Nacistická svoloč zničila 1 200 synagog, 7500 židovských obchodů a podniků; při pogromu bylo zabito na 100 Židů a přes 30 tisíc jich bylo odvlečeno do koncentračních táborů Dachau, Buchenwald a Sachsenhausen

17. Listopad, 2018 – 23:01

V noci z 9. na 10. listopadu 2018 uplynulo přesně 80 let od židovského pogromu známého jako Křišťálová noc. Nacisté pod záminkou odplaty za atentát na Ernsta von Ratha, který pracoval na německém velvyslanectví v Paříži, vyostřili protižidovská opatření.

Nacisté zapalovali synagogy, vytloukali výlohy židovských obchodů. Zfanatizovaná lůza zničila přes 1 200 synagog. Bylo vypleněno 7500 židovských obchodů a podniků, jejich zařízení bylo zničeno. Přímo při pogromu na sto Židů zemřelo a 30 tisíc jich skončilo v koncentračních táborech…

Vzpomínky mých přátel z židovského státu, kteří přežili vyhlazovací koncentrační tábory, měli jasno – „křišťálová noc“ a její následky odstartovaly děsivý holocaust, který si vyžádal přes šest milionů umučených Židů…

Hořící synagoga Boerneplatz ve Frankfurtu nad Mohanem zapálená během Křišťálové noci 10. listopadu 1938 | Zdroj: Profimedia 

V Německu se hlavní vzpomínkový obřad odehrál 10. listopadu 2018 v berlínské synagoze Rykestrasse, kde pronesla projev německá kancléřka Angela Merkelová a zúčastnil se ho také spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier. „Rasismus a antisemitismus nesmějí mít v Německu ani v Evropě žádnou šanci,“ řekla před deseti lety právě na tomto místě Merkelová…

Kdysi mě sváděly hrůzy „noci dlouhých nožů“ a „křišťálové noci“ k paralele možná brutálně odlišné, přesto něčím přece jen signifikantní, byt u nás se „noci dlouhých nožů“ nosila snad jen v prudce inteligentní mysli Mirka Topolánka, který pořád navíc čeká na… Es kommt der Tag… Naštěstí tento primitivní nacismus ho ani zcela logicky nepřiblížil k úspěšné kariéře, spíš naopak…Výsledek obrázku pro merkelová křišŤÁLOVÁ NOC

Za to spousta německých Židů se na rozdíl od Topolánka nedožila rána z 9. na 10. listopadu 1938. Byli povražděni většinou příslušníky SA, kteří se chtěli zavděčit Hitlerovi, který členy jejich centra nechal v roce 1934 popravit během tzv. „noci dlouhých nožů“. Nešlo v této fázi ani tolik o Židy, kteří neměli být ještě vyhlazeni, ale pouze okradeni a vystěhováni mj. do Patagonie, jako o tvrdý boj mezi soupeřícími frakcemi NSDAP – Národně socialistické německé dělnické strany – mezi jejími mocenskými křídly SS a SA.

Sturmabteilung (SA) – úderné či útočné oddíly, se skládaly z nezaměstnaných lidí a dělníků. Výsledkem bylo, že SA byly daleko více radikální než SS. Bandy SA chtěly provést skutečnou sociální revoluci, o kterou už však Hitler po uchopení moci neměl zájem, protože to ohrožovalo finanční příjmy od bohatých podnikatelských kruhů, na kterých NSDAP závisela. SA se zúčastnily několika stávek a dokonce občas spolupracovaly s komunisty, ale mnohem častěji spolu bojovaly na ulicích.

Ale na nacistické scéně byla ještě SS – Schutzstaffel, ochranný oddíl, ozbrojená organizace NSDAP, vytvořená v roce 1925 z fanaticky oddaných přívrženců Hitlera, působících původně jako jeho osobní stráž, kterou motivoval krédem: „Věrnost je mou ctí“ V roce 2010 si užvaněný exministr vnitra Ivan Langer naběhl s parafrází tohoto nacistického hesla; v rozhovoru pro MF Dnes pronesl výrok „Věrnost je mou ctností“, který připomínal zmíněné motto: „Věrnost je mou ctí“, jímž se příslušníci SS vyznávali z loajality k vůdci…Výsledek obrázku pro merkelová křišŤÁLOVÁ NOC

Jednotky SA během křišťálové noci…

Hnědé košile SA poté neprozřetelně zaútočily na sídlo gauleitera i stranickou centrálu NSDAP v Berlíně a revoltu musely narychlo potlačit oddíly SS. Homosexuál Ernst Röhm, velitel SA, dosahoval ve straně stále vyšších funkcí. Věřil v socialistickou revoluci a chtěl se stát ministrem říšské obrany, aby mohl vybudovat novou říšskou armádu z jednotek SA a stanout v jejím čele.

Tím si znepřátelil nejen Hitlera, ale i pruské vojenské kruhy, které se bály, že by do armády vstoupily hordy zabijáků z řad SA. Nastal boj mezi nacionálně sociálními demokraty a Hitler se chtěl zbavit lidí, kteří by mohli oslabit jeho moc. A taková SA, mající v roce 1934 přes tři miliony členů, mohla bez skrupulí konkurovat také armádě. Proto mezi 30. červnem a 2. červencem 1934 proběhla v Německu velká čistka, známá pod označením „Noc dlouhých nožů“…Výsledek obrázku pro Homosexuál Ernst Röhm křišŤÁLOVÁ NOC

Hitler nechal odstranit velkou část vedení SA, mezi tisícovkou zavražděných osob nechyběl ani její velitel Ernst Röhm či předchozí kancléř Kurt von Schleicher. Důvodem k čistkám byla především rostoucí moc SA a její konkurence elitám NSDAP. Nastal mocenský boj SS a SA, které též přitížil její radikalismus, kdy její představitelé chtěli „národní revoluci“ dovést až do konce. Novým velitelem se stal Victor Lutze, ale SA se brzy dostaly na okraj nacistické mocenské struktury a jejich úlohu převzaly fanatické jednotky SS…

Nacisté v té době potřebovali jen dva zásadní protižidovské norimberské zákony z 15. září 1935 – zákon o říšském občanství stanovil, že občanem Říše může být pouze Němec nebo člověk s ”příbuznou krví”. V okamžiku zavedení tohoto zákona ztratili němečtí Židé svá politická práva a stali se Staatsangehörige (státními příslušníky), zatímco “árijští” Němci byli označeni jako Reichsbürger (říšští občané). Zákon o říšském občanství byl do roku 1943 postupně doplněn o celkem třináct prováděcích nařízení systematicky zbavujících Židy veškerých občanských práv.

Už o dva měsíce později, 14. listopadu 1935, bylo vydáno první z těchto prováděcích nařízení, které stanovilo, kdo je považován za Žida nebo míšence, resp. Cikána – Sinta a Roma. Druhý zákon na ochranu německé krve a německé cti zakazoval uzavírat sňatky mezi Židy a Němci a zapovídal také jejich mimomanželský styk. Židovským domácnostem bylo zakázáno zaměstnávat německé služebné ve věku do pětačtyřiceti let či vztyčovat německou vlajku.Výsledek obrázku pro tentát na Ernsta Eduarda von Ratha

Homosexuál Ernst Röhm na snímku z roku 1933 krátce po nástupu nacistů k moci… 

S vyhlášením norimberských zákonů přestaly také platit výjimky (udělované veteránům z první světové války a státním úředníkům, kteří zastávali své posty už před rokem 1914) z dřívějších protižidovských zákonů. Tyto nové rasistické zákony plnily nejen symbolickou funkci zdůraznění nutnosti vyloučení Židů ze společnosti, ale především legitimizovaly vlnu antisemitských bouří a zatýkání Židů, ke kterým docházelo během uplynulých několika měsíců, a ukončily období politické nestability vyvolané těmito bouřemi.

Nacistickému režimu a zejména SA pod novým prohitlerovským velením Victora Lutzeho pak před 80 lety stačil jako záminka k rozpoutání pogromu na Židy atentát na legačního sekretáře na německém vyslanectví v Paříži Ernsta Eduarda von Ratha, kterého 7. listopadu 1938 dvěma výstřely těžce zranil 17letý Žid Herschel Grünspan. Popudem k tomuto činu byla jeho snaha pomstít se za osud svých rodičů. Grünspan byl okamžitě po svém činu zatčen francouzskými orgány a později předán do Německa, kde se jeho osud ztrácí.

Grünspanovi rodiče a sestra patřili k tisícům nešťastným Židům, kteří museli v bídných podmínkách trávit dlouhé týdny na hranicích, když je ani jedna strana nechtěla přijmout. Popudem k činu Herschela Grünspana byla zřejmě snaha pomstít se za osud svých rodičů a upozornit na něj. Snímek Herschela Grünspana pořízený těsně po jeho zatčení, 7. listopadu 1938. (Foto: Morris Rosen, courtesy of USHMM Photo Achives)

Výsledek obrázku pro goebbels

V Paříži mezitím von Rath bojoval o život a 9. listopadu 1938 odpoledne zemřel. Shodou okolností se týž den večer v Mnichově konalo každoroční setkání nacistických “starých bojovníků” s Hitlerem. Když Hitler večer odešel, vystoupil Goebbels se zprávou o úmrtí von Ratha a s plamenným protižidovským projevem vyzývajícím k pomstě. Již v noci začaly především jednotky SA vyvolávat protižidovské nepokoje a samy útočit na židovské objekty.

Během pogromu byla vypálena převážná část synagog a židovských modliteben, které byly považovány za symbol přítomnosti a úspěchu židovské menšiny v Německu. Zfanatizovaná lůza zničila přes 1 200 synagog. Bylo vypleněno 7500 židovských obchodů a podniků, jejich zařízení bylo zničeno. Přímo při pogromu bylo zabito téměř 100 Židů a zhruba 30 tisíc jich bylo odvlečeno do koncentračních táborů Dachau, Buchenwald a Sachsenhausen.

Z nich byli propouštěni až po závazku emigrace a zabavení majetku ve prospěch Říše. Židům bylo paradoxně přikázáno odstranit způsobené škody a uvést vzhled ulice opět do původního stavu – zároveň jim byly též zabaveny pojistky, na něž měli poškození nárok. Bylo jim navíc uloženo zaplatit pokutu jednu miliardu marek.Výsledek obrázku pro karel poláček  křišŤÁLOVÁ NOC

Karel Poláček se narodil 22. března 1892 a zemřel v koncentračním táboře Gleiwitz.

V době, kdy čekal na transport do koncentračního tábora Osvětim, napsal nejznámější český židovský spisovatel Karel Poláček svůj nejúspěšnější humorně laděný román „Bylo nás pět“. Očima dítěte vtipně vypráví o životě ve městě.

K nejvýstižnějším charakteristikám nenáviděných Židů, jimž Němci záviděli jejich majetky, patří Poláčkova slova: „Jde o rasu, která prožila věky v opovržení, v ústrcích a ponížení. Židovskému lidu nebylo dopřáno, aby vybíjel svou energii v usilování po hodnostech, po světské moci a po činech válečnických…“Související obrázek

Dnešní Izrael… Snímek Břetislav Olšer

Ve dne se žid zabýval obchodem, lichvou, lékařstvím a jiným opovrženíhodným zaměstnáním. Večer pak stáhl záclony, odloučil se od světa a usedl ke stolu, aby přemítal a mudroval nad svatým písmem a talmudem.

Karel Poláček místo činu miloval slovo. Svoji náklonnost věnoval logice. Nalezl zalíbení nejen v logickém obsahu slova, ale dovedl také pochopit druhou, skrytější stránku slova, která je zjevná dětem a básníkům, ale neznáma lidem hlučným a světským: „Seznal, že slovo má mocnou sílu asociativní a že dovede žít samostatně. Dialektika teologických spisů přešla židům do krve. Proto i židovský humor vyniká svou břitkou formou a logickým obsahem.“

Pokračování křišťálových nocí: http://www.rukojmi.cz/clanky/6969-kruty-rijen-1938-pro-tesinsko-obsazene-polskem-na-30-000-cechu-a-5-000-nemcu-muselo-do-protektoratu-bohmen-und-mohren-polaci-se-chovali-k-obyvatelstvu-tesinska-hur-nez-pozdeji-nacisteVýsledek obrázku pro židé křištalová noc

Inu, dne 10. listopadu 2018 uplynulo přesně 80 let od židovského pogromu známého jako Křišťálová noc. Nacisté pod záminkou odplaty za atentát na Ernsta von Ratha, který pracoval na německém velvyslanectví v Paříži, vyostřili protižidovská opatření. Lidé zapalovali synagogy, vytloukali výlohy židovských obchodů. Na sto Židů zemřelo a 30 tisíc jich skončilo v koncentračních táborech… Vše motivováno zrůdným nacistickým krédem: „Věrnost je mou ctí“;  tedy když občanem Říše může být pouze Němec nebo člověk s ”příbuznou krví”

Foto: archiv autora…

Židé a hákový kříž, znak SS, šípový kříž – znak maďarských fašistů

Prezident je zvolen, nenávist trvá dál, aneb Na řadě jsou tchánové…

Jak rod knížete Karla Spáče I. učil Romy pracovat…

Kdyby žil Henlein, dal by to on Vondráčkovi cenu za lidská práva…?

Chce snad Nečas tlustou čáru za „uměřenějšími“ zločiny nacismu…?

Jméno, jež bude provždy vyvolávat vzpomínku na válku a smrt…

Boží mlýny melou pomalu aneb Osvětimští “bachaři” před soudem…

Osvětimská genocida aneb Jak Spielberg proslavil nacistu Schindlera

Holocaust byl prý jen vtip a součást dokonalé show…?

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *