Jestřáb Kissinger je chameleon; v 70. letech navrhnul spolupráci USA s Čínou jako nástroje k zadržování a rozpadu SSSR, dnes radí, aby Putinova Moskva uviděla Peking jako svého největšího geopolitického nepřítele

14. Srpen, 2018 – 12:38

Bylo by na tomto místě zajímavé si tedy připomenout, kdo to byl Heinz Alfred Kissinger, zvaný Henry; šlo amerického diplomata německého původu a laureáta Nobelovy ceny míru, kterému už je dnes 95 let.

Pracoval jako poradce pro národní bezpečnost a později současně i jako ministr zahraničních věcí v Nixonově administrativě. Jako ministr zahraničí působil i v administrativě prezidenta Geralda Forda po Nixonově rezignaci.

„Uspořádání světa: Státní zájmy, konflikty a mocenská rovnováha“, taková je Kissingerova kniha z roku 2014, obsahující bohatýrské úvahy, které eufemisticky „ústí v současnosti a hledají perspektivu světového řádu pro naši dobu tváří v tvář takovým výzvám, jako je islamismus, šíření jaderných zbraní a globalizace…!Výsledek obrázku pro kissinger trump

Nyní se snaží dle své dávné předpovědi oblbnout i utržený vlečňák, alias nepředvídatelného Donalda Trumpa, o jehož radě od bývalého amerického ministra zahraničních věcí Henryho Kissingera píše deník The Daily Beast. „Kissinger je známý tím, že v 70. letech navrhnul strategii spolupráce s Čínou jako nástroje k zadržování SSSR. Nyní v podstatě navrhuje opak“; potenciální strategie by podle chameleona Kissingera měla dnes naopak znamenat spolupráci s Ruskem a dalšími zeměmi v regionu k omezení rostoucí moci a vlivu Číny. Původní text ZDE

Podle článku už jen ta skutečnost, že se Henry Kissinger s Trumpem během jeho kampaně v roce 2016 setkal celkem třikrát, ukazuje, že Kissinger má stále velký vliv v nejvyšších patrech americké politiky. A to navzdory tomu, že Kissingerova politika je hodnocena kontroverzně a je dokonce obviňován z válečných zločinů. Ukazuje se také, jak moc se geopolitické podmínky během Kissingerova života proměnily, přesto není rozhodně považován za čínského jestřába, není však ani rusofobem.

Z Bílého domu také zní, že Trumpova administrativa Kissingerův přístup k východní Asii vždy zvažovala, protože tuší, že jeho realizace by znamenala masivní vzpouru v USA. Zdroj dodal, co si v Bílém domě myslí; zkrátka, že by Rusko „mohlo být protiváhou Číně, ale že ne zase všichni jsou pro tuto teorii,“ píše The Daily Beast.

Resumé Trumpovy administrace; vztahy mezi Moskvou a Pekingem jsou skutečně dobré, i když jsou tu některé body nedůvěry. Zdroj blízký Bílému domu sdělil dále, že v dlouhodobější perspektivě je v administrativě přesvědčení, že Kreml uvidí Peking jako svého největšího geopolitického nepřítele, což je potenciál pro nynější americko-ruské vztahy. Trump že by se prostě měl obrátit Rusko proti Číně…? Laciné a průhledné lavírování dle noty studených válek…

Zapomněl Trump na evergreen tzv. lidských práv v Tibetu, když při loňské návštěvě Číny ani v myšlenkách nezavadil o Tchaj-wan, natož o Dalajlámu, naopak zahrnul do svého upejpavého projevu i slova o absolutní čínské dokonalost a úžasném přivítání? Proto slíbil politiku jedné Číny nezpochybňovat. O tomto svém postoji v Pekingu znovu ujistil čínského prezidenta Si Ťin-Pchinga. Uvedla to alespoň agentura Nová Čína…

Výsledek obrázku pro foto trump zakázané město

Je snad opravdu nyní ten tam ztřeštěný nadutec, který naopak zahrnul do svého upejpavého projevu i slova o absolutní dokonalost a úžasném přivítání, když mluvil o Číně a prezidentu Si Ťin-pchingovi.

Číňané proto prokázali na oplátku americkému prezidentu Donaldu Trumpovi úctu jako nesmírně váženému spojenci, když mu připravili událost, kterou nebyl poctěn žádný jiný cizí státník od roku 1949, tedy od samotného založení Čínské lidové republiky; poobědval přímo v Zakázaném městě, což je komplex budov vybudovaných v Pekingu, kde dříve po dobu skoro 500 let žili čínští císaři a jejich rodiny.

Tato část jistě nadchla Donalda Trumpa, proto rovněž řekl, že „návštěva Zakázaného města byla něho absolutně nejlepší zážitek“…Většina amerických prezidentů včetně Baracka Obamy sice navštívila tento jedinečný architektonický klenot Pekingu, v případě Trumpa to bylo však poprvé, kdy se hlava Bílého domu přímo zúčastnila slavnostní večeře přímo v prostorách paláce.

Tato nebývalá pocta měla být znamením, že za Trumpa a Si Ťin-pchinga by mělo dojít k utužení vztahů mezi oběma státy.

Jak Trump v Číně zkrotl: http://www.rukojmi.cz/clanky/zahranicni-politika/4874-zkrotly-donald-trump-nabubrely-metrosexual-s-arogantnim-slovnikem-prohlasil-po-sve-navsteve-ciny-a-obede-v-zakazanem-meste-ze-slo-o-absolutne-jedinecny-zazitek

Výsledek obrázku pro kissinger nixon

Je to však prý jen otázka vzdálené budoucnosti. Viz dávná strategie „obráceného Nixona“ prý ale nebyla realizována také proto, že není geopoliticky realistická. Čína je pro Spojené státy problém na dlouhou dobu, Rusko ale bezprostředně… https://cz.sputniknews.com/svet/201612174350789-trump-rusko-cina-kissingerova-hra/

Jak to tedy kdysi bylo, Ezopova bajko o vráně, sýru a mazané lišce? Před čtyřiceti sedmi lety americký prezident Richard Nixon přeskupil konfiguraci trojúhelníku SSSR – USA – Čína a vsadil na průlom ve vztazích s Pekingem.

(Donald Trump to tak prý může nyní provést zvrat obrtlíka obecného od Číny k Rusku, píše bývalý šéf pekingské kanceláře The Washington Post John Pomfret. Opět jen ohraná taktika pohádkového českého krále v duchu svého alibismu; odvolávám, co jsem odvolal…)

Dne 4. února 1972 se Nixon totiž rovněž potkal s tehdejším poradcem pro národní bezpečnost, budoucím ministrem zahraničních věcí Henry Kissingerem, aby projednal nastávající návštěvu v Číně. Kissinger, který si již stihl udělat hodnocení Číny během tajné návštěvy, prezidentovi řekl, že „Číňané jsou stejně nebezpeční jako Rusové“. Poradce ujišťoval, že v historické perspektivě jsou fakticky ještě nebezpečnější.

Kissinger tehdy Nixonovi řekl, že „za dvacet let se váš následník, stejně moudrý jako vy, bude spoléhat na Rusy proti Číňanům“. Diplomat navrhoval prezidentovi „hrát na rovnováhu sil“ na rozdílnostech mezi Pekingem a Moskvou. USA tehdy Číňany potřebovaly, „aby zkorigovaly Rusy a daly jim za vyučenou“, jelikož v budoucnosti, tedy už dnes, by se mohla vyskytnout zmíněná opačná situace.

Mnohé v Trumpově současném chování napovídá o tom, že jako zvolený prezident USA uvažuje o možnosti zpětného obratu. Svými prohlášeními, telefonickými rozhovory a příspěvky na Twitteru Trump ukázal začátek nové, tvrdší politiky vůči Číně; poprvé po několika desetiletích se odhodlal k tomu, co nedávno zavrhl; komunikoval s prezidentem Tchaj-wanu. A po nějaké době Trump v interview pro Fox News Sunday obrátil znovu, když zapochyboval o správnosti politiky jednotné Číny, kterou však USA uznaly po historické Nixonově návštěvě.

Jak se američtí prezidenti mohli přetrhnout: http://www.rukojmi.cz/clanky/6517-jak-se-americti-sefove-bileho-domu-setkavali-se-svymi-protejsky-z-kremlu-roosevelt-stalin-kennedy-chruscov-nixon-breznev-reagan-gorbacov-a-trump-putin-a-co-to-prineslo-resp-prinese-lidstvuVýsledek obrázku pro kissinger

Trump rovněž obvinil také Peking z měnových a obchodních machinací, zatímco v druhé linii kritizovala Čínu i Carly Fiorinová, považovaná za pravděpodobnou kandidátku na místo v týmu zvoleného prezidenta — na základě výsledků rozhovoru s Trumpem sdělila, že Peking je možná považován za hlavního soupeře USA, nabírajícího sílu.

Donald je totiž od svého zvolení pozitivně naladěn vůči kontaktům s Moskvou. Svědčí o tom i nedávný příznivý tón jeho výroků o Putinovi z helsinského summitu a nařízení svým podřízeným, že Rusko přece jen nezasahovalo do jeho volební kampaně…

A ještě další vojensko-politické lavírováná Kissingera vůči Nixonovi: Nejkosmopolitnější město USA tvoří také deník The New York Times. Mělo sólokapra; čerstvě odtajněné dokumenty Národního archivu USA. Napsal o nich materiál pod titulkem Israel´s Nuclear Arsenal Vexed Nixon. (Na naší ambasádě byl k dispozici překlad do češtiny…) Mimo jiné se v nich píše:

„Izraelci jsou jedni z mála národů, jejichž přežití je skutečně ohroženo, proto by zřejmě více, než kterákoliv jiná země současnosti, mohli použít své jaderné zbraně,“ poznamenal Henry Kissinger 19. 7. 1969 v odtajněném podrobném memorandu prezidentu Richardu Nixonovi. Oba měli společné krédo: Moc je to nejlepší afrodisiakum!Výsledek obrázku pro kissinger karikatura

Kdo by si nevzpomněl na aféra Watergate… Nixonovi republikání totiž násilně pronikli v roce 1972 do sídla Demokratické strany v komplexu Watergate ve Washingtonu, D.C. Jejich úkolem bylo umístit do kanceláří zařízení určené k odposlechu. Pracovně se této operativní skupině z bývalých agentů CIA říkalo instalatéři (plumber unit).

V létě roku 1974 bylo zahájeno vyšetřování prezidenta Nixona a byl iniciován ústavní proces jeho odvolání (impeachment) z důvodu maření spravedlnosti (obstruction of justice), zneužití pravomoci (abuse of powe r) a pohrdání Kongresem (contempt of Congress).

Kissinger ale přežil, ke všemu se proslavil drzým upozorněním, že podklady pro rozvoj svého jaderného programu Izrael ukradl Američanům. „Jedná se o program, při němž nás Izraelci neustále klamou a možná nám i kradou… Existují rozsáhlé důkazy, že určitý štěpný materiál pro izraelský zbrojní vývoj byl nelegálně získán okolo roku 1965 ze Spojených států,“ píše Henry, který si nikdy nebral servítky.

Ačkoliv Izrael nikdy jasně nepotvrdil, že by měl jaderné zbraně, vědci a vojenští odborníci nepochybují, že je Izrael má a neochota USA tlačit na Izrael, aby se jich vzdal, je často uváděna jako precedens při uplatňování různých měřítek ve vztahu k šíření jaderných zbraní na Blízkém východě.Výsledek obrázku pro kissinger izrael

„Izraelci nás nebudou v jaderné otázce brát vážně, dokud neuvěří, že jsme připraveni jim odepřít něco, co velmi potřebují,“ tvrdil Kissinger a doporučoval, aby USA pohrozily Izraelcům přehodnocením prodeje letounů Phantom. „Na druhou stranu, pokud neposkytneme Phantomy a oni to ve Spojených státech zveřejní, bude na nás vyvíjen enormní politický tlak,“ pokračoval ve svých verbálních konstrukcích.

„Budeme v neuhájitelném postavení, pokud přijatelně nezdůvodníme, proč jsme jim letouny odmítli prodat. Ovšem pokud vysvětlíme naši politiku veřejně, budeme to my, kdo zveřejní, že Izrael má jaderné zbraně, a se všemi z toho plynoucími mezinárodními důsledky. Těmi by mohlo být poskytnutí sovětských jaderných záruk Arabům, posílení sovětského tlaku na muslimské země a zvýšení rizika našeho zapojení…“ Vytvářel Kissinger pro Nixona další politické konstukce…

Z toho vyplynulo, že při setkání s izraelskou premiérkou Goldou Meirovou koncem září 1969 pak si Nixon veřejně zahrál na popletu, když deklaroval, že USA nemají snadný recept na řešení staletých problémů Blízkého východu. Bude se ale prý mít za to, že mezi oběma zeměmi vznikne nepsaná dohoda, že Izrael nebude své jaderné zbraně testovat, ani nijak jinak testovat, ani nijak veřejně prezentovat a USA je budou tolerovat…Výsledek obrázku pro kissinger vietnam

V říjnu roku 1969 navíc zamířily na Nixonův přímý rozkaz bombardéry B-52 s vodíkovými pumami na palubě k hranicím Sovětského svazu. Obří „vzdušné pevnosti“ prolétávaly několik dnů podél sovětských hranic. Nálože, které nesly, byly stokrát silnější než ty, které zničily Hirošimu a Nagasaki.

Nabubřelý Nixon prohlásil, že pokud mu Moskva nevyjde v otázce Vietnamu vstříc, „USA si proto vyhrazují právo jít svou cestou a použít vlastní metody k ukončení války. Chci, aby věřili, že jsem dosáhl bodu, kdy mohu udělat cokoli, abych zastavil válku. Ho Či Min pak bude sám za dva dny v Paříži žebrat o mír,“ řekl Nixon svému poradci Harrymu R. Haldemanovi. Měl tím na mysli americké bu bu bu…

V Kremlu měli ale silnější nervy. Americký poker není ruská ruleta. A tak se po třech krizových dnech americké bombardéry obrátily a zamířily zpět na své základny. Když se historik Suri o 35 let později zeptal Kissingera, proč USA sáhly po tak riskantním kroku, měl tehdejší šéf americké diplomacie jediné vysvětlení: „Bylo třeba něco dělat.“

Inu, tolik o Ezopovi, starém lišákovi Kissingerovi a nepředvídatelným slonu v porcelánu zvaném Donald Trump 45… Suma sumárum; američtí chameleoni jsou v pohybu k další zbytečné studené válce a množením svým vojenských základen, kde se dá…Ovšem, bacha, když máš totiž pocit, že vidíš obra, podívej se raději, kde je v tu chvíli slunce; může to být totiž pouze stín trpaslíka…

PS: Henry A. Kissinger, americký diplomat a politik německého a židovského původu, byl v letech 1973-1977 padesátým šestým ministrem zahraničí Spojených států. V letech 1969-1975 zastával také funkci poradce pro otázky národní bezpečnosti prezidentů Nixona a Forda. Mezi jinými oceněními obdržel i Nobelovu cenu za mír v roce 1973. Henry Kissinger se narodil nedaleko od českých hranic v bavorském Fürthu.Výsledek obrázku pro Uspořádání světa: Státní zájmy, konflikty a mocenská rovnováha

V roce 1938 emigroval s rodinou do Spojených států a v roce 1943 se stal americkým občanem. V roce 1950 vystudoval Harvardovu univerzitu, kde také v letech 1954-1969 učil. V současnosti řídí mezinárodní konzultantskou firmu Kissinger Associates, Inc. Henry Kissinger žije střídavě v New Yorku a ve státu Connecticut. Mezi jeho sousedy a blízké přátele patří i český filmový režisér Miloš Forman…https://www.kosmas.cz/autor/233/henry-kissinger/

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *