25. Březen, 2016 – 23:37

Šok; Chrám Hagia Sofia má být přeměněn na mešitu, míní Erdogan, Tato katedrála postavená v 6. století byla sídlem Řecké pravoslavné církve. Poté se změnila v mešitu do roku 1935, kdy z ní Atatürk udělat muzeum…

V nedávných volbách si turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vydobyl absolutní sultánskou moc. Nyní si troufá změnit slavný istanbulský chrám Boží moudrosti (Hagia Sofia) na mešitu. Před komunálními volbami konanými 31. března naznačil, že by u chrámu bylo možné „změnit jeho označení z muzea na mešitu Hagia Sofia“. Reagoval tím na stále častější výzvy turecké veřejnosti, aby tento plán podpořil.

Turecká vláda v poslední době čelí stále častějším výzvám k přeměně tohoto symbolického chrámu v muslimský svatostánek. Na intenzitě nabraly zvlášť poté, co pachatel útoku na mešity na Novém Zélandu před necelými dvěma týdny zanechal manifest, v němž volá po zbavení Hagie Sofie jejích čtyř minaretů.Výsledek obrázku pro olser atatürk erdogan jeho manželka

Erdoganův návrh vyvolal nevoli v Řecku, neboť katedrála postavená v 6. století bývala hlavním sídlem Řecké pravoslavné církve až do pádu Konstantinopole (dnes Istanbulu) do rukou osmanských Turků v roce 1453. Každopádně zabil Erdogan dvě mouchy jednou ranou – má svůj prezidentský stát a definitivně se odřízl od liberální politiky prezidenta Atatürka, o němž jsem slyšel v Turecku jen samou chválu. Tajně, samozřejmě…

Poté byla přebudována na mešitu, jíž zůstala až do roku 1935, kdy z ní sekulární zakladatel moderního tureckého státu Mustafa Kemal Atatürk nechal udělat muzeum. Památka přiláká každoročně miliony turistů, roku 1985 byla zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.Související obrázek

„Není to pouze velký chrám křesťanství – největší po mnoho staletí – patří také lidstvu. Byl uznán organizací UNESCO za součást našeho celosvětového kulturního dědictví,“ řekl řecký ministr zahraničí Jorgos Katrugalos. „Proto jakékoliv zpochybňování jeho statusu není jen urážkou cítění křesťanů, je to urážka mezinárodního společenství a mezinárodního práva,“ uvedl.

Brzy po zinscenované puči uspořádal Erdogan mimořádné volby, které mu zajistily doživotní funkci prezidenta; může tak pouze on sám jmenovat premiér, ministry a vojenské činitele. Splnil si svůj zrůdný sen, jak snadno stvořit fašismus a totálně odrovnat hypotetickou demokracii Mustafy Kemala Atatürka – Otce Turka a jeho liberální svobodu projevu. A navíc se nestyděl v Kolíně na Rýnem tvrdit, že nová mešita „znamená budovu, v níž není rozdílů mezi lidmi. Jako muslimové musíme společně pracovat pro mír“.Výsledek obrázku pro olser aja sofia

Turecký parlament schválil ústavní zákon, který otevírá prezidentovi Recepu Erdoganovi cestu k autoritářské vládě. Ruší úřad premiéra a výkonnou moc svěřuje do rukou prezidenta, který může zasahovat i do práce soudů. Pokud bude návrh schválen, Erdogan by mohl zůstat v úřadu teoreticky až do roku 2034 a stane se tak prakticky neomezeným vládcem země.

Kdy tedy přijde na řadu likvidace připomínek na šéfa „kemalistů“ Mustafu Kemala Atatürka? Loni bylo v jižní části Turecka zásluhou Atatürka ještě hej… Co se bude dít, když bude zaveden trest smrti? A co na to NATO? Turecké ozbrojené síly totiž mají podle letošní zprávy londýnského Mezinárodního ústavu pro strategická studia (IISS) 402 tisíc mužů v pozemních silách (77 tisíc profesionálních vojáků a 325 tisíc odvedenců), zhruba 48 600 příslušníků vojenského námořnictva (14 100 a 34 500) a 60 100 ve vzdušných silách (28 600 a 31 500).

K této kapacitě je možné dodat přes 102 200 příslušníků polovojenských sil Národní gardy (údaj z roku 2015). Navíc má Turecko v uvedených třech armádních složkách k dispozici 378 700 záložníků. Po nástupu k moci tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana byly ve vojenské hierarchii několikrát provedeny čistky. Armáda tohoto klíčového člena NATO, který má 80 milionů obyvatel, už provedla třikrát státní převrat (v letech 1960, 1971 a 1980).

Erdogan nyní připomíná nejen despotického sultána, ale hlavně bezcitné císaře starého Římu, když seděli v hledišti gladiátorských her, kde jen palcem rozhodovali po znamení milosti či smrti poražených. Sám proti Evropě jako za dob Osmanské říše, kdy si země nebyly jisté svými osudy. Mezi Tureckem a západoevropskými zeměmi to víc než vře.
Poté, co turecký prezident Erdogan prohlásil: „Moji milí bratři, začala bitva mezi křížem a půlměsícem. Nemůže to mít jiné vysvětlení,“ hřímal a hovořil o křižácích. Turecký provládní deník Güneş navíc zveřejnil na titulní straně fotomontáž zpodobňující německou kancléřku Angelu Merkelovou jako nacistického vůdce Adolfa Hitlera.

Procestoval jsem Turecko křížem krážem, poprvé jsem byl v Istanbulu v roce 1983, pak jsem postupně navštívil jako vášnivý čtenář knížky Vojtěcha Zamarovského „Objevení Tróje“ tento úchvatný kout z pradávné historie kdysi kultivované země. S jeho dcerou jsem se seznámil na Kypru, kde vyučovala řečtinu.

Tihle turečtí kluci v Istanbulu  před zatím jen muzeem Hagie Sofie jsou ještě černo-bílí a tak ani netuší, že je někde nějaký amatérský fotbalista gruzínského původu Erdogan, za to se ukláněli pokaždé, když s úctou vyslovovali jméno Mustafy Kemala Atatürka a hladili bankovku s jeho portrétem… Snímek Břetislav Olšer

Pak to byl Izmir, Efez, Antolye, Kappadokie, Pamukkale, Ankara a další místa slavné Atatürkovy země, co voněla po kebabu, k tomu rakije, ouzo či pivo Efez, brrr, lepší bylo si nechat vymačkat šťávu z granátového jablka…. Už loni se však i na mém pobytu projevilo brutální rozdělení Turecka na jihozápad Atatürka a zbytek země směrem na východ, z něhož měli největší strach rodiče synů, kteří museli narukovat do armády na syrskou hranici… http://skutecnosti.cz/mirumilovne-turecke-dervise/

Seděl jsem v restauraci Pamukkale s tureckou známou; docela sličnou dívkou. Vzpomínali jsme na Mustafu Kemala řečeného Atatürk – „Otec Turků“, zakladatele moderního Turecka. Jeho smrt v důsledku závislosti na alkoholu nastala 10. listopadu 1938, v roce uzavření zrádné Mnichovské dohody,

Majitel antalyjské restaurace se představil jako Kemal a tvářil se pohodově, jelikož věděl, že jihozápad Turecka měl a bude mít vždycky jen jednoho prezidenta – Mustafu Kemala Atatürka… Snímek Břetislav Olšer

Kdy tedy přijde na řadu likvidace připomínek na šéfa „kemalistů“ Mustafu Kemala Atatürka? Loni bylo v jižní části Turecka zásluhou Atatürka ještě hej. Vzpomínali jsme na Mustafu Kemala řečeného Atatürk – „Otec Turků“, zakladatele moderního Turecka, zemřel 10. listopadu 1938, v roce uzavření zrádné Mnichovské dohody a konce Masarykovy první republiky.

Kemal dovolil ženám dle vlastního výběru, zda chtějí nosit hidžáb nebo ne; vedl též nesmiřitelný boj proti analfabetizmu, zavedl latinku, prosadil západní kalendář… Kdyby tušil, co všechno rozpoutá vynález nového termín pro turecké uprchlíky do Německa; gastarbeitr…

Peklo a ráj, napadne každého při srovnání Erdogana a Atatürka; Mustafa Kemal tvrdil, že: „islám je dobrý nanejvýš pro změkčilé Araby, nikoli však pro Turky, kteří jsou dobyvatelé a muži“ nebo také: „Islám, tato absurdní teologie nemorálního beduína, je mršinou, která otravuje naše životy.“ Jednalo se o zcela neslýchané a urážlivé výpady proti pravidlům muslimského života, za které by dnes Facebook trestal jejich autory odstraněním ze svých stránek…

Když jsem si nedávno připomněl hovězský kostelíček a vysvětlení našeho pana faráře, proč se každé poledne rozezní zvony ve věžích všech kostelů, nenapadlo mě, že to budu platit i dnes, na počátku třetího tisíciletí… Bijeme na poplach – buďte bdělí, znělo poselství z věží středověkých evropských kostelů jako varování před tureckou invazí Osmanské říše… 

Na sklonku 16. století totiž začali čeští a moravští šlechtici budovat opevnění mimo hranice vlastní země, jakési vysunuté opevnění, které mělo být rozhodující obranou proti turecké expanzi. A právě do této doby osmanských výbojů spadá nařízení o poledním zvonění. Ze strany Svatého stolce to bylo zdůvodněno tím, že neustále hrozí vpád Turků a tak je zapotřebí, aby všichni křesťané bez rozdílu stavu při vyzvánění klekli na kolena a modlili se za odvrácení osmanské hrozby…

Dle historiků se ve stejném ohrožení ocitla Vídeň již v roce 1529, kdy byla též Turky obležena. Moravští stavové tehdy proto vyslali městu na pomoc dalších asi 2000 pěšáků a 1600 jezdců pod vedením zemského hejtmana Jana z Pernštejna. Část vojska byla vyčleněna na obranu jižní hranice u Znojma… A dnes v roce 2016 jsou opět česká vojska vyčleněna na ochranu českých hranic na jihu země, a opět z obav z Turka a jeho běženeckých muslimů…

O bestiálnosti osmanských Turků by se dalo hovořit dlouhé hodiny; odhaduje se, že obětí masakrů v letech 1915 až 1917 na sklonku Osmanské říše se stalo 1,5 milionu Arménů. Za genocidu to uznala dvacítka zemí včetně Francie, Itálie, Ruska či Slovenska. Turecko jako nástupce Osmanské říše to důrazně odmítá a trvá na tom, že šlo o občanskou válku, která si vyžádala „jen“ 300 až 500 tisíc arménských obětí a stejný počet mrtvých na turecké straně.

Inu, bijeme na poplach – buďte bdělí, znělo poselství z věží středověkých evropských kostelů jako varování před tureckou invazí Osmanské říše; dnes za to opět pykáme – chrám Hagia Sofia má být přeměněn na mešitu, míní Erdogan a je mu šumafuk, že to byla katedrála postavená v 6. století jako hlavní sídlo Řecké pravoslavné církve. Poté se změnila v mešitu do roku 1935, kdy z ní Atatürk udělat muzeum, teď se hrůzou v hrobě obrací…

Foto: Reuters…

http://www.rukojmi.cz/clanky/2109-byl-statni-prevrat-v-turecku-co-skoncil-driv-nez-vlastne-poradne-zacal-jen-rizenym-podrazem-islamskeho-erdogana-vuci-sekularni-armade-a-co-hitler-s-jeho-noci-dlouhych-nozu-proti-sa

http://www.rukojmi.cz/clanky/240-proc-nemaji-kurdove-se-40-miliony-obyvateli-jeste-svuj-vlastni-stat-aneb-turecko-utoci-na-bojovniky-s-islamskym-statem

http://www.rukojmi.cz/clanky/2002-jak-se-recep-tayip-erdogan-najednou-omlouva-na-vsechny-strany-a-jeho-sverace-se-sviraji-jako-sverakovy-filmove-sterace-kdyz-stiraly-aneb-kdo-si-hraje-s-ohnem-urcite-se-spali

 

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *