Most přes Kerčský průliv postaven; ruský Krym je spojen s ruskou pevninou; nyní něco o průběhu stavby, která začala paradoxně nacisty v roce 1943…

18. Květen, 2018 – 18:10

A po třech letech nastal ten nejočekávanější okamžik; Vladimír Putin 15. května 2018 poděkoval stavitelům mostu, usedl za volant náklaďáku Kamaz, řekl okřídlené Gagarinovo „Tak jedeme!“ a pak ujížděl nad Černým mořem na polostrov Krym. Tam se pozdravil s ostatními budovateli a následoval koncert.

Všeobecné nadšení se snažila marně pokazit zástupkyně služby zahraniční politiky Evropské unie Maja Kocijančičová, která otřepanou frází nasupeně nazvala otevření mostu přes Kerčský průliv porušením územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny. Oznámila to agentura RIA Novosti.

„Výstavba mostu je zaměřena na další nucenou integraci poloostrova, který byl nezákonně anektován ​​Ruskem a poté jeho izolaci od Ukrajiny, jejíž součástí je. Most omezuje průchod plavidel přes Kerčský průliv do ukrajinských přístavů v Azovském moři“, blábolila naštvaně Kocijančičová.

Otevření krymského mostu: http://www.novarepublika.cz/2018/05/otevreni-krymskeho-mostu-zive.html

Vladimír Putin 15. května 2018 poděkoval stavitelům mostu, usedl za volant náklaďáku Kamaz, řekl okřídlené Gagarinovo „Tak jedeme!“ a pak ujížděl nad Černým mořem do Krymu.

Nakonec vykoktala klišé o tom, že „Evropa nadále odsuzuje nezákonnou anexi Krymu a Sevastopolu Ruskem a neuznává toto porušení mezinárodního práva“. Bla, bla, bla…  (Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová )

Nyní se vraťme pár let zpátky, do doby po báječného a vskutku všelidového krymského referenda v březnu 2014, poté k události zahájení stavby mostu na Krym a k brutalltě zákeřných atentátů krymských Tatarů… Dne 22.listopadu 2015 totiž v jihoukrajinské Chersonské oblasti, která s Krymem přímo sousedí, byly na trase elektrického vedení vyhozeny do povětří dva rozvodné stožáry. Sloupy poškodili protiruští aktivisté Blokáda Krymu; krymští Tataři…

Bez proudu byla zhruba polovina z více než dvou milionů obyvatel poloostrova, který byl tak odkázán na náhradní zdroje, zejména dieselové generátory. „Krym je třeba Ukrajině vrátit. Jestli to v Moskvě ještě nepochopili, tím hůř pro ně,“ dodal nabubřele jeden z tatarských organizátorů energetické blokády.

Způsobilo ji záměrné poškození odpálením výbušniny na sloupech dálkového vedení, k nimž krymští Tataři ukrajinským opravárenským četám znemožnili přístup, přičemž se však „čety“ ani příliš nesnažily; hlavní byla společná nenávist tatarských gaunerů, jak poškodit Rusko.

Foto: Reuters…

Všechno to začalo už v září 2015, když stovky nákladních vozidel zastavily na ukrajinském příjezdu k ruskému poloostrovu Krym – blokáda. Začala v neděli a iniciovali ji opět krymští Tataři; aktivisté zatarasili všechny silnice vedoucí na poloostrov a pouštěli jen osobní automobily a pěší. Za blokádou byli hlavně předáci krymských Tatarů Mustafa Džemilev a Refat Čubarov, kterým ruské úřady zakázaly na pět let vstup na Krym pro rozdmýchávání tamních národnostních rozepří.

Foto: ABC News

Protest měl trvat neomezeně. Měla to být nejen potravinová, ale hlavně občanská blokáda. Lidé prý musí vystoupit a dát najevo, že jsou spolu. Ukrajinští pohraničníci uvedli, že od zahájení protestní akce nepřejel přes přechody jediný jejich nákladní automobil s potravinami. Představitelé ruského vedení Krymu však vzkázali, že se bez ukrajinských potravin – převážně ovoce, zeleniny, masa a mléčných výrobků – obejdou. Že je do dvou týdnů nahradí ty ruské.

A nastal již zmíněný 22.listopad 2015, kdy byly vyhozeny do povětří rozvodné stožáry. Protiruští aktivisté  a krymští Tataři navíc hrozili nejen energetickou, ale i námořní blokádou. Sergej Aksjonov, současný krymský gubernátor jim jasně vzkázal: „Kerčský průliv je plně pod správou Ruska. Jen ať přijedou, přivítáme je. Tribunál se bude konat v hlavním městě ruského Krymu Simferopolu, kde bude i vykonán rozsudek,“ pohrozil.

Tatarští teroristé se navíc přepočítali; dva týdny po atentátu teroristů již byl spuštěn první úsek energetického mostu přes Kerčský průliv. Energetický systém Krymu se tak stal součástí jednotného energetického systému Ruska. Kritická závislost na dodávkách elektřiny z Ukrajiny zkrátka již neexistovala…

Krymská konference… Foto Reuters

Počty to byly snadné; bryskním spuštěním prvního úseku energetického mostu poloostrov dostal prvních 230 megawattů elektřiny, do 20. prosince 2015 přibylo dalších 230 megawattů. Celkem tak Krym v tom roce obdržel 460 megawattů, což je zhruba elektrický výkon jednoho ze čtyř bloků jaderné elektrárny Dukovany. A v dalším roce byl plně pokryt nedostatek elektrické energie na Krymském poloostrově. Hlavní síla proudu šla přes Kerčský průliv do Sudakského regionu, Feodosije a Bělogorska. Tím se uvolnila a přerozdělila energie Simferopolské tepelné elektrárny.

Všichni následně už v klidu jen vzpomínali, jak bylo na Krymu 16. března 2014 akreditováno 623 novinářů zastupujících 129 sdělovacích prostředků a také 135 pozorovatelů ze zahraničí. Obyvatelé poloostrova odpovídali na dvě otázky:

„Jste pro znovusjednocení Krymu s Ruskem s právem subjektu Ruské federace?“

„Jste pro obnovení platnosti ústavy z roku 1992 a pro status Krymu jako součásti Ukrajiny?“

Referenda se předběžně zúčastnilo 1 524 693 lidí, pro první otázku se vyslovilo 95,5 procent hlasujících, 3,5 procent bylo proti…

article_photo
Foto: Reuters…
Proč byl Krym odjakživa ruský? Jelikož patřil od roku 1783 Rusku, kdy jej připojila ke své říši carevna Kateřina Veliká. Poloostrov měl důležitou roli v omezování osmanského vlivu v regionu východní Evropy, což bylo až do poloviny 20. století. Tehdy „praktiky Sovětského svazu vedly k začlenění Autonomní republiky Krym do Ukrajinské SSR“; jednalo se pouze o svévolný darovací akt Chruščova při příležitosti 300 let od připojení Ukrajiny k Ruskému impériu bez opory v tehdejší sovětské ústavě.
Dnešní Ruská federace, potažmo Krym, má všechny znaky demokratického státu – ústavu, volené instituce, prezidenta, parlament a vládu. V zemi fungují nezávislá média a existuje systém více politických stran. Navíc referendum na Krymu proběhlo spontánně, bez násilí a donucovacích prostředků…Zatímco problémy Ukrajiny se jen Poroščenkovsky hromadí; po „nezákonném“ referendu“ na Krymu dostaly tisíce krymských obyvatel ruský pas, změnili si poznávací značky na autech za ruské, také hřivny za rubly.

A co čekalo dezertující ukrajinské vojáky, kteří získali ruský pas? Plat pětkrát vyšší, než v ukrajinské armádě; pětinásobné jsou i slibované penze, a co víc, lze je dostat o dvacet let dříve, než v ukrajinské armádě. Přeběhnutí bylo vcelku automatické pro vojáky, kteří pocházejí přímo z Krymu, což se týkalo většiny příslušníků ukrajinského námořnictva, nicméně Kyjev nevylučoval, že přijde i o řadu etnicky ukrajinských důstojníků. Pro jejich jistotu Putin nařídil zvýšit na Krymu všechny penze na ruskou úroveň, což v praxi znamená jejich takřka zdvojnásobení…

Nová 200rublová bankovka se pyšní kresbou Sevastopolu a ruinami antického Chersonésu. Podle hlavy ruské centrální banky to „odráží touhu ruského lidu“, který si tyto lokality na Krymu zvolil v online hlasování jako „symbol Ruska“…

Nedávno napsal v jednom českém bulváru Luděk Navara: „Zase srpen ´68. A přitom jinak.“ To „jinak“ je patrné z textu záhy; autor totiž 21. srpen 1968 přirovnává ke Krymu: „Obsazení Krymu proběhlo podobně zdánlivě hladce, dnes však vidíme, že ten nešťastný poloostrov ruskou menšinou se potácí v problémech.“

Ovšem, všimněme si dvou skutečných faktů – Celková rozloha Krymu činí 26 860 km2,  o něco více než má Morava. Na Krymském poloostrově žije přibližně 2 300 000 obyvatel, z nich je okolo 65 % ruské národnosti, převážně užívaným jazykem je ruština. Na Krymu dnes žijí hlavně Rusové, nejpočetnější menšinu tvoří Ukrajinci, i hrstka Tatarů…  To jsou fakta z encyklopedie. Pan Luděk Navara zřejmě čerpá údajné údaje o „ruské menšině na Krymu“ z Porošenkovy zkorumpované vlády… Výsledek obrázku pro krymští tataři

Krymští Tataři byla partička s krutými osmanskými geny, což jim nebránilo, aby bez skrupulí stříleli do sovětských vojáků bránících Krym a Sevastopol a esemeskový básník a novinář Palata dnes bezostyšně napíše titulek: „Kreml chce vyhnat odbojné Tatary z Krymu…“

Krymští Tataři: http://www.rukojmi.cz/clanky/1717-krymsti-tatari-za-valky-slouzili-u-wehrmachtu-a-ss-vystehovani-z-krymu-nebyl-zadny-trest-nybrz-akt-stalinova-milosrdenstvi

Pro vlastence Ukrajiny v té době šlo možná o jen relativně bolestivější věc; o ruský azyl totiž mj. požádali ukrajinští vojáci pohraniční stráže v ruské Rostovské oblast, v níž právě žije Janukovyč. Zneuctěné velení ukrajinské armády muselo informovat, že do Ruska přeběhli rovněž bojovníci ze 72. ukrajinské motorizované brigády. Přesný počet přeběhlíků však ukrajinská strana pro jistotu nezveřejnila.

Rusko ale má o přesných počtech žadatelů o azyl jasno; celkem jich podle vyjádření mluvčího rostovské pohraniční stráže Vasilije Malajeva bylo 438, z toho 164 ukrajinských pohraničníků. Už předtím dezertovalo dalších 40 ukrajinských vojáků z 51. mechanizované brigády. Přešli hranici Ruské federace. Jak jinak, když jim tehdejší premiér Jaceňuk odmítl dávat až do odvolání žold? Není proto divu, že mu důstojníci ukrajinské armády dál za velkého aplausu dezertovali k Rusům…

Zcela demokratické referendum na Krymu a Schapiro by si mohl podat ruku se Zaorálkem, co nedávno opět lhal, když řekl, že Putin rozhodl o krymském referendu ještě dřív, než byl navržen tzv. jazykový zákon. Krym však byl připojen jako Republika Krym k RF 17. března 2014, ale zmíněný zákon byl  předán ke schválení 26. února téhož roku. Rusko znepokojilo rozhodnutí ukrajinského parlamentu zrušit jazykový zákon z roku 2012.

Na základě tohoto právního předpisu vyhlásilo čtrnáct ruskojazyčných oblastí a měst na jihu a východě Ukrajiny ruštinu za druhý “regionální” jazyk. Oprávněný poplach kolem ukrajinského jazykového zákona, který měl zrušit ruštinu jako úřední jazyk, však skončil, když jej tehdejší úřadující prezident Turčynov naštěstí nepodepsal… Přesto usvědčil Schapira i Zaorálka s fašistickým pseudodiplomatem Bartuškem z kardinální lži…

article_photo

Foto: Reuters…

“Nikdy jsme o odtržení Krymu neuvažovali. Do okamžiku, než začaly události na Majdanu a státní převrat,” dodal Putin s odkazem na masové demonstrace Ukrajinců na krvavém Majdanu. “Jednali jsme tak, jak jsme museli jednat,” dodal a myslel tím rowdies Pravého sektoru a Banderovce strany Svoboda… Vyvraždili na sto tisíc Poláků…

Merkelová by též neměla vykládat nesmysly, že prý chování Ruska na Krymu a pak na východě Ukrajiny porušuje základy našeho mírového soužití v Evropě. Měla by víc číst své noviny; týdeník Der Spiegel se ve svém internetovém zpravodajství zabýval současnou ukrajinskou krizí. Ptá se: ”Proč obyvatelé Krymu vítají ruské vojáky jako ochránce?“

Proč se celé regiony na východě a jihu Ukrajiny odvracejí od vlády v Kyjevě? Proč, až když je nejhůř, jdou ukrajinští vojáci proti těm ruským, mávají ukrajinskou a ruskou vlajkou a křičí: “Jsme přece bratři”. To nevěděli už na Majdanu…?” Kdo je tedy v Německu za názorem paní Angely, kdo za realitou?

(Neskutečný výkon ruských gymnastek; k této disciplíně má v těchto dnech sportovec Putin přímo otcovský vztah…  https://youtu.be/8LW0sioDcSo)

article_photo

V projevu na Krymu, kde měla již v roce 2014 výjezdní zasedání ruská vláda, se Vladimír Putin vyjádřil i k situaci na Ukrajině, kterou ovládl „krvavý chaos a země upadla do bratrovražedného konfliktu. Krym může pomoci vyléčit zranění ruského národa, který trpěl výsledkem dramatického rozdělení ve 20. století,“ dodal. Na Krymu Putin garantuje opravdovou rovnost tří jazyků: ruského, ukrajinského a tatarského. Tedy ne jako na Ukrajině, kde chtěli zrušit ruštinu…

Marně Putin vysvětluje, že Rusko se nechystalo a nechystá zapojit do žádného velkého konfliktu, tedy nic ve smyslu vyhrožování “nezahrávat si s jadernou velmocí”. Položil pouze řečnickou otázku: “V čem spočívají takzvané evropské hodnoty? Podpora státního převratu (na Ukrajině), uchopení moci se zbraněmi v ruce a potlačování těch, kteří nesouhlasí, za pomoci ozbrojených sil – co to je? Moderní evropské hodnoty? Zdá se, že našim kolegům je třeba připomenout jejich vlastní ideály.“ Krym a exprezident Francie Valery Giscard d’Estaing

article_photo

Pro normálního čtenáře je nyní hlavní, že Rusko začalo stavět nejen energetický most, ale ten opravdický z pevniny na poloostrov, který dá vale sankcím proti Krymu i Ruské federaci. Mluvím pořád v minulém čase; most by měl být postaven na jaře roku 2018. Tehdejší ůvod stavby? Rusko nemá přímé spojení s Krymem a plavbu trajektů mezi ruskou pevninou a poloostrovem často narušují bouře, řádící v průlivu. Délka celé stavby má být 19 km – asi šest kilometrů nad samotným průlivem, 6,5 ­kilo­met­ru povede po ostrůvku Tuzla a 6,5 km po hrázi, jež vybíhá z ruského Krasnodarského kraje, a nad užší částí průlivu.

Boris Romanovič Rotenberg, šéf společnosti Strojgazmontaž, přišel o část svého jmění kvůli zařazení na „černou listinu“ v rámci západních sankcí proti Rusku, které mají Moskvu přimět ke změně politiky vůči Ukrajině. Spekulovalo se, že stavba má podnikateli tyto škody kompenzovat. Rotenberg (63) býval v mládí Putinovým partnerem v judu, tvrdí však, že za úspěchy v podnikání nevděčí této známosti.

V první řadě musela být oblast stavby mostu odminována, protože byla plná min a nevybuchlých bomb ještě z dob druhé světové války. Most přes Kerčský průliv totiž začali stavět právě Němci, ale nestihli ho dokončit kvůli silné ofenzívě Rudé armády v roce 1943.

article_photo

Schapirovská protiruská propaganda tvrdila, že most budou stavět vězni, což okamžitě dementovala na serveru rbth.com mluvčí ruských federálních věznic. Obří most bude dle ní mít kromě dvouproudé silnice i dvě železniční tratě. Podle projektové dokumentace bude na Krymu vybudováno 42 km železničních tratí a 40 km silnic. Nebylo ale vyloučeno že pevninu a poloostrov spojí podzemní tunel.

Definitivní variantu přemostění či podkopání úžiny široké 4,5 kilometru mezi Černým a Azovským mořem ruské ministerstvo dopravy vybralo – stavba mostu zvítězila; zkrátí cestu z ruské pevniny na Krym o 450 kilometrů. Předpokládalo se, že přemostění přes Kerčský průliv využije ročně kolem deseti milionů lidí.

article_photo

Foto: Archiv APN – zpravodajské agentury Novosti…

Závěrem ještě něco z válečné historie: Jak již bylo zmíněno, jako první začali stavět most Němci; bylo to v době, kdy za druhé světové války okupovali rozsáhlé části Ukrajiny, Kavkazu a Krymu. S návrhem mostu přišel začátkem roku 1943 Albert Speer, říšský ministr vyzbrojování a válečné produkce a také osobní architekt Adolfa Hitlera. Němci realizovali myšlenku rychle.

Do října 1943 měli hotovou třetinu mostu, ale pod náporem ofenziv Rudé armády ho vojáci wehrmachtu vyhodili do povětří. Na místě však nechali dost materiálu, takže po jejich ústupu Sověti stavbu dokončili. Vracela se po ní také sovětská delegace z historické jaltské konference. Most však už v zimě roku 1945 nevydržel tlak ledových ker a částečně se zřítil.

Inu, a tak před několika dny nastal ten nejočekávanější okamžik; ruský prezident Vladimír Putin dne 15. května 2018 poděkoval stavitelům mostu, usedl za volant náklaďáku Kamaz, řekl okřídlené Gagarinovo „Tak jedeme!“ a pak ujížděl nad Černým mořem do Krymu. Tam se pozdravil s ostatními budovateli a následoval koncert… Ruská federace byla definitivně se svým Krymským poloostrovem propojena mostní konstrukcí… 

Čtěte zde: http://www.rukojmi.cz/

PS: Banderovský ďábel nikdy nespí; ve svém komentáři následně uvedla ruská diplomatická mise: „Publikace Washington Examiner 15.května zveřejnila provokativní článek Toma Rogana s výzvou vyhodit do vzduchu Krymský most. Nic však nemůže ospravedlnit výzvu k teroristickému útoku a vraždě lidí. Domníváme se, že tento materiál je odrazem skutečných záměrů určité části washingtonského establishmentu, pokračujícího v linii podněcování nenávisti a nepřátelství mezi Ukrajinou a Ruskem…“ Rogan zejména napsal, že „Ukrajina musí nyní zničit prvky mostu“, a že „má prostředky k útoku ze vzduchu“.

Autor článku nejenže navrhuje kyjevské vládě zrůdný radikální scénář, ale také diskutuje o tom, jak by měl být implementován. Ukrajinské letectvo je údajně docela schopné zasáhnout most, ale mělo by to být tak, aby počet obětí byl minimální, poradil šlechetný mírotvůrce Rogan. Jak by Moskva reagovala na chystanou sabotáž? Podle Rogana by s největší pravděpodobností došlo k eskalaci násilí na východě Ukrajiny. Je si prý jistý, že hned po Mistrovství světa ve fotbale v Rusku od 14. 6. do 15. 7. 2018 by násilí postupně pohltilo celou Ukrajinu. A proto by nynější zničení mostu přinejmenším dočasně sloužilo jako „nezaměnitelný signál, že Ukrajinci nechtějí přijmout krádež území“. http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zpravy/rusko-ostre-protestuje-proti-americke-vyzve-bombardovat-krymsky-most/

http://www.novarepublika.cz/2018/05/kruci-moste-to-je-bezva-ze-te-ted-mame.html#more

http://www.novarepublika.cz/2018/05/dnes-za-usvitu-byl-krymsky-most-predan.html

Jak se Porošenko zapsal do Guinessovy knihy rekordů; za rok stihl hravě zruinovat obilnici Evropy…

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *