Prezident Zeman prý nemůže dle ředitele Národní galerie Jiřího Fajta zasahovat do akademických svobod; ovšem háček – také v tom případě, kdy se někdo zachoval neeticky? Křivé akademické svobody jsou snad přípustné?

14. Únor, 2019 – 22:16

Prezident Miloš Zeman poprvé odmítl jmenovat Jiřího Fajta profesorem už na jaře 2015, kdy argumentoval zejména tím, že Fajt se choval neeticky, když po svém nástupu do Národní galerie (polovina roku 2014) začal mimo jiné jednat s Komerční bankou o sponzorském daru pro svou osobu.

Fajt tyto informace popřel. Soud následně rozhodl, že prezident je povinen návrhu na jmenování profesorem vyhovět. Zeman to následně opět odmítl, tentokrát s argumenty zpochybňujícími věrohodnost Fajtových podkladů.

Zhruba do poloviny února 2019 podáme správní žalobu kvůli mému nejmenování profesorem, říká ve Výzvě ředitel Národní galerie Jiří Fajt. Jeho spor s prezidentem tak vstoupí do nové fáze. Miloš Zeman navzdory rozhodnutí soudu Fajta odmítá profesorem jmenovat, tvrdí, že při žádosti o jmenování profesorem předložil nepravdivé údaje. „Žalobu podáváme společně s Karlovou univerzitou. Ta lhůta (pro podání správní žaloby) je krátce po polovině února, to učiníme, jde nám o principiální věci, o akademickou svobodu,“ říká ve Výzvě Jiří Fajt.

„Budeme chtít, aby soud potvrdil, že prezident nemůže zasahovat do akademických svobod. To přísluší jen univerzitě. Prošel jsem řízením a splnil zákonem stanovené předpoklady. Nepřísluší prezidentovi, aby soudil jmenovací proces. Jde o dodržování zákonnosti. Očekával bych, že prezident bude dbát o zachovávání zákonů a akademických svobod, pokud je budeme pošlapávat, je to špatné,“ dodává Fajt.Výsledek obrázku pro ředitel NG Fajt zeman

Pražský hrad v půlce ledna 2019 na svém webu zveřejnil dopis, který prezident Miloš Zeman zaslal ministrovi školství Robertu Plagovi. Ředitel Národní galerie Jiří Fajt pak podle prezidenta mj. taktéž předložil k řízení o jmenování profesorem některé podklady a informace výslovně nepravdivé a jiné zavádějící. Zeman tím v dopise zaslaném ministrovi školství zdůvodnil, proč se historika umění rozhodl po zvážení všech jeho pochybení nejmenovat profesorem.

Univerzita Karlova tak totiž podle něj dané řízení neprovedla řádně a proces trpěl vadami, které měly vliv na jeho výsledek. „Příslušné orgány vysoké školy tak buď uvedl v omyl, nebo došlo k situaci, kdy si tyto příslušné orgány vysoké školy byly daných skutečností vědomy, a přesto tyto rozpory a nedostatky v zásadních požadavcích bez dalšího přešly,“ uvedl Zeman a zmínil například to, že podle podkladů k aktuální vědecké činnosti měl být Fajt hlavním editorem devítisvazkové rukověti dějin umění středovýchodní Evropy, přičemž v době hodnocení uchazeče prokazatelně nebyl vydán ani první díl.

Reakce Fajta? Pronesl několik dalších výroků, velmi kritických k politice prezidenta Zemana. Zároveň vede permanentní boj s bývalým šéfem Národní galerie Milanem Knížákem, velkým podporovatelem Václava Klause. Ten jej naposledy obvinil z toho, že hodlá z názvu galerie vypustit slovo „národní“. I k tomu se Jiří Fajt vyjádří ve Výzvě. Vraťme se k podstatě celé kauzy, když se prý hackeři před dvěma roky nabourali do e-mailové schránky ředitele NG doc. Fajta a vytáhli údajně nepodepsanou verzi smlouvy o partnerství s Komerční bankou, aby ho znevěrohodnili u veřejnosti…

Kdyby nebylo článku v MF Dnes „Knižákova minulost v galerii mě nezajímala“ a té lapálie s profesorskými tituly, asi bych si patrně nevzpomněl na přednostu stanice z oscarového filmu „Ostře sledované vlaky“ a jeho hlášku „Moje inspektorská zahrádka je v prdeli“. Vybavila se mi tak situace, která prezidenta Miloše Zemana vedla před lety k odmítnutí jmenovat doc. Dr. et Ing. Jiřího Fajta, Ph.D. profesorem rovněž kvůli návrhu na vyplácení statisícových odměn z komerční sféry jako generálnímu řediteli Národní galerie…

„Odmítl jsem vysokoškolským profesorem jmenovat člověka, který požádal Komerční banku o sponzorský dar jeden milion korun ročně jako doplatek k platu. Pokládal jsem to za nemorální pokus o úplatek. Ten člověk na mě podal žalobu, tak počkáme, jak to dopadne,“ řekl Zeman. Žaloba však byla zamítnuta…Výsledek obrázku pro olser bělohradský

Křest mé knihy 3. prosince 2009 v Domě knihy Librex v Ostravě…

Ke kompetencím prezidenta Zemana v tomto smyslu se vyjádřil rovněž prof. Václav Bělohradský, který křtil moji knížku “Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi”. Tento profesor přednášející v italském Terstu politickou sociologii mj. řekl:

“Prezident zvolený v referendu nemůže nikdy být jen “ceremoniářem”; kdo chtěl “prezidenta ceremoniáře”, měl zabránit jeho přímé volbě… V habsburské říši byli významní profesoři často jmenováni dvorními rady, ale třeba Masaryk čekal na jmenování císařem pánem třináct let, pořád totiž na něj docházely stížnosti a navíc byl nekatolík – tedy velká překážka…”

V roce 2000 ještě vedl na Společenskovědním institutu pro historii a kulturu středovýchodní Evropy (Geisteswissenschaftliches Zentrum Geschichte und Kultur Ostmitteleuropas – GWZO) v Lipsku vědecko-výzkumný projekt Jagellonci – evropská dynastie. Umění a kultura ve střední Evropě 1450–1550 financovaný Deutsche Forschungsgemeinschaft v Bonnu.

Doc. Dr. et Ing. Jiří Fajt, Ph.D…

Na témže institutu působil jako vedoucí vědecko-výzkumného projektu Dvorní kultura ve středovýchodní Evropě od 14. do 18. Století a od roku 2014 řídí projekt Dvory vysokého kléru a magnátů – duchovní a světská knížata na panovnických dvorech: samostatnost – závislost – vztahy, oba financované Federálním ministerstvem pro školství a výzkum (Bundesministerium für Bildung und Forschung) v Bonnu.

„Dlouhou dobu jsem přemýšlel o tom, za jakých podmínek bych opustil Německo a ujal se pozice generálního ředitele Národní galerie,“ pravil Fajt. Proč chtěl pryč, o tom nemluví, byť jedním z podstatných témat byla i otázka jeho platu. Nakonec do Prahy prý nepřichází jako ořezávátko z nějakého malého okresního muzea, ale z předního německého institutu.

Jedním z těch, které Zeman odmítl jmenovat profesorem, je generální ředitel Národní galerie Jiří Fajt.

Jedním z těch, které Zeman odmítl jmenovat profesorem, je generální ředitel Národní galerie Jiří Fajt… FOTO: Blesk

Má dvě děti studující na univerzitách v Mnichově, manželku v Berlíně a s tím související jistě nemalé životní náklady… V Česku proto hned kalkuloval, co, jak a za kolik, aby si patrně naplnil svůj sen být někým celebritami, proto říká: „Krátce před uvedením do funkce jsme se však s ministrem kultury dohodli, že prozatím zůstanu na obvyklém tarifním platu. Důvodem byla nepřipravenost zdejší společnosti na podobná řešení. A právě této nepřipravenosti pak využili ti, kteří se mi nabourali do e-mailové schránky a vytáhli z ní jednu z několika verzí smlouvy o partnerství s Komerční bankou. Ta nebyla ani projednána, tím méně podepsána. Jednoznačně šlo o to, znevěrohodnit mě u veřejnosti. Asi nebyla náhoda, že se tak stalo krátce poté, co jsem odvolal tři zmíněné ředitele…“ Proč museli od válu? Mlčí…Výsledek obrázku pro foto fajt Aj Wej-wejeAj Wej-Wej.

Aj Wej-Wej… Foto: AP Lukas Lehmann

Navíc si posteskl, že jeho současný plat činí pouhých 35 procent toho, co pobíral za svou práci v Německu. Propad příjmů zatím dotuje ze svých rodinných úspor (určitě tolik strádal…). Jeho představa byla, aby dostal stejný plat, jaký dostával v Německu. Nechal si prý vypracovat právní analýzu, která konstatovala tři možnosti navýšení platu statutárního zástupce příspěvkové organizace, přičemž jedna z nich byla forma sponzorského příspěvku.

Tento princip kombinující veřejné a privátní prostředky není údajně nic protizákonného. Podstatnou podmínkou samozřejmě je, aby sponzor neměl žádné aktivity a zájmy na uměleckém trhu. A byla z toho tradičně zavedená Komerční banka… Tak, jak to tedy je, pane Fajtle, s údajně nepodepsanou verzí smlouvy o partnerství s Komerční bankou, aby Vás znevěrohodnili u veřejnosti, jak jste konstatoval výše…?jarvis_56dc5c5b498ea7542834427c.jpeg

Mecenáši Národní galerie už podpořili nedávnou výstavu čínského výtvarníka Aj Wej-weje (na snímku s ředitelem galerie Jiřím Fajtem – vlevo)…

Ta se rozhodla věnovat peníze, které by měly pomoci například při přípravě výstavy díla Oskara Kokoschky. V původním konceptu sponzorské spolupráce s bankou galerie navrhla, aby 3,2 miliónu korun z daru banky Národní galerii šly na podporu umění a částka 1,3 miliónu korun „účelově na 12 mimořádných měsíčních odměn, respektive na navýšení měsíčního platu, a to včetně nákladů na zdravotní a sociální pojištění, generálního ředitele Jiřího Fajta“. To činilo po odečtení pojištění přilepšení 80 000 korun měsíčně na dobu jednoho roku k platu.

Ve sponzorské smlouvě, která byla mezi KB a galerií nakonec uzavřena, už podle Mf Dnes tato věc není. V konceptu smlouvy, který původně odešel z galerie do banky, ale podle listu zmíněný návrh byl. MF Dnes napsala v roce 2014, že má tento koncept odeslaný Komerční bance k dispozici. Fajta se deníku nepodařilo kontaktovat, aby se vyjádřil, finanční ředitelka galerie Hana Černochová při dotazu na tuto pasáž původního návrhu odkázala MF Dnes na tiskové oddělení galerie.Výsledek obrázku pro foto knížáka fajt

A to už nevydržel předchozí ředitel NG prof. Milan Knížák a napsal ministerstvu kultury dopis:

V Praze 23. března 2017

OTEVŘENÝ DOPIS MINISTRU KULTURY

„Pane ministře Hermane, vím, že žádné svědomí nemáte, ale přesto apeluji na jeho zbytky, abyste konečně začal plnit své povinnosti,“ zmínil Knížák úvodem. Důvodem jeho listu byly informace, které se k němu dostávají a jež považuje za skandální a neuvěřitelné.

„Nebudu hovořit o kvalitě projektů, které pořádá Národní galerie, i když většinu z nich považuji za bezcenné. Chci pouze znát, kde Národní galerie získává peníze na své fungování,“ podotkl. V té souvislosti zmínil výstavu čínského umělce Aj Wej-weje, jenž o svém mamutím projektu podle Knížákových slov prohlásil, že mu Národní galerie dala fantastickou nabídku, jež uspokojí jeho dva realizační týmy.

Ve svém dopise dále píše: „Objevila se informace, že ředitel Jiří Fajt dostal od ministerstva kultury v roce 2016 jen na odměnách 850 000,- Kč. Je-li to pravda, žádám, aby mě ministerstvo doplatilo za mojí dvanáctiletou práci. Za celých 12 let jsem obdržel odměny ve výši necelých 200 000 Kč.

Bral jsem práci v Národní galerii jako poslání a mimo povinností vyplývajících z vedení instituce jsem působil jako autor, editor, kurátor a architekt. Za tyto činnosti jsem si nebral žádné peníze. Pracoval jsem za běžný plat, který po dvanácti letech se všemi příplatky činil 60 000,- Kč hrubého. (Začínal jsem na 26 000,- hrubého platu.)

Ptám se, za co dostal J. Fajt tak vysoké odměny a jaký je jeho skutečný plat? Za to, že vyhodil většinu odborníků, že nerealizoval skoro žádné nákupy, že utrácí za bezuzdné cestování? Za to, že zrušil pravidelnou ediční činnost a natahal do galerijního obchodu neaktuální knihy z německého Königova knihkupectví?

Žádám Vás, jako občan České republiky, abyste mi jako ministr kultury odpovědný za svůj resort sdělil všechny informace týkající se hospodaření Národní galerie v Praze za poslední tři roky….“ Podepsán prof. Milan KnížákVýsledek obrázku pro foto knížáka fajt

Inu, hackeři se prý nabourali do e-mailové schránky ředitele NG doc. Fajta a vytáhli z ní údajně nepodepsanou verzí smlouvy o partnerství s Komerční bankou, aby ho znevěrohodnili u veřejnosti… Kéž by se hackeři nabourali též do e-mailů ministra Hermana a definitivně i jemu dali, co proto mj. za jeho oslovení potomků vrahů z Landsmanšaftu – „Milí krajané“… Jeden duhový henleinovec za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet kariérní pošuk…
Fotografie: Archiv autora

PS: Redakce se dostala k dokumentům z Ministerstva kultury, kde je přesně popsán nejen samotný plat Jiřího Fajta, ale též velmi bohaté odměny. Z těchto podkladů, které na resortu kultury vznikly koncem dubna loňského roku, vyplývá, že ředitel Fajt měsíčně pobíral 89 tisíc korun. Téměř 36 tisíc z toho dělal platový tarif, dalších více než 33 tisíc osobní příplatek a dalších přesně 20 tisíc korun příplatek za vedení.

Jenže těmi téměř 90 tisíci měsíčně to zdaleka nekončilo, právě naopak. Pro srovnání, částka, která každý měsíc přistála Jiřímu Fajtovi na účtu v rámci základního platu bez odměn, představuje osm měsíců minimální mzdy. Vedle už zmíněných příplatků za vedení a osobní ohodnocení, dostal Jiří Fajt od svého nástupu do funkce (červenec 2014) na odměnách a prémiích 1 755 000 korun. Jací budou tři noví profesoři; návrh na milion z KB, hlavní ideolog politické správy ČSLA či „Agent“ StB…?

V roce 2014 to bylo 70 tisíc za plnění „profilových úkolů“. Za tutéž činnost dostal Fajt v roce 2015 120 tisíc korun a v roce 2016 dokonce 140 tisíc korun. Následuje odměna ve výši 375 tisíc korun za přípravu Česko-bavorské zemské výstavy 2016. Dalších 900 tisíc korun za práci na naplnění už zmíněné výstavy a za tutéž činnost v roce 2017 (připomínáme, že námi získaný dokument je z dubna 2017) to bylo 150 tisíc korun… http://www.rukojmi.cz/clanky/4945-ziskali-jsme-vybusny-dokument-ke-kauze-jiriho-fajta-ktereho-zeman-odmitl-jmenovat-profesorem-odhaluje-obrovske-odmeny-pochybna-autorstvi-a-zcela-zasadni-problem

http://kultura.zpravy.idnes.cz/narodni-galerie-jiri-fajt-tri-roky-ve-funkci-milan-knizak-per-/literatura.aspx?c=A170711_153518_literatura_kiz

http://www.rukojmi.cz/clanky/domaci-politika/640-dekuji-prezidentu-milosi-zemanovi-ze-neurazil-cechy-a-nejmenoval-profesorem-jana-eichlera

Putna profesorem, spisovatel Umberto Eco bez čestného doktorátu…?

Milí vědátoři a vědátorky, chcete miliardy na vědu a výzkum? Zapomeňte, shrábnou je vaši běženečtí chráněnci; peníze jsou přece nic proti lidství…

Jací budou tři noví profesoři; návrh na milion z KB, hlavní ideolog politické správy ČSLA či „Agent“ StB…?

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *