Afghánistán: Prý tam nemůžeme vyhrát, avšak ani přestat hrát. Zvrácená logika; nejde přece o salonní hru v šachy s patovou situací, ale o krutou válku, v níž nepadají jen neživé figurky, ale živé lidské bytosti

28. Říjen, 2018 – 22:18

V Afghánistánu dnes už bojuje 17 států; USA – 2 414 zabitých vojáků, V. Británie 455, Kanada 158, Francie 86, Německo 54, Itálie 48, Dánsko 43, Austrálie 41, Polsko 40, Gruzie 29, Nizozemsko 25, Rumunsko 24, Česko 14, Nový Zéland 11, Norsko 10, Maďarsko 7 a Slovensko 3…

A najednou prý tam nemůžeme vyhrát, protože jsme dávno prohráli, avšak nemůžeme ani přestat hrát. Zvrácená logika; nejde přece o salonní hru v šachy s patovou situací, ale o krutou válku, v níž nepadají jen neživé figurky, ale živé lidské bytosti…

Nyní signifikantní úvod pro následující výroky dnes již pouze předsedy zahraničního výboru Sněmovny Lubomíra Zaorálka, který má však najednou za to, že by Česko mělo z Afghánistánu odejít. Před rokem ho tyto úvahy pranic nezajímaly, bylo přece před volbami: „Mám vysoké ambice – vyhrát volby. Nikoho nenechám si do toho mluvit; přejímám celou zodpovědnost na sebe…“ prohlásil na tiskové konferenci v červnu 2017 tenkrát šéf české diplomacie i nový volební lídr ČSSD…

(Jen pro srovnání; co vykazovaly historické posty sametových poslaneckých voleb pro ČSSD? V roce 1998 to byly 32, 31 procenta a 74 mandáty, v roce 2006 –  32, 32% a znovu 74 poslaneckých míst, rok 2010 znamenal pokles na 22, 08% a 56 mandátů, rekordní “vítězná Pyrrhova prohra” přišla 2013 – 20, 45% a 50 mandátů a Zaorálkův rok 2017 znamenal největší fiasko – 7, 3 % a 15 mandátů…)Výsledek obrázku pro foto volby 2017 zaorálek

A dnes tento ostudný tlučhuba české politiky zvaný Zao Ze-tung obrátil, když byl zastřelen Tomáš Procházka 22. října 2018 na základně Shindand v afghánské provincii Herát. Tragédie se zvyšuje faktem, že smrtící střela pocházela ze zbraně afghánského vojáka. Zemřel tedy po střelbě „z vlastních řad“, uvnitř mezinárodní základny…

Mezi politiky se krátce po jeho smrti rozhořela pře o to, zda je účast českých sil v Afghánistánu nutná. A tak dnes již jen předseda zahraničního výboru Sněmovny Lubomír Zaorálek má najednou za to, že by Česko mělo z Afghánistánu dokonce odejít:

„Musíme si uvědomit, že dneska jdeme do zdi. Nám se situace v Afghánistánu se nelepší. Produkce opia roste. Stále více jsme vnímáni jako okupanti. Takže – čekáme, až se z toho stane náš Vietnam? Nebo tu situaci budeme řešit? Tohle je přece problém, který jsme sice sami nevytvořili, ale stali jsme se jeho součástí. A dnes, protože my svou bezpečnost zajišťujeme společně se spojenci, ji musíme se spojenci řešit. A nemá cenu si namlouvat, že bojujeme za svobodu, že bojujeme s terorismem. Je evidentní, že teroristé přicházejí spíš ze Saúdské Arábie, ani ne z Afghánistánu,“ řekl v rozhovoru pro TV Seznam.

Pozdě, milý Lubomíre, bycha honit, kdy jsi ještě nedávno byl pro naši misi v Kábulu a okolí všemi pěti… Zaorálek totiž jako ministr zahraničních věcí Česka stál mj. ve dnech 19. – 20. května 2016 v čele české delegace, která se zúčastnila zasedání ministrů zahraničních věcí NATO v Bruselu. Ministři tam moudře tlachali o aktuálních bezpečnostních otázkách v rámci finálních příprav na summit NATO, který se následně uskutečnil 8. a 9. července 2016 ve Varšavě.

Konkrétně se zabývali bezpečnostní situací v strategickém prostoru na jih a východ od aliančních hranic, včetně budoucího působení NATO v Afghánistánu. Proč tenkrát neprotestoval proti českým vojenským misím…? A na následném jednání ve formátu přispěvatelů do afghánské mise Resolute Support se šéfové diplomacií, tedy i znovu Zaorálka, za přítomnosti afghánského ministra zahraničí Salahuddina Rabbáníhó zabývali pokrokem této mise a schválili hlavní principy projektu !Trvalého partnerství“, který na stávající misi navázalo v roce 2017.

Současný náhlý Zaorálkův obrat o 180 stupňů v duchu Ferdyše Pištory, dnes už jen poslance, svědčí o tom, že tento vykuk asi prahl po maršálské holi ve své tornistře a politických výšinách; to však nemohli nechat bez povšimnutí pár soudných českých politiků, co se odjakživa drželi svých zásad a dávných prohlášení…Výsledek obrázku pro foto alena borůvková zaorálek

Odvolání velvyslance Borůvky ze Švýcarska však nebylo pro neschopnost, ale jen kvůli jeho manželce Aleně, která prý si moc pouštěla ústa na špacír, ale hlavně proto, že otevřeně Zaorálka obvinila ze sexuálního harašení, lhaní, manipulace a zvýšené konzumace alkoholu na ministerstvu…

„Je tragické, že si lidé jako pan Zaorálek, kteří po celou dobu aktivně prosazovali a hlasovali pro zahraniční mise českých vojáků v Afghánistánu, přiznávají chybu až dnes, protože vojenská přítomnost NATO v Afghánistánu přinesla pouze tisíce mrtvých vojáků a místních civilistů – a to navzdory tomu, že víme, že Tálibán ihned po útoku 11. září 2001 USA nabídl vydání bin Ládina a navzdory faktu že Tálibán nikdy neútočil v zahraničí, takže záminka o boji s terorismem je lehce vyvratitelná lež, za kterou umírají zbytečně i Češi,“ uvedl pro PL předseda SPD a místopředseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura.Výsledek obrázku pro olser okamura

„Pan Zaorálek je ten, který naše vojáky do této operace jako bývalý ministr zahraničních věcí za ČSSD podpořil za tehdejší vládu vyslat. Dále ČSSD svou zahraniční politikou dlouhodobě prosazuje a podporuje činnost působení našich vojáků v Afghánistánu. Je pro mě překvapivé, jak při neustále klesajících preferencích ČSSD může ještě někdo opustit její program a otočit o 180 stupňů. To svědčí o politikaření a zoufalství, ve kterém se nemohou voliči ČSSD vyznat,“ uvedl člen předsednictva SPD a místopředseda sněmovního výboru pro obranu Radovan Vích.

Generál Pavel: „V roli ministra zahraničí měl L. Zaorálek minimálně 2x ročně možnost na jednáních severoatlantické rady vyjádřit svůj názor na „strategicky nezvážené rozhodnutí“. Neslyšel jsem ho ani jednou…“

Sedmnáct let působení českých vojáků v Afghánistánu od roku 2002 má jednoduché počty; vystřídalo se jich v této zemi 9 tisíc, někteří tam byli i pětkrát. Přes sto tisíc zahraničních vojáků, co se prý měli chovat jako hosté, bylo v Afghánistánu ještě v roce 2014, dnes je jich tam necelých 16 tisíc. Přes 24 tisíc afghánských vojáků a policistů padlo za poslední čtyři roky. ČR stála mise v roce 2016 přes 693,55 milionu korun oproti 805,03 milionu korun v roce 2015.

Dalších 32,87 milionu korun stála v roce 2016 ochrana českého zastupitelského úřadu v Kábulu jednotkou vojenské policie. Podle armády sloužilo k letošnímu 12. červenci v Afghánistánu 249 českých vojáků. Tím nebyl v podstatě naplněn dosavadní mandát, podle kterého jich v zemi může působit až 350. Podle mluvčího obrany Pejška navýšil dnešní útok počet celkových obětí během misí českých vojáků v zahraničí na 28, v Afghánistánu 14, první padl v roce 2007.

Snímek Břetislav Olšer

Při setkání s Pplk. v.z. MUDr. Marke Obrtelem jsem obdivoval jeho odvahu. Vystudoval Vojenskou lékařskou akademii a stal se vojenským lékařem s diplomem Univerzity Karlovy v Praze, byl podplukovníkem, ovšem s plánovanou hodností plukovník, byl velitelem kontingentu Armády české republiky (AČR) a náčelníkem její 11. polní nemocnice v Afghánistánu, přesto napsal otevřený dopis Ministru obrany ČR a vládě ČR. Co ho k tomu vedlo…?

„Vracím  válečná  vyznamenání, protože se hluboce stydím za to, že jsem sloužil zločinecké organizaci, jakou je NATO v čele s USA, a jejím zrůdným zájmům po celém světě. Chci tímto svým gestem také  jednoznačně vyjádřit svůj naprostý nesouhlas s politikou USA, uplatňovanou vůči Rusku, zemím EU a všem svobodným a suverénním zemím světa nyní i v minulosti a zejména s jejími důsledky…“Výsledek obrázku pro olser usa válka v afghánistánu 2018

Brigádní generál Řehka na facebooku zkritizoval Zaorálka: Mluvčí Tálibánu by to lépe neřekl. Začít vykřikovat o stahování, chybách, okupaci a špatné strategii v době, kdy utržíme ztráty na bojišti, není jen plivnutí do tváře vojáků, které jsme tam poslali. To je podkopávání naší obranyschopnosti a bezpečnosti!“ napsal Karel Řepka na svém facebookovém účtu.  „Stydím se, stydím se, stydím se! Je mi smutno, chce se mi brečet, je mi zle, chce se mi zvracet a mám vztek. Taková nuznost, ubohost, nízkost… To se nedá rozdýchat. Uráží mě to jako vojáka a uráží mě to jako občana ČR,“ rozlítil se Řehka.

Pro teroristy je podle něj takové chování výzvou k útokům a dělá z českých vojáků cíl. Status zveřejnil pouze pro své přátele, vyzval ale k jeho šíření. Řehka na sociální síti také napsal, že Lubomír Zaorálek, mimo jiné bývalý ministr zahraničí, seděl u aliančních diskuzí o afghánské misi a mohl ji oponovat.  Závěrem se mírně vzpamatoval a ubral plyn, když dodal, že na diskuzi o stažení vojáků z Afghánistánu, ač by mohla být relevantní, není čas „uprostřed bitvy, kdy umírají naši vojáci“.

To vše přesto, nebo právě proto, že Tálibán projevil 3. srpna 2018 při mírových jednáních s USA mimořádnou pružnost a dokonce připustil, že by část amerických vojáků mohla v Afghánistánu zůstat. Výměnou žádá účast na politickém rozhodování a patrně i jistou autonomii na územích, které nyní kontroluje. Tvrdí to zdroje obeznámené s jednáním, které Tálibán vede se Spojenými státy. Blíží se konec sedmnáct let trvající americké války ve Střední Asii?

Letos proběhly už nejméně tři schůzky mezi povstalci z Tálibánu a vyjednavači Spojených států. Jistě jedno setkání se konalo v Kataru, kde mají Tálibánci oficiální kancelář. Americkou stranu na něm vedla Alice Wellsová z washingtonského ministerstva zahraničí. Za pozornost stojí, že radikálové, kteří považují za zbytečné vzdělávat vlastní dcery, bez rozpaků jednali s ženou, třebaže vysoce postavenou.Výsledek obrázku pro olser tálibán trump afghánistán

A ejhle, opět je v roli urvaný vlečňák Donald Trump, který loni v srpnu naopak oznámil novou strategii v afghánské válce, která se táhne už 17 let. V projevu prezident přiznal, že mu jeho prvotní instinkt říkal, aby se Spojené státy z Afghánistánu, kde američtí vojáci bojují již tolik let, co nejrychleji stáhly.

Pak ale obrátil; že by druhý Ferdyš po Zaorálkovi? Počítá s nasazením více vojáků a zesílením náletů (více v článku Trump představil strategii pro Afghánistán). „Vrazi musí vědět, že se nemají kde ukrýt. Neexistuje místo, které by bylo mimo dosah amerických zbraní a moci. Odplata bude rychlá a silná,“ prohlásil v létě Trump a slíbil uvolnění pravidel boje proti teroristům.

Navíc vyslání specializovaných týmů proti Tálibánu dokazuje, že CIA pod vedením nového ředitele Mikea Pompea zaujala v boji proti povstalcům tvrdší postup. „Nemůžeme plnit svoje úkoly, pokud nejsme agresivní,“ uvedl Pompeo na bezpečnostní konferenci na Texaské univerzitě. „Každou minutu se musíme soustředit na zničení našich nepřátel,“ dodal. (Aby se v tom americkém lavírování Bílého domu kdo vyznal; jednou hot a podruhé čehý…)INFOGRAFIKA DNE: Rozložení sil v Afghánistánu (červen 2018)

Je snad neetické zmiňovat se o zaopatření padlých vojáků? Samozřejmě, pro jejich nejbližší jde o naprosto podružnou záležitost; přišli o milované bytosti a to už nenapraví ani ten nejvyšší obolus. Možná ale není od věci shrnout si hlubší příčiny toho, proč vůbec padli. Třeba to vymezí fráze, že to bylo v tom, jak chránili i nás v daleké cizině a bojovali i za naší svobodu.

Možná to bylo již v dávné anabázi, když na konci roku 1979 se v Kremlu rozhodli, že je třeba sovětské vojáky poslat na pomoc spřízněné komunistické vládě v Afghánistánu. Invaze začala 25. prosince 1979; kdyby Rusové v Kábulu zůstali, mohli by porazit i v roce 1994 vzniklé hnutí Tálibán a jeho Islámský emirát. Sověti však museli z Afghánistánu vycouvat a nové islámské síle v podobě Tálibánců se podařilo dobýt téměř 55 procent země téměř bez jediné bojové akce. Absurdní komedie kolem české tragédie v Afghánistánu

U zrodu Tálibánu stálo na počátku devadesátých let málo známé studentské hnutí v Kandaháru, ve kterém kromě paštunských studentů působili i jejich učitelé z náboženských škol. Právě tuto skupinu začal podporovat Pákistán, aby neztratil vliv v Afghánistánu. Čas však oponou trhnul, uplynulo dvacet roků a afghánský bývalý prezident Karzáí vyzval k mírovým rozhovorům s hnutím Tálibán a ustanovil speciální mírovou radu, která by na ně měla dohlížet, aby se rovněž Tálibán mohl zúčastnit voleb.

Není to tak dávno, kdy Tálibán sťal hlavy sedmnácti Afgháncům, kteří slavili a tančili dlouho do noci. Mezi mrtvými byly i dvě ženy. Mužům byly hlavy odděleny od těla, ženám byly gentlemansky „jen“ podříznuta hrdla. Lačnost po krvi je nepopiratelná. Temný primitivismus středověku? Omyl, psal se srpen 2012, počátek třetího tisíciletí naší skvělé civilizace. Kdo plakal nad těmito mrtvolami, kdo zná jejich jména…?

Je všeobecně známo, že tamní mudžáhidé byli podporováni ze strany Spojených států. USA tak činily pomocí organizace ISI (pákistánská rozvědka). Ze Spojených států přicházel materiál a peníze za 3.2 mld USD. V době nejvyšších dodávek to představovalo až 65 000 tun zbraní ročně. Bylo dodáváno téměř vše. Od pistolí a pušek přes minomety a bezzákluzová děla až po střely země-vzduch FIM-92A Stinger.

Nutno podotknout, že CIA nebyla nadšena z uvolnění těchto střel pro afghánské vzbouřence mudžahedíny. Nakonec se ale musela podvolit nařízení Kongresu. Porážka SSSR však hrála prim…Jen je nechte, ať si užijí i oni svůj Vietnam,“ řekl americký válečný poradce Brzezinski. Mudžahíd je přece „muslim, který bojuje ve svaté válce, ten, kdo se zasazuje o zachování a šíření hodnot, které ctí islám,“ přičemž toto úsilí může nabývat různých podob; nejznámější událostí, která vedla ke zformování mudžahedínů z více než 30 muslimských zemí, byla sovětská invaze do Afghánistánu v roce 1979.Výsledek obrázku pro olser afghánistán rakety usa proti sSSR

Směrem na Kábul – pod námi je afghánský Hindúkuš… Snímek Břetislav Olšer

Krátce poté tamní muslimové volali po společném džihádu mudžáhedínů proti komunismu do všech muslimských zemí. Toto volání vyslyšely tisíce bojovníků za islám z více než 30 zemí muslimského světa – od nejchudších rolníků po tzv. warlordy – fundamentalistické vojenské vojevůdce (podle překladu „vojenské diktátory“) a jejich odboj byl do jisté míry organizován rozvědnými organizacemi USA, resp. CIA… Bush ml., Cheney i Riceová věděli o brutálním mučení a libovali si

A teď hypoteticky, ale přesto s patřičnou logikou; kdyby se spojily sovětské a americké armády, jako v průběhu 2. světové války, nebyl by dnes Tálibán zase vůdčí silou Afghánistánu, který je pro US Army druhým Vietnamem. Vojáci USA jsou v Afghánistánu nenáviděnější okupanti, než zde byli kdysi Rusové.

Celkem v Afghánistánu zahynulo 14 454 sovětských vojáků, dalších přes 35 000 jich bylo zraněno a zmrzačeno. Do války jich bylo nasazeno 545 tisíc; kolik jmen těchto zabitých známe? Kolik už bylo na světě Frankensteinů, co stvořili svá Monstra, jež se pak obrátila proti svým stvořitelům…? Nebýt těch monster, nebyl by možná ani Tálibán, protiteroristický boj a mrtví čeští vojáci…?

Ani po více než sedmnácti letech války, která stála USA nejméně 450 miliard dolarů, 2,414 mrtvých a na 20,000 vážně zraněných vojáků US Amy, nedosáhly Spojené státy žádného ze svých strategických nebo politických cílů. Jako ve Vietnamu, kde tvrdili, že jde pouze o policejní akci na tři měsíce, běhěm nichž Vietkong rozbombardují do země kamenné…

Byl to tragický omyl, pane Zaorálku. Když válka v Indočíně proti komunismu v roce 1965 začala, byl rudý jen sever Vietnamu; po deseti letech krutého masakru se třemi miliony zabitých vietnamských a laoských civilistů miliony tun amerických bomb však byl komunístický nejen sever země, ale celý Vietnam. A tomu se u nás na Valašsku říká: další vítězství ducha nad hmotou…

Každý americký voják v Afghánistánu stojí ročně milion dolarů. CIA tam zaměstnává 80,000 žoldáků, náklady neznámé. USA utrácí neskutečných 20,2 miliard dolarů ročně jen za klimatizování ubytoven vojáků v Afghánistánu a Iráku. Bude další afghánsko-irácký Memorial the Wall..? Vnucuje se pořád stejná otázka: Proč USA nenechaly Sověty v Kábulu a okolí?

Zatracená studená válka. Mohli tam za ně vyčistit bojiště od mudžahidů, takže by nevznikl Tálibán, ani Al-Kájda, nebylo by Usáma bin Ládina, ani katastrofy z 11. září 2001… A dnes? Není právě toto vše příčinou tragického důsledku, kvůli kterému byli zabiti i členové české vojenské mise v Kábulu? Jsou tam jen proto, aby spolu se 17 zeměmi pomohli USA ukořistit oborvské nerostné bohatství… Jasná páka..

Mudžáhíd s americkou protiletadlovou raketovou kompletu země-vzduch FIM-92 Stinger míří na sovětské vojáky…

Sovětská vojska totiž na rozdíl od US Army nevstoupila v roce 1979 na území Afghánistánu svévolně a bez pozvání, jak to běžně činí vojska NATO a USA, nýbrž na pozvání představitelů tehdejší oficiální afghánské, marxistickými myšlenkami se řídící vlády Hafizuláha Amína a jeho předchůdce Tarákího. Sověti přišli chránit prezidenta Afghánistánu Nadžibulláha.

Po jejich odchodu se skrýval v komplexu OSN, než si pro něho 27. září 1996 přišli vojáci Tálibánu. Byl vykastrován a poté ho Tálibán v ulicích utahal k smrti za náklaďákem. Jeho krví nasáklé tělo bylo poté pověšeno na sloupy veřejného osvětlení, ústa vycpána afghánskými bankovkami a prsty nahrazeny cigaretami…

Kořeny teroristické sítě Al-Káida sahají do první poloviny 80. let 20. století, kdy se v Afghánistánu začal formovat odpor proti sovětské okupaci organizovaný arabskými mudžáhidy, kteří se těšili podpoře USA. Na konci 80. let zakládá Usáma bin Ládin, zámožný podnikatel ve stavebnictví, organizaci Al-Káida a rekrutuje do ní mudžáhidy z Afghánistánu. Že nebyl agentem CIA?Výsledek obrázku pro olser afghánistán

Možná, nicméně bojoval proti Sovětům stejně jako CIA. Obrat v jeho vztahu k USA nastává krátce po irácké invazi do sousedního Kuvajtu v roce 1990. Saúdská Arábie se obávala přímého střetu s početnější iráckou armádou, bin Ládin proto nabídl králi Fahdovi pomoc svých mudžáhidů. Monarcha však jeho nabídku odmítl, a místo toho povolil Spojeným státům zřídit na saúdském území vojenské základny.

Bin Ládina to popudilo. Začal veřejně kritizovat královo rozhodnutí umístit cizí vojáky v „zemi dvou mešit“ (Mekka a Medína) a znesvětit tak posvátnou půdu. Za to byl ze země vypovězen a uchýlil se v roce 1992 do exilu v Súdánu. Velmi záhy po sovětské invazi do Afghánistánu se začal bin Ládin angažovat v odporu proti okupantům.

Dokázal především využít svých rozsáhlých prostředků, aby zajistil transport mudžáhidů z celého světa a jejich dostatečného zásobení zbraněmi. Za tímto účelem založil organizaci Maktab al-Chadamat, kterou však opustil poté, co se Sověti po neúspěchu museli z Afghánistánu stáhnout. Následně založil novou organizaci, známou Al-Kajdu (v překladu „Základna“).Výsledek obrázku pro olser afghánistán

Nesmíme zapomenout ani na Tóra Bora, pevnost al-Káidy a Tálibánu, několikapatrový jeskynní komplex zásobený elektřinou z hydroelektráren na horských potocích, nebo jako komplex schopný zajistit ubytování pro více jak 1 000 bojovníků. Šlo o komplex jeskyní v Bílých horách na východě Afghánistánu v provincii Nangarhár.

Leží asi 50 kilometrů východně od Chajbarského průsmyku a 10 kilometrů severně od hranic s pákistánskými kmenovými územími. Byl zde také velký sklad munice jako třeba střely FIM -92 Stinger, vyřazené v roce 1980. Objekt byl vybudován v místních jeskyních za pomoci CIA na počátku 80. let proti Sovětům. Z paštunského překladu „Tóra Bora – Černá jeskyně“.

Usáma bin Ládin nakonec stál za útoky na New York a Washington z 11. září 2001. Při americké invazi do Afghánistánu unikl z obleženého jeskynního komplexu pákistánsko-amerického původu Tora Bora. Poslední léta se skrýval v Pákistánu. Zabilo ho americké komando v domě v pákistánském Abbottábádu. Je US Army živou vodou pro zrod podřezávačů krků z řad teroristů IS…?

Ovšem, jsou to skupiny vycvičené CIA. A při ruských útocích mezi nimi údajně zahynula též spousta civilistů. Drzost; přitom USA bombardují ještě dnes v Afghánistánu civilní cíle. Při nedávném bombardování nemocnice charitativní organizace Lékaři bez hranic (MSF) v severo-afghánském městě Kunduz přišlo o život přes dvacet jejich zaměstnanců.

Dalších několik desítek je v kritickém stavu, resp. se pohřešuje, informují světové agentury. Mluvčí NATO Brian Tribus připustil, že nemocnice se mohla neúmyslně stát terčem útoku amerického letectva. Boje kolem Kunduzu trvaly šest dní. Podle Lékařů bez hranic bombardování jejich nemocnice v afgánském Kundúzu pokračovalo ještě 30 minut poté, kdy byli zástupci NATO, americké a afghánské armády v Kábulu a Washingtonu poprvé upozorněni na to, co se děje, uvedli Lékaři bez hranic..

Tvrdí, že všechny válčící strany o přesné GPS lokaci nemocnice v Kundúzu věděly. Nemocnice Lékařů bez hranic v Kundúzu byla zkrátka vědomě a opakovaně terčem leteckých útoků od 2:08 do 3:15 místního času v přibližně patnáctiminutových intervalech.Výsledek obrázku pro olser afghánistán kundúz

Foto: Reuters…

A Obama se omluvil… A kdy se omluví za další masakry? Za poslední čtyři roky se v Afghánistánu, chráněném Američany, odehrálo přes šest desítek atentátů, které zabily explozemi bomb stovky osob, přičemž ale zcela “vybouchl” důvod, proč zde “obranné” síly US Army a NATO byly. Dle čísel OSN bylo v Afghánistánu zabito za toto období až devět tisíc civilistů. Síly NATO jich mají na svědomí asi dva a půl tisíce. Obama-zloděj křičí, chyťte zloděje; Rusové prý zabíjejí civilisty, USA je vraždí doopravdy

V téměř stostránkové studii tří sekcí Lékařů proti jaderné válce (Německo, USA, Kanada) dospívají její autoři k poznatku, že za deset let trvání války proti teroru zahynulo v Iráku kolem milionu lidí, v Afghánistánu více než 220 tisíc a v Pákistánu zhruba 80 tisíc…

Na závěr mé tradiční resumé; tlučhuba Zaorálek asi ještě nemá dost ostudy. Loni před volbami se kasal, že ty volby vyhraje, dnes zase chce české vojáky pryč s Afghánistánu, když se jako ministr zahraničí na jednáních NATO se naší misí chlubil… Jistě při svém vzdělání v oboru marxismu-leninismu, byť to sváděl na Tomáše Akvinského, o sobě ví, že má v sobě geny titanismus, což je postoj, v němž  jeho zastánci vyzvedávají hrdinský, osamělý a beznadějný vzdor osamělého hrdiny proti bohům, do něhož se sám stylizuje…

Jak si do toho Zaorálek nenechal mluvit, aby vyhrál volby: http://www.rukojmi.cz/clanky/4763-mam-vysoke-ambice-vyhrat-volby-nikoho-nenecham-si-do-toho-mluvit-prejimam-celou-zodpovednost-na-sebe-prohlasil-letos-v-cervnu-zaoralek-peclive-jsem-si-tato-slova-zapsal-abych-mu-je-dnes-pripomnel

Inu, stejně jako Napoleonský komplex, tedy jeho vnitřní komplex méněcennosti s vrozenou posedlostí mocí a vládnutím jako důsledek případně orgánové nedostačivosti…“Ut pueris placeat et declamatio fiat… jen aby se zalíbil chlapcům a stal se tématem řečnických cvičení“, proto se prý smál nevelký postavou Napoleon mohutnému Alexandru Velikému…

Foto: Reuters…

Ten, jenž předpověděl stěhování národů, se nechtěl dělit o ropu a zlato a musel být umučen

200 let terorismu USA: Přehledný seznam všech amerických válečných zločinů, teroru a válek

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *