismu je na úplném dně hnoje a kravského lejna; prostě škála lidských zvratků, o které se i letos opět postarali psychopati pražské kavárny, v jejichž alejích bylo zase notně nablito…

http://www.krajskelisty.cz/praha/7041-ani-sebevetsi-chvaly-kumpana-horacka-nezastrou-ze-zesnuly-hapka-byl-preceneny-kycar-neuverite-co-se-objevilo-na-twitteru-znameho-hudebniho-kritika.htm

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *