Pohraničníci

24. Únor, 2018 – 8:46
U příležitosti 65. výročí přijetí zákona o ochraně státních hranic, jenž býval slaven jako Den Pohraniční stráže, bylo zásluhou právě pohraničníků jen na přelomu 40. a 50. let zlikvidováno na československých hranicích na 2000 agentů zahraničních rozvědek, teroristů, sabotérů, vrahů a zlodějů majetku a ve stejném období zahynulo při plnění úkolů 49 ochránců hranic a na 290 bylo zraněno.

Jména některých příslušníků PS, kteří zemřeli při ostraze hranice, jsou uvedena v malém muzeu, jež se nachází také na vrcholu Dyleň.
Před nedávnem na vrcholu Dyleň poblíž Dolního Žandova v Karlovarském kraji, jen pár set metrů od česko-německé hranice, bylo slavnostně odhaleno sousoší pohraničníka se psem, jež nese název „Na stráži míru“….

U příležitosti 65. výročí přijetí zákona o ochraně státních hranic, jenž býval slaven jako Den Pohraniční stráže, bylo zásluhou právě pohraničníků jen na přelomu 40. a 50. let zlikvidováno na československých hranicích na 2000 agentů zahraničních rozvědek, teroristů, sabotérů, vrahů a zlodějů majetku a ve stejném období zahynulo při plnění úkolů 49 ochránců hranic a na 290 bylo zraněno. Jména některých příslušníků PS, kteří zemřeli při ostraze hranice, jsou uvedena v malém muzeu, jež se nachází také na vrcholu Dyleň.

Jen na německé a rakouské hranici dohromady přišlo o život 450 civilistů a 654 pohraničníků. Po osvobození v květnu 1945 byla ochrana hranic svěřena jako za první republiky finanční stráži, která měla bránit zejména pašování zboží. Zároveň ale dostala střežení hranic na starost část pohotovostního pluku Národní bezpečnosti, který nejprve bojoval s různými záškodnickými skupinami a později se specializoval na ilegální přechody: z Bavorska se vraceli odsunutí sudetští Němci pro ukrytý majetek, opačným směrem se naopak snažili dostat příslušníci Ukrajinské osvobozenecké armády (tzv. banderovci).

Následně byl 31. srpna 1945 na základě dohody ministerstev vnitra, národní obrany a financí vytvořen nový systém ochrany pohraničních oblastí. Součástí tohoto systému byla Finanční stráž, Pohotovostní pluk 1 NB, příhraniční stanice SNB, armáda a rychlé zálohy. Cílem Finanční stráže bylo zejména zajišťování chodu hraničních přechodů a výkon pochůzkové činnosti za účelem odhalování trestných činů hospodářské povahy. Již v prvorepublikové encyklopedii se dočítáme, že: „Československé hranice jsou střeženy ozbrojenou a uniformovanou finanční stráží, která vykonává dozor nad osobami a zbožím při přestupu celní čáry.“

Inu, suma sumárum: Od roku 1945 do února roku 1948 bylo na československých hranicích za tři roky zastřeleno asi šestkrát víc potenciálních teroristů, než činil počet 282 zastřelených ekonomických československých uprchlíků za 40 let; od roku 1948 po 1989…

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *