V Norsku prověřují sporné případy odebrání dětí. Ke kroku se přistoupilo poté, co byl v dubnu 2018 v Oslu odsouzen psychiatr, který dával doporučení Barnevernetu k jejich sociálním únosům

5. Říjen, 2018 – 23:29

Tak nám v Norsku konečně prověřují sporné případy odebrání dětí, uvedla před několika dny stanice BBC. K tomuto rozhodnému kroku se za pět minut dvanáct přistoupilo poté, co byl v dubnu 2018 v Oslu odsouzen psychiatr, který dával po celé zemi doporučení Barnevernetu (obdoba českého OSPOD – orgánu sociálně právní ochrany dětí) k odebrání dětí. Dostal dva roky za to, že si stáhl do počítače statisíce obrázků sexuálního zneužívání dětí.

Norský úřad na ochranu dětí Barnevernet čelil v posledních letech silné kritice ze strany rodičů i expertů, že odebírá děti bez dostatečného odůvodnění. Týkalo se to často cizinců. Jednou z postižených je Češka Eva Michaláková. Ta dosud neúspěšně usiluje o vrácení svých dvou synů, kteří jí byli odebráni na základě podezření z týrání, jež se neprokázalo.

Jméno odsouzeného 56letého psychiatra nebylo zveřejněno kvůli ochraně jeho vlastních dětí. Lékař se proti verdiktu odvolal, řekl, že obrázky stahoval dvacet let. V té době přitom byl členem prominentní čtrnáctičlenné Dětské expertní skupiny. Ta vydávala doporučení, zda konkrétní děti umístit do pěstounské péče.

Místní úřady si ho ještě předtím najímaly jako experta. Psychiatr sice přišel o licenci, ale Rada pro dohled nad zdravotními záležitostmi po vynesení verdiktu uvedla, že navzdory rozhodnutí soudu nechce znovu otevírat a prověřovat případy, o nichž odsouzený rozhodoval, i když si to rodiče přáli. Uvedl, že během deseti let rozhodoval jako přizvaný expert u 50 až 75 případů.Výsledek obrázku pro Inez Arnesenová

Stovky lidí demonstrovaly proti norskému Barnevernetu… Autor: Michal Kalášek / EuroZprávy.cz / INCORP images

Dětská expertní komise, jíž byl členem, ale prověřuje ročně 750 doporučení k předání dětí do pěstounské péče. Její šéfka Katrin Kochová sdělila už v červnu BBC, že se už podívala na některé jeho případy, ale nenašla nic, co by vzbuzovalo obavy. Revokace už ale přinesla první výsledky. V srpnu se Inez Arnesenové, která má osm dětí a je místní političkou v Tonsbergu, vrátily dvě nejmladší děti, jedenáctiletý Christian a dvanáctiletá Vendela. V pěstounské péči byly děti pět let.

Celkem skončily u pěstounů čtyři její děti, a to poté, co byla v roce 2013 obviněna, že proti nim použila fyzické síly, což je v Norsku zakázané. O tři roky později ji soud zprostil obvinění a dvě děti jí vrátili, ale dvě nejmladší ne. Navrácení dvou starších dětí přitom kritizoval právě odsouzený psychiatr a zřejmě kvůli tomu zbylé dvě zůstaly v pěstounské péči.

S požadavkem jejich vrácení uspěla až po expertově odsouzení: „Pořád jsme ale nepřekonali cílovou pásku, kdy bychom vyhráli. Stále musíme spolupracovat se Službou ochrany dětí (Barnevernet). Jsem s nimi ochotna spolupracovat, ale je to divné.“ Stávající postup prošetřování se jí nelíbí. „Měl by to udělat někdo mimo systém, kdo se může na každý případ podívat čerstvýma očima,” uvedla. https://www.denik.cz/ze_sveta/psychiatr-barnevernetu-sbiral-zvracene-obrazky-norsko-prezkouma-odebirani-deti-20180927.html

Tak si nyní připomeňme tu krutou realitu a zopakujme si krátkou exkurzi pár let zpátky, jak se v Norsku, zemi 77násobného fašistického vraha Breivika, dodržují lidská práva. Je zde totiž ještě jeden stát ve státě jménem Barnevernet, který stojí na tezích Kari Killénová, jež představuje v Norsku „velmi ceněnou psycholožku“. Tato psychopatka publikovala ke konci 80. let zásadní text, jenž ovlivnil směřování sociální politiky na dlouhá léta dopředu. Proto ordinuje odebrání dětí jako „lék na všechno“…Související obrázek

Podle jednaosmdesátileté psycholožky Killénové totiž biologická vazba rodičů ve vývoji dítěte nehraje významnou roli; hlavní je, že má potřebnou péči pěstounů. Ve studii mimo jiné prezentovala univerzální návod na to, jak rozpoznat zanedbávání a zneužívaní dítěte. Indikátory špatné péče jsou podle ní nízké sebevědomí dětí, komplikace během těhotenství nebo omezený kontakt s jinými dětmi.

Tak proč zachraňovat děti poruchami svého organismus už v lůně matky, když se ví, že budou po narození postižené? Pozornost by se měla věnovat také tomu, zda rodiče nebyli v dětství sami zanedbáváni a zda jsou psychicky v pořádku.

Když Killénová pozná, že biologická matka není vhodná, jak pozná, že pěstouni jsou a budou vhodnější? Není pro ni dítě pouze figurkou, s jejíž pomocí si řídí a naplňuje své choré a psychopatické vize? Kdy pak pozná, že pěstouni zklamali a neuskutečňují potřebnou péči dle jejích představ? Co bude poté následovat? Hledání nových pěstounů?

Myslí paní Killénová kromě na své děsivé ego také na psychiku odebraných dětí a jejich biologických matek? Učebnicový příklad pak lze najít přímo v aktuálním případu odebrání devítiměsíčního vážně nemocného dítěte česko-norským rodičům, kdy jako oficiální důvod pracovníci Barnevernu uvedli „nedostatečně vyvinutý kontakt“.

Podle zákulisních informací ale spíše nastala chyba v komunikaci, kdy rodiče lékařům řekli, že si nepřejí, aby dcera trpěla, a úřad si to účelově vyložil tak, že chtějí ukončit léčbu a holčičku tak nechat zemřít. Nechala si to Killénová vysvětlit, aby nedošlo k unáhlenému jednání…? Určitě ne, aby si naplnila svoji pěstoinskou teorii…

„Když řeknu, že dítě si vytváří k rodičům vztah postupně, asi to bude znít logicky a ten poznatek také do dětské psychologie patří. Existují však ‚vědci‘, kteří tvrdí, že pokud si dítě nevytvoří kontakt s rodiči okamžitě, nevytvoří si ho už nikdy a jen by s rodiči tratilo čas,“ uvedl deníku ECHO24.cz právník Pavel Hasenkopf, který se dlouhodobě angažuje v případu Evy Michalákové a nově spolupracuje také s norsko-českým párem.

Jak to, že Kari Killénová nemá své dcery v pěstounské péči…? Foto: Reuters…

Killénová a další její následovníci vnímají podle Hasenkopfa rodiče jako „kolečko v soukolí“, které je nahraditelné, a to i opakovaně. „Tyhle teze jsou celosvětově považované za pavědu, ale v Norsku je to hit a hlavní autorka, Kari Killénová, nechybí v knihovničce žádného úředníka Barvnevernu. Mně to dokonale zapadá do skládačky, kterou si postupně skládám. V Norsku se vymkl nejen Barnevernet, ale zejména psychologie a sociologie,“ dodal právník a možná měl na mysli i masového vraha Breivika a jeho celu, o několik tří lépe vybavenou, než garsonky mnoha českých důchodců.

Jak to bylo s Norskem a Hitlerem? http://www.rukojmi.cz/clanky/5506-jaky-je-norsko-stat-kdyz-mel-quislingovu-norskou-nacistickou-stranu-ted-ma-neonacistickeho-vraha-breivika-polofasistickou-spiclovsko-udavacskou-organizaci-barnevernetu-a-olympioniky-s-nacistickymi-znaky-na-dresech

Související obrázek

Quisling s Hitlerem… Pětimiliónové Norsko, co má povinnou vojenskou službu i pro ženy, dalo světu jméno vlastizrádce – Vidkun Quisling – původně samozvaného vůdce tehdejšího nacistického protektorátu Norsko. Poté co Němci zahájili útok na Francii, Belgii a Holandsko, Norsko následně kapitulovalo. A nacističtí představitelé chtěli Nory postupně získat ke spolupráci s odvoláním na společný germánský původ a čistou nordickou rasu norského obyvatelstva.

„Dnešní ženy zažívají v souvislosti s mateřstvím pocity, které jim nahánějí strach. To, co v nich potlačila výchova a celý současný životní styl, na ně dopadá s obrovskou silou. Je nutné umožnit jim, aby se v nich v době, kdy čekají a rodí děti, probudila dávná přirozenost, aby mohl ožít instinkt, který jim otevře bránu nejen k mateřství, nýbrž často i k samotné podstatě života,“ říká německo-francouzská lektorka předporodní přípravy Elisabeth Geisel a autorka knihy „Slzy po porodu“.

V této knize podrobně popisuje důležitost působení přirozených hormonů, vyplavovaných během těhotenství, porodu a kojení, které na biologické bázi podporují mateřské chování a usnadňují navázání pevné láskyplné vazby mezi matkou a novorozencem. Kari Killénová je ovšem génius, přičemž by asi nereagovala ani na fakt, že její „poznatky“ nemají  oporu v empirickém výzkumu a osudy více než milionu norských dětí tak závisí pouze na jejích domněnkách.

Své teze totiž původně založila jenom na pozorování pouhých 17 zanedbávaných dětí z 80. let. Jak může vědět, že biologická matka může či nemůže někdy své dítě začít milovat? Naštěstí jsou ještě soudní lidé i v Norsku. „Přestože se rodina potýká s problémy, z hlediska dlouhodobého horizontu je lepší, aby dítě zůstalo doma, než aby bylo umístěno do pěstounské péče,“ kritizuje psycholožku například norský vědec Åge Simonsen.

Přesto je ve „stoickém“ Norsku Kari Killénová považovaná za přední odbornici v péči o děti; soustřeďuje se zejména na jejich počáteční vývoj, interakci s matkou a ochranu proti zneužívání. Až čtvrtina dětí je v Norsku podle ní podrobena nějaké formě zneužívání či zanedbávání, napsal o její paranoi lokální norský deník Lindesnes Avis. Killénová totiž pracuje pro institut sociálního výzkumu, který spadá pod norské ministerstvo školství a výzkumu.
Několik let vedla Mezinárodní společnost pro prevenci týraného a zanedbávaného dítěte (ISPCAN). V roce 2013 dostala medaili Za zásluhy. Vzhledem k tomu, že tato cena je norská stejně jako Nobelova cena míru mj. pro arcivraha Jásira Arafata udělovaná v Oslu, není o čem diskutovat. V Česku Barnevernet nechvalně proslul v souvislosti s odebráním dvou synů Evě Michalákové, která už pět let neúspěšně bojuje o jejich navrácení.

Tak tato norská děvčata strach z „bekymringsmeldingu“ či Barnevernetu mít nemusí, jedině, že bych je unesl já sám… Snímek Břetislav Olšer.

Navíc je asi něco v nepořádku, když každý v Norsku může anonymně poslat „bekymringsmelding“, neboli „zprávu o znepokojení“ a následuje „únos dítěte“ do Barnevernetu. Prý to není udání, ale jen informace o nějakém špatném pocitu z toho, co práskač vidí či slyší, například zanedbané či ponižované dítě, jemuž rodič praví, že roste pro kriminál…
Breivik dostal za 77 vražd jen 21 let vězení a stěžuje si, že jsou porušována jeho lidská práva: http://www.rukojmi.cz/clanky/5506-jaky-je-norsko-stat-kdyz-mel-quislingovu-norskou-nacistickou-stranu-ted-ma-neonacistickeho-vraha-breivika-polofasistickou-spiclovsko-udavacskou-organizaci-barnevernetu-a-olympioniky-s-nacistickymi-znaky-na-dresech
„Eva Michaláková s rodinou soucítí, sama dobře ví, co za neempatické bytosti pracují na Barnevernet. Zatím v kontaktu nejsou, ale třeba budou,“ komentoval serveru právník Hasenkopf. Dítě trpí genetickou poruchou, je na umělé ledvině a čeká na transplantaci. Podle alibismu ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD) žena o pomoc českého státu údajně nestojí… (?)

Norské ministerstvo pro děti, rovnost a sociální začleňování přitom před Vánocemi vydalo směrnici, aby úřady u odebraných dětí-cizinců zohledňovaly jejich původ. To znamená, aby daly přednost (pokud je to možné a v zájmu dítěte) v případě problémů v rodině umístění dítěte u příbuzných v jeho domovské zemi, než u pěstounů v Norsku.

Informoval o tom norský deník Aftenposten. Zásadní prý je, že podle směrnice není možné dát k adopci dítě bez souhlasu rodičů, kteří nemají trvalý pobyt v Norsku. Je to však pouhé doporučení a fašistický Barnevernet se tím řídit nemusí a, jak je vidět, ani neřídí. Barnevernet se nemusí nikomu zodpovídat, ani nic vysvětlovat, není tu kontrola ze strany státu…

Proti praktikám Barnevernu probíhají během ledna po celém světě masivní demonstrace. Odpůrci sociálního úřadu protestovali například ve Spojených státech, Velké Británii, Rumunsku nebo Španělsku a také nedávno v Praze. Po Novém roce odstartovaly přímo v Oslu, impulsem jim byl případ norsko-rumunské rodiny Bodnariových, která má Eliana, Naomi, Matthew, John a Ezekiel. Pro nejstarší dvě dívky Elianu a Naomi přišli loni v listopadu zmocněnci sociálního norského úřadu Barnevern a bez vysvětlení a uvědomění rodičů je odvedli ze školy…

Ten samý den pak přišli i do bytu Ruth a Mariuse Bodnariových a odvedli si dva mladší syny Johna a Matthewa. O den později zoufalé matce odebrali i tříměsíční páté dítě – Ezekiela s odůvodněním, že matka představuje pro svého syna hrozbu. Důvodem k odebrání dětí bylo podle úřadu podezření z náboženské radikalizace a upozornění školy, kam dvě dívky chodily, že rodina je silně věřící.

Zvláštní, že teroristické islámské právo šaría Norové klidně snášejí. Norská rodina ihned po odebrání dětí, i s rizikem, že si zhorší situaci u norských úřadů, případ zveřejnila a získala si masovou podporu široké veřejnosti po celém světě. A co když se nějaká dívka v rodině rozhodně jít za jeptišku, také ji odeberou, protože je zde podezření z náboženské radikalizace.

 Mají vůbec děti v tomto případu nárok na své vlastní ´přání, anebo se počká, až si zvyknou na neradikalizované pěstouny? A co když si nezvyknout, půjdou k další pěstounům a bude jedno, zda jsou hetero či homosexuální identity. Co na to říkají „studie“ norské sociální hvězdy Kari Killénové…?

Inu, jak svým významem toto slůvko o třech písmenkách značí souhrn: „Tak co nám v kostce vyplynulo z výše uvedeného článku…?“ Resumé, že v Norsku konečně prověřují sporné případy odebrání dětí; k tomuto kroku se přistoupilo poté, co byl v dubnu 2018 v Oslu odsouzen zatím anonymní psychiatr, který dával po celém Norsku doporučení „sociálce“ Barnevernetu k odebrání dětí… Čekají ho za to mříže… A co by si měla vysloužit příčina všeho – Kari Killlénová…? http://echo24.cz/a/i2JUJ/zena-v-pozadi-barnevernu-rodice-nejsou-duleziti-klicova-je-pece

Když začaly v Norsku mizet údajně týrané děti z celého světa: http://www.rukojmi.cz/clanky/952-ma-mit-dite-biologickou-matku-ci-muze-byt-vychovavano-treba-pecovateli-homosexualnimi-pary

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *