Komunistický špion Köcher…

15. Únor, 2018 – 17:57

Únor se tak stal velmi významným měsícem roku 1986 pro dva židovské vyzvědače, žijících ve vězeních tisíce kilometrů od sebe vzdálených; Karel Köcher vězněný v USA a Natan Ščaranský, sovětský disident z Moskvy… 

Byl to báječný měsíce roku 1986 pro dva židovské vyzvědače, žijících ve vězeních tisíce kilometrů od sebe vzdálených; Karel Köcher vězněný v USA a Natan Ščaranský, sovětský disident z Moskvy… Oba, i s Köcherovou manželkou Hanou, se před 32 lety chystali na výměnu svého věznění za svobodu.

Časné ráno 11 února 1986 stál Natan Ščaranský na jedné straně 100metrového neutrálního pásma Glienicker (Postupimskeho) mostu, který spojoval Východní Německo se západním Berlínem. Na druhé straně mostu stál s fouskem a veselým úsměvem Karel Köcher a jeho žena Hana, blondýnka s velkýma modrýma očima ve světlém přepychovém norčím kožichu připomínajicí filmovou hvězdu. Jak jinak, po útrapách v americkém vězení…

Západní tisk přinesl malou zprávu, že Köcher, vyzvědač, který byl vyškolen československou StB v letech 1963-65, a pracoval pro sovětskou KGB, byl jediným komunistickým vyzvědačem v historii, kterému se podařilo v letech 1973-77 proniknout do americké výzvědné organizace CIA (Central Inteligence Agency).

Köcherovi byli spolu se třemi dalšími agenty vyměněni za sovětského disidenta Natana Šaranského a dalších šest osob, mezi nimi byl i syn tenisty Jiřího Javorského Jaroslav, po 1968 žijící v SRN a 13 let v ČSSR vězněný za pokus v roce 1972 dostat z Bulharska svou českou dívku s vypůjčeným německým pasem. Köcherovi byli zbaveni občanství USA a ze Spojených států doživotně vykázáni.

Jaký byl jejich počátek dobrodružství? Bylo 9. září 1965, auto odváží novomanžele Köcherovy do konspiračního bytu ve vile na Barrandově. Tam je vítají tři důstojníci, ten nejvyšší vytahuje dva tiskopisy. „Toto jsou služební přísahy, po jejich podpisu se oba stáváte právoplatnými příslušníky ministerstva vnitra,“ oznámí jim slavnostně.

Dvojice papíry s radostí podepíše, následuje přípitek tuzexovou whisky a soudružský small talk. „Počítejte s provokacemi, a především střežte svůj vztah a nenechte se zviklat ve vzájemné důvěře jeden vůči druhému,“ promluví soudruh otcovsky.

Köcher zároveň odevzdá vyplněnou žádost o přijetí do KSČ, svou druhou v životě, tentokrát adresovanou přímo ústřednímu výboru. StB páru slíbila, že po dobu jejich pobytu v cizině bude vyplácet na jejich společný účet tisíc korun. Průměrný měsíční příjem byl v té době zhruba patnáct set korun.

Večer si jdou zaplavat do Podolí. Už jen dva dny zbývají do jejich fingované emigrace. Köcher, stále ještě redaktor nakladatelství technické literatury, přemýšlí o úkolu, který dostal. O úkolu, který se ještě nikomu nepodařilo splnit. Proniknout do amerických zpravodajských služeb, nejlépe do té nejstřeženější, do CIA.

Popravdě, šéfové rozvědky ani nevěřili, že se mu něco takového může povést. Ale před ním to nepřiznali. „Je pravda, že to znělo jako naprostý nesmysl. Mission Impossible. Ale napadlo mě, že by tady všichni zůstali s otevřenými ústy, kdyby se mi to povedlo,“ vzpomíná.

Tvrdil, že pracuje pro Svobodnou Evropu v Německu, kterou CIA financovala,  a že je původem bezpečnostním důstojníkem americké armády. Kde na to vše vzal potvrzující dokumenty, nikdo neví, ale že mu to CIA zbaštila, to byl neuvěřitelný výkon, pokud za tím nebylo i něco jiného…?

Narodil se v roce 1934 v bratislavské židovské rodině. V roce 1939 se přestěhoval do Prahy, kde navštěvoval francouzské a anglické gymnázium. Členem KSČ byl od roku 1958, kdy také ukončil matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a o tři roky později fakultu filozofickou. V roce 1963 se seznámil s Hanou Pardamcovou.

Vzali se 22. listopadu 1963, v den zastřelení J. F. Kennedyho. Až do roku 1965 učil na vysoké škole a zároveň začal od roku 1962 spolupracovat s I. správou FMV – československou rozvědkou, šarže – agent PEDRO. Jako důstojník československé zpravodajské služby byl poté vysazen v USA. Jak, kde a za jakých okolností…? Zkrátka mu na to všecko USA prostě naletěly…?http://olser.cz/wp-content/uploads/1891.jpg

Největší radost z příchodu Šaranského do blízkosti pravicové izraelské vlády měl její expremiér Ariel Šaron, na snímku Břetislava Olšera při svých posledních volbách…

Do roku 1969 tam působil jako poradce v rozhlasovém vysílání Svobodná Evropa, jelikož si dle svých slov vytvořil projekt, jak do CIA, který byl postaven na jeho mimořádných schopnostech polyglota a studenta Kolumbijské university, jež patří do tzv. břečťanové ligy elitních amerických univerzit. V roce 1972 dostal i občanství USA. Studia zakončil na dvou fakultách; na filozofickém a ruském institutu, kde byl mimo jiné žákem Zbygniewa Brzezinského.

Od roku 1972 do roku 1976 pracoval v CIA, od 5. února 1973 jako analytik a překladatel bezpečnostních projektů. Paní Köcherová dělala manželovi v letech 1974-1983 kurýra. Padesátiletého dr. Karla Köchera a jeho o deset let mladší ženu Hanu zatkla FBI až koncem roku 1984 v New Yorku. Byli obviněni z dvacetiletého vyzvědačství ve prospěch Československa a KGB.

“Köcherovi byli nejspíše sexuálně nejvýkonnějšími nelegály v historii prosovětské špionáže,” uvedl však bývalý šéf archivu KGB Vasilij Mitrochin. V této činnosti “se nejen zdokonalovali na večírcích, kde se střídali jejich partneři, ale i při skupinových orgiích v newyorských sex klubech.” V knize “Vyzvědač proti vyzvědači” popsal Ronald Kessler v kapitole “The Swinging Mole” řadu podrobností o sexuálních aktivitách manželů Köcherových.
“Když jsem se dotazoval na manžele Köcherovi organizátorů sexuálních her, řekli mi: Pamatuji se na ně velice dobře. Byla to zajímavá dvojice. On byl asi profesorem. Ona obchodnice s diamanty. Úžasně krásná. Ohnivá, příjemná, půvabná… Neuvěřitelný orgasmus. Byl jsem s ní v posteli mnohokrát. Ale vzpomínka na Karla je trochu podivná. Myslím, že on používal nějaký druh speciální drogy; vždycky byl úplně nahý na všech večírcích. A měl vždy erekci…“

Zkrátka sex po vzoru legendární Mata Hari – nizozemské orientální tanečnice, která se v průběhu první světové války stala agentkou Německa a Francie, je stále okouzlujícím symbolem války, když hlavní bojiště se nachází v posteli.Dle Britských listů a Köchera je vše jinak. Ve Spojených státech je jeho jméno dobře známé. Vyšla o něm celá řada různých bestsellerů.

Mimo jiné se v nich tvrdí, že byl (nebo je…) Köcher posedlý promiskuitním sexem a že měl pověst výstředníka a donchuána v newyorských nočních klubech. Köcher to popírá a tvrdí, že je to propaganda od CIA. Argumentuje: „Prosím vás, vám trvá skoro deset let, než se dostanete do samého ústředí CIA, odkud připravujete erudované akademické analýzy. To byste všecho ohrozil tím, že se budete chovat výstředně v newyorských nočních klubech? Byl byste blbec.“ – Nevím… Zde je snad pravda:  http://blisty.cz/art/35209.html

Doživotní trest byl pro Köchera nepředstavitelný. Proto se po roce vazby v New Yorku obrátil na šéfa zahraniční rozvědky KGB Vladimira Alexandroviče Krjučkova s žádostí, aby výměnou za něho dosáhl propuštění Ščaranského. Dopis Krjučkovovi napsal anglicky tužkou na vytržený list papíru z bloku a dal advokátovi, ať ho odveze do Prahy a požádá, aby byl předán dál.

Že ho někdo z rozvědky bude po příletu do Prahy kontaktovat, bylo celkem jisté. Krjučkov řekl: „Když jsem tu žádost dostal, okamžitě jsem o to požádal. Köchera bych vyměnil ne za jednoho Ščaranského, ale i za tři nebo za pět.“ V Sovětském svazu byl Natal Ščaranský jako špion a disident údajně za žádost o vízum do Izraele vězněn devět let.

Nedávno jsem mluvil v Izraeli také s Janem Rosenbaumem, alias Chananem Ronem z Tel Avivu, co polovinu svého produktivního života prožil jako pracovník Mosadu; vzpomínal, jak byla cesta Ščaranského za svobodou byla napínavá. Jak je někdy sex třeba přímo v izraelské armádě dokonce povolen. Rabín Ari Schvat požehnal sexuálnímu styku s nepřítelem za účelem bezpečnosti země.

Takže sex s nepřítelem za určitých pragmatických skutečností může být označen za jeden z nejvýznamnějších dobrých skutků, citovalo periodikum Jediot Achronot závěry ze studie tohoto experta na židovská náboženská pravidla halacha nazvané “Zakázaný sex pro blaho národní bezpečnosti”. Ve svém posudku se rabín Schvat odvolává na Starý zákon. Připomíná příběh z 5. století před n. l. Žida Mordechaje a jeho dcery Ester, která svedla perského velkokrále Xerxése-Achašveroše, aniž by ten tušil, že je Židovka.

Martin Gilbert v „Dějinách Izraele“ popisuje, jak Ščaranskému bylo na základě mezinárodního tlaku povoleno vystěhovat se do židovského státu. V roce 1996 založil stranu Jisrael B’Alija, věnující se pomoci přistěhovalcům z Ruska do Izraele. V červenci 2009 byl správní radou zvolen ředitelem Židovské agentury (Sochnut). Ta vznikla v roce 1929 na území Palestiny jako obdoba místní židovské správy, s cílem zabezpečovat přistěhovalectví a osídlování území.

Společně s milicemi Hagany začala počátkem 40. let 20. století systematicky sbírat a vyhodnocovat informace o svých zejména arabských protivnících. A informace z tiskového střediska OSN v New Yorku, kde byl konzulem velvyslanectví Izraele David Saranga?

Poznali jsme se v roce 2003, když jsem ho jako akreditovaný novinář na mimořádné volby navštívil v kanceláři tiskového mluvčího Benjamina Netanjahua. Ten byl v roce 1996 schopen vytvořit koalici také s novou ruskou přistěhovaleckou stranou Jisra´el BÁilja, vedenou právě Natanem Ščaranským, která měla v knessetu sedm křesel a stála na pravici politického spektra.

Setkat se s Köcherem bylo možné v pořadu 15. června 2007 Jana Krausem „Uvoněte se, prosím“. Novinář Hvížďala k tomu mj. napsal: „Jen ze stručného výčtu Köcherova působení vyplývá dost zřetelně, že takový člověk do zábavného pořadu nepatří, protože na jeho činnosti není opravdu vůbec nic legračního.

Vyčítat to ale Janu Krausovi, jako to někteří lidé dělají, by bylo chybné: odpovědnost leží na dramaturgii, která zcela podlehla představě, že v mediální civilizaci už dávno žádné hodnoty neplatí, autority neexistují a neexistuje ani rozdíl mezi periferií a centrem či dobrem a zlem. To všechno opravdu platí v komerčních médiích, veřejnoprávní instituce ale byly zřízeny od samého počátku v roce 1927 hlavně proto, aby se podílely na udržování tzv. vyšší kultury a proti tomuto pravidlu se naše ČT prohřešila… https://zpravy.idnes.cz/rada-ct-resi-stiznost-na-spiona-v-krausove-show-frh-/domaci.aspx?c=A070703_142305_domaci_anv

V jednom pozdějším hodnocení dalšího kritika – publicisty Karla Pacnera, který se zpravodajskými službami zabývá, se Köcher totiž seznámil s profesorem Zbygnievem Brzezinskim již V 60. letech během jeho návštěvy v Praze. Kontrarozvědka se domnívala, že tento známý americký politolog by mu mohl pomoci při budování nové existence v zahraničí. Karel Pacner dokonce kvůli vystoupení Köchera u Krause zaslal Radě České televize stížnost s odůvodněním, cituji:

„…Že takové vystoupení nemá ve veřejnoprávní televizi v demokratické zemi místo.“ Jan Kraus se bránil, že chtěl o agentovi vyprovokovat diskusi. Přesto Erik Tabera v Respektu píše o Köcherovi jako o „odpudivé osobnosti“. Marně jsem listoval Respektem, abych našel další “fundované” vyjádření Erika Tabery o účasti v talk show “Uvolněte se, prosím” proslulého “odbojáře” Milana Paumera, jednoho ze skupiny bratrů Josefa a Ctirada Mašínových, kteří se na počátku 50. let prostříleli z Československa do NDR, poté do SRN a dál do USA. Nezřídka bestiálně zabili při tomto útěku sedm lidí.

„Rozhodli jsme se po roce 1949, že něco začneme dělat. Roznášet letáky nemělo význam, protože jen za to byl trest deset let,“ říkal novinářům Milan Paumer. „Tak lepší bylo začít s něčím více výrazným, třeba někoho zastřelit. A když vás chytnou, tak ta druhá strana je o jednoho člověka, o jednoho komunistu slabší,“ sdělil, že na věc nahlíží z “vojenského hlediska”. Nejedná se náhodou právě o tento gang, jež by si zasloužil přízvisko “odpudivé osobnosti”?

Jak jsem se kamarádil s izraelskými vojačkami…

V pondělí 19. března 1990 se na konference českých překladatelů v New Yorku objevil místopředseda vlády Valtr Komárek. Dočkal se ihned otázky: „Pane Komárku, je pravda, že největší mezinárodní vyzvědač, který byl jediným v historii, jemuž se podařilo infiltrovat americkou CIA pro sovětskou špionáž KGB, Karel F. Köcher, co má na svědomí životy mnoha lidí, je nyní vašim poradcem a poradcem československé vlády?“

„To pravda není – mým poradcem není,“ odpověděl Komárek, „já ho znám, a vím o něm, že nyní žije v Praze v důchodu.“ Nedodal však, že spolu byli pracovníky Prognostického ústavu… „Kdo mu ten důchod platí,“ pokračoval tazatel, „když tento vyzvědač byl vyměněn mezi americkou a sovětskou vládou do Moskvy…?“ Američtí vydavatelé, kteří sponzorovali konferenci, přerušili tuto rozmluvu, že není žádoucí na programu konference…

Manželé Köcherovi žili a snad pořád ještě  žijí ve své vile u Prahy a možná už jen přemýšlejí, jestli to byla jejich sexuální závislost, co je přivedla na dráhu vyzvědačů, nebo naopak jen láska ke komunistické vlasti a národu z nich udělala erotické kaskadéry a psance…? Hlavní však je, že nedávno ve zdraví oslavili zlatou svatbu, půl století ode dne zavraždění Kennedyho v Dallasu…

Inu, ať jsi padouch nebo hrdina, všichni jsme přece jedna rodina, jak se praví v muzikálu Limonádový Joe, aneb Köcher Karel, dnes důchodce ve své vile u Prahy, jehož žena Hana si stěžovala, že pomluvy ohrožovaly její pražský obchod s bižutérií….

Snímky Břetislav Olšer

Janeček nebo Kraus – kdo bude Goliáš a kdo David?

Kdo je „odpudivá osobnost“; špion- erotoman nebo bezohledný vrah?

Sex po vzoru Mata Hari je pořád účinnou zbraní…?

http://www.karelpacner.cz/?str=hom&id=167&n=kdo-je-karel-kcher

http://eretz.cz/page/2/

http://www.militaria.cz/cz/clanky/miscellanea/volam-sa-kocher-karel-kocher.html

Když žena říká ne, myslí ano, aneb Clinton japonsky: semeno na saku

Politický wrestling, aneb Za harassment 74 roky vězení…?

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKnihav elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osud

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *