Břetislav Olšer - blog, Olser.cz

Kolik stojí globální daňové poplatníky zbytečné ničení zemí…?

Těžko se dnes dají spočítat materiální škody, napáchané válkami v historii lidstva. Opomeneme-li nenahraditelné a nevyčíslitelné ztráty v podobě více než dvě stě milionů lidských životů, dospějeme k závěru, že základem pro tato počítání je válka v Afghánistánu a Iráku, jakož celý protiteroristický boj.

Suma je to poměrně značná - zatím přes tři biliony dolarů. A to ještě do této částky nejsou zahrnuty samaritánské příspěvky bohatých států těm postiženým.

Jako v jiných podobných případech, kdy si mnohé země nevědí rady samy se sebou, natož se svojí chudobou, občanskými nepokoji, nezaměstnaností a starými a nemocnými lidmi.

To se pak spousta osob slušně uživí pořádáním megacharitativních akcí, které provázejí dobročinné sbírky, z nichž jsou pak financovány potřeby obyvatel, na které jejich stát prostě nemá nebo nechce mít v rámci nenarušování svých zisků z tržního hospodaření.

Dnes má Česko na starost Evropu. Na půl roku - pár okamžiků z pohledu nekonečnosti vesmíru. Naštěstí ne celý svět. A tak předseda rady ministrů zahraničních věcí Evropské unie a ministr zahraničních věcí České republiky Karel Schwarzenberg s rostoucím znepokojením dobře placeného politika sleduje zhoršující se humanitární situaci v pásmu Gazy.

Proto považuje za potřebné svolat mezinárodní donorskou konferenci, která by reagovala jak na naléhavé humanitární potřeby obyvatel Pásma Gazy, způsobené probíhajícími boji, tak se i zamyslela nad dlouhodobější perspektivou jeho rekonstrukce.

Má k tom už spoustu vzorů, kdy se napřed nechaly zbohatnout zbrojařské firmy světa, aby mohly rozbombardovat tu či onu zemi, pro níž bylo zapotřebí záhy uspořádat sešlost, jež by velkoryse vypsala své šeky na obnovu toho, co sama svou netečností nechala zničit. Vaše neštěstí, naše peníze…

Např. klid zbraní byl v Libanonu v roce 2006 po Druhé válce s Izraelem vyhlášen po 34 dnech ozbrojeného konfliktu. V bojích zahynulo přes 1100 lidí, z toho 1000 na libanonské straně, na izraelské straně padlo 116 vojáků a 43 civilistů.

Izrael zasáhlo přes 3300 raket typu Katuša-Grad a střel vyššího kalibru. Podle Human Rights Watch opustila severní část Izraele polovina místních obyvatel, přibližně 700 tisíc lidí.

Za vedení války v Libanonu zaplatil židovský stát přes dvě miliardy dolarů, údajně však konflikt přišel na víc než trojnásobek. V průběhu bojů vypukla vážná humanitární krize, své domovy muselo opustit na 970 tisíc lidí, z toho 220 000 osob odešlo do zahraničí.

Náklady na opravu zničené infrastruktury v Libanonu byly odhadnuty na 2,5 miliardy dolarů, asi 55 miliard Kč. A tak se 31. srpna 2006 uskutečnila ve Stockholmu donorská konference k bezprostřední obnově Libanonu, na níž dárci přislíbili pomoc ve výši 1,2 miliardy USD.

Pro velký úspěch a naplnění kont dalších prominentů se už 25. ledna 2007 uskutečnila v Paříži za účasti 36 zemí a 14 mezinárodních organizací další konference na opětovné oddlužení a poválečnou obnovu Libanonu.

Konference skončila pro Libanon opět obrovským virtuálním úspěchem – snobsky donoři, skromně česky dárci - přislíbili zemi na její obnovu a konsolidaci veřejných financí celkem 7,6 mld. USD. Takže se vše opravilo, skoro vše, a ještě zbylo, aby se vzápětí mohlo znovu bořit, zabíjet a mastit si kapsy na prodeji zbraní.

Nemalé finanční sumy byly rovněž cílem jednodenní dárcovské konference, která se uskutečnila 17. prosince 2007 opět v Paříži; Palestinci během ní získali od západních zemí příslib darů ve výši až 7,4 miliardy dolarů, jež by měly být použity na realizaci snu palestinské samosprávy o Palestinském státu.

Je třeba neúnavně opakovat, kolik stojí válečné hrůzy. Nejvíce peněz věnovala Evropská unie; 650 miliónů dolarů. Následují Spojené státy s 555 miliony dolarů a Saúdská Arábie s 500 miliony dolarů.

Evropské unie se uskutečnila 11.července 2008 pro Kosovo. K výstavbě státních institucí a systému veřejných služeb obdrží nedávno mezinárodně uznaná bývalá srbská provincie 500 milionů eur.

Největším donorem mezi členskými státy EU je v kosovské kauze Německo, z jehož státního rozpočtu přijde do Kosova částka 100 milionů eur. SRN je tak po Spojených státech amerických nejštědřejším přispěvatelem. Kosovo s 40% nezaměstnaností a 1774 eury HDP na obyvatele za rok náleží k nejchudším zemím v Evropě.

Bodejť, když kosovský premiér už nemá jako dřív tak vysoké příjmy z organizování dealerství drog a mafiánských praktik, včetně prodeje lidských orgánů…

Nejvíce zbraní na světě za uplynulý rok prodaly americké zbrojařské firmy Boeing za 28 050 milionů USD, Northrop Grumman za 27 590 milionů USD a Lockheed Martin za 26 460 milionů USD…

Loni Pentagon schválil plán na přezbrojení afghánských bezpečnostních složek, v jehož rámci poputuje do Afghánistánu 75 tisíc pušek M-16. Prvních šest tisíc kusů už je na místě.

Podle ruských zdrojů do Afghánistánu dodává “své” kalašnikovy asi osm jiných zemí. Jedním z nejznámějších výrobců „černých“ kalašnikovů je bulharská firma Arzenal, která má továrnu i v USA

Vývoz zbraní v témže roce zejména do rozvojových zemí má též jasný žebříček v milionech USD:

USA 7929, Rusko 6623, Německo 3850, Francie 1557 a Velká Británie 1063.

Prostě, války jsou lukrativní byznys. Jen vloni měli světoví zbrojaři větší zisky, než mj. globální počítačová lobby a těžba surovin dohromady…