Druhý Barnardův pacient z ledna 1968, zubní lékař Philip Blaiberg, už žil s novým srdcem téměř 20 měsíců. Slavný kardiochirurg pak provedl další transplantace srdce a velká část jeho pacientů přežila dlouhodobě. V roce 1974 pak také jako první na světě úspěšně provedl tzv. heterotopickou transplantaci.

Při ní se dárcovské srdce našije na srdce příjemce a obě pak pracují vedle sebe. Ale Barnard zaznamenal i neúspěchy, a to při tzv. xenotransplantaci, tedy při přenosu jiných orgánů než lidských, kdy se marně pokoušel zachránit několik dětí pomocí opičího srdce. V roce 1983 ho artróza přinutila odložit skalpel, kdy měl už za sebou padesát transplantací a ve světě už dostalo nové srdce na 40 tisíc lidí.Výsledek obrázku pro chirurg barnard

Byl třikrát ženatý, poprvé se zdravotní sestrou, podruhé si ve 49 letech bral 19letou Barbaru Zollnerovou, potřetí si ve svých 73 letech vzal 31letou modelku Karin Setzkornovou. I s ní se nakonec rozvedl. Zanechal po sobě dohromady šest dětí, s každou ženou dvě. Na otázku, proč jej přitahovaly o tolik mladší ženy, odpověděl velmi jednoduše:

“Jsou daleko hezčí než ty starší.” Stýkal se se světskými celebritami, kněžnou Grace, Lollobrigidou, byl přijat Janem Pavlem II., Indírou Gándhíovou, Lyndonem Johnsonem, jen v ČR nenavštívil v květnu 1998 žádného politika, nýbrž safari ve Dvoře Králové nad Labem. Odmítal apartheid se slovy svého otce, protestantského pastora: “jenom kdo miluje svého souseda, může skutečně milovat”.

Lékaři celého světa měli vzácný příklad toho, co vše lze v chirurgii dosáhnout, a jen do dubna roku 1970 uskutečnili dalších 159 srdečních transplantací, na nichž se podílelo 58 pracovišť dvaceti zemí všech kontinentů.

Vedle vyspělých zemí jako byly JAR, USA, Velká Británie, Francie, Kanada či Austrálie se v této době takto operovalo rovněž v Indii, Turecku a Chile. Zpočátku nebyly výsledky příliš příznivé. Čtvrtina operovaných zemřela hned při operaci, dalších 40 procent během prvních tří měsíců života s cizím srdcem a jen sedmi procentům pacientů se podařilo žít déle než jeden rok.

“Ani Češi nejsou špatní. U nás bylo první lidské srdce transplantováno chirurgy Firtem, Kočandrlem, Hejnalem a Kramářem 31. ledna 1984,” broukl v polospánku úctyhodný šedovlasý pán na sedadle vedle mě, Čech, který letěl navštívit rodinu své dcery do Kapského Města, jež prý také operuje, ale jen pejsky a kočky. “I já jsem byl kdysi chirurgem. Za pár tisícovek. Moje dcera si u psů vydělá stokrát víc. Běloši tady mají všichni psy.”

Od roku 1984 u nás bylo transplantováno 1770 srdcí, více než 1100 bylo v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a kolem 600 v brněnském Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie. První operace 31. ledna 1984 byla zároveň první v tehdejší východní Evropě.

Výsledek obrázku pro divina první transplantace srdce

Prvním pacientem, který u nás přijal cizí srdce, byl Josef Divina z obce Řepiště na Frýdecko-Místecku. Návrat do normálního života mu trval tři roky. Po třinácti letech ,druhého´ života zemřel v roce 1997 ve věku 57 let v třinecké nemocnici.

Pacient Louis Washkansky však byl prvním člověkem, který dostal šanci žít s darovaným lidským srdcem; vůbec poprvé se de facto tato transplantace uskutečnila v USA, kde profesor J. D. Hardy transplantoval už 23. ledna 1964 srdce, avšak šimpanzího samce 68letému Boydu Rusbovi, v němž sice srdeční sval ožil, ale tepal pouze dvě hodiny, protože byl malý, nestačil přečerpávat veškerou krev Rushova cévního systému a udržet tak jeho krevní oběh.

Od chvíle, kdy mi byl v letadle takto připomenut skvělý chirurg se svojí geniální transplantací, uplynula dlouhá doba a pak jsem se pár týdnů toulak po jižní Africe. A i když jsem měl jiné starosti než myslet na profesora Barnarda, přece jen mi ho zdejší černobílá atmosféra připomněla.

“Byl to šok hlavně pro Ameriku a jihoafrické rasisty, když běloch dostal opičí srdce. Do té doby totiž existovala také v USA přísná segregace – všechno odděleně. Bílý zvlášť, barevní zvlášť,” šklebí se pobaveně Rufus Makaka, zuluský dělník z platinového dolu, s nímž mě seznámil další český Jihoafričan, padesátiletý Bedřich z Plzně, který je na jihu Afriky už čtvrt století a momentálně pracuje v autoopravně.

“Přísně se také hlídalo, aby se při transfúzích nedala bělochovi krev od barevného dárce, bylo by zločinem, kdyby se uskutečnil smíšený sňatek,” sarkasticky se směje.

Platinový důl v Rustrenbergu… Snímek Břetislav Olšer

“Vykřikovali, že pohlavní styk bělocha s černoškou by byl sodomismus, protože jsme opice. A najednou bylo transplantováno bílému muži srdce šimpanze. Bylo jasné, že když má běloch na kahánku, jeho rasismus je ten tam,” vítězoslavně se Rufus bouchá zaťatými pěstmi do své hrudi. Je mi jasné, že zrovna on má na víc, než jen na dělníka v platinovém dole.

Raději odcházím. O zemřelých jen dobře. Profesor Barnard zemřel v neděli 2. září 2001 ráno během koupání v hotelovém bazénu na kyperském ostrově Pafos. Důvodem úmrtí byla dechová nedostatečnost způsobená bronchiálními problémy…

Vzpomněl jsem si na svoji pracovní návštěvu jeruzalémské nemocnice Hadassah. Sbíral jsem materiály pro román „Krev pod obojí“ o transplantaci orgánu zabitého Žida nemocnému palestinskému atentátníkovi. „Jestli léčíme Palestince, kteří se zranili při útoku na Židy?“ s údivem opakuje mou otázku Michaela Erlichová, asistentka šéfa tiskového oddělení tohoto největšího zdravotnického zařízení v Izraeli a na Blízkém východě.

“Je to pro nás zcela samozřejmé, provádíme rovněž transplantace orgánů mezi Židy a Araby i obráceně. Loni jsme takových operací uskutečnili hned několik,” říká ředitelka Public Relations Hadassah Barbara Sofer.

Výsledek obrázku pro olser palestina děti

Zatmco život 7měsíčního Odaje Al-Kafarny z Pásma Gazy zachránili lékaři v izraelské nemocnici, kteří mu provedli operaci srdce, jiné palestinské děti se chystají zamřít v sebevražedném atentátu za Alláha a zabít nenáviděné Izrelce…

Mezi těmi, kdo Odaje Al-Kafarny doprovodili z Gazy do Izraele, byla i jeho babička Haníja, která v rozhovoru pro theworld.org uvedla: „Vše pokračuje dobře. O Odaje se v izraelské nemocnici starali opravdu velmi dobře.“ Life Saving Cooperation in the Gaza StripPalestinian Baby Lives After Surgery in Israel.

Její vnuk měl otvor v srdci, kvůli níž srdce nepracovalo dobře. Jedna strana jeho srdce byla o přibližně třetinu větší, než měla být, a příliš se namáhala. Jediným možným způsobem léčby byla operace, při níž je díra v srdci uzavřena pomocí malého kousku gortexu.

Lékaři v Gaze však nebyly tento druh operace schopni provést, protože navzdory značnému množství peněz, které do oblasti přitéká, nemají odpovídající vybavení. Nemocnice a lékařský personál v Izraeli jsou však poněkud jiná káva. Odajovu operaci umožnila skupina izraelských dětských chirurgů zvaná Zachraňte dětské srdce (Save a Child’s Heart), která zachránila už více než 2.000 dětí s vrozenými srdečními vadami z 36 zemí, včetně Iráku, Jordánska, Súdánu a Palestinské správy.Výsledek obrázku pro olser hadassah

„O tomto případu jsme se dozvěděli brzo,“ sdělil theworld.org Godwin Jeffrey, tanzánský lékař na tříletém studijním pobytu v organizaci Zachraňte dětské srdce. „Pacientův stav se zlepší do stavu jakéhokoliv jiného člověka a bude mít zcela normální život.“

Dodal, že bez operace by Odaj zřejmě příliš dlouho nežil, ale nyní je jeho prognóza „velmi dobrá.“ o úspěšné pooperační kontrole se dítě a jeho babička vrátili po 20 dnech od příjezdu do Izraele zpět do jejich domova v Bejt Chanún na severu Pásma Gazy. Rodina webu theworld.org sdělila, že je Izraeli za léčbu Odaje velmi vděčna. Jeden z Odajových dědečků, Mahmúd, připomněl dny před intifádou, kdy se palestinští Arabové z Gazy s Izraelci běžně stýkali.

Procházím rehabilitačním, transplantačním a traumatologickým oddělením nemocnice Hadassah. Pacienti jsou zde houževnatí a stateční. Bez nohou, o berlích, s krvavými šrámy, cvičící v bazénu, na invalidních vozících i speciálních zátěžových přístrojích či pod dohledem rehabilitačních pracovnic. Výsledek obrázku pro olser hadassah

Uvědomuji si, proč lze být v tak “mrazivém” prostředí lidského utrpení a zároveň i neuvěřitelného optimismu vcelku snadno patetický… Čtyři izraelské rodiny souhlasily s tím, aby orgány jejich zesnulých členů byly darovány potřebným.

Díky tomu byly při nedávných 15 transplantacích v 7 různých nemocnicích zachráněny životy 13 lidí. Jeden z dárců, izraelský voják Amir Benaim, podepsal svůj souhlas k dárcovství před pouhým měsícem před svojí smrtí – a jeho orgány byly použity k záchraně 5 životů poté, kdy zemřel na následky zranění po nehodě na motocyklu.Výsledek obrázku pro olser hadassah

“Kdyby si lidé uvědomili, že si své orgány do nebe nevezmou, umíralo by mnohem míň čekatelů na orgány,“ vysvětluje mi Kiril Grozovský, ruský Žid od Moskvy, který žije v Izraeli už pětadvacet let a v nemocnici Hadassah pracuje jako koordinátor předtransplantačních záležitostí.

Inu, v Česku jsou lidské orgány automaticky transplantovány cizím čekatelům, pokud se ovšem potencionální dárci nezapíší do registru těch, kteří s darováním svých orgánů v žádném případě nesouhlasí…

Foto: Reuters, Břetislav Olšer (4)

Nejdéle žijící Čech s darovaným srdcem: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/rudolf-sekava-zemrel-transplantace-srdce_1905141850_cen